25 C 35/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 52 514 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 52 514 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 136 827,50 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady řízení státu ve výši 13 185 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 52 514 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy ze dne [datum] zajišťovala pro žalovanou překlady, tlumočení a servis v rámci zakázek dočasného přidělování zahraničních zaměstnanců. Žalovaná si u žalobkyně objednala dne [datum] překlad 4 textů, dne [datum] překlad 1 textu, dne [datum] překlad 1 textu a dne [datum] překlad dalších 2 textů. Překlady byly vyúčtovány fakturou č. [rok] ze dne [datum] znějící na žalovanou částku. Na základě uvedených objednávek žalobkyně zpracovala překlad o celkovém množství 128 stran, avšak fakturou účtovala pouze překlad 124 stran po 350 Kč + DPH. Na základě objednávek ze dne [datum] a [datum] žalobkyně realizovala překlady z českého do bulharského jazyka, které byly vyfakturovány jinými fakturami, a které žalovaná řádně uhradila. Objednané překlady žalobkyně doručila žalované e-mailem a následně i fyzicky prostřednictvím flash disku, který byl předán zaměstnanci žalované. K tvrzení žalované, že po žalobkyni nebyly překlady požadovány, žalobkyně uvedla, že činnost žalobkyně spočívající ve vyhledávání potenciálních zaměstnanců v zahraničí pro žalovanou souvisí s překládáním, neboť byla stanovena i výše odměny za překlad na základě objednávky. Tvrzení žalované o neuznatelnosti nároku žalobkyně je účelové, neboť mezi účastníky řízení byla sjednána odměna za překlad jedné strany A4 ve výši 350 Kč a žalovaná si předmětné překlady u žalobkyně objednala. Vystavená faktura nebyla žalovanou reklamována ani vrácena. K tvrzení žalované, že požaduje dvojí úhradu své činnosti, žalobkyně uvedla, že sjednala pracovníky pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kteří však uzavřeli pracovní smlouvu se žalovanou a provize za sjednání těchto pracovníků byla žalobkyní žalované vyfakturována a následně žalovanou proplacena. Žalobkyně v podrobném rozpisu objednávek uvedla, že žalovaná jí proplatila ostatní faktury za objednané služby, vyjma právě faktury č. [rok]. K námitce duplicitního proplácení faktur žalobkyně uvedla, že se nejednalo o faktury za překlady, ale o faktury za služby za dopravu a práci koordinátora.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že na základě smlouvy ze dne [datum] měla žalobkyně vykonávat specifikované činnosti výhradně v rámci zakázek dočasného přidělování zahraničních zaměstnanců, a to na základě písemné objednávky. Žalobkyně žádnou písemnou objednávku od žalované neobdržela, a proto nebyla oprávněna vykonávat jakoukoliv činnost a požadovat za ni odměnu. Žalovaná po žalobkyni nikdy nepožadovala jakékoliv překlady a z účelu smlouvy vyplývá, že činnost žalobkyně měla spočívat ve vyhledávání potenciálních zaměstnanců v zahraničí za účelem jejich dočasného přidělení k smluvním partnerům žalované. Žalovaná považuje nárok žalobkyně za neuznatelný, neboť předmětem smlouvy bylo zařízení určité obchodní záležitosti spočívající v právních úkonech, které souvisí s podnikatelskou činností žalované, kterou však není překladatelská nebo tlumočnická činnost, ale poskytování služeb v oblasti personálního poradenství a zprostředkování zaměstnanců formou dočasného přidělení. Dle žalované žalobkyně vykonávala činnost i pro jiné subjekty a po žalované nárokuje toliko úhradu za činnosti pro třetí osoby. Objednávky v e-mailu ze dne [datum], [datum] a [datum] jsou poslány z e-mailové schránky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] E-mail ze dne [datum] je pouhým přeposláním e-mailu zaměstnancem žalované, avšak tento e-mail neobsahuje žádnou objednávku. K předmětné faktuře žalovaná uvedla, že z ní není zřejmé, ke kterým objednávkám se vztahuje a faktura byla žalobkyni vrácena. Žalovaná nesporovala, že v minulosti byly žalobkyni propláceny jiné faktury.

