25 C 133/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem tamtéž oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 669 989,54 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 669 989,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 669 989,54 Kč od 7. 10. 2015 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 437 764 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady řízení státu ve výši 50 139 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 25. 11. 2015 domáhali po žalované zaplacení částky 669 989,54 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku s tvrzením, že dne 20. 1. 2015 se v domě žalobců bez předchozího oznámení objevilo několik osob, které se představily jako pracovníci žalované a zahájily prohlídku celého domu i jeho okolí s tvrzením, že žalobci odebírají„ na černo" elektrickou energii. Tyto osoby rozebraly rozvaděč s elektroměrem v suterénu a podružný rozvaděč v přízemí. Kontrolovaly napojené obvody, způsoby jejich zapojení a měřily izolační stavy vedení, přičemž ani po pěti hodinách kontroly nebyla zjištěna žádná závada na celém elektrickém zařízení. Patrně proto, že neuspěli se svým nepodloženým tvrzením, že v domě žalobců dochází k nezákonnému odběru elektrické energie, byl na žalobce činěn nátlak s tím, že bude přivolána policie. Žalobce poté sám požádal, aby policie byla přivolána, přičemž policisté stav prověřili a zdokumentovali. Z jejich záznamu vyplývá, že žalobci souhlasili se všemi úkony žalované na místě a že jim poskytli ke kontrole svůj dům. Ze záznamu také plyne, že uvedeného dne nebyl v nemovitosti žalobců zjištěn žádný neoprávněný odběr elektřiny. Celá akce se odehrávala v lednu, kdy panovaly mrazy, žalobcům byl i přes jejich prosby demontován elektroměr a přislíbeno, že pokud se k neoprávněnému odběru přiznají, budou do týdne opět připojeni. Protože žalobci zůstali zcela bez elektřiny, a tudíž bez vytápění, proto se obrátili na žalovanou a další orgány se žádostí o pomoc. Bylo jim doporučeno, aby do objasnění a vyřešení případu deponovali úhradu údajně vzniklé škody, což žalobci učinili dne 4. 2. 2015, kdy na účet žalované převedli žalovanou částku. Tímto jednáním rozhodně svůj závazek vůči žalované neuznali, nepřiznali tím ani jakýkoliv neoprávněný odběr elektřiny, který se žádným hodnověrným způsobem neprokázal. Teprve 14. 2. 2015 jim byla žalovanou obnovena dodávka elektřiny.

2. V průběhu řízení žalobci doplnili svá tvrzení v reakci na vyjádření žalované tak, že z provedených důkazů plyne skutečnost, že pracovníci žalované postupovali zcela chaoticky, což se projevuje minimálně v údajně provedeném rozpojení distribuční sítě. Zemní kabel byl na žalovanou použitém nákresu veden přímo k elektroměru, takže měření spotřeby domu žalobců bylo chybně prováděno v přípojkové skříni ubytovny [adresa] (v níž byl skutečně neoprávněný odběr zdokumentován), namísto v rozpojené smyčce přípojkové skříně domu žalobců, který by tak byl skutečně na konci jednoho ze dvou přívodních kabelů. Tím došlo k chybnému měření součtu spotřeby domu [adresa] i domu [adresa]. Způsob měření tak nemohl být prokazatelný, výsledek měření byl zřejmě součtem spotřeby všech tří domů. I oba znalci se v řízení shodli na tom, že samotné měření není důkazem neoprávněného odběru, přičemž neoprávněný odběr se v domě žalobců fyzicky nenašel. Jednotlivé údajné důkazy byly žalovanou nesprávně interpretovány, pořízený videozáznam není originálem, ale účelovým sestřihem. Navíc tento videozáznam měl být dle výpovědi svědka pořízen v automobilu, takovému prostředí ale neodpovídá. Je totiž zřejmé, že byl pořízen v tmavém uzavřeném prostředí, neprojevuje se zde odlesk světla, které by muselo nutně přicházet z oken automobilu. Protože neoprávněný odběr elektřiny je podle zákona definován tak, že jde o připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, a žalobcům nebyl takový odběr žádným způsobem prokázán, mají nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce zaplacené žalované v únoru 2015.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že dne 6. 1. 2015 v odběrném místě provedla kontrolní odečet instalovaného elektroměru, dne 7. 1. 2015 požádala o přepojení distribuční sítě tak, aby nemovitost žalobců byla na konci distribuční sítě. Této žádosti bylo téhož dne vyhověno. Následně byla žalovanou na odchozí kabel, jehož prostřednictvím byla do předmětného odběrného místa jako jediného distribuována elektřina, osazena měřící souprava, která měřila v patnáctiminutových intervalech množství odebírané a spotřebovávané elektřiny, dodávané výhradně do nemovitosti žalobců, a to až do 20. 1. 2015. Za předmětné období bylo žalobci z distribuční sítě žalované odebráno celkem 4 600 kWh. Dne 20. 1. 2015 byl při kontrole odběrného místa odebrán elektroměr, kdy celkové množství elektřiny změřené a zaznamenané předmětným elektroměrem za období od 6. 1. 2015 do 20. 1. 2015 bylo 662 kWh, zatímco množství odebrané elektřiny bylo 4 600 kWh. Z toho je zřejmé, že žalobci odebírali elektřinu mimo elektroměr, a to velice intenzivně, za období 12 dnů v objemu 3 938 kWh (denní množství neoprávněně odebrané elektřiny představuje 328,16 kWh). Žalobci tak svým jednáním (odběrem elektřiny mimo měřící zařízení) naplnili skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny, když předmětný elektroměr byl přezkoumán v kalibrační laboratoři, přičemž byla vyloučena technická závada. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná v odběrném místě žalobců prokazatelně zjistila a zdokumentovala neoprávněný odběr elektřiny realizovaný výhradně v jejich prospěch. V řízení bylo prokázáno, že měřící souprava měřila množství odebrané a spotřebované energie. Bezchybnost měřící soupravy nebyla v řízení zpochybněna. Ze svědeckých výpovědí je zřejmé, že žalovaná vynaložila potřebné úsilí k tomu, aby se na místě pokusila zjistit konkrétní místo s neměřenou odbočkou. Z výpovědi svědků ovšem vyplývá, že charakter nemovitosti, kde byl umístěn kabel mezi hlavní domovní skříní a elektroměrem (masivní betonová stavba, se silnými zdmi jakož i značná délka vedení kabelu) objektivně neumožnil zjištění konkrétního místa, kde byla neměřená odbočka umístěna. Je pravděpodobné, že náklady na zásah do nemovitosti žalobců, jakož i uvedení nemovitosti do původního stavu, by se pravděpodobně přibližovaly výši vyčíslené škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaná měla při uplatnění svého práva na náhradu škody za neoprávněný odběr k dispozici data z elektroměru v nemovitosti žalobců, data z měřícího přístroje a dále poznatky z odběrného místa, podporující nezpochybnitelný závěr o tom, že nemovitost žalobců odebírá elektřinu mimo elektroměr. Znalci sice společně uvedli, že samotné měření není důkazem neoprávněného odběru, nicméně znalec [titul] [celé jméno znalce] uvedl, že provedené měření je v daném případě podpořeno výpovědí svědků, kteří osazovali měřící soustavu, a také rozdílně naměřenými hodnotami z elektroměru a wattmetru. Žalovaná má za to, že žalobci netvrdili a neprokázali skutečnosti, které by uspokojivě vysvětlily podezření zjištěná žalovanou (zejména vypnuté a nevychladlé spotřebiče v domácnosti žalobců).

