25 C 195/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 2 356 055Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 356 055 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 356 055 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 153 343,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 6. 2022 po žalovaném domáhal zaplacení částky 2 356 055 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu existence ústně uzavřené dohody se žalovaným, podle které měl být rovným dílem mezi něj, žalovaného a , jméno FO, rozdělován zisk plynoucí z jejich spolupráce v oblasti nákupu a prodeje nároků restituentů podle zákona o půdě. Podrobně popsal mechanismy činnosti vedoucí k vytváření zisku a svou činnost v rámci spolupráce, jejímž cílem bylo vést oprávněné osoby k podpisu smlouvy o spolupráci se společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, (určené společnosti), za které žalovaný jednal jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník. Základem dohody účastníků bylo, že v okamžiku realizace zisku inkasováním ceny za náhradní pozemky měl žalobce obdržet třetinový podíl takto vytvořeného zisku po odečtení nákladů. V určených společnostech žalobce nefiguroval a žalovaný mu nesdělil nic o tom, že by nejednal sám za sebe, ale za některou z určených společností. Bylo tomu tak i v případě , jméno FO, , v němž bylo dosaženo zisku 7 068 164 Kč, na žalobce jako 1/3 připadá žalovaná částka po odečtení prokazatelně vynaložených nákladů spolupracující advokátní kanceláře, jejich výše nebyla žalobci sdělena, vychází proto z předpokladu, že vynaloženy nebyly. Existenci dohody dokládá excelová tabulka, z ní je rovněž zřejmé, že se žalobce podílel i na ztrátách. V polovině roku 2017 se žalovaný nadále odmítl se žalobcem o zisk dělit, v rámci jednání o ukončení spolupráce byly oběma stranami vypracovány návrhy dohod, návrh žalovaného žalobce neakceptoval. Oslovil osoby, které původně zmocnily určenou společnost, ty vypověděly plné moci a udělily zmocnění žalobci. Následně žalovaný zaplacením částky, která měla připadnout žalobci, dosáhl opětovného zastupování oslovených osob.

2. Žalovaný navrhl zamítnout žalobu s tím, že není ve věci pasivně věcně legitimován, kdyžjako fyzická osoba se žalobcem nikdy nespolupracoval ani s ním neprovozoval popisovanou činnost, tvrzená smlouva nikdy nebyla uzavřena. Uváděnou činností se zabývala společnost , Anonymizováno, , v níž vystupuje od roku 2005 jako jediný společník a jednatel, s jejím zaměstnancem a dlouholetým spolupracovníkem žalovaného panem , Anonymizováno, dělili její hospodářský výsledek rovným dílem. Žalobce pro společnost pracoval na vlastní IČO a za svou činnost fakturoval odměnu, která byla konečná, byla vyplácena a jiné nároky žalobce nikdy neměl. Existenci dohody popírá i skutečnost, že žalobce nenesl žádné riziko ani se nepodílel na nákladech činnosti, podpisem smlouvy o spolupráci mezi restituenty a společností pro žalobce obchodní případ končil, spolupráce společnosti s ním nebyla exkluzivní, nebyl jediným, kdo uzavírání smluv zajišťoval. Společnost v žalobce ztratila důvěru poté, kdy zjistila, že žalobce uzavíral dohody s restituenty nikoli v její prospěch, ale ve prospěch svůj. V roce 2017 měl žalobce neúspěšnou snahu dosáhnout smlouvy o partnerství se žalovaným, návrhy dohod byly stranami konstruovány zcela odlišně a nebyly akceptovány. Pokud jde o excelovou tabulku, ta původně sloužila evidenci , Anonymizováno, , rozdělení řádově vytvořeného zisku na třetiny v ní uvedeno nebylo.

3. Žalobce vzal žalobu dne 17. 4. 2025 v celém rozsahu zpět (čl. 342), a to s ohledem na související rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1345/2024 a navrhl zastavení řízení před prvním jednáním ve věci samé. Navrhl, aby soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na důvody zvláštního zřetele hodné, které spočívají v nesporném faktu, že žalobce a žalovaný na předmětném restitučním případu spolupracovali a oba se podíleli na vzniku zisku z tohoto případu, byť se žalobci nepodařilo prokázat existenci ústní dohody o spolupráci mezi účastníky.

