24 C 85/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizována dvě slova . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa pobočka anonymizováno . příjmení anonymizováno , PSČ obec proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 609 671 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 192 349 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 417 322 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 177 140 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení jistiny ve výši 1 192 349 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z jistiny od [datum] do [datum], tj. ve výši 417 322 Kč, s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným 1) byla dne [datum] uzavřena dohoda o narovnání, kterou se žalovaný 1) zavázal zaplatit žalobci do [datum] částku 2 384 698 Kč a v případě prodlení se zaplacení této částky též smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Žalovaný 2) dne [datum] podepsal smlouvu o přistoupení k tomuto dluhu žalovaného 1). Žalovaní však přes předžalobní výzvy žalobce ničeho nezaplatili. Žalobce následně přistoupil k rozdělení dané pohledávky za žalovanými a její jednu polovinu postoupil na společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [právnická osoba]“). Zaplacení zbývající poloviny dlužné částky dle výše uvedených smluv se žalobce domáhá touto žalobou.

2. Žalovaní nárok žalobce zcela neuznali s tím, že namítali nedostatečná skutková tvrzení, když u zdejšího soudu byla pod sp.zn. 5 C 366/2021 uplatněna žalobcem – [právnická osoba] totožná žaloba, není tak patrné, jaká pohledávka je předmětem řízení. Ve vztahu k přistoupení dluhu a smluvní pokutě namítli neplatnost daných dohod s tím, že byly uzavřeny na základě nátlaku žalobce, spočívajícího vůči žalovanému 2) v tom, že byl na něj činěn nátlak, že po něm budou uplatněny sankce z titulu členství v představenstvu a s tím související sankce občanskoprávní a trestněprávní. Žalovaný 2) proto shledává dohodu o přistoupení k dluhu neplatnou pro rozpor s dobrými mravy nebo bezprávnou výhružku, dle § 580 a § 587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Neplatnost dohody o narovnání žalovaní shledávali i v tom, že je zcela zjevně nelogicky jednostranná pouze ve prospěch žalobce; žalovaný 2) byl v době jejího sepsání zaměstnancem [právnická osoba], tedy ve slabší pozici, nadto nebyl zcela zdráv, když ho trápily zdravotní komplikace nejasného původu. Neplatnost smlouvy o přistoupení k dluhu žalovaní dále shledali v tom, že byla dle pořadového čísla ověření podepsána před dohodou o narovnání, tedy v době podpisu smlouvy o přistoupení k dluhu ještě dluhu z titulu dohody o narovnání neexistoval. Bezprávnou výhružku při uzavírání daných smluv žalovaní shledali v tom, že žalovaní se skupinou [anonymizováno]. [příjmení], kam spadá i žalobce, obchodně spolupracovali, pan [příjmení] chtěl převzít žalovaného 1), zaměstnanci žalovaného 1) měli přejít pod [právnická osoba] (k čemuž žalovaný 2) upínal své naděje, obával se o budoucnost žalovaného 1)), též proto se zaměstnancem této firmy stal i žalovaný 2), následně však k převzetí nedošlo a skupina pana [příjmení] tvrdila, že došlo k jejich poškození, na žalované byl vyvíjen nátlak, aby dané smlouvy podepsali s tím, že jsou trestně odpovědní, že se dopustili podvodného jednání, že vznikla velká škoda, žalovaný 2), aby měl klid, proto přistoupil na veškeré podmínky žalobce, když jinak neměl žádný rozumný důvod aby uzavřel smlouvu o přistoupení k dluhu. Žalovaní dále namítli neplatnost daných smluv i z důvodu lichvy dle § 1796 o.z., když při podpisu smluv bylo využito tísně na straně žalovaného 2), který nebyl v dobré zdravotní kondici, byl zaměstnancem propojené osoby s žalobcem, a byly mu předestírány škody a hrozba trestního oznámení. Výši smluvní pokuty 0,2 % denně z dlužné částky shledali žalovaní nepřiměřenou a tedy v rozporu s dobrými mravy. Proto žádali zamítnutí žaloby.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalovaný 1) je podnikající právnickou osobou, jejímž jediným statutárním orgánem od [datum] je člen představenstva – žalovaný 2) (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalovaného 1) z [datum]).