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze záznamu Policie ČR ze dne 20. 1. 2015 je prokázáno, že žalovaná (oznamovatel svědek [příjmení]) si vyžádala zásah hlídky policie na adrese žalobců s tím, že by zde měl být neoprávněný odběr elektřiny. Oznamovatel hlídce (dostavila se 20. 1. 2015 po 18:00 hod.) popsal, z jakého důvodu pracovníci žalované potřebují provést šetření v domě žalobců (dlouhodobý neoprávněný odběr) a žalobce a) se všemi úkony žalované souhlasil, přičemž ke kontrole poskytl svůj dům. V něm byly zjištěny spotřebiče elektrické energie, mezi nimi zejména akumulační kamna, přímotop, radiátory a bojler.

5. Z dopisu žalobce a) ze dne 27. 8. 2015, doručeného žalované dle razítka dne 2. 9. 2015, soud zjistil, že žalobce v něm podrobně popsal situaci v lednu 2015, kdy byla žalobcům odpojena elektřina, přičemž poukázal na jednoznačně neobjektivní místo údajného měření spotřeby žalobců, když se zmiňoval o sousední stavbě s více bytovými jednotkami, kde měl být prováděn neoprávněný odběr elektřiny. V dopise bylo vysvětleno, jakým způsobem žalobci žili po odpojení elektřiny s tím, že k obnovení dodávky proudu došlo až dne 14. 2. 2015. Z velmi obsáhle popsaných důvodů proto žalobci vyzvali žalovanou k vrácení částky 669 989,54 Kč, poukázané na účet žalované dne 4. 2. 2015.

6. Mezi účastníky přitom není sporu o tom, že žalobci uvedenou částku žalované skutečně zaplatili.

7. Z dopisu ze dne 6. 10. 2015 soud zjistil, že žalovaná nesouhlasí s argumenty žalobců týkajícími se neoprávněného odběru a požadavek na vrácení částky odmítla.

8. Žalobci dne 13. 11. 2015 vyzvali prostřednictvím svého zástupce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky s upozorněním na případné soudní vymáhání.