4. Z úředního záznamu ze dne 22. 4. 2025 (čl. 343 p. v.) bylo zjištěno, že zpětvzetí žaloby bylo vloženo do ISASU dne 22. 4. 2025 v 10:17 hod. a do kanceláře bylo předáno po skončení jednání dne 22. 4. 2025. Z úředního záznamu sepsaného ze dne 22. 4. 2025 (čl. 368) bylo zjištěno, že zpětvzetí žaloby bylo předloženo soudci po skončení jednání dne 22. 4. 2025 ve 12:25 hod., tj. po vyhlášení rozsudku.

5. K jednání dne 22. 4. 2025 se žalobce ani jeho právní zástupce bez důvodné a včasné omluvy nedostavili, soud proto (aniž by měl informaci o podaném zpětzvetí žaloby) jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Při zjišťování skutkového stavu soud rovněž vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 12. 2022, č. j. 42 C 455/2020 – 347, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023, č. j. 53 Co 193/2023 – 400, a dále z připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 42 C 105/2020. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Z excelové tabulky označené xxx (1) bylo zjištěno, že autor tabulky je označen jako admin. Naposledy tabulku uložil , jméno FO, . Jako společnost je označená , právnická osoba, . Tabulka je členěna do sloupců, obsahuje 43 jmen restituentů, dále sloupce označené jako nominál, násobek, částku zaplacenou restituentovi, kolik zbývá z nominálu, cena nároku, výnos, zisk, dispon. z., náklady, nákl. II, fakt, zisk, , Anonymizováno, . (prokázáno tabulkou xxx (1)) , jméno FO, jako oprávněná osoba a společnost , právnická osoba, . jako zmocněnec uzavřeli dne 12. 2. 2014 smlouvu o spolupráci. Dle čl. II. má oprávněná osoba zájem vypořádat nárok převodem pozemku ve vlastnictví státu od , právnická osoba, s tím, že nabytý pozemek je připravena převést kupní smlouvou do vlastnictví zmocněnce nebo osoby, kterou ji zmocněnec určí s tou podmínkou, že kupní cena bude stanovena jako dvojnásobek nominální ceny jejího nároku vypořádaného převodní smlouvou uzavřenou s , právnická osoba, (prokázáno smlouvou o spolupráci ze dne 12. 2. 2014). Dle seznamu přijatých faktur byly faktury vystavovány v období od 24. 9. 2012 do 16. 3. 2017. Činnost, za kterou byly částky fakturovány, byla popsána jako zprostředkování smlouvy o spolupráci, zprostředkování nákupu restitučního nároku, provize za nákup restitučních nároků, spolupráce při nákupu nároku, příprava a zajištění nákupu restitučního nároku či jako poradenství při restitučních nárocích. V názvu faktury je uvedeno jméno žalobce. Faktury byly vystavovány pro společnost , Anonymizováno, (prokázáno seznamem přijatých faktur). Za zprostředkování smlouvy o spolupráci s oprávněnou osobou , Anonymizováno, žalobce si účtoval částku 386 800 Kč. Žalobce fakturu vystavil jako dodavatel odběrateli společnosti , Anonymizováno, (prokázáno fakturou č. 2012- 0001). Faktury č. 2012-0001, č. 2012-0002, č. 2012-0003, č. 2013-0001, č. 2013-0002, č. 2013-0003, č. 2013-0004, č. 2013-0005, č. 2014-0001, č. 2014-0002, č. 2015-0001, 2015- 0002, č. 2015-0003, č. 2016-0001, č. 2016-0002, č. 2016-0003, č. 2017-0001, 2017-0002 a č. 2017-0003 vystavil žalobce jako dodavatel společnosti , právnická osoba, jako odběrateli. (prokázáno citovanými fakturami) Faktury č. 2014-0003, č. 2014-0004, č. 2014, Anonymizováno, 0005 a č. 2014-0006 vystavil žalobce jako dodavatel společnosti , právnická osoba, . jako odběrateli. (prokázáno citovanými fakturami). Smlouva o spolupráci podepsaná dne 10. 