25 C 108/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro určení, že žalobce je dědic ze závěti ze dne 15. 5. 2017

I. Určuje se, že žalobce , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , trvale bytem , adresa, , je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 76 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice částku 31 323 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 12. 4. 2022 se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017. Uvedl, že pod sp. zn. 32 D 1678/2021 probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 5 řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené dne , datum, , posledně trvale bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, , (dále jen zůstavitelka), jehož účastníky je žalobce a žalovaná. V pozůstalostním řízení bylo soudem zjištěno z provedeného šetření, že zůstavitelka zanechala pro případ smrti dvě závěti, a to závěť sepsanou notářským zápisem dne 15. 5. 2017 notářkou , jméno FO, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , v níž zůstavitelka za dědice veškerého majetku stanovila žalobce, zetě zůstavitelky, a dále závěť sepsanou notářským zápisem dne 3. 8. 2021 notářkou , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, , v níž zůstavitelka za dědice veškerého majetku stanovila žalovanou a zůstavila jí podíl na pozůstalosti o velikosti 100 %. Touto závětí zůstavitelka výslovně zrušila veškerá předchozí pořízení pro případ smrti. Na základě zpochybnění platnosti závěti ze dne 3. 8. 2021 žalobcem bylo žalobci usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 2. 2022, č. j. 32 D 1678/2021 – 59, uloženo, aby podal u zdejšího soudu žalobu proti žalované na určení, že je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017. V průběhu řízení žalobce doplnil, že na rozdíl od žalované žil se zůstavitelkou v jednom domě od roku 1991 po dobu 30 let, byl s ní téměř v každodenním kontaktu a do jejích posledních dnů zabezpečoval pro zůstavitelku všechny její důležité životní potřeby. Žalovaná, jejíž bydliště bylo vzdálené od bydliště zůstavitelky cca 100 km, strávila se zůstavitelkou za celý její život toliko jeden týden v srpnu roku 2018, a pouze několik dnů mezi 12. 7. a 6. 8. v roce 2021, kdy dne 3. 8. 2021, již po mozkové příhodě zůstavitelky (30. 4. 2021), zavolala žalovaná do bytu zůstavitelky notáře k sepsání závěti v její prospěch. Je notorietou, že staří lidé jsou zvýšeně emočně ovlivnitelní, velice důvěřiví, snadno manipulativní a tudíž i zneužitelní, a bohužel, tohoto stavu zůstavitelky žalovaná využila. Stačilo jí k tomu právě těch několik málo dnů mezi 12. 7. a 6. 8. 2021 strávených společně se zůstavitelkou v závěrečné fázi jejího života, kdy 3. 8. 2021 zavolala do bytu zůstavitelky notáře k pořízení závěti v její prospěch. Dne 6. 8. 2021 pak byla zůstavitelka odvezena do , právnická osoba, v , adresa, . Žalobce uvedl, že všechny pobyty zůstavitelky zajišťoval a hradil ze svých prostředků sám. Stejně tak žalobce zajistil a uhradil pohřeb zůstavitelky. Z důvodu 30 letého soužití žalobce se zůstavitelkou v jednom domě a téměř každodenního kontaktu s ní, žalobce okamžitě zaregistroval změny v chování zůstavitelky po 30. 4. 2021, kdy zůstavitelka prodělala mozkovou příhodu a stala se osobou závislou na komplexní ošetřovatelské péči. Po prodělané mozkové příhodě se změnilo i chování zůstavitelky, byla hádavá, nedůvěřivá, stále si na něco stěžovala a na její chování si žalobci stěžovali lékaři i zdravotnický personál. Žalobce poukázal na řadu lékařských zpráv a dle jeho názoru jednoznačný závěr, že zůstavitelka byla v inkriminované době orientována pouze osobou, což svědčí pro značně pokročilou demenci. Ze zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace jednoznačně vyplývá, že zůstavitelka trpěla v rozhodném období duševním onemocněním, a to středně těžkým kognitivním deficitem, středně těžkou demencí a nebyla tak schopna žádného právního jednání, přičemž její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly vymizelé. To, jaký byl zdravotní stav zůstavitelky v době pořízení závěti den 3. 8. 2021 potvrdil znalecký posudek a výslech , jméno FO, . Závěry znalkyně, shora uvedené lékařské zprávy a ošetřovatelské epikrízy z , právnická osoba, (dále jen „DTV“) nemůže zvrátit ani zpráva výkonné ředitelky DTV, , jméno FO, , ze dne 23. 1. 2024, ani její výslech dne 18. 6. 2025, ani znalecký posudek , jméno FO, Ve zprávě , jméno FO, není jediná informace, která by svědčila pro lepší kognitivní výkon než středně těžkou demenci posuzované. Tato zpráva popisuje rutinní chování posuzované (stlaní postele), její nenáhled na nutnost opory (pohybovala se hlavně pomocí nábytku, tzv. chodítko odmítala, protože ho dle jejích slov nepotřebovala), iracionální odmítání medikace (odmítala brát ty léky, které mají červenou barvu, bála se léků na ředění krve), výbavnost ze staropaměti (vyprávěla o těžkém a tragickém životě), sociálně stažení posuzované (byla spíše uzavřená klientka, nevyhledávala přítomnost ostatních klientů), odmítání nabídnuté. Zprávu , jméno FO, ze dne 23. 1. 2024 ani následný výslech výkonné ředitelky DTV žalobce nepovažuje za důvěryhodné důkazy, nebyla totiž zpracována ani ošetřujícím lékařem zůstavitelky MUDr. , jméno FO, , ani psychiatrem zůstavitelky , právnická osoba, byla zpracována po značném časovém odstupu – až 3 roky poté, co zůstavitelka v DTV pobývala (od 9. 6. 2021 do 15. 7. 2021). Žalobce nepovažuje výpověď svědkyně , jméno FO, za důvěryhodnou i z dalších důvodů, neboť byla v zásadních věcech v rozporu z informacemi z lékařských zpráv a v rozporu s dalšími relevantními zjištěními. Např. svědkyně , jméno FO, vypověděla, že zůstavitelka věděla, že má dceru, že má neteř, že má zetě. Z uvedeného je zřejmé, že pokud to svědkyni zůstavitelka skutečně sdělila, byla zůstavitelka „mimo realitu“. Zůstavitelka v té době dceru neměla, ta zemřela již v roce 2014 a neteř zůstavitelka nikdy neměla. Realitě odpovídalo pouze to, že měla v té době toliko zetě, tedy žalobce. Svědkyně dále uvedla, že zůstavitelka byla v domově v podstatě na rehabilitaci po zlomenině s tím, že ta adaptace u ní byla náročnější. Reálně však zůstavitelka zlomeninu neprodělala, a do , právnická osoba, tak nenastoupila z důvodu rehabilitace po zlomenině. Výpověď svědkyně považuje žalobce proto za účelovou, kdy si svědkyně nepamatuje důležitá fakta o jejím zdravotním stavu, o prodělané mozkové mrtvici. Žalobce podal tuto žalobu nikoliv ze ziskuchtivých důvodů, ale pouze proto, že je od samého počátku přesvědčený, že zůstavitelka nebyla schopna ve stavu, v jakém se nacházela po prodělané mrtvici, platně učinit jakákoli právní jednání. Žalobce na rozdíl od žalované ani nevěděl, že zůstavitelka dne 15. 