9. Soud v průběhu řízení nechal vypracovat znalecký posudek č. 131/158/17, jehož úkolem bylo prošetřit možnost neoprávněného odběru v nemovitosti žalobců v době od 6. 1. 2015 do 20. 1. 2015 a vyjádřit se k tomu, jakým způsobem měl být takový odběr prokazatelně zjištěn. Znalec provedl šetření na místě samém, kdy popsal jednotlivé přístroje napájené ze sítě, popsal stav domu a jeho elektroinstalaci. Původní HDS skříň z roku 2015 již byla vybourána, včetně zrušení elektroměru v elektroměrové rozvodnici v suterénu domu. Vše bylo nově vybudováno žalovanou na hranici pozemku ve zdi přístavku, včetně upravení délky původní distribuční kabeláže. Byla také žalovanou vybudována nová pojistková skříň, přestože původní vyhovovala. Znalec tomu nerozumí, neboť právě v původní pojistkové skříni HDS se nacházelo předmětné měřící zařízení v roce 2015, takže v současné době již nelze ověřit pravost umístění měření podle snímku předloženého žalovanou. Znalec proto hodnotil jednotlivé důkazy ve spise se nacházející s tím, že z videozáznamu předloženého žalovanou nelze zjistit, že by se měřil či dokonce našel neoprávněný odběr. Jsou zaznamenány měřené hodnoty, ale z nich není prokazatelné, že se měří pouze objekt žalobců [adresa], když měřící zařízení je umístěno v rozvodnici HDS pro dům [adresa]. Video dále ukazuje bourací práce, není jasné, čeho se týkají a nelze z nich zjistit nic k neoprávněnému odběru. Ani z barevných fotografií založených žalovanou nelze zjistit měření konkrétního neoprávněného odběru, lze zjistit jen to, že ve skříni HDS u domu [adresa] je zapojeno měřící zařízení, není ale jasné, na jakém kabelu. Pokud jde o záznam proudového diagramu z kontrolního měřícího zařízení za dobu od 8. 1. 2015 do 20. 1. 2015, ukazuje průběh měřeného proudu, nicméně žádným důkazním materiálem není prokázáno, že tímto měřícím zařízením byl skutečně prokazatelně měřen jen dům žalobců. Z náčrtku skutečného umístění pojistkové skříně HDS včetně průběhu kabelové trasy potom plyne, že žalovaná v podstatě nevěděla, jak je skříň a kabelová trasa umístěna. Situační výkres rozpojení kabelové trasy potom prokazuje, že tato trasa nebyla rozpojena tak, jak to prezentuje žalovaná. Závěr znalce je takový, že z žádného dokladu neplyne, že ve skříni HDS u domu [adresa] byl skutečně odpojen napájecí kabel jdoucí k domu žalobců, stejně tak z umístění měřícího zařízení ve skříni HDS u domu [adresa] není zřejmé, na jaký kabel byla proudová smyčka měřícího zařízení zapojena. Pokud jde o spotřebu změřenou záznamovým zařízením za dobu od 8. 1. 2015 do 20. 1. 2015 (12 dní = 4 600 kWh), jde o spotřebu extrémně vysokou pro jeden dům (383 kWh na 1 den). Tímto samotným měřením se spíše prokazuje, že bylo měřeno nesprávně, tedy že byla měřena spotřeba minimálně všech 3 domů. Pokud by měl být změřen neoprávněný odběr v domě žalobců, muselo by se tak stát v příslušné skříni HDS přímo na domě žalobců, kdy by se k elektroměru v domě umístily ampérmetry a před elektroměrem v domě by se vypnul jistič. V případě, že by byl zaznamenán nějaký proud mezi ampérmetry, šlo by o neoprávněný odběr. Také by to šlo prokázat tak, že by se vypnul jistič před elektroměrem a zapnuly spotřebiče a světla, přičemž vše, co by svítilo a fungovalo, by bylo napojeno na neoprávněný odběr. Pracovníci žalované při kontrole v domě nic z toho neprovedli, neoprávněný odběr v domě nenašli. Závěr posudku je takový, že neoprávněný odběr v domě žalobců prokázán nebyl, a to jak měřením, tak ani fyzickou kontrolou elektroinstalace v domě.

10. Znalec [titul] [celé jméno znalce] byl ve věci vyslechnut, z jeho výpovědi má soud za prokázané, že výsledky měření, kterými argumentuje znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce], neznamenají prokázání neoprávněného odběru, neboť o tom neexistuje důkaz. Měření je pouze podezření z takového odběru, proto provozovatel distribuční sítě musí vstoupit do objektu a podezření prověřit. To se v daném případě sice stalo, výsledkem byl ovšem pouze videozáznam, který byl neprofesionální a pracovníci žalované se dopustili řady pochybení. Měl se například prověřit elektroměrový rozvaděč, tedy zda je či není správně zapojen. To však pracovníci žalované neudělali. Měli rovněž možnost podívat se do HDS skříně, vypnout jistič, zapnout všechny spotřebiče, naměřit spotřebu. Pokud existovalo potvrzení o rozpojení distribuční sítě, jde pouze o popis, k němuž musí být připojeno video nebo fotografie, které stav prokazují. Toto vyplývá z praxe, se kterou se znalec opakovaně setkává v jiných případech. Znalec se rovněž vyjádřil k teoretickým možnostem, jak by mohl být v domě žalobců neoprávněný odběr prováděn. Popsal, že by takových možností bylo více (zapojení mimo mohlo být mezi elektroměrem a jističem nebo před elektroměrem, případně mohl být kabel před jističem mezi skříní, kde bylo prováděno měření a skříní na domě, případně i na kabelu v zemi). Takovýto způsob odběru mimo měřenou část ale mohl být zjištěn měřením z HDS skříně umístěné na nemovitosti žalobců, což ovšem žalovaná neprovedla, byť v době fyzické kontroly již k této skříni měli její pracovníci přístup. Neoprávněný odběr tedy nebyl nikdy nalezen, měření ve skříni na ulici bylo pouze informativní a není důkazem neoprávněného odběru.

