25 C 234/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno adresa o zaplacení 432 118 Kč s příslušenstvím, <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 182 118 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 432 118 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen nahradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady řízení státu ve výši 1 050 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 16. 7. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 432 118 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že v červnu 2018 uzavřel s žalovanou ústní smlouvu o dílo, podle které měl zhotovit přeložku horkovodu v [obec]. Žalobce dílo provedl v září a říjnu 2018, následně vystavil žalované fakturu na částku 451 667 Kč, jednatel žalované požádal o snížení částky o 19 549 Kč za poškození díla, jiné námitky proti fakturaci neměl. Žalobce fakturu ponížil na žalovanou částku, tu tvoří náklady na materiál ve výši 258 267 Kč (třetí osoba vyúčtovala částku 247 011 Kč), náklady na montáž ve výši 60 000 Kč, na výkopové práce ve výši 48 451 Kč, na spotřební materiál ve výši 4 000 Kč, náklady na geodetické zaměření ve výši 5 000 Kč, náklady na použití autogenu ve výši 8 800 Kč, na pokládku chráničky pro kabely ve výši 2 500 Kč, náklady na odvoz zeminy ve výši 27 000 Kč, náklady na přesun hmot ve výši 15 000 Kč a náklady na zapůjčení zábran ve výši 3 000 Kč (celkem 432 118 Kč). K odhadu ceny díla žalobce uvedl, že svědci navržení žalobcem potvrzují skutečnosti uvedené v žalobě, svědci žalované se shodují na dohodě o částce 250 000 Kč. Znalecký posudek je potom pro určení ceny díla nepoužitelný, když znalec namísto toho, aby určil cenu obvyklou, hodnotil právně smluvní ujednání a rozsah prací, které byly provedeny. Je pravdou, že původní ocenění nákladů na zhotovení díla bylo nižší, ale stalo se tak proto, že žalovaná uvedla zcela jiné parametry díla (menší rozměry potrubí). Po obdržení projektové dokumentace došlo k přecenění nabídky výše uvedeným způsobem.

2. Po provedeném dokazování a poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) o tom, že nebyla prokázána dohoda o ceně díla, žalobce uvedl, že přibližnou cenu sdělil žalované poté, co objednal materiál, který odpovídal projektu poskytnutému žalovanou. Podle tohoto odhadu měla cena díla činit 393 267 Kč. Tento odhad byl jednateli žalované zaslán dne 14. 6. 2018 MMS zprávou. Žalovaná tento odhad akceptovala a požadovala, aby žalobce začal dílo provádět co nejdříve. Původní ocenění nákladů na provedení díla proběhlo telefonicky, přičemž jednatel žalované uvedl zcela jiné parametry díla (menší rozměry potrubí), proto byla původní nabídka nižší. Po obdržení projektové dokumentace došlo k přecenění nabídky, a to zejména z důvodu změny rozměru potrubí.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že nebylo prokázáno tvrzení žalobce o sjednané ceně díla ve výši 451 667 Kč. Žalobce pouze tvrdí, že byla uzavřena ústní smlouva o dílo a že následně vystavil žalované fakturu na částku 451 667 Kč, kterou poté na její žádost ponížil o 19 549 Kč. Žalovaná však má za to, že byla nanejvýše prokázána ústní dohoda o ceně díla ve výši 250 000 Kč, o které žalovaná hovoří od samého počátku. Cenová nabídka tvrzená žalobcem nebyla jednateli žalované MMS zprávou nikdy doručena, žalovaná s ní tak souhlas nevyslovila. Jestliže ale smlouva o dílo ústně uzavřena byla, pak z logiky věci musela být dohodnuta i cena díla. Spor je pouze v tom, jaká cena byla sjednána. V řízení byl zpracován znalecký posudek, který určil obvyklou cenu díla na 285 000 Kč. Žalovaná má však za to, že žalobce má nárok pouze na dohodnutou cenu díla ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se nemohla ocitnout v prodlení, neboť v uvedené výši nemohla plnit pro nevystavení řádné faktury, nemohla tedy plnit pro prodlení věřitele. Jakmile žalobce fakturu v této výši vystaví, žalovaná obratem tuto částku zaplatí. Oba účastníci tohoto řízení jsou podnikatelé a podléhají účetním a daňovým povinnostem, žalovaná nemůže plnit žalobci, pokud k tomu nemá řádný daňový doklad. Nárok ve výši 250 000 Kč tak není dosud splatný, když žaloba byla podána předčasně a měla by být z tohoto důvodu zamítnuta. Pokud by soud žalobě přesto vyhověl, žalované by měla být uložena povinnost zaplatit žalobci pouze částku 250 000 Kč, avšak bez přiznání práva na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Pokud by soud vycházel ze znaleckého posudku, měl by respektovat závěry znalce a přiznat částku 285 000 Kč bez příslušenství.