5. 2017 pořídila závěť v jeho prospěch, o této závěti se dozvěděl až po smrti zůstavitelky v průběhu pozůstalostního řízení, resp. až z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 32 D 1678/2021 - 59 ze dne 17. 2. 2022. O zaslání této závěti požádal žalobce notáře dne 7. 3. 2022. To, že zdravotní stav zůstavitelky neumožňoval platné pořízení závěti, prokazují citované lékařské a ošetřovatelské zprávy. To, jaký byl zdravotní stav zůstavitelky v době pořízení závěti tj. dne 3. 8. 2021, potvrdil i znalecký posudek a výslech znalkyně, na který žalobce v plném rozsahu odkazuje. Zdůraznil, že znalkyně , jméno FO, , byla ustanovena soudem, má nástavbu z geronto-psychiatrie, svoji praxi vykonává ambulantně na , adresa, a ve své praxi se z 50 % zabývá právě gerontopsychiatrií, které se věnuje od roku 2011. V letech 2004 až do roku 2015 působila jako psychiatr v domově důchodců , adresa, a od té doby do současnosti působí v domově důchodců na , adresa, . Znalecký posudek a výslech znalkyně považuje žalobce za zcela přesvědčivý, závěry znaleckého posudku jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu, odpovídají pravidlům logického myšlení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Oproti tomu znalecký posudek , jméno FO, , vyhodnotil žalobce jako nepřesvědčivý.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odmítla tvrzení žalobce, že závěť zůstavitelky pořízená formou notářského zápisu dne 3. 8. 2021, sp. zn. , Anonymizováno, , by měla být neplatná z důvodu zdravotní nezpůsobilosti zůstavitelky a možného nátlaku na ni ze strany žalované. Žalovaná naopak považuje za neplatnou závěť ze dne 15. 5. 2017, na níž se žalobce odvolává, a to z důvodu, že byla zrušena výše uvedenou závětí pořízenou dne 3. 8. 2021. Žalovaná se dále ohradila proti tvrzení, že zůstavitelka žalovanou téměř neznala. Zůstavitelka totiž byla její vzdálenou příbuznou, a to sestřenicí její stále žijící babičky , jméno FO, , nar. , datum, , a o existenci žalované věděla od jejího narození. Do domu zůstavitelky žalovaná poprvé přišla na její pozvání někdy na jaře roku 2014 a bylo to velmi milé setkání. V době studia žalované v Praze se žalovaná s manželi , jméno FO, , a zejména se zůstavitelkou, velmi sblížila. Pravidelně je navštěvovala a několikrát týdně si s paní , jméno FO, telefonovaly. V září roku 2015 se vdávala ve svatebních šatech, které jí zakoupili manželé , jméno FO, , a po jejich dceři od nich darem dostala cenné šperky – například náhrdelník z pravých mořských perel, prsten s perlou a diamanty. Také od nich obdržela nějaké peníze. V říjnu roku 2015 pan , jméno FO, zemřel a vztah žalované se zůstavitelkou se ještě více prohloubil. Žalovaná vozila zůstavitelce potraviny z Mnichova a jejich vztah se i nadále vyvíjel velmi přátelsky. Naopak žalovaná byla svědkem situace, a to koncem roku 2015, kdy se zůstavitelka vymezila vůči žalobci a bylo zřejmé, že ho nemá ráda. V roce 2016 se na žalovanou zůstavitelka obrátila s dotazem, zda by nebyli schopni s manželem vyplatit žalobce z jeho poloviny nemovitosti a nastěhovat se k ní. Ptala se proto, že jí žalobce tlačil k tomu, aby v jeho prospěch sepsala závěť a pokud tak neučiní, že svůj byt v domě pronajme a odstěhuje se pryč. Tato představa byla pro zůstavitelku stresující, protože se bála toho, že by se po domě najednou pohybovali úplně cizí lidé. Žalovaná s manželem by zůstavitelce ráda vyhověla, ale bohužel na výplatu žalobce neměli dostatečnou hotovost. Nátlak žalobce na zůstavitelku se stále stupňoval, a tak se nakonec nechala přemluvit a závěť ve prospěch žalobce v roce 2017 skutečně sepsala. Nicméně ještě tentýž den telefonovala žalované, že to udělala jen proto, aby měla od žalobce klid, ale že závěť stejně změní. V srpnu roku 2018 žalovaná týden bydlela přímo v domě zůstavitelky a s ohledem na její zdravotní potíže se starala o vše, co bylo potřeba. Zůstavitelka se i nadále zajímala o žalovanou, a to i v době, kdy žalovaná prožívala složité těhotenství. Žalovaná považovala zůstavitelku za opravdovou přítelkyni. V létě roku 2020 začala zůstavitelka mluvit o tom, že už asi dlouho nebude žít, tak ať za ní co nejdřív přijedu, že chce zrušit závěť sepsanou ve prospěch žalobce a vše přepsat na žalovanou. Žalovaná to zůstavitelce rozmlouvala, ale k myšlence ustanovit žalovanou svojí dědičkou se zůstavitelka neustále vracela. Zůstavitelka byla prakticky až do své smrti plně orientovaná, na svůj vysoký věk i velmi dobře slyšela a viděla; měla pouze potíže s pohybem. V posledním roce života, a to dne 30. 4. 2021 prodělala mrtvici. Nicméně poté co ji žalovaná navštívila, zjistila, že zůstavitelka již leží na oddělení LDN a že vypadá a chová se úplně stejně jako dřív. Jediné, co žalovaná zaznamenala bylo, že si občas nemohla vzpomenout na nějaké slovo nebo jméno, vzpomněla si až po chvilce. Měla to tak i dříve, ale v nemocnici měla žalovaná pocit, že je to o něco horší. Zůstavitelka měla z návštěvy žalované velkou radost. Jakmile se zůstavitelka dozvěděla, že žalobce žalované nevyřídil její vzkaz, že je v nemocnici, velice se rozzlobila a zavolala paní doktorku, která žalovanou do dokumentace zůstavitelky zapsala jako kontaktní a příbuznou osobu. Žalovaná následně zůstavitelku v nemocnici navštívila ještě několikrát a měla radost, že se zdravotní stav zůstavitelky zlepšuje. Následně byla zůstavitelka dočasně převezena do DTV v , adresa, , kde však nebyla spokojená, protože jí tamní personál přišel arogantní. Navíc měla samostatný pokoj na konci tmavé chodby a v noci se tam bála. I tam ji žalovaná opakovaně navštěvovala. Zůstavitelka se žalované hned na začátku svěřila, že jí žalobce přislíbil zabezpečit kvalifikovanou ošetřovatelku, která by za ní docházela domů. Žalobce tak nicméně neučinil, žádnou ošetřovatelku jí nenašel a žalovanou dokonce žádal, ať zůstavitelku přesvědčí, že má v DTV už natrvalo zůstat. Když ho později požádala, aby jí přivezl klíče od domu, odmítl to udělat. Později žalovanou žádala i sama ošetřující lékařka zůstavitelky, , jméno FO, , ať žalovaná vezme zůstavitelku domů, že jí v DTV nemohou násilím držet, a zároveň ji upozornila na skutečnost, že se žalobce o ni odmítá starat, že ji domů nechce. Zhruba 14 dní po návratu domů, bylo to 24. 7. 