11. Žalovaná si nechala vypracovat vlastní znalecký posudek, který na počátku provedl [titul] [titul] [celé jméno znalce], [anonymizováno], a následně jej dokončil a doplnil znalec [titul] [celé jméno znalce] (který na posudku od počátku pracoval jako konzultant). [titul] [celé jméno znalce] vycházel zejména z analýzy naměřených dat, přičemž se zabýval i posudkem znalce [titul] [celé jméno znalce]. Jeho závěry nezpochybnil, pouze uvedl, že jednotlivé podklady, o nichž znalec [titul] [celé jméno znalce] prohlásil, že nejsou průkazné ve směru neoprávněného odběru, sice samostatně tento odběr opravdu neprokazují, je nutné je ale chápat jako celek. Podle tohoto znalce ve svém souhrnu tyto podklady dávají informaci o pravděpodobném neoprávněném odběru. Znalec se zabýval různými hypotézami, podle nichž mohlo být nesprávně provedeno měření (a to i za použití závěrů znalce [titul] [celé jméno znalce]), přičemž ani v jednom případě nedospěl k závěru, že takovou variantu lze z podkladů prokázat, vždy pracoval s vyšší či nižší mírou pravděpodobnosti (varianty zapojení dle bodů 5.2 až 5.5. znaleckého posudku). Se znalcem [titul] [celé jméno znalce] se potom znalec [titul] [celé jméno znalce] shodl v tom, že aby mohla být změřena spotřeba výhradně nemovitosti žalobců, muselo by být měřící zařízení umístěno v pojistkové skříni na domě žalobců, k čemuž ale nedošlo z důvodu, že tato skříň se nacházela na pozemku žalobců. V podstatě se s ním shodl i v tom, že z fotografie skříně, ve které mělo být umístěno měřící zařízení, lze sice identifikovat stávající a měřené kabely, avšak bez rozebrání kabelové trasy nelze jednoznačně určit, kam který kabel vede. Závěr posudku je tedy takový, že k prokázání neoprávněného odběru v domě žalobců chybí přímý důkaz (zjištění způsobu, jakým k mělo k odběru docházet), za nepřímé důkazy znalec považuje záznamy a schémata vytvořená žalovanou a jí pořízený videozáznam (které znalec [titul] [celé jméno znalce] zpochybňuje).

12. Soud vyslechl znalce [titul] [celé jméno znalce], z jehož výpovědi zjistil, že důkaz o neoprávněném odběru by se (stejně jako podle znalce [titul] [celé jméno znalce]) nejlépe zajistil měřením prováděném na elektroměrovém rozvaděči na domě. Znalec nerozumí tomu, proč se takovéto měření na HDS skříni při kontrole neudělalo. Připouští i možnost, že neměřená odbočka mohla být i mimo pozemek žalobců, a to tam, kde je umístěna vnější rozvodná skříň. Pracovníci žalované tak mohli být důslednější, neboť některé skutečnosti nejsou z fotografií viditelné. Svou výpověď znalec uzavřel tím, že samotné měření není důkazem neoprávněného odběru, když tím by bylo pouze měření na HDS skříni žalobců. 13. [titul] [celé jméno znalce] poté zpracoval dodatek č. 1 k posudku, z něhož má soud za prokázané, že neexistuje žádná norma, podle které by byl definován způsob a dokumentace neoprávněného odběru. V tomto případě se použila běžná metoda měření na přívodu k objektu, byť znalec uznává, že se často nestává, aby smyčka distribučního kabelu a hlavní domovní kabelová skříň byly tak daleko ve výlučné sféře odběratele. Znalec pracuje s další hypotézou, že mohlo dojít k tzv. bypassu elektroměru, který má být i pro laika záležitostí několika minut (popisuje zde rozebrání 6 šroubových spojů a ukrytí přemostění – 3 vodičů). Dospívá k závěru, že v případě použití takovéhoto způsobu přemostění by nebyl neoprávněný odběr zjištěn ani tehdy, pokud by bylo měření prováděno v hlavní domovní kabelové skříni, jak navrhuje znalec [titul] [celé jméno znalce]. Znalec nicméně potvrdil, že detektorem vedení by bylo možné zjistit trasu elektrického vodiče v domě žalobců a bylo by možné zjistit i případnou (neměřenou) odbočku (po vyjmutí hlavního jističe), avšak takové měření je podle něho náročné na technické vybavení, časově i personálně.

14. Znalec [titul] [celé jméno znalce] ve své výpovědi dne 5. 12. 2019 uvedl, že závěr posudku o neoprávněném odběru podle něho plyne ze souhrnu důkazů žalované. I tento znalec potvrdil, že samotné měření důkazem o tomto odběru není, proto znalec vychází mj. i z výpovědí svědků, kdy dospívá k závěru o jeho pravděpodobnosti. Znalec rovněž uvedl, že ve většině případů je fyzické připojení neměřené odbočky nalezeno, přičemž v případě, že nalezeno není, je tomu tak proto, že přepojení bylo demontováno, nebo proto, že majitel nevpustí pracovníky měření do objektu. Znalec poté spekuloval o teoretické možnosti, jak mohli žalobci provádět odpojení neměřené odbočky fyzickým odpojováním kabelů s tím, že by k tomu muselo dojít řádově v krátkém čase (znalec [titul] [celé jméno znalce] však tuto možno jednoznačně vylučuje, neboť neoprávněný odběr nelze odstranit takto jednoduše, nachází-li se za krytem jističe, přičemž v daném případě byl elektroměr i jistič zaplombován a žalobcům by případně hrozil i úraz elektrickým proudem).

