25 C 325/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky ulice a číslo , PSČ obec a číslo o vyklizení bytu, <b>I. Změna žaloby učiněná podáním žalobců ze dne [datum], která je zachycena na č. l. 127 spisu, se připouští.</b> <b>II. Žalovaný je povinen vyklidit a předat žalobcům vyklizenou bytovou jednotku [číslo] umístěnou ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], na adrese [adresa], která je součástí pozemku [číslo], bytová jednotka zapsána na listu vlastnictví [číslo], v [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 49 407 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhali po žalovaném, aby vyklidil a vyklizenou jim předal bytovou jednotku [číslo] umístěnou ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], na adrese [adresa] (dále jen předmětný byt). Tvrdili, že se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, v níž se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 17 500 Kč a zálohy ve výši 2 900 Kč měsíčně, nejpozději do 25. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Žalovaný se dostal do prodlení s placením nájemného, a to za červen 2019 ve výši 9 000 Kč, a dále za červenec, srpen a září 2019 vždy ve výši celého nájemného. Ke dni podání žaloby tak celkový dluh činil 70 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k odstranění závadného chování výzvou ze dne [datum] a vzhledem k tomu, že na výzvu nereagoval, vypověděli žalobci nájemní smlouvu bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinnosti žalovaného. Žalobci následně podáním ze dne [datum] svá tvrzení doplnili tak, že nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum], žalovaný se však ani do této doby z bytu nevystěhoval a o jeho porušování povinností již nemůže být pochyb. K námitce nedostatků plné moci žalobci uvedli, že plná moc byla zaslána jako příloha žaloby a není žádnou fotomontáží, jak uvádí žalovaný. Plná moc vyjadřuje vůli žalobců být zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, jedná v dané věci na základě substituční plné moci, kterou mu udělil právní zástupce žalobců. K námitce žalovaného, že jej žalobci neinformovali o tom, že má byt opustit, žalobci uvedli, že žalovanému byly doručeny 3 dopisy na různé adresy.

2. Žalovaný navrhl odmítnutí žaloby pro její nepřípustnost a neprojednatelnost, případně navrhl její zamítnutí. Dle názoru žalovaného byla plná moc, kterou udělili žalobci svému právnímu zástupci padělaná a dále podle něj existují dvě verze nájemní smlouvy, ale ani v jedné není uvedeno, že by jedna verze rušila tu druhou. Žalovaný však k výslovnému dotazu soudu nesporoval platnost nájemní smlouvy a ani její textovou podobu, zejména pokud jde o článek III., ať již v jedné, nebo druhé verzi. Žalovaný rovněž tvrdil, že nebyl po skončení nájmu informován žalobci o tom, že má byt opustit.

3. Žalovaný v řízení vznesl opakované námitky podjatosti soudce, o kterých již bylo nadřízeným soudem rozhodnuto. Žalovaný obecně brojí proti rozhodovací praxi soudu těmito (opakovaně neúspěšnými) námitkami podjatosti, kdy považuje soudce za podjatého zřejmě proto, že nerozhoduje v jeho prospěch. Taková námitka však již ze samé své podstaty být úspěšná nemůže, neboť podjatost nelze shledávat v postupu soudce ve věci. Žalovaný byl soudem při jednání důrazně poučen také o tom, že budou-li se v jeho podáních objevovat formulace o trestné činnosti soudce (soudců), která existuje pouze v jeho představách a není objektivizována jakýmkoliv rozhodnutím, bude mu uložena pořádková pokuta. Vzhledem k tomu, že do vynesení rozsudku se žalobce již přímých útoků na soudce a soud zdržel, soud k jeho sankcionování zatím nepřistoupil.

4. Podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] a žalovanému [datum], žalobci doplnili svá tvrzení tak, že předmětem žaloby bylo vyklizení žalovaného z bytu z důvodu výpovědi z nájmu, avšak vzhledem k plynutí času od podání žaloby došlo k tomu, že nájem, sjednaný na dobu určitou do [datum], skončil a o porušování povinností nájemce tak již nemůže být sporu.

5. Podle ust. § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) žalobce může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

6. Soud výše uvedené podání žalobců posoudil podle jeho obsahu jako změnu žalobních tvrzení (žaloby), a protože v době této změny nebyly provedeny žádné důkazy, nebyl důvod pro její nepřipuštění, a soud tedy změnu žaloby výrokem I. připustil.