2021, se zůstavitelce udělalo špatně a ve své ložnici upadla na zem. Druhý den jela na rentgen do nemocnice, nicméně hned ji pustili domů; měla jen modřiny a bolelo ji celé tělo. Krátce na to žalovanou zůstavitelka telefonicky kontaktovala a požádala jí, aby zabezpečila nějakého notáře, který by byl ochoten přijet k ní domů a sepsat s ní závěť; tuto skutečnost má žalovaná shodou okolností i nahranou na videu. Vzápětí se jí podařilo domluvit se s notářkou , jméno FO, , která přislíbila, že k zůstavitelce pošle svého zástupce , jméno FO, , a to 3. 8. 2021. Ten v uvedený den skutečně přišel; žalovaná ho uvedla do bytu zůstavitelky a poté – po sepsání závěti – zase vyprovodila ven. Při sepisování závěti seděla ve vedlejší místnosti, nicméně slyšela zůstavitelku přes dveře, jak , jméno FO, informovala, že má v držení starší závěť sepsanou také u notáře a ptala se, jestli bude v pořádku, když ji před ním roztrhá. Pak také žalovaná slyšela, jak mu říká, že by se beze žalovné neobešla a že se o ni stará jako vlastní dcera. Ode dne, kdy měla zůstavitelka úraz, začala žalovaná sama kontaktovat nejrůznější zdravotnická zařízení a pečovatelské domy s dotazem, zda mají volné místo pro jednu osobu s možností rehabilitace, všude ale dostala zamítavou odpověď. Nakonec se ozval žalobce s tím, že sehnal pro zůstavitelku místo v , právnická osoba, ., a že tam bude mít požadovanou rehabilitaci. Zůstavitelka souhlasila, na místě samém se však dozvěděly, že zařízení žádné rehabilitace neposkytuje. Jediné, čeho se v tomto směru nakonec dočkala bylo, že ji zhruba za dva týdny od jejího příchodu začal personál vodit s chodítkem po chodbě, což bylo vydáváno za rehabilitaci. Zůstavitelka byla velice zklamaná, zdálo se jí, že dozdravotnického řízení byla jen “odložena”. Po celou dobu pobytu zůstavitelky v , právnická osoba, . žalovaná často a pravidelně zůstavitelku navštěvovala. Naposledy žalovaná navštívila zůstavitelku 10. listopadu, a to už vůbec zůstavitelka nereagovala a jenom spala. Vzhledem k tomu, že i sám žalobce poděkoval žalované za její péči o zůstavitelku, je žaloba naprosto nelogická a měla by být jako bezdůvodná zamítnuta. V průběhu řízení žalovaná doplnila, že soudní znalec , jméno FO, , dospěl k závěru, že zůstavitelka nejspíše trpěla blíže nespecifikovaným kognitivním postižením, mohla trpět i lehkou formou syndromu demence, kdy to rozhodně ale neznamená, že by nebyla schopna vyhodnocovat k datu 3. 8. 2021 následky svého jednání. Znalec ve svém závěru poukázal na to, že zůstavitelka nebyla za svého života důkladně vyšetřena neurokognitivně (skutečná suficience její psychiky nebyla podrobena důkladnému a nezpochybnitelnému zkoumání). Za jejího života její svéprávnost nikdy nebyla zpochybněna, vždy s ní bylo (lékaři, zdravotním personálem, ostatními) jednáno jako s jedincem plně svéprávným. Znalec dále potvrdil, že za validní nelze brát tristní výsledky testu MMSE, jelikož se jedná o test orientační, nelze na něm stavět diagnózu, zejména pokud zůstavitelka tento typ vyšetření bojkotovala. Při nespolupráci zůstavitelky nebyla tak skutečná kvalita jejích exekutivních a kognitivních funkcí nikdy prozkoumána testově a plnohodnotně. Z forenzního hlediska nelze stav zůstavitelky považovat za takový, že by nebyla schopna pořídit závět. S ohledem na protichůdné závěry znalců považuje žalovaná za stěžejní pro posouzení věci výpovědi znalců a jejich konfrontace, jakož i výpověď svědkyně , jméno FO, . Výslechem znalkyně , jméno FO, , nebyly neúplnosti a nesprávnosti jejího znaleckého posudku odstraněny, ale prohloubeny. Bylo potvrzeno, že její znalecké závěry jsou založeny nikoliv na pečlivém a důkladném zkoumání všech dostupných informací ke zdravotnímu stavu zůstavitelky, ale na mechanickém převzetí vybraných částí lékařských zpráv a domněnkách znalkyně. Ve své výpovědi soudní znalkyně potvrdila, že stěžejní pro její závěry o středně těžké demenci zůstavitelky byla lékařská zpráva , právnická osoba, , umístění zůstavitelky do zdravotnického zařízení , právnická osoba, , jelikož dle jejího názoru „do tohoto pečovatelského domu jsou umisťováni lidé pouze, kteří trpí závažnějším stupněm demence, a to středně těžkou či těžkou demencí, nikdy zde nejsou umisťováni lidé, kteří mají pouze lehký stupeň demence“ a „do , právnická osoba, se nedostane člověk, který by netrpěl středně těžkou nebo těžkou demencí.“ Pokud znalkyně označila za stěžejní pro své závěry lékařskou zprávu , jméno FO, (jehož závěr o stavu zůstavitelky zjevně vycházel pouze z výsledků orientačního MMSE testů, nikoliv z klinicko-psychiatrického vyšetření) a , právnická osoba, , v další části své výpovědi označila diagnózu demence ve zprávě , právnická osoba, za „jakousi pracovní diagnózu“. Již samotným výslechem znalkyně tak byl vážně zpochybněn její „jednoznačný závěr“ o tom, že zůstavitelka trpěla ke dni 03. 08. 2021 duševním onemocněním nikoliv přechodné povahy. Výpověď znalkyně se rozchází v mnoha částech s výpovědí znalce, když znalec uvedl, že do zařízení typu ALZHEIMER CENTRA jsou umísťováni pacienti se všemi typy demence, nikoliv pouze demencí středně těžkou a těžkou, dle něj taky záleží, co se konkrétně uvede do lékařských zpráv, a to nemusí úplně odpovídat reálnému stavu. Obdobně vypovídala i svědkyně , jméno FO, . Přinejmenším do 10. 6. 2021 se v žádné lékařské zprávě nevyskytuje nic, co by svědčilo závěru o středně těžké demenci zůstavitelky, a hospitalizace v rámci , adresa, a pobyt v , právnická osoba, měl za cíl odstranit či zlepšit následky mozkové příhody, kdy bylo zasaženo řečové centrum, což se projevilo poruchou řeči a zmenšenou pohyblivostí zůstavitelky. Se zůstavitelkou bylo jednáno jako s osobou plně svéprávnou, jak potvrzuje znalec. Ve zprávách se vyskytují zmínky o zmatenosti zůstavitelky, nicméně jak potvrdil znalec ve své výpovědi, stav zmatenosti či paranoidní vnímání, mohou u pacientů trpících vaskulární demencí tyto stavy odeznít a může dojít ke zlepšení kognitivních funkcí. Žalovaná poukázala na lékařské zprávy, které dle jejího názoru diagnózu stanovenou znalkyní nepotvrzují. Upozornila i na skutečnost, že k umístění do DTV, konkrétně na Lůžka dlouhodobé ošetřovatelské péče, dala písemný souhlas přímo zůstavitelka. Současně, zůstavitelka uzavřela s DTV dne 9. 6. 2021 smlouvu o poskytování zdravotních služeb. Oba dokumenty podepsala vlastnoručně zůstavitelka, jakož i např. protokol o převzetí cenných a osobních věcí, kterým vzala na vědomí doporučení DTV, aby jako pacientka neměla u sebe cenné věci a finanční částky, a tyto si ukládala do trezoru, s jehož obsluhou byla seznámena a byl jí předán originální klíč k trezoru, přičemž za uložené věci přebírá vlastní zodpovědnost. Ze záznamu o vstupním vyšetření v DTV ze dne 10. 6. 