5. Mezi žalobcem a žalovaným 1), jednajícím žalovaným 2), byla dne [datum], s uvedením ust. § 1903 o.z., uzavřena Dohoda o narovnání (dále též jen„ Dohoda o narovnání“), v níž specifikovali, že mezi nimi byly uzavřeny tři ústní smlouvy o dílo (včetně vymezení jejich předmětu), a to dne [datum], dne [datum] a dne [datum], dále podrobně specifikovali, která vzájemná práva a povinnosti (plynoucí z povinnosti žalobce zaplatit ceny daných děl a dle kterých konkrétních faktur, a z povinností žalovaného plynoucího z vadných plnění daných smluv o dílo, resp. z neprovedení tam uvedených částí děl) týkající se daných smluv jsou mezi účastníky sporná s tím, že mají zájem s konečnou platností narovnat veškerá tato sporná práva a jim odpovídající sporné povinnosti související s jejich vzájemnými nároky dle daných tří smluv o dílo (viz body A-M ve spojení s bodem II. čl. 2 Dohody o narovnání); žalobce a žalovaný 1) narovnali veškerá takto vymezená sporná práva a povinnosti mimo jiné tak, že se žalovaný 1) zavázal vrátit žalobci částku ve výši 2 384 698 Kč nejpozději do [datum] bezhotovostním převodem na tam uvedený účet s výslovným uvedením, že se jedná o plnění uhrazené žalobcem nad rámec ceny děl dle výše uvedených tří smluv o dílo změněných Dohodou o narovnání (viz čl. III. bod [číslo] Dohody o narovnání); žalovaný 1) se dále zavázal v případě prodlení se zaplacením částky 2 384 698 Kč či jakékoli její části zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je splatná den následující po jejím vzniku (viz čl. III bod [číslo] Dohody o narovnání); podpis žalovaného 2) na Dohodě o narovnání byl ověřen prohlášením o pravosti daného podpisu advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] dne [datum] (prokázáno Dohodou o narovnání s úředně ověřeným podpisem).

6. Mezi žalovaným 2) jako„ přistupitelem“, žalobcem jako„ věřitelem“ a žalovaným 1), jednajícím žalovaným 2), jako„ dlužníkem“ byla dne [datum], s uvedením ust. § 1746 odst. 2 o.z., uzavřena Smlouva o přistoupení k dluhu (dále též jen„ Smlouva o přistoupení k dluhu“), v níž žalovaný 1) výslovně opětovně prohlásil, že má vůči žalobci peněžitý dluh ve výši 2 384 698 Kč představující neuhrazenou částku vyplývající z Dohody o narovnání (viz bod A Smlouvy o přistoupení k dluhu) a žalovaný 2) výslovně přistoupil k takto vymezenému dluhu žalovaného 1) jakožto další dlužník s tím, že se jej zavázal žalobci splnit (viz čl. II Smlouvy o přistoupení k dluhu), resp. žalovaný 1) a žalovaný 2) se výslovně zavázali zaplatit žalobci částku ve výši jistiny 2 384 698 Kč do [datum] (viz čl. III. bod 3.1 Smlouvy o přistoupení k dluhu); pro případ neuhrazení jakékoli část této jistiny byla dále výslovně smluvena povinnost žalovaného 1) a žalovaného 2) zaplatit žalobci společně a nerozdílně smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (viz čl. III. bod 3.2 Smlouvy o přistoupení k dluhu); podpis žalovaného 2) na Smlouvě o přistoupení k dluhu byl ověřen prohlášením o pravosti daného podpisu advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] dne [datum] (prokázáno Smlouvou o přistoupení k dluhu).

7. Žalovaný 1) i žalovaný 2) byli žalobcem vyzvání k zaplacení částky 1 192 349 Kč předžalobními výzvami z [datum] s uvedením, že částka 2 384 698 Kč dlužná na základě Dohody o narovnání byla žalobcem rozdělena na dvě poloviny, přičemž žalobce vymáhá první polovinu a druhá polovina (tj. též ve výši 1 192 349 Kč) byla postoupena na [právnická osoba] (Prokázáno předžalobními upomínkami z [datum] včetně poštovních podacích lístků).