15. Znalec [titul] [celé jméno znalce] následně navázal na posudek [titul] [celé jméno znalce] svým posudkem č. 6- D1/2020, z něhož soud zjistil, že znalec se zabýval zejména zodpovězením otázek technického charakteru, vztahujících se k umístění kabelu a možnostem jeho měření, což pro výsledek sporu nemá zásadní význam. Následně řešil otázku tzv. bypassu, přičemž toto hypotetické zapojení, které mohlo mít za následek neoprávněný odběr, znovu blíže popsal s tím, že by muselo vést z hlavního domovního vedení do elektroinstalace za elektroměrem nebo přímo ke spotřebičům (mezi stranami i znalci není sporu o tom, že nic takového nalezeno nebylo). Dotaz na konkrétní umístění takového hypotetického (snadno demontovatelného) bypassu zodpověděl znalec tak, že„ vzhledem k neprovedení fotodokumentace hlavního domovního vedení a dlouhé době od místního šetření nemůže provést označení ani pravděpodobného místa napojení“, a to i přesto, že v nemovitosti žalobců sám provedl místní šetření. Délku onoho„ bypassu“ potom znalec odhadl mezi 1 až 20 metry, ale nedovedl ani odhadnout, kde by se tento bypass nacházel a jakým způsobem by jej měl žalobce konkrétně zapojovat či odpojovat v případě, že by byl systém pod napětím. Pokud by měl vzít v úvahu skutečnost, že nebylo prokázáno žádné porušení jistících plomb či zásah do neměřeného vedení, odpověděl tak, že„ sice nemá informace, že byla provedena kontrola celého neměřeného vedení, k níž by bylo třeba provést výkopové práce, případně bourací práce v domě, nicméně pracovníci žalované si zřejmě byli jisti, že takové práce není třeba k prokázání neoprávněného odběru provádět“.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v lednu 2015 pracoval jako technik na oddělení netechnických ztrát žalované. Protože existovalo podezření na neoprávněný odběr, provádělo se nějakou dobu měření na distribučním kabelu a po porovnání spotřeby za několik dnů se zaměstnanci žalované dostavili k žalobcům a když jim byl umožněn přístup k elektroměru, tyto údaje porovnali a zjistili, že na elektroměru je spotřeba nižší. Hledali proto napojení případné neměřené odbočky, ke zjištění této odbočky však nedošlo, protože pracovníkům žalované stačilo, že byl prokázán neoprávněný odběr v rozporu se smlouvou. V tomhle konkrétním případě by se navíc musel odkrývat celý dlouhý distribuční kabel. Pracovníci žalované tak sice hledali připojení mimo měřenou část, žádná však nezjistili. V domě žalobců byly zjištěny jednotlivé spotřebiče, nedošlo však k tomu, že by je žalobci zapojili a provedlo se měření, přičemž důvod neprovedení měření svědek nezná. Neoprávněný odběr byl fyzicky zjištěn pouze v sousední nemovitosti, a to dříve než u žalobců, přičemž v době měření byl tento sousední objekt již odpojen.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované, který se rovněž účastnil šetření v domě žalobce dne 20. 1. 2015. Již předtím žalovaná prováděla po určitou dobu měření odběru proudu z transformátoru, kdy na jednom vývodu byl vysoký odběr a při porovnání s elektroměry bylo zjištěno, že se proud někde ztrácí. Postupovali proto po kabelu, aby zjistili, do kterého objektu proud teče a zjistili, že se ztrácí do dvou objektů, které jsou vedle sebe. Toto zjišťování probíhalo přibližně po dobu 20 dní, přičemž zásah v sousední nemovitosti byl proveden přibližně v té samé době. Tam neoprávněný odběr zjištěn byl, a to formou neměřené odbočky před elektroměrem. U žalobců však neoprávněný odběr zjištěn nebyl, přičemž elektroměr byl následně přezkoumán a byl v pořádku. V nemovitosti žalobců bylo propojení mezi hlavním jističem a pojistkovou skříní provedeno prostřednictvím kabelu uloženého ve zdivu. Přístup k tomuto kabelu, který je ve vlastnictví odběratele, žalobci neumožnili. Tato část vedení je přitom neměřená, protože se nachází před elektroměrem, přičemž jakýkoliv odběr při napojení v tomto místě by byl neměřený.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se zúčastnil dne 20. 1. 2015 jako technik žalované kontroly v domě žalobců. Při této kontrole zjišťovali místo úniku proudu a žádné nezjistili, přičemž žádný neměřený kabel nenašli. Z výpovědi svědka rovněž plyne, že jim v kontrole nikdo z žalobců nebránil.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v lednu 2015 pracoval jako montér u žalované. Dne 20. 1. 2015 se zúčastnil kontroly v nemovitosti žalobců a na žádost technika odebral elektroměr. Neměřená odbočka při této kontrole zjištěna nebyla. Hledána sice byla, ale nebylo zjištěno, že by k neměřenému odběru docházelo. Kontrola části elektroinstalace mezi přípojkovou skříní a elektroměrem provedena nebyla, protože elektroinstalace nebyla odkrytá a žalobci s tímto odkrytím zřejmě nesouhlasili. Existuje však přístroj, který dokáže průchod neměřené elektřiny, potažmo tedy samotnou neměřenou odbočku, zjistit bez provedení odkrytí elektroinstalace. Tento přístroj sebou technici uvedeného dne neměli a svědek netuší, proč nebyl použit.

20. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je od roku 2015 dispečerem sítí NN žalované a řídí čety, které pracují v terénu. Na místě samém nikdy nebyl, pouze přijal od svědka [příjmení] požadavek na vyřazení odběrného místa s tím, že je zde podezření na neoprávněný odběr. Tento požadavek byl vyřízen tak, že zaslal na místo příslušnou četu, která měla uvést odběrné místo do stavu, aby bylo na konci vedení. Od čety obdržel informaci o provedení úkolu telefonicky, nijak to blíže neověřoval.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval jako technik netechnických ztrát žalované, při kontrole v lednu 2015 procházel dům žalobců společně s policisty a monitoroval elektrické spotřebiče. Postup pracovníků žalované vysvětlil tak, že ti nepřistoupili ke kontrole distribučního kabelu, neboť měli důkazně potvrzeno, že došlo k neoprávněnému odběru, byť neměřenou odbočku nenašli a vycházeli pouze z měření.

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil jen to, že jeho firma [právnická osoba] provádí pro žalovanou elektro práce a v daném případě on osobně na žádost žalované a se souhlasem žalobce a) zhotovil novou přípojkovou skříň na hranici pozemku žalobců. K neoprávněnému odběru v nemovitosti žalobců tento svědek nemá žádnou informaci.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval na výše uvedené zakázce při stavbě nové přípojkové skříně, k neoprávněnému odběru neměl žádné informace s výjimkou toho, že v rámci těchto prací odkryli přibližně 15 % distribučního kabelu a nenašli žádný náznak neoprávněného odběru.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil jen to, že pracoval na výše uvedené zakázce, k neoprávněnému odběru se nemohl vyjádřit.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl na pokyn svědka [celé jméno svědka] vyslán společně se svědkem [příjmení] do nemovitosti žalobců, aby vypnul síť tak, aby byl měřen pouze jeden dům. K dispozici měli plán sítě, měřící soustavu s kolegou ale při tomto zásahu neosazovali. Svědek nevěděl nic o tom, že na jednu přípojku mohla být připojena i další nemovitost, domníval se, že odpojuje pouze ten dům, který bude měřen.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolu s kolegou [příjmení] měl provést rozpojení sítě tak, aby dům žalobců zůstal posledním v síti. Protože skříň na domě žalobců přístupná nebyla, provádělo se to na domě za ním. Svědkovi nebylo známo, že objekt, který měli připravit k měření, byl připojen v jedné přípojkové skříni ještě s objektem dalším.

27. Další předložené důkazy soud již nehodnotil, neboť nemá za to, že by byly ke zjištění skutkového stavu potřebné. Zejména se to týká videozáznamu ze šetření z ledna 2015, který měli k dispozici znalci a mohli z něho provést příslušná odborná zjištění. Týká se to rovněž opakovaných shrnutí ze strany žalobce a), neboť v tomto případě šlo o široce doplňovaná skutková tvrzení a pro soud jsou podstatné důkazy, v daném případě zejména znalecké posudky. Revizní znalecký posudek navržený žalovanou soud neprovedl, neboť měl k dispozici dva posudky znalecké, které sice byly při svých zjištěních v určitém rozporu, nikoliv však v rozporu zásadním. Oba znalci se shodli na tom, že v daném místě nebyl neoprávněný odběr ani přes veškerou snahu pracovníků žalované nalezen a lišily se zejména v tom, že soudní znalecký posudek důsledně rozlišoval mezi tím, co bylo skutečně provedeno a pracovníky žalované zjištěno a posudek předložený žalovanou se zabýval zejména tím, jakým způsobem mohlo dojít k výsledku měření, na jehož základě žalovaná konstatovala podezření na neoprávněný odběr. Nejedná se tedy o dva posudky vycházející z téhož základu, které by se zcela lišily ve svých závěrech, proto není na místě protahovat řízení a zvyšovat jeho ekonomickou náročnost vypracováváním dalšího posudku. Žalovanou při jednání dne 10. 9. 2020 navržený výslech svědků [příjmení] a [příjmení] soud neprovedl proto, že tito svědci již byli vyslechnuti dříve a jejich opakovaný výslech by k otázce neoprávněného odběru nic nepřinesl.

28. Veškeré takto provedené důkazy bylo třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Při jejich hodnocení soud postupoval podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a hodnotil je dle své volné úvahy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti.