3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl předchozí zamítavý rozsudek soudu I. stupně zrušen s tím, že se soud má vypořádat se všemi účastnicemi navrženými důkazy a v jejich světle posoudit obchodní zvyklosti mezi účastnicemi týkající se zadávání překladů, předávání jejich vyhotovení a plateb, ve spojení s námitkou žalované, že žalobkyně uváděné překlady vypracovala pro jinou osobu, se kterou souběžně spolupracovala.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.), vyslechl navržené svědky a jednatele žalované a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se společností [webová adresa], [IČO], smlouvu, na základě které zajišťovala dle požadavku žalované překlady, tlumočení a ucelený servis v rámci zakázek dočasného přidělování zahraničních zaměstnanců (čl. I. bod 1.). Žalobkyně se dále zavázala vykonávat pro žalovanou především činnosti spočívající v zajišťování překladů a tlumočení dle požadavků žalované (čl. I. bod 3.). Součástí smlouvy bylo ujednání o odměně, která náleží žalobkyni za její činnost, a to za zprostředkování zaměstnanců, překladu na základě objednávky a tlumočení na základě objednávky, a to ve výši 350 Kč za stranu A4 bez DPH (čl. IV.). Objednávka služby překladu a tlumočení neměla žádnou rigidní podobu.

6. Z oznámení o rozdělení [právnická osoba] [anonymizováno]., [IČO], bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno]. byla rozdělena ve formě odštěpení sloučením se společností [právnická osoba], [IČO], s právními účinky ke dni [datum]. Na nástupnickou společnost tak přešla část jmění rozdělované společnosti vymezená v projektu rozdělení. Nástupnická společnost nese [právnická osoba] [anonymizováno].

7. Z faktury č. [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované překlad z češtiny do bulharštiny částkou 52 514 Kč včetně DPH. Faktura neobsahuje bližší určení objednávky (objednávek), za které je vystavena. Faktura byla splatná dne [datum]. Součástí faktury byla i příloha, která obsahovala pouze uvedení pracoviště: Kautex a počet stran překladu v rozsahu 124 stran.

8. Dále byla k důkazu čtena shodně znějící faktura, která byla do spisu založena při jednání dne [datum], která má však odlišnou přílohu [číslo] ve které jsou uvedeny objednávky a dokumenty, které byly předmětem překladu. Podpis na této faktuře a na příloze, jež je součástí obou faktur, je zjevně odlišný od podpisu na výše uvedené verzi faktury.

9. Z faktur č. [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok] bylo zjištěno, že žalobkyně účtovala žalované překlady z češtiny do bulharštiny. Součástí faktur byly rovněž přílohy, ve kterých byla uvedena objednávka překládaného textu a počet překládaných stran.

10. Soud připomíná, že odvolací soud k nepředložení přílohy sporované faktury uvedl (odstavec 12 usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]), že tato skutečnost nemohla mít vliv na proplacení faktury, neboť žalovaná mohla k doložení přílohy žalobkyni vyzvat (když z jiných žalobkyní předložených faktur je zřejmé, že žalobkyně jejich přílohou činí i seznam překládaných dokumentů, jejichž platbu požaduje – srov. odstavec 9).

11. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla samostatným dodavatelem této společnosti a nebyly jí propláceny žádné faktury. Žalobkyně nebyla k této společnosti přidělena.

12. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného z adresy [email] příjemci [email] bylo zjištěno, že tento e-mail neobsahuje žádný text zprávy, pouze přílohy, a to powerpointové prezentace a dokumenty ve formátu. doc a.docx.

13. Z listiny ze dne [datum] na č. l. 37 vyplývá, že z e-mailové adresy zaměstnance [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byl zaslán e-mail s přiloženými dokumenty panu [celé jméno svědka] a ten následně e-mail bez dalšího přeposlal žalobkyni. Součástí e-mailu bylo 6 příloh.

14. Z listiny ze dne [datum] na č. l. 39 bylo zjištěno, že z e-mailové adresy zaměstnance [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byly zaslány žalobkyni dokumenty k překladu.

15. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] (z adresy [email]) poslaného žalobkyni, [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] (na e-mailovou adresu [email]) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] žádala o udržení pracovního tempa u překladů.

16. V e-mailu ze dne [datum] na č. l. 40 se [jméno] [příjmení] dotazuje žalobkyně, zda již přeložila analýzu rizik. E-mail navazuje na předchozí konverzaci, ze které nebylo pro věc zjištěno nic podstatného.

17. Z-emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] oznámila [celé jméno svědka], že přítomnost žalobkyně je nutná u všech nových nástupů.

18. Žalobkyně zaslala dne [datum] e-mail [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] na e-mailovou adresu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] [jméno] neobsahoval žádný text, pouze 1 přílohu.