8. Z obsahu spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie [obec], Oddělení hospodářské kriminality sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] má soud za prokázané, že žalobce a [právnická osoba] podali na žalovaného 1) a 2) trestní oznámení s tím, že s nimi dlouhodobě spolupracovali při stavbách rodinných domů, v důsledku pochybení žalovaného 2) však oznamovatelům vzniky mnoha milionové škody, žalobce s žalovaným 1) uzavřel Dohodu o narovnání, resp. i s žalovaným 2) pak Smlouvu o přistoupení k dluhu, v níž žalovaný 2) výslovně prohlásil, že je daný dluh schopen řádně a však splnit, což však neučinil, dle oznamovatelů tak mohli žalovaní spáchat trestný čin podvodu, příp. poškození věřitele či způsobení úpadku dle ust. § 209 odst. 1, resp. § 222, resp. § 224 trestního zákoníku (viz konkrétně Oznámení žalobce a [právnická osoba] z [datum]). Žalovaný 2) v dané věci na Policii ČR při podání vysvětlení vypověděl, že je jediným členem představenstva žalovaného 1), od roku [rok] jako firma spolupracoval s žalobcem a [právnická osoba] jako projektový manager při projektech - stavbách, od roku [rok] se stal zaměstnancem [právnická osoba] s tím, že jednatel této společnosti měl záměr odkoupit společnost žalovaného 2), tento slib však nebyl dodržen, tím však došlo k tomu, že žalovaný 1) měl původně dodat stavby za určené ceny, ale fakticky se v dané firmě skoro rok nic nedělo, čímž vznikl dluh, o kterém hovoří žalobce a [právnická osoba], pro vygradování tohoto problému se žalovaný 2) rozhodl odejít z [právnická osoba] do žalovaného 1), aby mohl plnit jeho závazky, ale od podzimu [rok] a celý rok [rok] byl následně nemocen; [právnická osoba] nezákonně zabavily majetek žalovaného 1); k obsahu listin ze [datum] žalovaný 2) výslovně uvedl, že jejich obsah je pravdivý, listiny podepsal a tím uznával jejich obsah i částku, o kterou se jednalo, měl skutečně v úmyslu danou částku zaplatit a v dané době měl příjmy na danou úhradu, avšak počítal se započtením proti nákladů, např. za užívání vlastního vozidla, když byl zaměstnancem [právnická osoba], za užívání vybavení žalovaného 1); dále uvedl, že je vše ochoten řešit u soudu, když se jedná o civilní spor; ke svému zdravotnímu stavu žalovaný 2) pouze doplnil, že byl dlouhodobě nemocný, potýká se s dlouhodobými zdravotními potížemi (někdy není schopen několik dní cokoli dělat, pak je to lepší), pobýval doma i u rodičů či jinde, je OSVČ, takže neměl vystavenu pracovní neschopnost (viz konkrétně Úřední záznam o podaném vysvětlení z [datum]). Po zhodnocení výše uvedených skutečností Policie ČR uzavřela, že nebyly zjištěny skutečnosti opravňující policejní orgán k zahájení úkonů trestního řízení (viz konkrétně Úřední záznam o vyřízení věci jiným způsobem z [datum]).

9. Z Pracovní smlouvy z [datum] plyne, že žalovaný 2) měl být od [datum] na pracovní pozici projektant, projektový manažer zaměstnancem [právnická osoba]

10. Z ve věci podstatného obsahu spisu zdejšího soudu 5C 366/2021 soud zjistil, že proti žalovaným byla podána žaloba též žalobcem – [právnická osoba], a to zjevně týkající se druhé poloviny závazku žalovaných z Dohody o narovnání ve spojení s Smlouvou o přistoupení k dluhu, tj. ve výši jistiny 1 192 349 Kč s příslušenstvím, s tím, že tato pohledávka byla na [právnická osoba] postoupena jejím původním vlastníkem - žalobcem v řízení tomto (viz žaloba z [datum]). Žalovaní k dané žalobě uplatnili shodné námitky jako v řízení tomto, nadto sporovali, že žádné smlouvy neuzavřeli se společnosti [právnická osoba] (viz vyjádření žalovaných z [datum]).