4. Provedenými důkazy, které soud hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, byly prokázány dále uvedené skutečnosti:

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že jsou podnikatelé a že mezi nimi byla v roce 2018 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce provést zhotovení přeložky horkovodu v [obec] a tomu odpovídající závazek žalované zaplatit za toto provedení určitou cenu. Smlouva byla uzavřena ústní formou, její obecné parametry (rozsah díla i doba jeho provedení) sice nejsou zachyceny písemně, ale nejsou zásadně sporovány. Předmětem sporu je pouze dohoda o ceně a bylo proto na žalobci, aby prokázal své tvrzení o tom, že se účastníci dohodli na jím uváděné ceně díla.

6. Žalobce doložil emailovou korespondenci ze dne 19. 11. 2018, v níž jednatel žalované uvedl, že si fakturu v [obec] ještě nevyzvedl (faktura se ve spise nenachází, není tedy zřejmá její výše), požádal však o její ponížení o částku 19 549 Kč bez DPH a vystavení faktury nové, neboť na díle byla žalobcem způsobena škoda v této výši. Výše fakturované částky tedy z této faktury neplyne a není tak prokázáno, že by žalovaná nerozporovala částku vyúčtovanou žalobcem na podzim 2018, ať již byla jakákoliv.

7. Z faktury č. 12/ 2018, vystavené dne 22. 1. 2019 a splatné dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že jí vystavil žalobce žalované jako odběrateli, účtována je částka 432 118 Kč bez DPH za přeložku horkovodu, v rozpisu figuruje částka 258 267 Kč za materiál, náklady na montáž 60 000 Kč, na výkopové práce 68 000 Kč (po odečtení částky 19 549 Kč jde o částku 48 451 Kč), na spotřební materiál 4 000 Kč, na geodetické zaměření 5 000 Kč, na použití autogenu 8 800 Kč, na pokládku chráničky pro kabely 2 500 Kč, na odvoz zeminy 27 000 Kč, na přesun hmot 15 000 Kč a na zapůjčení zábran 3 000 Kč.

8. Dopisem ze dne 20. 2. 2019 (podán doporučeně dne 22. 2. 2019) bylo prokázáno, že žalovaná nesouhlasila s výše uvedenou fakturovanou částkou, když zmiňovala dohodnutou cenu díla ve výši 250 000 Kč a poukazovala na to, že žalobce neoznámil potřebu podstatného překročení ceny. Požádala rovněž o vyčíslení veškerých nákladů vynaložených na provedení díla a doložení dodavatelskými fakturami do 8. 3. 2019.

9. Z vyjádření ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 432 118 Kč, jejíž struktura odpovídá tvrzením v žalobě (doporučenou poštou, což plyne z poštovního podacího archu).

10. Odpověď na výzvu zástupce žalobce urgoval dopisem ze dne 29. 5. 2019, který byl rovněž doručován doporučenou poštou.

11. Z objednávky žalobce soud zjistil, že ten objednal u [jméno] [příjmení] zemní práce v termínu 28. 9. 2018 na akci [ulice], [obec].

12. Z faktury č. 918066 plyne, že jí vystavil [jméno] [příjmení] žalobci za zemní práce ve dnech 28. až 29. 9 2018 ve výši 10 800 Kč bez DPH (datum a cena odpovídá přehledu prací založenému žalobcem).

13. Z faktury č. 1018067 plyne, že jí vystavil [jméno] [příjmení] žalobci za zemní práce dne 6. 10. 2018 ve výši 6 800 Kč bez DPH (datum a cena odpovídá přehledu prací založenému žalobcem).

14. Z faktury č. 2018 plyne, že jí vystavil [jméno] [příjmení] žalobci za zemní práce včetně odvozu a ukládky odpadu na akci [ulice], [obec] ve výši 26 000 Kč bez DPH.

15. Žalobci vystavila dne 31. 7. 2018 fakturu [právnická osoba], [anonymizována tři slova], a to za nákup materiálu ve výši 247 011 Kč včetně DPH.

16. Z cenové nabídky NB18003515 [právnická osoba], [anonymizována tři slova] ze dne [datum], označené„ [anonymizována dvě slova]“, plyne částka za nákup podobného materiálu ve výši 258 267 Kč (odběratelem je však zákazník [jméno] [příjmení]). Na listině se nachází rukou psané poznámky o ceně materiálu 258 267 Kč, ceně montáže 60 000 Kč, ceně dopravy 3 000 Kč, ceně výkopových prací 68 000 Kč a ceně spotřebního materiálu 4 000 Kč (celkem 393 267 Kč).