19. Z e-mailu ze dne [datum] na č. l. 42 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (z adresy [email]) poslal žalobkyni v příloze e-mailu dokumenty bez dalšího. V předmětu e-mailu bylo uvedeno„ Překlad_dokument 3“.

20. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] e-mail, který obsahoval pouze 1 přílohu a nebyl v něm text pro příjemce.

21. Totéž bylo zjištěno z e-mailu ze dne [datum], který byl posílán mezi stejnými osobami.

22. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědka] přeposílal žalobkyni e-mailovou konverzaci, jejíž součástí byl dokument označený Podklady ke školení.

23. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poslala [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] zprávu obsahující 1 přílohu. V e-mailu nebyl text zprávy pro příjemce.

24. Z e-mailu ze dne [datum] od žalobkyně poslaného [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a a na adresu [email] bylo zjištěno, že tento e-mail neobsahuje žádný vlastní text zprávy krom pozdravu a podpisu a obsahuje přílohu – powerpointovou prezentaci.

25. Totéž bylo zjištěno z e-mailu ze dne [datum] a [datum].

26. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum].

27. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že v minulosti spolupracoval se žalobkyní a u žalované byl zaměstnán jako koordinátor. Svědek smluvní dokumentaci ani fakturaci neřešil. Žalobkyně pro svědka zajišťovala osoby pro konkrétní akci, a když zaměstnance dodala, tak těmto osobám tlumočila. Zaměstnanci byli dodáváni pro [právnická osoba], pro kterou byly prováděny i překlady dokumentů. Svědek žádný překlad neobjednal a ani neměl tu pravomoc, jednotlivé objednávky pouze přeposílal. Svědek dále nedokázal odpovědět, zda objednávky překladů činila [právnická osoba], anebo žalovaná. V další části výpovědi k e-mailu ze dne [datum] uvedl, že požadavek na překlad listin byl z firmy [anonymizováno]. Za překlady listin dle svědka platila žalovaná.

28. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalovaná jako agentura dostávala objednávky na externí zaměstnance, kdy součástí objednávek bylo i vše kolem toho, včetně překladů u konkrétních zaměstnanců. Se žalobkyní komunikoval a ona dodávala překlady, které si poté fakturovala. Ohledně praxe dodávání zaměstnanců klientům svědek uvedl, že klient provedl objednávku osob u žalované, která zajistila vše potřebné, včetně dokumentů, což bylo zakalkulováno v odměně. Překlady hradila agentura, tedy žalovaná. Žalobkyně většinou přivedla zaměstnance, kterým překládala a účastnila se náborového procesu, přičemž objednávky služeb bylo možné učinit i telefonicky.

29. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že pro žalovanou pracovala do konce [anonymizováno] [rok] v rámci [pobočka] [anonymizováno] a další dva roky spolupracovala s pobočkou v [obec]. K zadávání práce od žalované žalobkyně uvedla, že probíhalo různým způsobem, buď telefonicky, nebo e-mailem. Při nástupu nových lidí měla povinnost být s nimi první tři dny a překládat jim a dále překládala další dokumenty, které odevzdávala na flash disku svědku [celé jméno svědka] nebo je posílala e-mailem. Žalobkyně dále uvedla, že neprováděla překlady pro jiné společnosti, než pro žalovanou.

30. Z výslechu jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pobočka v Mladé Boleslavi dodávala zaměstnance do [právnická osoba] a žalobkyně pro žalovanou prováděla překlady a další služby, aby zaměstnanci z ciziny mohli nastoupit ke klientům žalované. Výpověď svědka se liší od zjištění učiněného z listinných důkazů, když svědek uvedl, že ve smlouvě uzavřené se žalobkyní nebyla sjednaná částka za překlady listin. Výpověď jednatele se dále rozchází s výpovědí svědka [celé jméno svědka] v tom, že jednatel nepřipouští telefonické objednávání služeb. Výpověď jednatele žalované se rozcházela i v dalších detailech s důkazy provedenými v řízení, a proto k ní soud přihlížel jen v části, ve které jednatel uvedl, že žalobkyně prováděla překlady a další služby pro klienty žalované tak, aby zaměstnanci z ciziny mohli nastoupit do práce.

31. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud nezjistil pro věc žádné významné skutečnosti, když svědek hovořil o obchodním vztahu mezi žalobkyní, [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno], která působila na trhu jako konkurent žalované. Většina obsahu této výpovědi byla ryze spekulativní. Není však v rozporu s výpovědí žalobkyně a jí předložených faktur, založených ve spise na č. l. 541 – 548, z nichž plyne, že se jedná o faktury vystavené žalobkyní pro [právnická osoba] [anonymizováno] na činnost služeb koordinátora v období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok], tedy v době, kdy žalobkyně pro žalovanou již (mimo pobočky v [obec]) nepracovala.

32. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] ve znění dodatků nebyly ve věci zjištěny žádné relevantní skutečnosti, neboť tato smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba] a nevyplývají z ní žádná práva a povinnosti ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Soud dále nezjistil žádné relevantní skutečnosti z přílohy [číslo] na č. l. 215 a přílohy [číslo] na č. l. 269, neboť se jedná o dokumenty v cizím jazyce. Z e-mailu ze dne [datum] na č. l. 416 nebylo pro věc zjištěno ničeho relevantního. Dále soud nezjistil pro věc ničeho podstatného z e-mailu ze dne [datum] poslaného [jméno] [příjmení] panu [celé jméno svědka], neboť se v e-mailu řeší navázání obchodní spolupráce. Dále nebylo zjištěno ničeho z e-mailu od [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zaslaného žalobkyni dne [datum] a z e-mailové komunikace mezi panem [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

33. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytovala žalované v ní uvedené služby, zejména zajišťování zahraničních zaměstnanců, a mimo jiné také s tím související služby překladu, a žalovaná se zavázala platit za sjednané služby žalobkyni odměnu. Mezi žalobkyní, žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] probíhala rozsáhlá e-mailová komunikace, jejíž součástí byly přílohy různých dokumentů, které žalobkyně překládala. Objednávky na překlad dokumentů byly žalobkyni zasílány od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] anebo přeposílány od zaměstnance žalované, avšak bez jakéhokoliv dalšího textu zprávy, přičemž objednávky byly činěny i telefonicky. Pouze některé z příloh e-mailů nebyly žalobkyni proplaceny a jsou předmětem daného řízení. Nesporované překlady příloh byly žalobkyni žalovanou proplaceny na základě jiných faktur.

34. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil podle ust. § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

35. Podle ust. § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

36. Podle ust. § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

37. Za zavedenou praxi stran lze považovat způsob jednání, který mezi sebou strany ustavily jako důsledek jejich opakovaného předchozího chování ve vztahu k určitému konkrétnímu právnímu jednání, tj. smlouvě. Zavedená praxe stran spoluutváří obsah právního jednání, aniž by bylo třeba její použití dále omezovat. Zavedená praxe stran může být také relevantním kritériem výkladu právních jednání i kritériem, podle něhož se spoluurčují právní následky sjednané mlčky (srov. Handlar, J. § 545. In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022).

38. Mezi účastníky řízení byla sjednána smlouva ve smyslu ust. § 2430 o. z., na základě které žalobkyně pro žalovanou prováděla mimo jiné překladatelskou a tlumočnickou činnost. Smlouva nevymezovala konkrétní způsob, jakým měla být překladatelská činnost žalované zadávána, když ve smlouvě byla určena toliko odměna za překladatelskou činnost. Z provedených výslechů bylo zjištěno, že zadávání práce žalobkyni probíhalo různým způsobem (ať už telefonicky, nebo písemně prostřednictvím e-mailové komunikace), a žalobkyně zadané překladatelské úkoly splnila a následně za překlady vystavila fakturu. Vzhledem k tomu, že v písemné smlouvě absentuje konkrétní ujednání o způsobu zadávání práce, uzavírá soud, že mezi účastníky řízení došlo ke sjednání tzv. zavedené praxe stran ve smyslu ust. § 545 o. z. Ostatně na to usuzuje i odvolací soud ve svém usnesení z [datum], v odstavci 9, kdy uzavírá, že„ z e-mailů ze dne [datum], [datum] a [datum] se podává, že zaměstnankyně společnosti [právnická osoba], zasílá žalobkyni k překladu texty, jež jsou přílohou těchto e-mailů, avšak pouze některé z těchto příloh nebyly žalobkyni proplaceny a jsou předmětem daného řízení. Z tohoto postupu lze již usuzovat na zavedenou obchodní praxi mezi účastnicemi, když dále bylo prokázáno, že nesporované překlady příloh byly žalobkyni žalovanou stranou proplaceny na základě jiných faktur“.