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když zejména žalovaným 2) navrhovaný důkaz jeho výpovědí považoval soud za věci za nadbytečný, když žalovaný v dané věci podal vysvětlení na Policii ČR již dne [datum], z něhož soud zcela vycházel; kromě toho má soud za nedostatečná (přes výzvu soudu dle § 118a odst. 1. odst. 3 o.s.ř.) tvrzení, ohledně čeho konkrétně by měl žalovaný 2) vypovídat. Konečně jednání žalovaného 2) soud shledal obstrukčním, když byť se podání své účastnické výpovědi opakovaně domáhal, dlouhodobě a bez řádné omluvy se vyhýbal účasti na jednáních soudu, opakovaně žádal o odročení ústních jednání s tím, že se jich chce účastnit a chce být vyslechnut (podáními z [datum], [datum], [datum]) s odůvodněním že je od [datum] pracovní neschopnosti. Svůj tvrzený zdravotní stav, který měl bránit podání výpovědi, však dokládal pouze Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti z [datum] potvrzené razítkem [právnická osoba], [anonymizováno] [příjmení] (a nečitelným podpisem) a následně pouze Lékařskou zprávou [anonymizována dvě slova]. [příjmení] z [datum], dle níž byl aktuálně léčen SSRI antidepresivem s dobrým efektem a anxietu a depresivní prožívání s diagnosou poruchy přizpůsobní. Z daných zpráv však dle soudu nelze jakkoli seznat, že by žalovanému 2) v účasti u soudu či podání výpovědi na jiném místě mimo jednání (jak bylo soudem rovněž navrhováno) bránily takto dlouhodobě jakékoli konkrétní objektivní okolnosti dané jeho zdravotním stavem (a to okolnosti nepředvídatelné, nenadálé a neodvratitelné). Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souvislostech, přičemž je považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

12. Právně soud věc posoudil podle ust. § 1724 odst. 1 o.z. dle něhož smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

13. Dle § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

14. Dle § 1746 odst. 2 o.z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

15. Dle § 1903 odst. 1 věta první o.z. lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Dle odst. 2 citovaného ustanovení narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.

16. Dle § 2048 odst. 1 věta první o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 587 odst. 1 o.z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnou neplatnost právního jednání.

19. Dle § 1796 odst. 1 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož mejetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Dle odst. 2 citovaného ustanovení podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § [číslo] odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § [číslo].

20. V daném případě bylo v řízení Dohodou o narovnání zcela prokázáno, že žalobce a žalovaný 1), jednající řádně svým jediným statutárním orgánem – žalovaným 2), v rámci své podnikatelské činnosti dne [datum] uzavřeli ve smyslu ust. § 1903 odst. 1 o.z. dohodu o narovnání (která ve smyslu ust. § 1796 odst. 2 o.z. nemůže být považována za lichevní). V té dle soudu dostatečně přesně specifikovali (zcela konkrétně v bodech A-M ve spojení s bodem II. čl. 2) mezi nimi sporná práva a povinnosti vyplývající z mezi nimi dříve uzavřených a částečně plněných tří ústních smluv o dílo (v Dohodě o narovnání rovněž konkrétně specifikovaných) a výslovně tato veškerá mezi nimi sporná práva a povinnosti (z ne/řádného plnění daných smluv o dílo) nahradili novým závazkem, a to zcela konkrétně vymezenou povinností žalovaného 1) zaplatit žalobci do [datum] přesně určenou částku 2 384 698 Kč; pro případ prodlení žalovaného 1) se zaplacením této částky či její části byla zcela v souladu s ust. § 2048 odst. 1 o.z. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky denně.

21. Smlouvou o přistoupení k dluhu uzavřenou mezi účastníky dle § 1746 o.z. bylo dále prokázáno, že téhož dne [datum] žalovaný 2) zcela bez výhrad přistoupil k závazkům žalovaného 1), jehož byl jediným statutárním orgánem, a to konkrétně k závazkům plynoucím z Dohody o narovnání, tj. zavázal se též písemně a výslovně zaplatit žalobci spolu s žalovaným 1) částku 2 384 698 Kč, jako dluhu vzniklého z titulu Dohody o narovnání, a to rovněž do [datum]; pro případ prodlení se zaplacením této částky či její části byla opět zcela v souladu s ust. § 2048 odst. 1 o.z. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky denně, a to vůči žalovanému 1) i vůči žalovanému 2).