2021 se podává, že zůstavitelka trpí seniorskou dekondicí a zmiňovanou dysnomickou afázií. Současně byl následně proveden test MMSE s výsledkem 5/30 b., což by značilo na těžkou kognitivní poruchu, ale ve shrnutí se odkazuje na obtížnou spolupráci a zmatenost. Soudní znalec potvrdil, že nespolupráce a nespokojenost zůstavitelky prakticky neumožňuje výsledky testu považovat za validní. Je zřejmé, že právě vykonání MMSE testu vedle odmítavého a problematického chování zůstavitelky mělo za následek, že se ve zdravotních záznamech zůstavitelky objevuje diagnóza neurčené demence/jiné vaskulární demence, resp. těžká kognitivní porucha apod., a to v rozporu se skutečným stavem zůstavitelky, který popisují lékařské zprávy tak, že zůstavitelka je orientována místem, časem i osobou. Kromě testu MMSE nebyla provedena žádná další průkazná vyšetření (např. klinické psychiatrické vyšetření), která by závěr o středně těžké demenci potvrzovala. Za zcela spornou považuje žalovaná lékařskou zprávu , právnická osoba, ze dne 10. 8. 2021 a 26. 08. 2021 z Psychiatrické ambulance, ve kterých se uvádí, že zůstavitelka je jasného vědomí, orientována správně osobou, časem, místem, v kvalitě situace se orientuje v hrubých rysech, vázne časová orientace, aktuálně neprokazuje poruchu myšlení ani vnímání psychotického charakteru. Tato část zprávy je však v přímém rozporu s navazujícím textem, že u zůstavitelky je patrný deficit kognitivních funkcí a exekutivních funkcí středně těžkého stupně, narušena schopnost orientace v běžných sociálních situacích, schopnost úsudku a diferenciace podstatných a nepodstatných jevů s neschopností racionální korekce. Jedná se o středně těžké narušení úsudku bez náhledu na duševní onemocnění. Žalovaná má za to, že tato zpráva potvrzuje výpověď znalce, dle kterého nemusí odpovídat lékařské zprávy skutečnému stavu, zejména jsou-li pořizovány ve spojitosti umístěním pacienta do zdravotnického zařízení. Znalec poukázal na rozpory v lékařských zprávách , právnická osoba, a na skutečnost, že uváděná vyjádření v těchto zprávách neodpovídají realitě, která byla zjištěna. Žalobce, i když tvrdil, že po mozkové příhodě změnila zůstavitelka své chování, toto neprokázal – jeho tvrzení naopak je v rozporu s provedenými důkazy. Jelikož žalovaná považovala tvrzení žalobce o chování zůstavitelky za nepravdivé, a lékařské zprávy za neprůkazné, považovala za důležité získat svědectví ošetřujícího personálu či lékařů, zejména době blízké před a po pořízení závěti. Výpověď svědkyně , jméno FO, významně přispěla ke zjištění skutečného stavu zůstavitelky v době před pořízením sporné závěti, a současně je ve shodě s tím, jak popisují stav zůstavitelky zprávy , adresa, před umístěním do , právnická osoba, dalšími důkazy, např. zprávou z Oddělení urgentního příjmu ze dne 25. 7. 2025, podle které byla zůstavitelka tohoto dne ambulantně ošetřena z důvodu pádu, kdy žalobce přivolal ZSS, nicméně zůstavitelka byla přivezena sama a sama také absolvovala vyšetření. Ošetřující lékař ve zprávě uvádí, že pacientka je „orientačně neurologicky v normě, bez lateralizace, orientace v normě, spolupracuje a komunikuje dobře.“ Žalovaná považuje za vyloučeno, i s ohledem na výpovědi znalců, aby ošetřující lékař takto popsal stav zůstavitelky, pokud by trpěla středně těžkou demencí. Žalovaná zdůraznila význam svědecké výpovědi svědkyně , jméno FO, a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 23 Cdo 3401/2021, v němž Nejvyšší soud vyslovil závěr, že ve skutkově složitých situacích je třeba vyčerpat všechny dostupné důkazní prostředky, a právě svědecké výpovědi praktických lékařů jako kvalifikovaných, s problematikou obeznámených osob, mohly přispět k objasnění zdravotního stavu jednající osoby. Svědkyně, jak vysvětlila, byla ošetřující sestrou zůstavitelky (svědkyně ozřejmila rovněž své zdravotnické vzdělaní a praxi), a s ohledem na téměř každodenní styk s ní byla schopna poskytnout důležité informace o tom, jak se zůstavitelka chovala. Vedle nepřesvědčivých a nekonzistentní lékařských zpráv a záznamů, lze hodnotit její výpověď jako konzistentní a věrohodnou. V neposlední řadě, již samotná skutečnost, že se zůstavitelkou sepsal dne 3. 8. 2021 závět notářský kandidát, který potvrdil v rámci své výpovědi, že před sepsáním každé listiny posuzuje, zda je dotyčná osoba schopna takového jednání, a pokud by nepovažoval takovou osobu za plně orientovanou, notářský zápis by nesepsal. Skutečnost, že v případě středně těžké demence by nebyla postižená osoba schopna samostatně závět pořídit, ostatně potvrdili oba znalci. Znalec , jméno FO, výslovně vyloučil, že by notář sepisující notářský zápis se zůstavitelkou nerozpoznal, že trpí středně těžkou demencí, pokud by jí skutečně trpěla. Po provedeném dokazování nelze proto dospět ani k pravděpodobnému závěru, že zůstavitelka trpěla v rozhodné době takovým duševním onemocněním, které by ji činilo testamentárně nezpůsobilou, respektive k tomu, že ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitelky byly podstatně sníženy. Lze pouze dospět k závěru stejnému, k němuž dospěl znalec , jméno FO, ve svém znaleckém zkoumání, a sice že zůstavitelka mohla trpět mírnou formou demence či kognitivní poruchou. Tato forma demence, pokud jí zůstavitelka skutečně trpěla, však nijak nezasahovala schopnost zůstavitelky samostatného života. Snížená soběstačnost zůstavitelky byla zapříčiněna jejím fyzickým stavem (seniorská dekondice). Porucha řeči, která byla následkem mozkové příhody, se zlepšovala, stejně tak odezněly i stavy zmatenosti (či poruchy vnímaní). a ovlivnit jeho rozhodování (blíže viz. Faulk, M., Základy soudní psychiatrie z r. 1994). Skutečnost, že žalobkyně žila s žalobcem v jednom domě (každý ovšem v samostatném bytě) ani že byl její bývalý zeť, neznamená, že měla či mohla mít k němu jakoukoliv citovou vazbu nebo alespoň citovou vazbu srovnatelnou s citovou vazbou s žalovanou. Vztahy žalobce a zůstavitelky nebyly dlouhodobě dobré a k sepisu původní závěti došlo pod nátlakem žalobce na zůstavitelku. Nepřímo to prokazuje i skutečnost, že zůstavitelka nejenomže povolala žalovanou dědičkou celého majetku, ale výslovně zrušila původní závět ve prospěch žalobce. Žalovaná odkazuje v této souvislosti také na výpověď znalce, který uvedl, že pokud zůstavitelka opakovaně odkazovala na žalovanou při komunikaci se zdravotnickým personálem a uváděla jí jako kontaktní osobu, vnímá to jako konzistenci zůstavitelky v názoru na žalovanou. Zůstavitelka projevila při jasném úsudku a dobrém vědomí vůli, odkázat svůj majetek žalované, k níž jí vázalo silné citové pouto, a tuto její poslední vůli je třeba respektovat.

