25 C 139/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 54 805,60 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 805,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 370,96 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 434,64 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 261 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 805,60 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba uzavřela dne datum s jméno celé jméno žalovaného (zemř. dne 15. 3. 2018, dále jen„ zůstavitel“) smlouvu o revolvingovém úvěru č. 6304004331 a dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. 5207011180. Na základě 1. smlouvy byl zůstaviteli poskytnut úvěr ve výši 125 243,60 Kč a zůstavitel uhradil celkem 97 633 Kč na úroku, poplatku a jistině. Na základě 2. smlouvy byl zůstaviteli poskytnut úvěr ve výši 126 600 Kč a zůstavitel uhradil celkem 149 045 Kč na úroku, poplatku a jistině. Zůstavitel zemřel dne 15. 3. 2018, žalobkyně ke dni úmrtí vyčíslila pohledávku z prvého úvěru ve výši 40 370,96 Kč a z druhého úvěru ve výši 14 434,64 Kč. Žalobkyně pohledávky přihlásila do pozůstalostního řízení sp. zn. spisová značka a dědicem po zůstaviteli se stal žalovaný, který odpovídá za dluhy z úvěrů. Žalovaný byl vyzván k úhradě této dlužné částky, avšak nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a rovněž se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že právní předchůdce žalobkyně a zůstavitel uzavřeli smlouvu č. 6304004331, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout zůstaviteli úvěr ve výši úvěrového rámce 15 000 Kč s úrokem 26,28 % ročně, a zůstavitel se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné jistiny (zjištěno ze smlouvy ze dne datum).

4. Z vyúčtování smlouvy č. 6304004331 bylo zjištěno, že zůstavitel čerpal celkem částku 138 018,96 Kč, uhradil 97 633 Kč a nesplacená částka činí 40 385,96 Kč.

5. Právní předchůdce žalobkyně dále poskytl zůstaviteli úvěr ve výši úvěrového rámce 10 000 Kč a zůstavitel se zavázal úvěr splácet částkou ve výši 4 % z úvěrového rámce měsíčně (zjištěno ze smlouvy č. 5207011180 ze dne datum).

6. Z vyúčtování smlouvy č. 5207011180 bylo zjištěno, že zůstavitel čerpal celkem 163 479,64 Kč, uhradil celkem 149 045 Kč a dluh činí celkem 14 434,64 Kč.

7. Žalobkyně přihlásila pohledávku do dědického řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka (zjištěno z přihlášky pohledávky).

8. Ze sdělení soudní komisařky pověřené provedením úkonů v dědickém řízení ze dne 26. 4. 2019 bylo zjištěno, že nabytí dědictví po pozůstalém jméno celé jméno žalovaného bylo pravomocně ukončeno 9. 10. 2018 a bylo potvrzeno žalovanému.

9. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 11. 8. 2009 (zjištěno ze souhlasného prohlášení ze dne 16. 3. 2018).

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávek po zůstaviteli jako nabyvatele dědictví (zjištěno z výzvy ze dne 9. 5. 2019).

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2020.

12. Z uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že zůstavitel a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dvě smlouvy o úvěru. Po smrti zůstavitele zůstala nezaplacena částka celkem ve výši 54 820,60 Kč, kterou žalovaný jakožto dědic zůstavitele nezaplatil, ani právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni.

13. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle kterého není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto postupoval dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, (dále jen obch. zák.).

14. Podle ust. § 497 a násl. obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

16. Podle ust. § 524 zákona č. 40/1964 Sb., může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).

17. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že mezi zůstavitelem a právním předchůdcem žalobkyně byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ust. § 497 obch. zák. Právní předchůdce žalobkyně poskytl zůstaviteli úvěr a zůstavitel se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách. Jelikož zůstavitel sjednané splátky řádně a včas neplatil, zůstal právnímu předchůdci žalobkyně dlužen žalovanou částku. Žalovaný nabyl dluh za zůstavitelem na základě dědického usnesení a žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 542 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný dluh nijak nesporoval, a proto mu soud uložil povinnost jej uhradit. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. menší, než požadovala žalobkyně.

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 261 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 193 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 805,60 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.