11. 2015 oprávněnou osobou , Anonymizováno, v čl. 1.7. stanoví, že na základě činnosti žalobce byla podepsána dne 10. 11. 2015 sekundární smlouva „Smlouva o spolupráci“ mezi oprávněnou osobou a společností , Anonymizováno, . Dle čl. 1.8. v případě, že bude naplněna sekundární smlouva uznává oprávněná osoba nárok žalobce na sjednanou odměnu. Dle čl. 2.1. dojde-li k naplnění sekundární smlouvy, náleží žalobci odměna ve výši 5 % nominální hodnoty nároků, tj. ohledně nároku vyplývajícího z rozdílu mezi novou nominální hodnotou nároku a původní nominální hodnotou nároku. (prokázáno smlouvou o spolupráci uzavřenou mezi V. Kolátorem a žalobcem) Žalobce vypracoval návrh dohody o spolupráci a obchodním podílu mezi , Anonymizováno, , žalovaným a žalobcem. Dle čl. II návrhu se účastníci dohodli, že ke každému účastníkovi náleží rovný díl z odměny z plnění uzavřených smluv, dohod či jiných úmluv. Před úhradou dílu odměny účastníkům budou z odměny odečteny veškeré náklady přímo či nepřímo související s plněním smluv či dohod uzavřených s oprávněnými osobami. Jedná se především o náklady spojené s právním zastupováním, úhrada znaleckých posudků a jiných podkladů, daní z nabytínemovitého majetku a plnění vůči státu a odměny spolupracujícím třetím osobám. (prokázáno návrhem dohody o spolupráci a obchodním podílu) Následně byl , tituly před jménem, vypracován návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků mezi společností , právnická osoba, ., žalovaným a žalobcem. Dle čl. I. účastníci dohody prohlašují, že se v rámci své podnikatelské činnosti zabývali mimo jiné i poskytováním služeb oprávněným osobám dle zákona o půdě a jiných restitučních předpisů s cílem dosažení kladných rozhodnutí v řízeních před , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) o jejich restitučních nárocích a že tyto služby společně nabízejí oprávněným osobám s úmyslem užít tyto nároky k získání pozemků z majetku státu, dále dosáhnout maximálně možného ocenění nároku ze strany , Anonymizováno, nebo na základě rozhodnutí soudu a za tyto nároky získat pro sebe nebo třetí osobu pozemky za sjednanou odměnu včetně ceny pro oprávněnou osobu. Dle čl. II. se účastníci dohodli, že žalobci náleží doplatek odměny za činnost popsanou v čl. I. ve výši 10 000 000 Kč. Tento doplatek odměny bude ze strany , Anonymizováno, hrazen poměrně v závislosti na okamžiku zobchodování restitučních nároků těchto osob: , Anonymizováno, . Dle čl. III se žalobce zavazuje , Anonymizováno, a žalovanému předložit výpovědi speciálních plných mocí, které mu udělily oprávněné osoby v souvislosti s činností popsanou v čl. I. této dohody, zejména speciálních plných mocí ze dne 30. 7. 2017 udělených mu osobami uvedenými v čl. II. (prokázáno návrhem dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků)