3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení, vyslechl navrhované svědky a provedl důkazy znaleckými posudky a výslechy znalců (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř., § 127 o. s. ř.). Návrhy na provedení dalších důkazů soud zamítl, neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé a další dokazování by bylo nadbytečné. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

4. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Dne 15. 5. 2017 sepsala notářka , jméno FO, závěť formou notářského zápisu pod sp. zn. , Anonymizováno, se zůstavitelkou , jméno FO, , nar. , datum, , která prohlásila, že je plně svéprávná, způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je tento notářský zápis, a která dále prohlásila, že pořizuje pro případ svého úmrtí s rozvahou, vážně, bez jakéhokoliv nátlaku, cizího vlivu či donucení, a prosta omylu o svém majetku, za dědice veškerého svého movitého i nemovitého majetku povolala svého zetě , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, . /prokázáno notářským zápisem ze dne 15. 5. 2017/ Dne 3. 8. 2021 sepsala notářka , jméno FO, závěť formou notářského zápisu pod sp. zn. , Anonymizováno, , a to prostřednictvím jejího zástupce , jméno FO, . V závěti bylo uvedeno, že je při sepisu přítomna účastnice, paní , jméno FO, , nar. , datum, , která prohlásila, že je plně způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, a dále prohlásila svoji závěť, kdy pořídila pro případ svého úmrtí s rozvahou, vážně, bez jakéhokoliv nátlaku, donucení či cizího vlivu, a prosta omylu o svém majetku, takto: „Za dědice svého veškerého majetku povolávám paní , Jméno žalované, , nar. , Anonymizováno, , které zůstavuji podíl na pozůstalosti o velikosti 100 %.“ Dále prohlásila že nemá žádné nepominutelné dědice a že je to její pravá poslední vůle, kdy tímto zároveň výslovně zrušila veškerá svá předchozí pořízení pro případ smrti /prokázáno notářským zápisem sp. zn. , Anonymizováno, / Dopisem ze dne 8. 2. 2022 sdělil žalobce , jméno FO, , že ve věci projednání pozůstalosti po jeho tchýni , jméno FO, do pasiv uplatnil pohledávku z titulu nákladů pohřbu, který zajišťoval a hradil ve výši 24 548 Kč, dále pohledávky z titulu nákladů pobytu zůstavitelky v zařízeních se zdravotními a sociálními službami, které rovněž zajišťoval a hradil z vlastních prostředků, a to , právnická osoba, , pobyt od 9. 6. do 15. 7. 2021 ve výši 36 000 Kč, , Anonymizováno, , pobyt od 6.

8. Do 13. 11. 2021 ve výši 80 818 Kč. K obsahu závěti ze dne 3. 8. 2021 uvedl, že obsah závěti je pro něj překvapivý a že má pochybnosti, že zůstavitelka ve svém zdravotním stavu byla skutečně způsobilá „samostatně a s rozvahou vážně jednat“ a celý svůj majetek převést na jedinou osobu, která s ní nežila ve společné domácnosti. Proč by v závěti opominula člověka, který se o ni (a jejího manžela) prokazatelně staral, byl s ní v každodenním kontaktu, obstarával její potřeby, takže i v pokročilém věku mohla zůstat v domácím prostředí. Jak měl možnost zůstavitelku za 30 let soužití v jednom domě poznat, tak by nepřevedla veškerý svůj majetek, aniž by měla zaručenou podporu a klidné dožití. Svůj majetek brala jako záruku, že o ní bude postaráno. S ohledem na péči, kterou zůstavitelce žalobce poskytoval, považoval situaci za krajně nespravedlivou a v rozporu s dobrými mravy. Žalobce proto , jméno FO, požádal o radu a pomoc v této věci /prokázáno dopisem žalobce ze dne 8. 2. 2022/ Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 18. 6. 2021 bylo zjištěno, že zůstavitelka byla přijata do péče ambulance klinické logopedie s tím, že je klientkou , právnická osoba, . Pacientka je hůře orientovaná časem, sociální situaci si uvědomuje, na otázky reakce nestabilní, nutná zvýšená motivace k navázání i udržování kontaktu. Orofaciální motorika narušena, impresivní řečová složka se jeví intaktní, ale nebyla dovyšetřena pro omezenou spolupráci. Závěr: Afázie /prokázáno zprávou ze dne 18. 6. 2021/. Z propouštěcí zprávy , právnická osoba, (dále jen „DTV“) ze dne 15. 7. 2021 bylo zjištěno, že zůstavitelka byla hospitalizována na neurologické klinice , Anonymizováno, a následně v centru následné péče , Anonymizováno, pro proběhlý ischemický iktu, na CT ischemie frontálně vlevo. Za pobytu v CNP pacientka rehabilitovala chůzi, chůze s oporou o hůl či nábytek, chodítko odmítla, k další terapii a rehabilitaci přijímána do DTV dne 9. 6. 2021. Pacientka odkázána na péči druhé osoby, kverulující s poruchou kognice, neusměrnitelná, domluva velmi obtížná. Pacientka bez náhledu na své onemocnění, naléhá na dimisi, po dohodě se zetěm pacientce vyhověno a zajištěny veškeré dostupné služby. Závěr: kognitivní porucha, demence dle MMSE stupně závažnosti 5/30 těžká kognitivní porucha /prokázáno propouštěcí zprávou DTV ze dne 15. 7. 2021/. Z lékařské zprávy , jméno FO, ze dne 4. 8. 2021 bylo zjištěno, že specifikoval stálé diagnózy zůstavitelky, a to generalizovanou a neurčenou aterosklerózu, bez gangrény, jinou vaskulární demenci, hypotyreózu NS, cévní onemocnění mozku NS, fibrilaci a flutter síní, NS, Hyperlypidemii NS, následky mozkového infarktu, esenciální (primární) hypertenzi a pertrochanterickou zlomeninu. Doporučil přijetí pacientky k dlouhodobému pobytu, ke kompenzaci zdravotního stavu polymorbidní, věk pacientky 90 let /prokázáno lékařskou zprávou , právnická osoba, , praktického lékaře , právnická osoba, ./. Žalobce jako přistupitel uzavřel s poskytovatelem DTV a zůstavitelkou jako pacientkou Smlouvu o poskytování zdravotních služeb nehrazených ze zdravotního pojištění ze dne 9. 6. 2021, přičemž dnem podpisu nabyla smlouva platnosti a účinnosti a strany se dohodly na poskytování služeb ve smlouvě specifikovaných po celou dobu hospitalizace /prokázáno Smlouvou ze dne 9. 6. 2021/. Dne 6. 8. 2021 uzavřel žalobce jako objednatel s , právnická osoba, . jako poskytovatelem Smlouvu o péči o zdraví s tím, že poskytovatel poskytne uživateli, a to zůstavitelce, na základě Smlouvy o poskytování sociální služby č. 310470 a kromě sociálních služeb i zdravotní péči. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti okamžikem podpisu, tj. dne 6. 8. 2021 a byla uzavřena na dobu neurčitou. /prokázáno Smlouvou ze dne 6. 8. 2021/ Z výpisu účtu žalobce bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, DTV poukázal dne 23. 7. 2021 částku 14 000 Kč a dne 12. 7. 2021 částku 22 000 Kč a na číslo účtu , č. účtu, , právnická osoba, . poukázal dne 4. 9. 4. 10. a 4. 11. 2021 vždy částku 24 337 Kč měsíčně, dále dne 9. 8. 2021 částku 20 800 Kč a téhož dne částku 1 500 Kč /prokázáno výpisem účtu žalobce č. , č. účtu, /. Ze Souhlasu pacienta s hospitalizací ve , adresa, ze dne 3. 5. 2021 bylo zjištěno, že zůstavitelka podepsala souhlas s poskytováním informací o svém zdravotním stavu žalobci a žalované /prokázáno Souhlasem ze dne 3. 5. 2021/. Z Informovaného souhlasu s hospitalizací ze dne 9. 6. 2021 bylo zjištěno, že zůstavitelka podepsala Informovaný souhlas, ve kterém určila osoby, které mohou být informovány o jejím zdravotním stavu, a to žalobce i žalovanou /prokázáno Informovaným souhlasem ze dne 9. 6. 2021/. Z Potvrzení o kontaktní osobě ze dne 23. 6. 2022 bylo zjištěno, že zůstavitelka byla klientkou domova se zvláštním režimem , Anonymizováno, do 13. 11. 2021, kdy zemřela. Od začátku pobytu byla v kontaktních osobách uvedená žalovaná, zmocněná zůstavitelkou k nahlížení do dokumentace a ke sdělování informací, docházela pravidelně na návštěvy, komunikovala s personálem /prokázáno Potvrzením o kontaktní osobě ze dne 23. 6. 2022/. Z SMS komunikace žalobce a žalované z období od června do prosince 2021 bylo zjištěno, že žalovaná kontaktovala žalobce mobilem a dotazovala se na stav a umístění zůstavitelky, rovněž nabízela pomoc. Komunikace mezi účastníky probíhala i po smrti zůstavitelky. /prokázáno SMS zprávami/.

6. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že v srpnu 2021 pracoval jako notářský kandidát u notářky , jméno FO, . Na konkrétní sepis závěti ze dne 3. 8. 2021 si již nepamatoval, a to ani na zůstavitelku. Obecně k postupu sepisu závěti v místě bydliště uvedl, že po příchodu na místo posoudí schopnost osoby sepsat předmětný úkon. Dotyčná osoba sdělí, co konkrétně chce sepsat, potom se podepíše a podepíše se i notářský kandidát. Obecně se svědek snaží, aby v místnosti byl sám s dotyčnou osobou, ale jak to bylo v tomto konkrétním případě si již nevzpomněl. Pokud by osoba, se kterou má být notářský zápis sepisován, nebyla plně orientovaná, pak by v takovém případě nebylo možné zápis sepsat. Zdravotní stav dotyčné osoby svědek neposuzuje. /prokázáno výslechem svědka , jméno FO, /7. Ze znaleckého posudku znalkyně ustanovené soudem , jméno FO, , ze dne 20. 6. 2023, bylo prokázáno, že posuzovaná/zůstavitelka byla žena, vdova, matka jedné již zemřelé dcery, ve starobním důchodu. Ve věku 90 let učinila závěť ve formě notářského zápisu dne 3. 8. 2021. Prodělala na přelomu dubna a května 2021 ischemickou cévní mozkovou příhodu v povodí arteria cerebri media vlevo. Trpěla poté poruchou řeči a ochrnutím na pravé straně těla. Stala se osobou závislou na komplexní ošetřovatelské péči. Byla hospitalizovaná ve , adresa, do 9. 6. 2021, poté v DTV do 15. 7. 2021, poté byla v domácím prostředí, kde upadla a byla vyšetřena po pádu 25. 7. 2021 ve , adresa, . Od 6. 8. 2021 byla umístěna do domova se zvláštním režimem, kde 13. 11. 2021 zemřela. Byla v období blízkém rozhodnému období vyšetřena psychiatrem. Znalkyně se ztotožnila s diagnostickým závěrem, který učinil psychiatr , jméno FO, dne 20. 6. 2021, a to Vaskulární demence s paranoidním nastavením. Dále se ztotožnila s hodnocením stupně kognitivního deficitu, který dne 10. 8. 2021 stanovila , právnická osoba, , psychiatr, tedy deficit kognitivních a exekutivních funkcí středně závažného stupně. Ze zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace jednoznačně vyplývá, že posuzovaná v rozhodném období trpěla duševním onemocněním, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí. Nebyla tedy schopna žádného právního jednání, její rozpoznávací a ovládací schopnosti v rozhodném období lze považovat za vymizelé. Zůstavitelka trpěla ke dni sepisu notářského zápisu, jehož předmětem byla závěť sepsaná dne 3. 8. 2021 duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí. V důsledku této poruchy byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích, uvedená osoba nebyla schopna posoudit důsledky pořízení závěti ze dne 3. 8. 2021. /prokázáno znaleckým posudkem ze dne 20. 6. 2023/8. Ze znaleckého posudku , jméno FO, , který předložila žalovaná v průběhu řízení, bylo zjištěno, že znalec poukázal na skutečnost, že znalkyně , jméno FO, neměla v době vypracování znaleckého posudku k dispozici zprávu , jméno FO, , výkonné ředitelky DTV, kterou vystavila na základě žádosti zástupkyně žalované, a to dne 23. 1. 2024. V této zprávě bylo uvedeno, že zůstavitelka byla hospitalizovaná v DTV od 9. 6. 2021 do 15. 7. 2021. Při příjmu na oddělení byla orientována osobou. Zpočátku potřebovala větší dopomoc personálu, postupně docházelo ke zlepšení v péči sama sebe. Snažila se spolupracovat, měla však problém s vybavením některých slov, pokračovala logopedická péče. Často se dožadovala propuštění domů, že se o ní bude starat žalovaná, a to tak, jak to dělala i před hospitalizací. Při příjmu byl proveden MMSE test 5/30 b, vyhodnoceno dle bodů jako těžká kognitivní porucha. Při zjištění od personálu byl test spíše bojkotován zůstavitelkou, test ji nebavil s spíše obtěžoval. K přehodnocení testu během hospitalizace nedošlo. Zůstavitelka se postupně zlepšovala, dbala o precizně ustlanou postel a uklizený pokoj. Pohybovala se hlavně pomocí nábytku, tzv. chodítko odmítala, protože ho dle jejích slov nepotřebovala. Při propuštění byla orientována osobou a místem – těšila se zpět do domácího prostředí. Chtěla být propuštěna a vyhodnotila svůj stav jako dostačující pro pobyt doma. Při propuštění neprojevovala žádné stavy zmatenosti. Zeť zůstavitelky přislíbil hledání pečovatelky, zůstavitelka opět tvrdila, že se o ni bude starat žalovaná, že to s ní má domluvené. Po citaci této zprávy dále znalec ve znaleckém posudku uvedl, že k datu 3. 8. 2021 nikdo nezhodnocoval u zůstavitelky její psychickou suficienci, nikdo ji nediagnostikoval. K tomuto datu neexistují robustní nezpochybnitelná medicínská data, zdravotnické údaje, diagnostická jistota, že by zůstavitelka k tomuto dni nebyla schopna anticipace. Zůstavitelka byla s pravděpodobností hraničící s jistotou, co se týč přesného stanovení postižení psychicky nevyšetřitelná, protože dle ošetřujícího personálu test MMSE bojkotovala (zpráva výkonné ředitelky DTV, kterou neměla znalkyně k dispozici), kde pobývala krátce před právním úkonem, když tento její postoj (bojkot, nespolupráce, neochota ke spolupráci apod.) byl zcela jistě obecnějšího charakteru a byla tak následně s pravděpodobností hraničící s jistotou vyhodnocena daleko více insuficientní, stran kognitivních funkcí, než byla realita. O míře kognitivního postižení se dá u posuzované pouze spekulovat, rozhodně se s jistotou nedá tvrdit, že by trpěla středně těžkou demencí, středně těžkým postižením kognitivních funkcí ke dni 3. 8. 2021. Zůstavitelka nejspíše trpěla blíže nespecifikovaným kognitivním postižením, současně se jednalo o polymorbidní pacientku. Mohla trpět i lehkou formou syndromu demence, kdy rozhodně ještě automaticky neplatí, že by nebyla v rámci řešeného plnohodnotné anticipace, že by nebyla schopna vyhodnocovat k datu 3. 8. 2021 následky svého jednání. Nebyla za svého života skutečně nikdy důkladně vyšetřena neuro – kognitivně (skutečná suficience její psychiky nebyla nikdy podrobena důkladnému a nezpochybnitelnému zkoumání. Za jejího života její svéprávnost nebyla nikdy zpochybněna, vždy s ní bylo jednáno jako s pacientem plně svéprávným, její souhlasy s hospitalizací byly vždy brány jako platné. Nikdo neinicioval přezkum způsobilosti k právním úkonům. Nelze brát za validní „tristní“ výsledky v testu MMSE, který je stejně orientační a nelze na něm stavět diagnózu, když zůstavitelka tento typ vyšetření bojkotovala. Při nespolupráci zůstavitelky nebyla skutečná kvalita jejích exekutivních a kognitivních funkcí nikdy prozkoumána testově a plnohodnotně. Mimo orientační vyšetření MMSE se o to ani nikdo nepokusil. Z forenzního hlediska nelze její stav ke dni právního úkonu, tj. k 3. 8. 2021, považovat jako takový, že by nebyla schopna plnohodnotně anticipace v šetřené věci /prokázáno znaleckým posudkem ze dne 30. 6. 2024/.

