25 C 320/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 90 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 90 Kč od 13. 8. 2018 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 90 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná dne 4. 8. 2018 využila u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, za což žalované vznikla povinnost zaplatit regulační poplatek. Regulační poplatek byl vyúčtován daňovým dokladem znějícím na částku 90 Kč splatným dne 12. 8. 2018. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“.

3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalované byla dne 4. 8. 2018 poskytnuta v zařízení žalobkyně hrazená péče, za níž byl žalované vystaven platební doklad znějící na částku 90 Kč splatný dne 12. 8. 2018 (zjištěno z daňového dokladu č. 13182412). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 22. 11. 2018 a podacím archem).

4. Dle ust. § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.

5. Dne 4. 8. 2018 bylo žalované poskytnuto pohotovostní ošetření v zařízení žalobkyně, čímž žalované vznikla v souladu s ust. § 16a výše citovaného zák. č. 48/1997 Sb. povinnost zaplatit regulační poplatek za poskytnutí této lékařské pohotovostní služby ve výši 90 Kč. Protože žalovaná žalobkyni dosud částku v této výši nezaplatila, soud jí tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Splatnost dlužné částky vyplývá z vystaveného daňového dokladu.

6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.