8. Z ostatních provedených důkazů nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

9. Z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 12. 2022, č. j. 42 C 455/2020 – 347 bylo zjištěno, že v řízení nebylo sporné, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala spolupráce v oblasti nákupu a prodeje restitučních nároků. Veškerá činnost žalobce byla vedena s cílem, aby oprávněná osoba podepsala smlouvu o spolupráci se společností , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , za které jednal žalovaný jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník a akcionář. Žalobce kontaktoval restituenty, vedl s nimi přípravná jednání, vyhledával v archivech rozhodné dokumenty. Mezi účastníky řízení však bylo sporné, jakým způsobem byl žalobce za jeho činnost odměňován. Žalobce tížilo důkazní břemeno a musel prokázat, že měl na vytvořeném zisku obdržet od žalovaného třetinový podíl. Zisk měl být dle žalobce ponížen o prokazatelně vynaložené náklady a výsledná částka měla být dle exkluzivní dohody mezi žalobcem a žalovaným dělena mezi žalobce, žalovaného a , Anonymizováno, na třetiny. Jako stěžejní důkaz o dělení zisku na třetiny žalobce doložil tabulku s názvem xxx (1). Autor tabulky byl označen jako admin, naposledy tabulku uložil , jméno FO, . Z těchto skutečností nelze dovodit, že autorem tabulky je žalovaný. Soud uzavírá, že tabulka xxx (1) neprokazuje existenci ústní dohody. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vystavoval faktury jako dodavatel oprávněným společnostem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které byly na fakturách označeny jako odběratelé. Žalobce fakturoval odměnu za svoji činnost pro oprávněné společnosti, která dle faktur spočívala v zprostředkování smlouvy o spolupráci, zprostředkování nákupu restitučního nároku, provizi za nákup restitučních nároků, spolupráci při nákupu nároku, přípravě a zajištění nákupu restitučního nároku či v poradenství při restitučních nárocích. Dle názoru soudu tak žalobce ani na základě těchto faktur neprokázal existenci ústní dohody se žalovaným, na základě které by měl žalovaný vyplatit žalobci třetinový podíl na zisku. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že všechny žalobcem vystavené faktury byly proplaceny. Soud tak na základě faktur považuje za prokázané, že existovala spolupráce mezi žalobcem a oprávněnými společnostmi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a že za své služby žalobce vystavoval společnosti faktury. Soud však uzavírá, že žalobce těmito fakturami, a to ani ve vzájemné souvislosti s ostatními provedenými důkazy, neprokázal existenci ústní dohody se žalovaným, na základě které by měl žalovaný vyplatit žalobci třetinový podíl na zisku. Soud tak uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno a v řízení neprokázal uzavření smlouvy o spolupráci mezi žalobcem, žalovaným a , Anonymizováno, v ústní formě. Žalovaný rovněž neprokázal mechanismus dělení zisku, a to jak v obecné rovině, tak konkrétního zisku získaného ze spolupráce s , Anonymizováno, . V řízení nebyla prokázána povinnost žalovaného uhradit, byť i jen z části, žalobcem požadovaný nárok. Samotný základ nároku, resp. existence ústní dohody nebyla v řízení prokázána, a proto se soud dále nezabýval výší nároku žalobce. Soud se k námitce žalovaného zabýval též jeho pasivní legitimací. Věcná legitimace účastníka řízení představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo byl označen jako žalovaný, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby. Soud se však nejprve zabýval samotnou existencí dohody mezi žalobcem a žalovaným v ústní formě, resp. existencí hmotněprávního vztahu. Samotná existence hmotněprávního vztahu, jak jej tvrdil žalobce v žalobě, nebyla prokázána, a proto nemohla být soudem posouzena ani otázka pasivní legitimace žalovaného. Nedostatek pasivní legitimace tak nebyl v řízení prokázán, soud se žalobou zabýval věcně a následně ji z důvodu neunesení důkazního břemene ohledně existence ústní dohody a rozdělení zisku na třetiny zamítl.

10. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 1076 odst. 1 o. z. nelze-li určit jediného vlastníka nové věci, náleží věc do spoluvlastnictví vlastníků zpracovaných věcí. Podíly se stanoví podle hodnot zpracovaných věcí; není-li to možné, jsou jejich podíly stejné. Podle § 1122 odst. 3 o. z. má se za to, že podíly jsou stejné.