29. Z učiněných skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr o tom, že žalobci byli odběrateli elektrické energie na adrese [adresa žalobce a žalobkyně], žalovaná distributorem elektrické energie v tomto objektu. V lednu 2015 žalovaná na základě předchozích zjištění provedla nejprve měření množství odebíraného elektrického proudu prostřednictvím příslušného měřícího zařízení a následně jeho porovnání s údaji z elektroměru, který byl umístěn v domě žalobců. Výsledkem byl rozdíl ve výši 4 600 kWh, který žalovaná přičítala neoprávněnému odběru. Z tohoto důvodu byl žalobcům odebrán elektroměr, přestože byl správně zkalibrován, a následně jim byla vyčíslena sankce ve výši žalované částky. Žalobci tuto částku zaplatili proto, aby jim mohl být znovu osazen elektroměr a byl zapojen elektrický proud. Následně se domáhali vrácení této částky s tím, že se neoprávněného odběru elektřiny nedopustili, přičemž z provedeného dokazování plyne závěr o tom, že neoprávněný odběr v nemovitosti žalobců spolehlivými důkazy zjištěn nebyl. Výpovědi svědků, zaměstnanců žalované, průkazné nebyly, vyplývá z nich jen to, že si tito pracovníci byli jisti tím, že žalobci odebírají proud neměřeným způsobem a ani se výrazně nenamáhali tento neoprávněný odběr zjistit (podle jejich slov to nebylo třeba, existuje-li měření). Existence neoprávněného odběru a správnosti postupu při jeho zjišťování tak měla být prokázána znaleckými posudky, a přestože se oba posudky ve svém vyznění lišily, znalci se shodli na tom, že k prokázání neoprávněného odběru nedošlo, když pracovníkům žalované postačovalo pouhé podezření a hodnoty naměřené měřícím zařízením (což zejména znalec [titul] [celé jméno znalce] považoval za zásadní chybu). Posuzovaný případ je totiž zjevně specifický, neboť hlavní rozvodná deska k domu žalobců nebyla umístěna na hranici pozemku, ale přímo na stěně jejich nemovitosti, žalovaná proto prováděla měření na rozvodné desce, na které však byly umístěny i přívody k dalším nemovitostem. A zde oba znalci pracují s možností, že mohlo dojít k nesprávnému měření, na což přímo poukázal soudem zadaný posudek a v podstatě to nevyloučil ani posudek zadaný žalovanou. Ten pouze vycházel z toho, že došlo-li k naměření uvedených hodnot, bylo to pravděpodobně způsobeno neoprávněným odběrem prostřednictvím neměřené odbočky, která se však nenašla a pracovníci žalované jí aktivně nehledali, případně prostřednictvím tzv. bypassu, tedy žalobci aktivně ovládaným mechanickým zařízením, kterým se odebírá elektrická energie v neměřené části a které lze jednorázově zapojit a odpojit. Tuto možnost soudem zadaný posudek prakticky vyloučil, neboť by takové zařízení muselo být demontováno těsně před vstupem pracovníků žalované do domu, kde prováděli kontrolu a pravděpodobně by k demontáži docházelo pod napětím. Navíc posudek žalované ani nebyl schopen stanovit, jak rozsáhlé by toto zařízení (které se rovněž nenašlo) mělo být (délka až několik desítek metrů) a v jaké části domu by se mělo nacházet. Tyto závěry posudku znalce [titul] [celé jméno znalce], dopracovaného znalcem [titul] [celé jméno znalce], jsou tedy primárně spekulativní, kdy tento posudek se zjevně snažil splnit zadání žalované, aby byla objektivně naměřená hodnota nějakým věrohodným způsobem vysvětlena. Soud tak uzavírá, že provedenými důkazy nebyl neoprávněný odběr elektrického proudu v nemovitosti žalobců v lednu 2015 prokázán, když rozpory v jednotlivých důkazech (které potom netvořily ucelený řetězec přímých a nepřímých důkazů) svědčí o tom, že nelze vyloučit, že ke ztrátám přičítaným neoprávněnému odběru došlo mimo pozemek žalobců.

30. Učiněný skutkový závěr soudu soud poté právně hodnotil, když vyšel z ust. § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen zákon), podle něhož neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

31. Podle ust. § 51 odst. 2 zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

32. Podle ust. § 51 odst. 3 zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

33. Ze zákonné definice tak plyne, že při prokázání zákonem zakázaného neoprávněného odběru vždy vzniká škoda na straně provozovatele distribuční soustavy, v daném případě žalované (ta se potom vyčísluje podle příslušných prováděcích předpisů). Aby se však mohlo jednat o škodu, musí být splněny základní atributy dané zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen o. z.).

34. Podle ust. § 2910 věta prvá o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

35. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

36. Nezbytnými obecnými předpoklady pro vznik povinnosti subjektu, který porušil povinnost stanovenou zákonem (případně i povinnost ze smlouvy – zde ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě, z níž plynou žalobcům povinnosti ve smyslu energetického zákona), nahradit provozovateli distribuční soustavy škodu, jsou: a) porušení smluvní či zákonné povinnosti, b) vznik škody a c) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Není-li jediný tento prvek přítomen, deliktní odpovědnost nevzniká. A v tomto řízení nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že by žalobci ve vztahu k žalované porušili svou povinnost ze smlouvy, a zejména nebylo prokázáno, že by se chovali v rozporu s energetickým zákonem. Soud zastává stanovisko, že porušení zákona či smlouvy musí být vždy jednoznačně prokázáno a nelze vycházet z větší či menší míry pravděpodobnosti. Přestože žalovaná provedla v lednu 2015 v nemovitosti žalobců několik hodin trvající kontrolu, nebyli její pracovníci schopni zdokumentovat porušení ust. § 51 zákona, tedy zejména existenci neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy prostřednictvím odběru z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Žalovaná vychází pouze z měření a nikoliv ze zjištění neoprávněného odběru, přičemž v daném případě je třeba přihlédnout k tomu, že zkoumané přípojné místo bylo připojeno velmi atypicky, což zjevně působilo problémy při kontrolním měření, kdy pracovníci žalované, kteří připojení měřícího zařízení prováděli, neměli ponětí o tom, že měření bude probíhat ve společné rozvodné skříni určené pro několik objektů. Situace to byla natolik specifická, že se žalovaná neměla spokojit s pouhým konstatováním změřeného rozdílu, ale měla se snažit aktivně najít případnou neměřenou odbočku. To však zaměstnanci žalované neučinili, přestože sami připustili, že i v době kontroly existovalo technické zařízení, které bylo způsobilé nalézt odběr z neměřené části zařízení, a toto zařízení se ani nepokusili použít. Přestože žalobci od počátku důrazně odmítali, že by se neoprávněného odběru dopustili (zaplacení vyměřené škody soud v žádném případě nepovažuje za přiznání neoprávněného odběru, ale pouze za nezbytnost vedoucí k opětovnému připojení k dodávkám elektrického proudu), žalovaná vycházela ze závěru, že protiprávní jednání žalobců prokazuje samotné měření a další zjišťování tak není potřebné. Soud však má za to, že k prokázání protiprávního jednání pravděpodobnost (se kterou pracoval i posudek zadaný žalovanou) nestačí, ale musí být prokázáno bez rozumných pochybností. A takové pochybnosti plynou z celého průběhu kontroly a ze specifik místa, kde byla prováděna. Proto soud uzavírá, že žalobci se nechovali v rozporu s energetickým zákonem či se smlouvou a nedopustili se tak zakázaného neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy.

37. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. V daném případě žalobci zaplatili na výzvu žalované a pod jejím nátlakem vyměřenou náhradu škody (bez zaplacení škody by jim nebyl připojen elektroměr, což v zimním období, kdy se v domě provádí ohřev elektřinou, by jistě bylo téměř likvidační). Soud se v tomto případě nemusí zabývat tím, zda škoda byla vyměřena správně dle příslušného předpisu, neboť má za to, že k jejímu vyměření, byť v jakékoliv části, vůbec dojít nemělo. Jestliže zaplatili žalované dne 4. 2. 2015 bez právního důvodu částku 669 989,54 Kč, ta se na jejich úkor bez spravedlivého důvodu o tuto částku obohatila a musí toto obohacení vydat.

40. Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům částku 669 989,54 Kč, a to spolu s příslušenstvím v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když za prvý den prodlení žalované považuje datum 7. 10. 2015, neboť žalovaná byla žalobci vyzvána k vrácení této částky dopisem ze dne 27. 8. 2015, který byl žalované doručen dne 2. 9. 2015 (a dne 6. 10. 2015 žalovaná žalobcům oznámila, že jejich argumenty jsou irelevantní a požadavek na vrácení částky je neopodstatněný). Žalobci přitom v této výzvě uplatnili stejnou argumentaci jako v žalobě, se kterou byli zcela úspěšní.

41. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

42. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšným žalobcům soud přiznal náhradu nákladů spojených s účelným uplatňováním práva. Jedná se o náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 23 úkony právní služby po částce 8 784 Kč za každého ze společně zastupovaných žalobců (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby, předžalobní výzvy, doplnění ze dne 18. 11. 2016, formulace otázek znalci ze dne 8. 3. 2017, vyjádření ze dne 15. 3. 2017, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 17. 4. 2018, vyjádření ve věci ze dne 15. 8. 2018, vyjádření k důkazům ze dne 30. 9. 2019, formulace otázek znalci ze dne 19. 12. 2019, vyjádření ze dne 10. 1. 2020, závěrečný návrh, písm. g) – účast na jednání dne 29. 9. 2016, 8. 12. 2016 – zde 2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, 16. 2. 2017 zde 2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, 21. 8. 2018 – zde 2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, 1. 10. 2019, 5. 12. 2019, 10. 9. 2020 a 19. 11. 2020, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, přičemž tato výše odměny – částka 10 980 Kč za úkon – byla podle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky za každou ze zastupovaných osob snížena o 20 %), a dále 23 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Celkové náklady na právní zastoupení žalobců tvořené celkem 46 úkony právní služby po 8 784 Kč a 23 náhradami hotových výdajů po 300 Kč tak dosahují částky 410 964 Kč, k nim náleží ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 26 800 Kč, celkem se tak jedná o částku 437 764 Kč, která byla žalobcům přisouzena v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

43. Soud žalobcům naopak nepřiznal náklady za další poradu s klientem ze dne 2. 12. 2015 a dne 14. 11. 2017 (její konání nebylo doloženo), za nahlížení do spisu dne 18. 10. 2016 (trvalo jen 2 minuty), za návrh na doplnění důkazů ze dne 27. 12. 2016 (neobsahoval žádný konkrétní návrh), za právní rozbor námitek proti znalci ze dne 22. 5. 2017 (nejedná se o souvislost s předmětem sporu), za právní rozbor posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (není doložen ve spise) a za vyjádření k předvolání znalců, neboť se jedná buď o úkony nedoložené, či o úkony, které nebyly účelně vynaloženy.

44. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát zálohoval svědečné přiznané usnesením ze dne 20. 2. 2017 ve výši 1 225 Kč a znalečné přiznané usnesením ze dne 15. 12. 2017 ve výši 45 526 Kč, usnesením ze dne 21. 8. 2018 ve výši 1 694 Kč a usnesením ze dne 18. 12. 2019 ve výši 1 694 Kč. Žalovaná, která byla v řízení zcela neúspěšná, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jí soud uložil povinnost hradit náklady vzniklé státu v celkové výši 50 139 Kč Lhůtu k náhradě nákladů řízení soud ponechal obecnou uvedenou v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.