39. Žalovaná tak dala žalobkyni najevo svou vůli k provedení překladatelských prací tím, že žalobkyni zasílala dokumentaci k překladu a následně jí proplácela vystavené faktury, s výjimkou faktury žalované. Tvrzení žalované o tom, že žalobkyně měla vykonávat práci výhradně na základě písemné objednávky, bylo vyvráceno zejména výslechem svědka [celé jméno svědka]. Rovněž tvrzení o tom, že činnost žalobkyně měla spočívat ve vyhledávání potenciálních zaměstnanců v zahraničí, a že žalovaná po žalobkyni nepožadovala jakékoliv překlady, je zjevně účelové, když v řízení byl prokázán pravý opak, a to že žalobkyně obdržela od žalované pokyny k překladu dokumentů, které následně řádně dodala. V řízení dále nebylo zjištěno, že by žalobkyně požadovala dvojí úhradu téže práce, jak tvrdí žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesporovala, že v minulosti byly žalobkyni propláceny jiné faktury, uzavírá soud, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení odměny za její překladatelskou činnost, přičemž výše odměny byla sjednána ve smlouvě. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku, o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení bylo potom rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury.

40. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

41. Náhradu nákladů zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 101 Kč a soudním poplatkem za odvolání ve výši 2 626 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z 25 úkonů právní služby po 3 220 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum]; písm. g) – účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] (jednání přesahující 2 hodiny), [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]; a 5 polovičních úkonů právní služby (ust. § 11 odst. 2 písm. a) – návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] za použití odst. 3; písm. f) – účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí dne [datum]) a ze 30 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky).

42. Další žalobkyní požadované náklady tvoří náklady spojené s cestou její zástupkyně k jednání soudu a zpět (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky a náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 vyhlášky). Soud žalobkyni nepřiznal vyčíslené náklady za použití vozidla zástupkyně žalobkyně při cestě z [obec] do [obec] a zpět a rovněž náklady parkovného, neboť zástupkyně žalobkyně použití vlastního motorového vozidla nedoložila (poskytla soudu pouze tzv. cestovní účet ze sídla kanceláře do [obec] a zpět, k němuž však nepřiložila technický průkaz použitého vozidla či vozidel).

43. Podle ust. § 13 odst. 5 vyhlášky není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách (odkaz na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – dále jen z.p.). Pro výpočet cestovních náhrad advokáta se tak analogicky použijí ustanovení Zákoníku práce. V jeho ust. § 157 odst. 3 se uvádí, že použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Podle ust. § 158 odst. 3 věta prvá a poslední z. p. cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189 (tím jsou příslušné prováděcí vyhlášky, které pro každý rok stanoví cenu pohonných hmot). Podle ust. § 158 odst. 4 věta prvá z. p. spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit.

44. Za této situace soud ani nemohl ověřit druh paliva, které použité vozidlo (a) spotřebovává a také jeho spotřebu, což způsobuje nemožnost výpočtu. Jestliže není prokázáno použití motorového vozidla, nelze přiznat ani náklady na jeho parkovné.

45. Naopak soud mohl žalobkyni přiznat náhradu za ztrátu času její zástupkyně v souvislosti s jednáními soudu, neboť je zjevné, že i při cestě veřejnou dopravou by k této ztrátě času došlo, a to nejméně ve stejné výši, jako v případě cesty osobním automobilem. Žalobkyně požaduje přiznat náhradu za ztrátu času v rozsahu 120 započatých půlhodin po 100 Kč (cesta na jednání a zpět, celkem ve 12 případech, vždy po 10 započatých půlhodinách) a podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Jestliže cesta veřejnou dopravou ze sídla zástupkyně žalobkyně do [obec] trvá přibližně 2,5 hodiny, je požadovaná náhrada za ztrátu času zcela přiměřená. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada ve výši 1 000 Kč za jedno jednání, celkem 12 000 Kč.

46. Celkové náklady žalobkyně ve výši 136 827,50 Kč (což jsou soudní poplatky ve výši 4 272 Kč, odměna advokáta ve výši 88 550 Kč, náhrada jeho hotových výdajů ve výši 9 000 Kč a náhrada za ztrátu času ve výši 12 000 Kč), které zahrnují ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

47. O povinnosti k náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože žádný z účastníků předpoklady pro osvobození od soudních poplatků zcela jistě nesplňuje a v řízení byla žalobkyně procesně zcela úspěšná, je žalovaná povinna nahradit České republice náklady státem zálohovaného svědečného, které bylo přiznáno usnesením ze dne [datum] částkou 6 315 Kč, částkou 2 846 Kč a částkou 2 358 Kč a usnesením ze dne [datum] částkou 1 666 Kč.