17. Tuto cenovou nabídku měl žalobce podle svého tvrzení zaslat žalované prostřednictvím zprávy MMS ze dne 14. 6. 2018, což dokládal otiskem displeje mobilního telefonu, z něhož je patrné telefonní číslo [tel. číslo] a jméno [příjmení] [jméno].

18. Jednatel žalované ve své výpovědi popřel, že by obdržel shora uvedenou zprávu MMS, byť se jedná o jeho telefonní číslo. Při výstavbě bytového projektu [část obce] došlo k dohodě s dodavatelem o potřebě provedení přeložky horkovodu, a protože byl v kontaktu s žalobcem z jiné akce, oslovil ho telefonicky, zda má o zakázku zájem. Jednatel žalované hovořil o předběžné dohodě o ceně v rozmezí 230 000 až 250 000 Kč. Fakturu od žalobce na žalovanou částku obdržel, protože ale byla na jinou než dohodnutou částku, vrátil jí žalobci zpět.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], majitele formy [právnická osoba], což je mateřská společnost žalované, soud zjistil, že byl účastníkem většiny jednání mezi stranami., která probíhala primárně telefonicky. Při těchto telefonních hovorech, které však neslyšel na hlasitý odposlech, se hovořilo o konečné částce 250 000 Kč za předmětnou přeložku horkovodu. Dílo nebylo provedeno před začátkem topné sezóny, jednatel žalované dodávku urgoval, až nakonec žalobce dílo nedokončil a dodělávala ho jiná firma.

20. Tato výpověď je podporována výpovědí svědka [celé jméno svědka], který působil jako technický dozor investora na akci v [anonymizováno]. U jednání účastníků o ceně díla osobně přítomen nebyl, ale od [právnická osoba] je informován o tom, že původní cenová nabídka žalobce byla výrazně nižší než u dodavatelské [právnická osoba], pohybovala se okolo 200 000 Kč, následně došlo k navýšení na konečných 250 000 Kč. Žalobce dílo nedokončil (svědek uvedl, že téměř z poloviny).

21. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce], otce žalobce, který s žalobcem podniká ve sdružení, bylo zjištěno, že jednání o ceně probíhala na jaře 2018, kdy cenová nabídka se pohybovala okolo částky 250 až 260 000 Kč. Svědek potvrdil, že dílo nebylo dokončeno, chybělo propojení z obou stran. Žalobci nebylo umožněno dílo dokončit z důvodu, že začínala topná sezóna.

22. Svědek poté vypověděl, že žalobce obdržel podklady od jednatele žalované emailem, v nich ale byl uveden jiný průměr trubek. Žalobce měl dílo z tohoto důvodu nacenit na 350 000 Kč a sdělit to jednateli žalované telefonicky. Tento svědek však obsah telefonických rozhovorů neslyšel a jeho výpověď je ve vztahu k částce 350 000 Kč osamocená, přičemž tato cena díla neplyne ani z dokumentů předložených žalobcem (cenová nabídka ze dne 23. 5. 2018 obsahuje cenu 393 267 Kč).

23. Protože z listinných důkazů a ani z výpovědí svědků nebyla dohoda stran o konkrétní ceně díla jednoznačně prokázána, žalobce po poučení soudu ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. navrhl vypracování znaleckého posudku na zjištění obvyklé ceny předmětného díla. Soud žalobce upozornil rovněž na to, že podle obsahu výpovědí svědků nebylo dílo žalobcem dokončeno, byť bylo zřejmě jako dokončené vyúčtováno. Z tohoto důvodu se znalec zabýval rovněž otázkou skutečného rozsahu provedení díla.

24. Z posudku znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že stanovit obvyklou cenu předmětného díla je mimořádně obtížné, proto znalec vycházel z popisů obou stran, fotodokumentace a zaměření skutečného stavu díla. Zjistil, že dílo nebylo dokončeno, nebyly provedeny propoje na stávající horkovodní potrubí z důvodu zahájení topné sezóny. Fakturu za dodávku materiálu znalec„ očistil“ o nezabudovaný materiál, stejně tak i o montážní práce - propojení na horkovod. Za materiál zabudovaný do stavby tak vychází částka 180 889 Kč, u montáže jde o částku 51 000 Kč, u výkopových prací o částku 54 400 Kč. Znalec dále odečetl částku 8 800 Kč za autogen a za odvoz zeminy (27 000 Kč) s poukazem na to, že tyto částky nebyly v cenové nabídce. U přesunu hmot vychází z částky 3 000 Kč (oproti fakturovaným 15 000 Kč) s tím, že dle cenové nabídky měla být zahrnuta pouze doprava. Celkem tak posudek za oprávněné náklady spojené s provedením díla oceňuje částkou 285 000 Kč bez DPH po zaokrouhlení.