7. Soud potom v řízení o takto změněné žalobě provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili žalobci a vyslechl také oba žalobce ke zjištění jejich vůle. Všechny důkazy přitom soud hodnotil podle ust. § 132 a to každý zvlášť a všechny v jejich vzájemné souvislosti.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Žalobci jsou spoluvlastníky předmětného bytu, a to každý o velikosti podílu 1/2 (zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí, přičemž tato skutečnost není žalovaným zpochybňována).

10. Žalobci uzavřeli se žalovaným smlouvu, na základě které mu přenechali k užívání byt označený ve výroku II. tohoto rozsudku a žalovaný se zavázal za užívání tohoto bytu platit částku 17 500 Kč měsíčně a dále částku 2 900 Kč měsíčně na úhradu plnění spojených s užíváním bytu. Uvedená smlouva (její obsah) není žalovaným zpochybňována, žalovaný argumentuje pouze částečně odlišnou podobou verze smlouvy, kterou má k dispozici on. Z obou posuzovaných verzí však plyne jednoznačný závěr o tom, jaký byt byl předmětem nájmu, kdo je jeho pronajímatelem a nájemcem a zejména jakým způsobem se účastníci dohodli na době trvání nájmu. Účastníci řízení se totiž v článku III. smlouvy (shodné znění zachyceno v obou verzích) dohodli, že nájem se uzavírá na dobu 1 roku od [datum] do [datum], přičemž pokračováním v užívání bytu po dni, kdy měl nájem skončit, aniž by byl žalovaný vyzván k opuštění předmětného bytu, dochází k automatickému prodloužení smlouvy dle ust. § 2285 občanského zákoníku (zjištěno z nájemní smlouvy podepsané jedním z pronajímatelů a nájemcem dne [datum] a druhým pronajímatelem dne [datum]).

11. Žalovaný byl vyzván k odstranění závadného chování ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, které se projevil jako právní zástupce žalobců na základě plné moci ze dne [datum], přičemž ten informoval žalovaného o prodlení s úhradou nájemného za více než tři předcházející měsíce. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 72 200 Kč do 3 dnů od doručení dopisu a zároveň byl upozorněn na možnost vedení soudního řízení (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Tento dopis byl žalovanému doručen osobně dne [datum] zástupcem žalobců za osobní přítomnosti žalobce a) a obsahuje vlastnoruční podpis žalovaného (zjištěno z jeho vyjádření při jednání dne [datum]).

12. Žalobci potom v dopise ze dne [datum] uvedli, že vypovídají nájemní smlouvu bez výpovědní doby a vyzvali žalovaného k odevzdání bytu. Žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost soudního přezkumu výpovědi a byl poučen o možnosti zahájení civilního řízení. Žalobci u tohoto dokumentu postupovali obdobně, sepisoval jej [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], advokát, v plné moci žalobců.

13. Tento dopis byl zasílán na různé adresy žalovaného (zjištěno z originálu dopisů rozlepených soudem při jednání dne [datum], které se vrátily zpět odesílateli, aniž byly žalovaným převzaty). Tuto výpověď z nájmu bytu žalovaný osobně převzal pouze na adrese [adresa žalovaného], což sám potvrdil u jednání dne [datum] s tím, že na výpověď reagoval žalobou na její neplatnost.

14. Žalovaný byl obdobným způsobem jako shora vyzván také k vyklizení bytu a úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy ze dne [datum]). Z doporučené zásilky [anonymizováno] zaslané na adresu [adresa žalovaného], soud zjistil, že tato zásilka byla dne [datum] uložena na poště. Obsahem této zásilky byla předžalobní výzva ze dne [datum] a plná moc žalobců s datem [datum] (zjištěno rozlepením zásilky při jednání soudu).

15. Z doporučené zásilky [anonymizováno] zaslané na adresu žalovaného [adresa žalovaného], soud zjistil, že žalobci adresovali žalovanému dopis ze dne [datum], označený„ Upozornění na skončení nájemní smlouvy“. Totožné písemnosti byly žalovanému zaslány na adresu [adresa].

16. Žalovaný v řízení výslovně uvedl, že se v rozhodné době zdržoval pouze na adrese [adresa žalovaného].