22. Soud Dohodu o narovnání i Smlouvu o přistoupení k dluhu shledal jako platně a účinně uzavřené, když dospěl k závěru, že práva a povinnosti v nich vymezené jsou formulovány zcela jasně, dostatečně určitě a nevyvolávají žádné pochybnosti o vůli osob tyto smlouvy uzavírajících. Obě dané smlouvy byly zjevně uzavřeny v rámci souvisejících právních jednání všech zúčastněných stran, tj. žalobce a žalovaného 2) zároveň vystupujícího též jako statutární orgán žalovaného 1), a to v zásadě v témže okamžiku, dle soudu tak nelze přistoupit na námitku žalovaného, že pouze pro uvedení pozdějšího čísla ověření prohlášení o pravosti podpisu žalovaného 2) na Smlouvě o přistoupení k dluhu advokátem ([anonymizováno] [příjmení]) je tato neplatná, když je zcela zřejmé, že žalovaný 2), jako statutární orgán žalovaného 1), při podpisu Smlouvy o přistoupení k dluhu musel vědět o uzavření a obsahu Dohody o narovnání, tedy zjevně znal obsah veškerých jednání činěných jak žalovaným 1) tak žalovaným 2) daného dne.

23. Soud stejně tak nevešel na argumentaci žalovaného 2) ohledně neplatnosti Smlouvy o přistoupení k dluhu, když má především zato, že přes výzvu soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. učiněnou na jednání soudu dne [datum] nebyla řádně doplněna skutková tvrzení ohledně toho, v čem zcela přesně (zejména v jakých konkrétních jednání žalobce) měla spočívat bezprávná výhrůžka, pod jejímž vlivem měl být žalovaný 2)„ přinucen“ danou smlouvu uzavřít, resp. v čemž konkrétně měl spočívat rozpor dané smlouvy včetně sjednané smluvní pokuty s dobrými mravy, či v čem zcela konkrétně měla spočívat tíseň, pod níž měl žalovaný 2) jednat. Soud v tomto rozsahu neshledal dostatečnými tvrzení žalovaného 2), že tato nemravná jednání žalobce či bezprávné výhružky či zneužití tísně měla spočívat pouze v tom, že žalovaný 2) byl v dané době zaměstnancem propojené společnosti [právnická osoba], či že upínal své naděje k převzetí žalovaného 1) touto společností (k čemuž následně nedošlo) a bál se o osud zaměstnanců žalovaného 1), když před tím sám uvedl (i na Policii ČR), že žalovaný 1) již cca rok fakticky sám nevyvíjel žádnou podnikatelskou činnost. Stejně tak tvrzené„ výhružky“ žalobce ohledně trestněprávní či civilněprávní odpovědnosti žalovaného 2) jako jediného statutárního orgánu žalovaného 1) nelze dle soudu (tak jak byly pouze kuse tvrzeny) považovat ani za jednání příčící se dobrým mravům ani za přinucení k právnímu jednání, neboť statutární orgán právnické osoby je ze zákona povinen jednat s péčí řádného hospodáře a za porušení této povinnosti může nést právní odpovědnost, kromě toho využití jakékoli právem dovolené možnosti ochrany vlastních práv včetně podáním civilněprávní žaloby, či trestního oznámení, nelze bez dalšího považovat za jednání nemravné či za bezprávnou výhružku. V daném případě tak dle soudu nebyla dostatečně tvrzena jakákoli konkrétní jednání žalobce, která by mohla způsobit rozpor výše uvedených smluv s dobrými mravy, či to, že byl žalovaný 2)„ přinucen“ (ve smyslu ust. § 587 o.z.) k podpisu, těchto smluv; stejně tak nebyla dostatečně tvrzena ani skutková tvrzení ohledně případné např. tísně žalovaného 2) při uzavírání zejména Smlouvy o přistoupení k dluhu, když je zřejmé, že Dohodu o narovnání zároveň uzavřel jako statutární orgán právnické osoby, tedy jako osoba, od níž lze vyžadovat vyšší míru zkušeností, opatrnosti a znalosti, než od běžných např. spotřebitelů; soud tak ani neshledal, že by Smlouva o přistoupení k dluhu mohla být vůči žalovanému 2) smlouvou lichevní (ve smyslu ust. § 1796 odst. 1 o.z.). Stejně tak nebylo v průběhu celého řízení ani řádně tvrzeno ani prokázáno, že by žalovanému 2) v platném právním jednání bránil např. jeho konkrétní zdravotní stav, když v tomto rozsahu soud odkazuje na již uvedené výše v odstavci 11. tohoto odůvodnění, jakož i na vysvětlení podané žalovaným 2) na Policii ČR, z něhož rovněž nelze bez dalšího nijak dovodit, že by stav žalovaného 2) bránil tomu, aby byl vázán svým právním jednáním.