11. V obdobné věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 21. 12. 2022, č. j. 42 C 455/2020 – 347, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023, č. j. 53 Co 193/2023 – 400. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud mj. uvedl, že smlouvy, jež jako právní skutečnosti zakládají, mění, zajišťují a ruší právní vztahy, bývajív právním řádech obvykle typizovány, ačkoliv princip smluvní svobody (autonomie vůlesubjektů) a převažující dispozitivnosti právních norem samozřejmě v řadě případů subjektům právních vztahů umožňuje dohodnout se jinak. Z principu autonomie vůle tedy plyne, že subjekty občanského i obchodního práva mohou uzavírat nejen smlouvy typizované, ale (neodporují-li účelu a obsahu zákona) i smlouvy jiné. Navíc sebevíce kazuistická právní úprava logicky nemůže postihnout všechny typy smluv, které se v běžném praktickém životě uzavírají. Proto vedle smluv, které jsou upraveny v právních normách, je potřeba počítat i s takovými, jejichž úprava neexistuje. Právní režim těchto zvlášť neupravených neboli nepojmenovaných smluv se řídí v režimu občanskoprávním vedle samotných ujednání obsažených ve smlouvě těmi ustanoveními občanského zákoníku, která jsou jim svým obsahem nejbližší nebo která upravují vztahy oněm smlouvám nejpodobnější (srov. také § 853). Obchodněprávní úprava výslovně vyžaduje dostatečné určení předmětu závazků stran, jinak uzavření smlouvy vylučuje. V rámci uvedené právní úpravy bylo na žalobci, pokud tvrdí, že mu podle ústní smlouvy se žalobcem náleží konkrétní plnění, aby zcela nepochybným způsobem prokázal konkrétníobsah takové smlouvy, aby prokázal, kdo byl její smluvní stranou, jaký byl předmět tétosmlouvy, jaká byla jednotlivá práva jejích stran a zejména jejich povinnosti, jaké nárokyz plnění povinností nebo realizace práv pro strany měly plynout, včetně časového rámce,tedy doby účinnosti smlouvy na vztahy jejích stran. Jakkoli žalobce zahrnul soud nespočtem listinných důkazů, je nutné plně souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že žádnou se shora uváděných náležitostí smlouvy neprokazují, žalobce neprokázal ani kdy byla smlouva uzavřena, spolehlivě neprokázal postavení smluvních stran při pouze okrajově zmíněné „účasti“ , jméno FO, . Veškeré žalobcem označené důkazy vypovídají pouze o tom, co žalovaný ani nesporoval, tedy o tom, že do roku 2017 dlouhodobě probíhala spolupráce v oblasti restitučních nároků mezi žalobcem a žalovaným, který prezentoval určené společnosti. Závěr o tom, že existenci smluvního ujednání zakládajícího žalovanému platební povinnost žalobce neprokázal, je závěrem zcela správným, existenci tvrzeného ujednání nelze dovodit ani ze vzájemně zcela odlišných návrhů dohod z roku 2017, kdy žalobce navrhoval uzavření dohody o spolupráci a obchodním podílu, společnost , Anonymizováno, spolu se žalovaným naopak dohodu o ukončení spolupráce a vypořádání závazků. O povinnosti prokazovat jak uzavření smlouvy, tak její ujednání o dělení zisku, byl žalobce soudem prvního stupně opakovaně podrobně poučen včetně sdělení následků jejího nesplnění, této povinnosti však nedostál.

12. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o zcela obdobou věc, která již byla pravomocně rozhodnuta, vyšel soud ze závěrů, které jsou shora uvedeny a které korespondují ze zjištěným skutkovým stavem v této věci. Žalobu proto v celém rozsahu zamítl. Za situace, kdy se žalobce nedostavil k jednání dne 22. 4. 2025, nemohl být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů, přičemž dosavadními provedenými důkazy nebyly tvrzené skutečnosti, které by opravňovaly nárok žalobce, prokázány, proto byla žaloba zmítnuta i z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 153 343,30 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 356 055 Kč sestávající z částky 17 740 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 3. 11. 2022, sepis návrhu na pokračování v řízení ze dne 1. 3. 2023, sdělení soudu ze dne 12. 4. 2024, sdělení k výzvě soudu ze dne 15. 1. 2025, sdělení soudu ze dne 15. 4. 2025 a účast u jednání soudu dne 22. 4. 2025) včetně šesti paušálních náhrad výdajů, přičemž za čtyři úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 13 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a za tři úkony po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 26 613,30 Kč. Celkovou náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).