17. Z výslechu žalobce a) soud zjistil, že žalobu na vyklizení bytu podával jeho právní zástupce [anonymizováno] [příjmení], který vykonává jeho vůli. Dvě vyhotovení nájemní smlouvy existují z toho důvodu, že v prvním se vyskytla chyba v označení data narození žalobce a), a proto byla na žádost žalovaného podepsána nová smlouva se správnými údaji. Žalobce a) stále trvá na vyklizení bytu.

18. Z výslechu žalobkyně b) soud zjistil, že žalobu na vyklizení bytu podával advokát [anonymizováno] [příjmení], kterému udělila plnou moc. Žalobkyně potvrdila, že podpis na nájemní smlouvě je jejím pravým podpisem a uvedla, že výzvy k odstranění závadného chování žalovaného vyjadřují její vůli, tedy že si přeje, aby žalovaný byt vyklidil.

19. Soud poté zamítl rozsáhlé návrhy žalovaného na doplnění dokazování všemi důkazy, které byly do spisu v průběhu řízení založeny, a které byly označeny při jednáních, neboť na základě důkazů předložených bylo možné ve věci rozhodnout. Důkazy navržené žalovaným se totiž soustředí na obhajování jeho skutkové verze o placení či neplacení nájemného, která je však po [datum] a změně žaloby již nepodstatná. Žalovaný jimi dále chce zpochybňovat podpisy žalobců na nájemní smlouvě či formu vyhotovení (kopírování) různých dokumentů, přestože sám trvá na tom, že nájemní smlouva je platná. Pokud by však takové dokazování soud prováděl a dospěl k závěru (k němuž ale nevede naprosto žádný důkaz), že nájemní smlouva mezi účastníky nebyla řádně uzavřena a je tedy neplatná, mělo by to v případě, že žalobci jsou vlastníky bytu, stejné účinky pro žalovaného jako platná výpověď či uplynutí doby nájmu.

20. Žalovaný v řízení navrhl k prokázání svých tvrzení rovněž důkaz znaleckým posudkem, který a) není znaleckým posudkem, neboť jeho autor není znalcem zapsaným v příslušném seznamu a b) jde o jakési odborné shrnutí problematiky kopírování listin, které však vypracoval sám žalovaný. Takový důkaz tedy nemůže být v řízení vůbec použit, neboť žalovaný nemůže prokazovat svá tvrzení vlastnoručně zpracovaným„ znaleckým“ posudkem. A důvody pro vypracování skutečného znaleckého posudku dány nejsou, neboť soud zjišťuje pouze to, zda žalobci jsou pronajímatelé bytu, žalovaný jeho nájemcem (ani jedno z toho žalovaný nezpochybňuje), a zda uplynula doba nájmu (ani to není sporné), případně zda nebyla prodloužena ve smyslu zákona.

21. Z provedených zjištění tak vyplývá skutkový závěr soudu o tom, že žalobci uzavřeli se žalovaným smlouvu, na základě které žalovaný užíval v dohodnuté době byt specifikovaný ve výroku II. rozsudku. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] s možností prodloužení podle zákona. Žalovaný byl z důvodu, že neplatí sjednané nájemné, na tuto skutečnost žalobci upozorňován a vyzýván k nápravě závadného stavu, výzvu osobně převzal. Následně žalobci nájemní smlouvu vypověděli, výpověď žalovaný opět na adrese [adresa žalovaného] převzal a brojí proti ní jinou žalobou. Výpověď smlouvy, jakožto i předžalobní upomínky byly žalovanému zasílány jak na adresu trvalého pobytu, tak i na jiné známé adresy, včetně právě adresy [adresa žalovaného]. V důsledku plynutí času při řešení velkého množství procesních podání žalovaného však od podání žaloby sjednaná doba nájmu uplynula, přičemž žalovaný byl zástupcem jednajícím v plné moci žalobců nejprve vyzván k vyklizení bytu z důvodu podané výpovědi a dopisem ze dne [datum] upozorněn i na to, že doba nájmu uplyne. Tento dopis byl doručován na adresu [adresa žalovaného], dostal se tak do sféry žalovaného.

22. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Podle ust. § 2285 o. z., pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

24. Mezi žalobci jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu ust. § 2201 a násl. o. z., a to na dobu určitou do [datum]. Žalovaný byl nejprve vyzván pronajímateli k odstranění závadného stavu (pronajímatelé tvrdili, že neplatí sjednaný nájem řádně a včas), následně mu byla dána výpověď z nájmu pro hrubé porušení povinnosti nájemce (z důvodu neplacení nájemného) a byl vyzván k vyklizení bytu s tím, že věc může být řešena soudně. Oba tyto dokumenty vyjadřující vůli žalobců žalovaný osobně převzal, nemůže tedy platně namítat, že o vůli žalobců nebyl zpraven. Protože však byl nájem sjednán na dobu určitou a doba nájmu uplynula podle nesporovaného znění článku III. nájemní smlouvy dne [datum], zabýval se soud zejména ujednáním stran v nájemní smlouvě.