25. Vzhledem k námitkám žalobce k závěrům posudku byl znalec vyslechnut, přičemž soud z jeho výpovědi zjistil, že stanovit obvyklou cenu předmětného díla je obtížné, neboť ceny horkovodů v rámci státu jsou nesrovnatelné. Vycházel tak pouze z nabídkové ceny žalobce (která je však od počátku žalovanou sporována s tím, že nebylo prokázáno, že by s touto nabídkou byl žalobce seznámen) a konečné faktury, která je předmětem sporu (a která obsahuje více položek než cenová nabídka). U položky autogen znalec vypověděl, že takovéto práce jsou již obvykle zahrnuty v ceně díla či ceně montážních prací, odvoz zeminy by potom měl být zahrnut do ceny zemních prací, které byly v cenové nabídce obsaženy. Znalec potom při stanovení ceny díla od nabídkové ceny odečetl určité procento za nedokončení díla, tedy za to chybějící propojení. U částky 68 000 Kč za výkopové práce tak znalec například odečetl 20 % za jejich neprovedení.

26. Ve zbývající části byly posudek i výpověď znalce spekulativní, případně znalec řešil právní otázky, proto soud k jeho dalším závěrům nepřihlížel.

27. Výsledkem provedeného dokazování je závěr o skutkovém stavu, podle něhož na jaře 2018 bylo mezi účastníky dohodnuto, že žalobce zhotoví pro žalovanou přeložku horkovodu na akci v [obec] a žalovaná mu za tuto akci zaplatí částku 250 000 Kč. Pokud žalobce poté začal sjednanou částku, na jejíž výši se shodli prakticky všichni svědci, navyšovat, a to nejprve na částku 393 267 Kč uvedenou v cenové nabídce a následně na částku 432 118 Kč uvedenou v předmětné faktuře, není prokázáno, že by se na tomto navýšení účastníci dohodli či že by žalovaná byla s novou výší ceny díla (uvedené v cenové nabídce formou MMS zprávy) seznámena. Kromě toho cena uvedená v této cenové nabídce odpovídala kompletnímu provedení díla, přičemž strany se shodují na tom, že žalobce dílo nedokončil (neprovedl určité práce) a do stavby nezabudoval část připraveného materiálu. Tudíž i v případě, že by soud vycházel z cenové nabídky žalobce uvedené v MMS zprávě, musel by dojít k závěru, že obvyklá cena díla by byla o toto neprovedení díla snížena, přičemž svědci toto neprovedení odhadovali na necelou polovinu, znalec toto snížení stanovil částkou 285 000 Kč oproti vyúčtované částce 432 118 Kč.

28. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

29. Podle ust. § 2586 odst. 2 o. z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

30. Podle ust. § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

31. Podle ust. § 2612 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

32. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vybudování přeložky horkovodu žalobcem na náklady žalované. Účastníci jednali o uzavření smlouvy pouze ústně, u jednání žádná další osoba přímo přítomna nebyla, svědci slyšeli nanejvýše telefonickou komunikaci mezi žalobcem a jednatelem žalované, avšak pouze jednostranně. Protože ani po výzvě a poučení soudu podle ust. § 118a o. s. ř. žalobce neprokázal své tvrzení o tom, že za provedení díla byla dohodnuta vyšší částka než 250 000 Kč, soud z ní vychází. Vyšší částku (350 000 Kč) zmiňoval ve své výpovědi pouze otec žalobce, ani ten ovšem neslyšel oboustranně odsouhlasenou dohodu o navýšení základní ceny na tuto částku. Kromě výše uvedeného však zároveň platí, že žalobce započal s prováděním díla, avšak do počátku topné sezóny jej nedokončil. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce v poměrně značném rozsahu neprovedl dílo, u něhož se dohodl s žalovanou na ceně (za 100 % dokončené dílo) 250 000 Kč. Znalecký posudek sice řešil některé právní otázky, proto k této jeho části soud nepřihlíží, v obecné rovině však (vycházeje z nabídkové ceny žalobce ve výši téměř 400 000 Kč, u níž není prokázáno, že byla žalovanou odsouhlasena) dospěl k závěru, že jednotlivé druhy prací a zejména cena materiálu použitého na nedokončenou stavbu měly celkovou hodnotu pouze 285 000 Kč. Oproti žalobcem vyúčtované ceně se zejména v důsledku neprovedení díla ve 100 % rozsahu jedná o rozdíl ve výši téměř 150 000 Kč (naprostou většinu této částky tvoří cena za materiál, který nebyl do díla zabudován, další podstatnou část tvoří práce, které nebyly v důsledku nedokončení díla provedeny).

