24 C 71/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 53 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 53 850 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně - z částky 52 450 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení - a z částky 1 400 Kč od 12. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 615,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 5. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 53 850 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek], která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 24. 2. 2016 provedl žalobce odtah motorového vozidla s [registrační značka], jehož provozovatelem byl ke dni odtahu žalovaný, jak je uvedeno v protokolu o odtahu. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem a doposud nebylo vyzvednuto. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění, přičemž v tomto případě činí 53 850 Kč, která představuje cenu za parkování vozidla na parkovišti žalobce v období od 31. 5. 2017 do 11. 5. 2020 (1077 dní x 50 Kč). Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval ho k úhradě dlužné částky. Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil za parkovné ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] je mimo jiné oprávněn k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací (zjištěno ze zřizovací listiny). Dne 24. 2. 2016 byl žalobcem proveden odtah motorového vozidla s [registrační značka] zaznamenaný v protokolu o odtahu [číslo] přičemž jako provozovatel vozidla byl zjištěn žalovaný (zjištěno z protokolu o odtahu ze dne 24. 2. 2016). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem, pohledávka za odtah odpovídající období od 24. 2. 2016 do 30. 5. 2017 byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 13. 6. 2018, č. j. 14 C 24/2018-43, za období od 31. 5. 2017 do 11. 5. 2020 žalobce za parkovné požaduje částku 1 077 dní x 50 Kč, tj. celkem 53 850 Kč, stanovenou příslušným nařízením [anonymizováno] [obec] a cenovým věstníkem (zjištěno z nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo] cenového věstníku, rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 13. 6. 2018). Žalobce žalovaného k zaplacení nárokované částky vyzval (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 13. 4. 2020, dodejky). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nárokovanou částku žalobci zaplatil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 45 odst. 1, odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních komunikací, dle nichž kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (1) .Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele o pozemních komunikacích (4). Dle výše uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že dne 24. 2. 2016 žalobce v souladu s § 45 odst. 4 výše citovaného zákona provedla odtah vozidla žalovaného a následně ho umístil na střežené parkoviště. Tímto úkonem žalovanému jako provozovateli vozidla vznikla povinnost uhradit parkovné ve výši stanovené v nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti za období 31. 5. 2017 do 11. 5. 2020 (den podání žaloby) ve výši 50 Kč x 1 077 dní, tj. ve výši 53 850 Kč. Žalobce tak v řízení prokázal, že provedl odtah vozidla žalovaného a jeho následné umístění na parkovišti žalobce a žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku již uhradil, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Úroky z prodlení byly přiznány dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 693 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 3 260 Kč podle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř., z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 2 242,80 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 15 615,80 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.