25. Aby mohla nastat smlouvou i zákonem předvídaná prolongace doby nájmu podle ust. § 2285 o. z., muselo by existovat pronajímateli akceptované užívání bytu nájemcem i po dni, kdy měl nájem skončit, musela by tedy být splněna podmínka samotné smlouvy (ale i zákona), že pronajímatel nevyzval nájemce k opuštění bytu. V daném případě byl žalovaný ze strany pronajímatelů vyzýván k opuštění bytu ještě před podáním žaloby, následně pak opakovaně i v průběhu řízení (nejméně dopisem ze dne [datum], doručovaným na jeho zjištěnou adresu), stalo se tak více než půl roku před uplynutím sjednané doby nájmu. Přestože se vůle žalobců směřující k vyklizení žalovaného za celou dobu nijak nezměnila, byla znovu prezentována v dopise ze dne [datum] s upozorněním na uplynutí doby nájmu. Žalovaný tak nemůže uspět s námitkou, že nevěděl o tom, že žalobci nesouhlasí s prolongací doby nájmu po datu [datum], když ti s ním v té době vedli soudní spor o vyklizení bytu a svou vůli nepokračovat ve smluvním vztahu dávali najevo dostatečně dlouho a zcela srozumitelně. Za této situace žalobci po skončení sjednané doby nájmu již nemuseli výslovně žalovaného vyzývat, aby byt opustil.

26. Podle ust. § 2292 o. z. odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

27. Vzhledem k tomu, že nájem bytu skončil nejpozději dne [datum], neboť nemohlo dojít k prodloužení nájemní smlouvy a žalovaný předmětný byt dobrovolně nevyklidil, uložil mu soud povinnost byt vyklidit a předat jej žalobcům, a to v zákonné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.).

28. Soud na závěr poznamenává, že tvrzení žalovaného o tom, že žaloba je neprojednatelná a nepřípustná, nejsou v dané věci relevantní, neboť žaloba splňuje naprosto všechny zákonné požadavky ve smyslu ust. §§ 42 a 79 o. s. ř. Soud nemá rovněž žádné pochybnosti o platnosti plné moci, kterou žalobci udělili svému právnímu zástupci [anonymizováno] [příjmení] k činění úkonů směřujících k vyklizení bytu (výpověď, předžalobní výzva apod.), či o oprávnění tohoto zástupce žalobců vést jejich jménem soudní řízení proti žalovanému. A i kdyby takové pochybnosti soud snad měl, pak byly odstraněny při účastnické výpovědi žalobců, kdy oba shodně prohlásili, že podpisy na plné moci jsou jejich pravými podpisy, [anonymizováno] [příjmení] jedná v jejich vůli a že trvají na žalobě na vyklizení bytu.

29. Tvrzení žalovaného o tom, že žalobci jej nikdy neinformovali o tom, že má byt opustit, rovněž není relevantní. Všechny písemnosti (zejména výpověď z nájmu bytu, předžalobní výzva či upozornění na uplynutí doby nájmu) byly žalovanému doručovány prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou sám nezpochybňuje, čímž se tyto písemnosti dostaly do jeho dispoziční sféry, a lze je tak považovat za řádně doručené.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a 8 úkonů právní služby advokáta po 4 000 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a vyjádření ze dne [datum] a [datum], písm. g) účast na jednání dne [datum] a [datum] (zde 2 úkony, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. e) této vyhlášky) a 8 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky). Soud dále žalobcům přiznal náhradu hotových výdajů spočívajících v nákladech na tlumočníka ve výši 2 000 Kč. Podle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Právní zástupce zastupoval dva žalobce, za 1 úkon právní služby mu tak náleží odměna ve výši 4 000 Kč (odměna za 1 žalobce činí 2 500 Kč, po snížení o 20 % jde o 2 000 Kč u každého z žalobců). Celkové náklady žalobců ve výši 49 407 Kč (zahrnující rovněž 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a zaplacený soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).