24. Nadto soud v daném rozsahu zcela vyšel z výpovědi žalovaného 2) podané v dané věci na Policii ČR již dne [datum], jak byla prokázána Úředním záznamem o podaném vysvětlení, z níž zcela jasně plyne, že žalovaný 2) výslovně uvedl, že obsah Dohody o narovnání i Smlouvy o přistoupení k dluhu je pravdivý že dané listiny podepsal a tím uznával jejich obsah i částku tam uvedenou a že měl v úmyslu dle těchto smluv plnit, k čemuž v dané době postačovaly jeho příjmy.

25. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené shledal Dohodu o narovnání i Smlouvu o přistoupení k dluhu za mezi účastníky platně a účinně uzavřené, a to včetně sjednané smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně, kterou zejména s ohledem na v daném směru ustálenou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu ČR (která za přiměřenou považuje i smluvní pokutu do výše 0,5% denně), jakož i na výši utvrzovaného dluhu, a to, že se mezi žalobcem a žalovaným 1) se jednalo (v rámci Dohody o narovnání) o závazek plynoucí z jejich dlouhodobé podnikatelské činnosti, a toho, že žalovaný 2) byl v dané době též statutárním orgánem žalovaného 1), tedy měl veškeré i odborné znalosti o podnikatelské činnosti žalovaného 1), neshledal za nepřiměřeně vysokou.

26. Žalovaný 1) a žalovaný 2) tak jsou jako solidární dlužníci žalobce povinni zaplatit mu částku dle Dohody o narovnání, tj. celkem částku 2 384 698 Kč, což však přes výzvu dosud neučinili.

27. V řízení bylo dále prokázáno (zejména žalobou řešenou u zdejšího soudu pod sp.zn. 5 C 366/2021), že žalobce polovinu pohledávky za žalovanými plynoucími z Dohody o narovnání ve spojení se Smlouvou o přistoupení k závazku (tj. pohledávku ve výši 1 192 349 Kč s veškerým příslušenstvím) postoupil na [právnická osoba], což neodporuje ust. § 1879 o.z. V rámci nadepsaného řízení jsou proto žalovaní povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně zbývající dlužnou částku dle Dohody o narovnání ve spojení se Smlouvou o přistoupení k závazku (tj. pohledávku nepostoupenou na třetí osobu) ve výši 1 192 349 Kč, a to dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízení vlády č.351/2013 Sb. spolu se zákonnými úroky z prodlení od dne následujícího po prodlení s jejím zaplacení, tj. od [datum] až do zaplacení, a spolu se smluvní pokutou z této částky kapitalizovanou od [datum] do [datum], tj. ve výši 417 322 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovaným přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 80 484 Kč, z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění-zcela téhož obsahu vůči oběma žalovaným, podání žaloby, vyjádření ve věci samé z [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) po 14 740 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.; dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedených 6 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu; dále z náhrady za cestovné právního zástupce žalobce ze sídla-pobočky ([obec]) do sídla soudu ([obec a číslo]) a zpět na jednání soudu dne [datum] dle § 13 advokátního tarifu, tj. za ujetí 280 km, a to dle předloženého technického průkazu a knihy jízd a dle vyhl. č. 237/2022 Sb., tedy ve výši 2 165 Kč (při prům. spotř. pal. 6,4 l [číslo] km, ceně PH 47,10 Kč, sazbě zákl. náhr. 4,7 Kč/km); dále z náhrady za cestovné právního zástupce žalobce ze sídla-pobočky ([obec]) do sídla soudu ([obec a číslo]) a zpět na jednání soudu dne [číslo] dle § 13 advokátního tarifu, tj. za ujetí 280 km, a to dle předloženého technického průkazu a knihy jízd a dle vyhl. č. 467/2022 Sb., tedy ve výši 2 251 Kč (při prům. spotř. pal. 6,4 l [číslo] km, ceně PH 44,10 Kč, sazbě zákl. náhr. 5,2 Kč/km); dále z náhrady za čas promeškaný cestami k jednání soudu a zpět dle § 14 advokátního tarifu za 20 půlhodin ve výši po 100 Kč; tj. celkem 177 140 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř.

29. Lhůty k plnění byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.