25 C 219/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 9 475 Kč s přísl., <b>I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 475 Kč od 5. 11. 2020 do 11. 11. 2020.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 9 475 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 16 068 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se po žalovaném domáhal žalobou podanou k soudu dne 27. 11. 2020 zaplacení částky 9 475 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí v k. ú. [obec] (každý ½), přičemž žalobce dlouhodobě zajišťuje úpravu zeleně v rámci těchto nemovitostí. Na jaře 2020 bylo nutné provést na pozemcích vertikulaci půdy, sekání trávníku, potřebné řezy stromů a dřevin, a to z důvodu záchrany společné věci. Žalobce nechal tyto práce provést odbornou firmu, za což zaplatil částku 18 950 Kč, jejíž polovinu požaduje po žalovaném.

2. Podáním ze dne 1. 4. 2021 vzal žalobce svou žalobu zpět v části příslušenství, proto soud řízení v této části postupem podle podle ust. § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), zastavil (výrok I.).

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že žalobce nemá možnost domáhat se vynaložených nákladů, neboť o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou. V daném případě však žalobce náklady vynaložil bez vědomí a souhlasu žalovaného, přičemž se nejednalo o náklady, který bylo třeba vynaložit na záchranu společné věci či byly spoluvlastníkům ku prospěchu. Naopak neodborným provedením úprav zeleně došlo k trvalému poškození porostů a nutnosti následných úprav.

4. Soud posoudil tvrzení účastníků řízení a provedl důkazy k existenci žalobcova nároku, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Účastníci byli v roce 2020 spoluvlastníky předmětných nemovitostí, o čemž mezi nimi není sporu a což plyne rovněž z rozhodnutí Okresního soudu v Benešově. Žalobce na jaře 2020 nechal prostřednictvím [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] provést zahradnické práce na předmětných pozemcích, přičemž nesporuje, že o tom žalovaného předem nevyrozuměl a ani nezískal jeho souhlas. Za tyto údržbové práce vynaložil částku 18 950 Kč, kterou požadoval v jedné polovině po žalovaném, když se jedná o vertikulaci a sekání trávníku, řez ovocných stromů, zmlazovací řezy a kácení dřevin. Ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení] potom plyne, že některé z pěstebních zásahů lze hodnotit jako neodborné, o nezbytnosti jejich provedení k záchraně společné věci nevypovídá ani tento znalecký posudek, ale ani stanovisko zahradníka [anonymizováno]. [ulice], který pouze polemizoval se závěry znaleckého posudku ohledně neodbornosti pěstebních zásahů.

6. Další důkazy soud neprováděl, neboť se ani vzdáleně nevztahovaly k vyřešení jediné sporné otázky mezi účastníky, kterou je, zda se jednalo o náklad nezbytný k záchraně věci. Takovými důkazy nemohou být listiny či výpovědi, které mají svědčit o špatných vztazích mezi účastníky, ani důkazy, jimiž má být prokázáno, že žalovaný nebyl v rozhodné době ze zdravotních důvodů schopen sám vykonávat správu společné věci. Relevantní důkazy k prokázání nezbytnosti vynaložení nákladů na společnou věc bez vyrozumění a souhlasu druhého vlastníka tak žalobce ani přes poučení soudu podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačil.

7. Podle ust. § 1126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (odstavec 2).

8. Podle ust. § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (odstavec 2).

9. Podle ust. § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

10. Z uvedených ustanovení plyne, že žalobce i žalovaný měli právo účastnit se správy společné věci, avšak jedná-li se o správu běžnou, mělo by výlučné rozhodnutí jednoho z nich (zde žalobce) právní účinky i pro žalovaného pouze v případě, že byl vyrozuměn o potřebě rozhodnout (k čemuž nedošlo). V daném případě se jistě neuplatní pravidlo, že by se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě (sám žalobce tvrdí, že šlo o sekání trávníku a běžnou jarní údržbu zahrady).

11. Žalobce tedy postupoval bez vyrozumění a souhlasu žalovaného, vynaložil náklad na společnou věc, avšak není prokázáno, že tak učinil i v zájmu žalovaného. I pokud by to ale bylo prokázáno, mohl by požadovat buď poměrnou část nákladů v rozsahu zhodnocení věci, pokud by šlo o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu (to v řízení netvrdil a rozhodně to není prokazováno, když znalecký posudek dospívá k závěru, že postupem žalobce došlo dokonce ke znehodnocení části porostů), anebo náhradu nutných nákladů, pokud by šlo o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci. Takovéto náklady, které jsou náklady na běžnou údržbu (sekání a vertikulace trávníku či prořezávání stromků) však jistě nelze považovat za náklady potřebné pro záchranu společné věci, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., kdy žalovaný měl v řízení plný procesní úspěch, částečné zpětvzetí žaloby se týkalo jen nepatrné části příslušenství a zavinil je žalobce. Žalovanému tak byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po 1 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis vyjádření k žalobě, podání ze dne 26. 4. 2021 a ze dne 27. 5. 2021, písm. g) – účast na jednání dne 1. 4. 2021 a 1. 6. 2021, když výše jednotlivých úkonů je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 této vyhlášky). Žalovanému dále náleží celkem 6 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky) a rovněž náhrada nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč. Celkové náklady žalovaného ve výši 16 068 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a náklady znaleckého posudku) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).