9. Z výslechu znalkyně , jméno FO, má soud prokázáno, že k jednoznačnému závěru o existenci duševní poruchy u zůstavitelky, která nebyla jen přechodná, dospěla zejména na základě dvou lékařských zpráv od dvou psychiatrů. Jednalo se o lékařskou zprávu , právnická osoba, . Z těchto závěrů, kdy byl u zůstavitelky diagnostikován deficit kognitivních funkcí a exekutivních funkcí středně těžkého stupně, a zejména i z časové souslednosti, kdy došlo k právnímu úkonu dne 3. 8. 2021 a předmětné vyšetření proběhlo dne 6. 8. 2021, tj. velmi krátce po učinění právního úkonu, dospěla znalkyně k předmětné diagnóze, kterou zůstavitelka trpěla v rozhodném období a k jednoznačnému závěru o zjištěné duševní poruše zůstavitelky. Ke zprávě , jméno FO, znalkyně uvedla, že jakákoliv zpráva, která byla vypracována z časovým odstupem, nemůže mít vliv na závěry jejího znaleckého posudku, neboť vycházela ze zpráv, které jsou autentické, které byly vytvořeny v době, kdy zůstavitelka byla v péči těchto lékařů a kdy se ty konkrétně věci děly. Znalkyně poukázala i na to, že nevycházela pouze z vyšetření MMSE, ale z celého souboru zpráv, které popsala ve znaleckém posudku a setrvala na svých závěrech, že u zůstavitelky byla zjištěna v rozhodném období středně těžká demence. K vypracování znaleckého posudku měla dostatek lékařských zpráv a závěrů ze strany ošetřujících lékařů zůstavitelky, proto měla možnost objektivně vypracovat znalecký posudek s jednoznačným závěrem. Znalkyně uvedla, že se závěry znaleckého posudku , jméno FO, Nesouhlasí.

10. Z výslechu znalce , jméno FO, bylo zjištěno, že setrval na svých závěrech znaleckého posudku, zejména na tom, že k datu 3. 8. 2021 neexistuje žádná lékařská zpráva, která by zpochybňovala duševní schopnosti zůstavitelky natolik, aby nebyla schopná realizovat právní úkon – sepis závěti. Za celý život zůstavitelky nebyla nikým, a to ani žalobcem, zpochybněna způsobilost zůstavitelky k právním úkonům. Pokud by osoba, která trpí středně těžkou demencí, sepisovala závěť, tak by toho v podstatě nebyla schopna, proto má znalec v daném případě za to, že závěr o způsobilosti sepsat závěť zůstavitelkou, musí být opačný, než je ve znaleckém posudku , jméno FO, . Připustil, že byl u zůstavitelky deficit v kognitivních funkcích, dalo by se hovořit o nějaké smíšené formě demence, z jeho pohledu však byla schopna právních úkonů k datu 3. 8. 2021. Aby se dalo učinit závěr, že toho nebyla schopná, musela by být 100 % jistota, že toho schopná nebyla. Nikde to však z předmětných lékařských zpráv nevyplývá, naopak z lékařských zpráv je zřejmé, že zdravotní stav zůstavitelky byl kolísavý. Znalec zpochybnil závěr v lékařské zprávě , právnická osoba, , ve které dne 10. 8. 2021 uvedla, že je „osoba jasného vědomí orientována správně osobou, časem, místem v kvalitě situace se orientuje, v hrubých věcech vázne zejména časová orientace“ následně uvedla závěr „neurčená demence se ztrátou soběstačnosti“. Poukázal dále na konzistentní chování zůstavitelky, např. v tom, že opakovaně setrvala ve stanovisku, že se o ni bude starat žalovaná. Při vypracování znaleckého posudku vyšel i ze zprávy , jméno FO, , přičemž na základě tam uvedených informací musel jednoznačně dospět k závěru, že zůstavitelka nemohla trpět středně těžkou demencí. Dle názoru znalce se u zůstavitelky skutečně jednalo o vaskulární demenci s akutním začátkem, a to v souvislosti s mozkovou příhodou, kdy došlo k určitému propadu. Znalec rovněž uvedl, že není rozhodující, že by po dobu šesti měsíců musela být určována stejná diagnóza. Poukázal i na skutečnost, že nemůže vyloučit zlepšení v průběhu času, a to i u vaskulární demence s akutním začátkem.

11. Z výslechu , jméno FO, , výkonné ředitelky DTV, bylo zjištěno, že byla kontaktována právní zástupkyní žalované, aby jí e-mailem odpověděla na nějaké otázky. Na zůstavitelku si pamatovala, uvedla, že nechtěla moc spolupracovat. Jednalo se o paní, která byla velice pečlivá, byla zaměřená na úklid, aby bylo vše v pořádku. Nechtěla moc setrvávat v DTV, chtěla se vrátit domů. Nechtěla chodit do jídelny mezi ostatní klienty. Měla problém s užíváním léků. Hovořila o propuštění, že bude mít zajištěnou péči doma, chtěla být u neteře. Zdravotní stav zůstavitelky vyhodnotila svědkyně tak, že zůstavitelka byla velice dobře orientovaná, byla schopná chodit i na procházky, sama se najíst a obléknout. Zařadili ji do tzv. třetí kategorie, kdy tito pacienti potřebují v podstatě nejmenší péči a dopomoc. Zůstavitelka odmítala komunikaci, ale když si s ní svědkyně povídal, tak byla ochotná ji něco rovněž říci, a dle svědkyně bylo zřejmé, že se zůstavitelka orientuje v místě, čase i v prostoru. Věděla, že má dceru, že má neteř, zetě, věděla o domečku a byla v tomto směru orientovaná. Přišla do DTV na rehabilitaci po zlomenině s tím, že adaptace u ní byla náročnější. Svědkyně vyloučila, že by svoje pacienty mohla zaměnit. Uvedla, že se pacienty velice dobře pamatuje, že má na to vycvičenou paměť i z hlediska toho, že s klienty tráví poměrně hodně času, a to i se zůstavitelkou. O zdravotním stavu zůstavitelky dle názoru svědkyně svědčí i lékařské zprávy, ze kterých žádná skutečnost, která by svědčila o nějaké demenci zůstavitelky nebo o nějakém jejím špatném psychickém zdravotním stavu, nevyplývá. Nebylo třeba volat psychiatra, nestalo se nikdy, že by měla nějaké delirium nebo vážné výpadky paměti. Zdravotní stav zůstavitelky se po dobu hospitalizace spíše zlepšoval. Za důvod umístění považovala svědkyně rehabilitace zůstavitelky po zlomenině. Propuštěna byla do domácího prostředí po té, co byla rehabilitace úspěšná. Po sdělení informace, že zůstavitelka byla přijata do DTV po mozkové mrtvici svědkyně uvedla: „..tak to se omlouvám, to jsem si asi špatně zapamatovala, to skutečně jsem tuto informaci nevěděla. Mohla jsem si to samozřejmě nastudovat zpětně v lékařské dokumentaci, ale to jsem neučinila, na to jsem se takto nepřipravovala.“ Svědkyně si neuvědomovala, že by zůstavitelka měla nějaký stupeň demence, to si vůbec nevybavila. Uvedla, že by se to při přijetí zůstavitelky muselo zjistit a tuto informaci neměla, ani o tom nevěděla. K domovu se zvláštním režimem uvedla, že tam jsou přijímáni pacienti, u kterých je diagnostikována demence nebo Alzheimerova choroba, nebo Parkinson s jistým stupněm demence, kdy to musí být jednoznačně diagnostikováno a potvrzeno lékařskými zprávami. Dle názoru svědkyně se to zůstavitelky vůbec netýkalo, žádné vážné zdravotní problémy neměla.