33. Soud proto (a to zejména v důsledku uzavření smlouvy pouze ústní formou, bez přítomnosti nezávislých svědků) dospěl k závěru, že jediným spravedlivým řešením sporu je přisouzení částky 250 000 Kč, která je částkou původně dohodnutou. Žalobce jako zhotovitel měl totiž po uzavření smlouvy (a to i ústní) v případě, že zjistil, že původně určená cena bude podstatně překročena (250 000 Kč oproti 393 000 Kč), oznámit objednateli prokazatelnou formou navýšení ceny, a to včetně jeho odůvodnění. Neučinil-li tak bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá ve smyslu ust. § 2612 odst. 1 o. z. právo na zaplacení rozdílu v ceně.

34. Soud si zároveň uvědomuje, že částka 250 000 Kč je oboustranně dohodnutou cenou za dodávku celého díla, přičemž v důsledku jeho nedokončení by mohl i tuto částku poměrně krátit, nicméně má za to, že by takové další krácení již nebylo spravedlivé. A kromě toho žalovaná tuto částku od počátku uznává s tím, že jí nezaplatila pouze proto, že žalobce jí řádně nevyúčtoval. Soud zvažoval rovněž přiznání částky 285 000 Kč určené znaleckým posudkem, má však za to, že některé nejasnosti při zpracování posudku (některé právní závěry znalce, které se promítly do hodnocení závaznosti cenové nabídky, která ovšem nebyla žalované prokazatelně předložena) mohly mít vliv na posudkem zjištěnou výši obvyklé ceny, a proto přiznanou částku 250 000 Kč již dále nenavyšoval.

35. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do částky 250 000 Kč, v rozsahu částky 182 118 Kč žalobu zamítl.

36. Pokud jde o požadavek žalobce na přiznání příslušenství z žalované částky, soud žalobu v plném rozsahu rovněž zamítl s tím, že vycházel z ust. § 1968 o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

37. Žalobce vystavil žalované fakturu na žalovanou částku, ta od počátku tuto částku odmítala zaplatit s konstantním tvrzením, že byla dohodnuta částka nižší. A protože žalobce v řízení neprokázal dohodu o sjednání vyšší ceny, ani oznámení doručené žalované, které obsahuje informaci o navýšení ceny po uzavření smlouvy, má soud za to, že se žalovaná nemohla ocitnout v prodlení se zaplacením částky 250 000 Kč (není za prodlení odpovědná v důsledku prodlení žalobce).

38. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když pro její prodloužení důvody neshledal.

39. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když vycházel z procesního úspěchu obou stran, který považuje za v podstatě rovnocenný. Soud zároveň nesdílí názor žalované, že žalobce byl v řízení procesně zcela neúspěšný i pro případ, že bude přiznána částka 250 000 Kč, a to s odkazem na skutečnost, že žalovaná byla připravena plnit tuto částku po vystavení nové řádné faktury, či že byla připravena na tuto částku uzavřít smír. Připravenost zaplatit určitou částku a procesní úspěch či neúspěch v řízení jsou dvě odlišné skutečnosti a soud má za to, že při stanovení povinnosti k náhradě řízení podle ust. § 142 o. s. ř. je třeba posuzovat skutečný procesní úspěch či neúspěch v řízení, a nikoliv předžalobní ochotu jedné či druhé strany.

40. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce zaplatil v řízení zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč, usnesením ze dne 26. 1. 20201 bylo přiznáno znalečné ve výši 6 232 Kč a usnesením ze dne 13. 5. 2021 ve výši 4 818 Kč. Státu tak vznikly náklady řízení pouze ve výši 1 050 Kč (po odečtení zálohy). Soud povinnost k náhradě těchto zbývajících nákladů uložil pouze žalobci, a to přesto, že byl ve sporu pouze částečně procesně neúspěšný, neboť důvody pro vypracování znaleckého posudku vycházely jednoznačně z toho, že žalobce nebyl schopen prokázat sjednání ceny díla a nebyl schopen ani doložit jeho obvyklou cenu. Žalovaná od počátku řízení (a to i před jeho zahájením) argumentovala konstantním způsobem, důvody pro vypracování posudku v souvislosti s její obranou v řízení tak nevyvstaly.

41. Lhůta k plnění nákladů řízení státu byla potom ponechána obecná podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.