12. Podle § 169 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) závisí-li vyřešení sporu o dědické právo na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, soud usnesením rozhodne, s kterými účastníky bude nadále jednáno a kterým z účastníků se účast v řízení ukončuje. Podle ods.t 2 dědické právo těch, jejichž účast v řízení byla podle odstavce 1 ukončena, nezaniká, v řízení a při rozhodnutí se však k němu nadále nepřihlíží.

13. Podle § 170 odst. 1 z. ř. s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Podle odst. 2 nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

14. Podle § 1525 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528 o. z.

15. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. V řízení bylo uceleným řetězcem důkazů prokázáno, že zůstavitelka , jméno FO, , zemřelá dne 13. 11. 2021 trpěla ke dni sepisu notářského zápisu, jehož předmětem byla závěť (sepsána dne 3. 8. 2021 notářkou , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, ), duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí. V důsledku této poruchy byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích, uvedená osoba nebyla schopná posoudit důsledky pořízení závěti ze dne 3. 8. 2021. Dále bylo prokázáno, že zůstavitelka až do 30. 4. 2021 byla osobou soběstačnou a její zdravotní stav se zhoršil až po prodělané mozkové příhodě. Tyto závěry se nepodařilo vyvrátit ani provedeným výslechem a prohlášením svědkyně , jméno FO, , neboť v něm soud shledal zásadní rozpory ze zjištěným skutkovým stavem. Významné bylo zejména její tvrzení, že zůstavitelka byla hospitalizována v DTV po zlomenině a z důvodu rehabilitace, svědkyni nebylo známo, že by zůstavitelce byla diagnostikována demence, ať už jakéhokoliv stupně. Tato tvrzení svědkyně jsou jednoznačně v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, který byl prokázán jak lékařskými zprávami, tak i oběma znaleckými posudky (i , jméno FO, potvrdil, že zůstavitelka trpěla demencí). Prohlášení svědkyně a její výpověď proto soud hodnotí jako nevěrohodnou. O závěry vyplývající z jejího prohlášení (které znalec ve svém znaleckém posudku citoval) znalec , jméno FO, opřel mj. i své závěry znaleckého posudku, kdy se na základě této zprávy a nepřesností v lékařských zprávách snažil zpochybnit závěry znaleckého posudku , jméno FO, . Soud však považuje závěry znaleckého posudku , jméno FO, za zcela relevantní, odpovídající lékařským zprávám z rozhodného období, ze kterých rovněž byla zjištěna jednoznačná diagnóza zůstavitelky. Své závěry znalkyně obhájila i v rámci svého výslechu před soudem. Pokud však znalec , jméno FO, vyšel ze zprávy, kterou hodnotí soud jako nevěrohodnou, nemohou být ani závěry znaleckého posudku , jméno FO, relevantní pro rozhodnutí soudu. Je nutné zdůraznit, že znalkyně , jméno FO, byla ve svých závěrech a stanovené diagnóze zůstavitelky zcela konzistentní a přesvědčivě své závěry vysvětlila a obhájila. Znalec , jméno FO, postavil své závěry na tom, že k datu 3. 8. 2021 neexistuje žádná lékařská zpráva, která by jednoznačně diagnostikovala u zůstavitelky středně těžkou demenci. To však nemůže být důvod pro zpochybnění závěrů znalkyně , jméno FO, , neboť logicky k tomuto datu, kdy došlo k sepisu závěti formou notářského zápisu, neproběhlo žádné vyšetření zůstavitelky ani její hospitalizace. K hospitalizaci zůstavitelky a jejímu vyšetření však došlo v krátkém časovém období před realizací právního úkonu, na které sepis notářského zápisu navazoval a z vyšetření a lékařských zpráv , jméno FO, je určení diagnózy zůstavitelky naprosto jednoznačné. Znalkyně ve znaleckém posudku a v rámci své výpovědi okázala na další lékařské zprávy a vyšetření zůstavitelky v předmětném období, které sepisu závěti předcházelo a které diagnózu středně těžké demence rovněž potvrzují. V případě lékařské zprávy , jméno FO, se jedná o autentickou lékařskou zprávu z posuzovaného období, která nebyla nijak zpochybněna, a jak uvedla znalkyně , jméno FO, , lze z ní při posouzení zdravotního stavu zůstavitelky i k datu 3. 8. 2021 vycházet. Znalkyně ve své výpovědi rovněž uvedla, že vycházela ze souboru lékařských zpráv, její závěry nebyly stanoveny pouze na základě jediné lékařské zprávy. Ze znaleckého posudku , jméno FO, a z její výpovědi bylo rovněž prokázáno, že zdravotní stav zůstavitelky do doby, než prodělala mozkovou příhodu, byl v pořádku a zůstavitelka netrpěla žádným duševním onemocněním. Na základě uvedeného je jednoznačné, že v době sepisu závěti dne 15. 5. 2017 byl zdravotní stav zůstavitelky takový, že byla v této době schopná posoudit důsledky pořízení této závěti. Protože má žalobce v souladu s § 80 o. s. ř. na požadovaném určení naléhavý právní zájem a v řízení byla jednoznačně prokázána neplatnost závěti sepsané dne 3. 8. 2021, bylo žalobě na určení, že je žalobce dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017 vyhověno.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 76 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 2 500 Kč z tarifní hodnoty 35 000 Kč (do 31. 12. 2024) za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 29. 11. 2022 a ze dne 31. 10. 2024, dále za účast u jednání soudu dne 10. 1. 2023 v rozsahu více než 2 hodin, dne 2. 3. 2023, 5. 11. 2024, sepis otázek na znalce ze dne 5. 12. 2024, a sestávající z částky 3 700 Kč z tarifní hodnoty 65 000 Kč (od 1. 1. 2025) za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. účast na jednání soudu dne 6. 2. 2025 v rozsahu více než 2 hodin, dále dne 25. 3. 2025, 15. 4. 2025, 18. 6. 2025, za písemné vyjádření ze dne 8. 4. 2025, písemný závěrečný návrh ze dne 25. 7. 2025 a ve výši ½ úkonu, tj. t částky 1 850 Kč za účast u jednání dne 14. 8. 2025, kde byl vyhlášen rozsudek, včetně 9 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 8 paušálních náhrad po 450 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za opakované nahlížení do spisu, když platí pravidlo, že tento úkon právní služby je považován za součást úkonu – převzetí a příprava zastoupení. V daném případě se ani nejedná o žádnou výjimku (např. kdy by se nahlížení do spisu blížilo prostudování spisu po skončení vyšetřování podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t. – I. ÚS 4012/18 nebo kdy by se jednalo např. o situaci, kdy protistrana založí do spisu krátce před přípravným jednáním či prvním jednáním ve věci samé značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit – viz NS 22 Cdo 1176/2015. Žalobci rovněž vznikly náklady se zaplacenými zálohami na vypracování znaleckého posudku a s výslechem znalců, tj. ve výši 17 000 Kč. Celková náhrada nákladů řízení činí částku 76 900 Kč a byla žalobci přiznána v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy soud neúspěšné žalované uložil povinnost zaplatit náklady státu – znalečné – v celkové výši 31 323 Kč (po odečtení záloh), a to v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).