25 C 350/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. Mgr. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa oběma zastoupeným advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 501 504 Kč s příslušenstvím, <b>I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 501 054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalobkyně je povinni nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 190 754 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 501 054 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o výhradním zprostředkování, kterou se žalobkyně zavázala vyvíjet ve prospěch žalovaných činnost směřující k obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy vztahující se k nemovité věci ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní se zavázali zaplatit žalobkyni v případě, že dojde k obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy, provizi ve výši 3,66 % z kupní ceny včetně případného DPH. Žalobkyně nabízela nemovitosti k prodeji za cenu 13 690 000 Kč a obstarala žalovaným příležitost uzavřít kupní smlouvu s konkrétními zájemci, a to nejpozději dne [datum]. I přes enormní zájem zájemců o koupi však žalovaní zprostředkovávanou kupní smlouvu se zájemci nakonec neuzavřeli. Z jejich strany došlo na poslední chvíli před podpisem zprostředkovávané kupní smlouvy ke zpochybnění postupu uzavření všech s tímto převodem souvisejících a již připravených smluv (smlouva o smlouvě budoucí, kupní smlouva, smlouva o advokátní úschově), když žalovaní nově požadovali, aby v rozporu s předchozí domluvou mezi všemi smluvními stranami bylo nejdříve zrušeno předběžné opatření váznoucí na předmětných nemovitých věcech a dohodnuty další postupy, což nakonec vedlo k neuzavření kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně obstarala žalovaným příležitost k uzavření kupní smlouvy, vznikl jí nárok na provizi ve výši 3,66 % z kupní ceny, což je částka 501 054 Kč. Žalobkyně doplnila, že jednání mezi žalovanými a jejich věřitelem se odehrávalo mimo moc žalobkyně, nemohlo přispět k vyřešení konečné otázky a nemůže jít k tíži žalobkyně, že se žalovaní s věřitelem na vypořádání vzájemných vztahů nakonec nedohodli.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout s tím, že nárok na provizi žalobkyni nevznikl. Naopak její jednání jako podnikatele a účastníka na realitním trhu vykazovalo v určitých fázích zcela evidentní účelovost, neprofesionalitu a znaky jednání v neprospěch žalovaných. Smlouvu sice strany uzavřely, avšak dne [datum] se konala schůzka se zprostředkovanými zájemci o koupi nemovitostí žalovaných, kdy této schůzky se měli účastnit zájemci a jejích právní zástupce, žalovaní a jejich právní zástupce a žalobkyně. Na schůzku však byl neočekávaně, bez vědomí žalovaných, přizván právní zástupce údajného věřitele 1. žalovaného, do jehož role se staví pan [jméno] [příjmení]. Na první pohled bylo zřejmé, že jednání zájemců, žalobkyně a údajného věřitele je předem koordinované. Již v této chvíli tedy žalobkyně jednala proti zájmům žalovaných, a dokonce ve prospěch osoby (údajného věřitele), která ve smluvním vztahu s žádnou ze stran nebyla. Takové jednání zprostředkovatele vede ke ztrátě nároku na odměnu i při nezrealizované zprostředkované obchodní příležitosti. Po prvé schůzce probíhalo další jednání o smluvní dokumentaci související s převodem nemovitostí, v případě smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově, které měli uzavírat zájemci a žalovaní, mezi stranami nebyly přílišné rozpory a ke schválení finálních verzí textu smluvní dokumentace mezi zájemci a žalovanými došlo. Zásadní však je, že uzavření smluvní dokumentace mezi žalovanými a zájemci bylo podmíněno tím, že mezi žalovanými a údajným věřitelem [jméno] [příjmení], bude uzavřena dohoda o narovnání. Tento věřitel se u soudu domáhá ve dvou řízeních po 1. žalovaném plnění ze sporného nároku. Žalovaní měli zájem předmětné nemovitosti prodat, proto přistoupili na to, že mezi nimi a údajným věřitelem bude uzavřena dohoda o narovnání, kterou budou určitým způsobem narovnána vzájemná práva a povinnosti s tím, že jediným cílem žalovaných bylo, aby bylo zrušeno nařízené předběžné opatření, které jako jediné bránilo úspěšnému prodeji nemovitostí zájemcům. O existenci nařízeného předběžného opatření přitom žalobkyně od počátku věděla, stejně tak o tom, že pokud nebude nejprve uzavřena dohoda o narovnání mezi žalovanými a údajným věřitelem, nelze uzavřít smluvní dokumentaci týkající se převodu nemovitostí mezi žalovanými a zájemci. Jednak to nebylo technicky a procesně možné a k platnému převodu nemovitostí nemohlo za takových okolností nikdy dojít. Věřitel žalovaného však navrhl takovou dohodu o narovnání, v níž měli žalovaní uznat nároky věřitele z obou probíhajících řízení, na což žalovaný nemohl přistoupit. Žalobkyně jako profesionál v oboru přitom musela vědět, že se sporné otázky mezi žalovanými a věřitelem vyřešit musí a že obsah dohody mezi prodávajícími a kupujícími je na vyřešení této otázky závislý.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a vyslechl jimi navržené svědky (ust. § 126 o. s. ř.). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi žalobkyní jako realitní kanceláří a žalovanými jako klienty byla uzavřena smlouva, ve které žalovaní prezentovali svůj zájem převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na třetí osobu. Realitní kancelář se zavázala vyvíjet ve prospěch klienta zprostředkovatelskou činnost směřující k obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy se třetí osobou. Za obstarání příležitosti k uzavření smlouvy se přitom dle smlouvy považuje zejména uzavření smlouvy mezi klientem a třetími osobami, které se takovou smlouvou zavážou do konkrétního termínu uzavřít kupní smlouvu (dále jen rezervační smlouva). Kupní cena byla sjednána na částku 13 690 000 Kč a odměna žalobkyně za obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy byla sjednána na 3,66 % z kupní ceny včetně DPH. Odměna je splatná dnem obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy. Žalovaní se ve smlouvě zavázali poskytnout žalobkyni součinnost spočívající v závazku a) neuzavření smlouvy s třetí osobou, se kterou byli seznámeni v důsledku činnosti žalobkyně bez zaplacení odměny, b) nezřízení zástavního práva k nemovitosti ve prospěch třetí osoby, c) nezamlčení podstatných okolností, které by mohly ztížit či omezit uzavření smlouvy, d) svým jednáním nemařit výkon činnosti žalobkyně, zejména umožnit prohlídky a poskytovat součinnost k předmětu smlouvy, e) nepřevést vlastnické právo k nemovitosti na třetí osobu odlišnou od kupujícího a f) neuzavřít obdobnou smlouvu (prokázáno smlouvou ze dne [datum]).

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně, působil jako realitní makléř, který prodával nemovitosti pro žalované. [příjmení] kontakt na svědka [příjmení] [celé jméno svědka], který avizoval zájem jeho bratra o koupi nemovitostí. [anonymizováno] [celé jméno svědka] je právník a již věděl, že soudem bylo nařízeno předběžné opatření ve vztahu k nemovitostem. Manželé [celé jméno svědka] měli o nemovitosti zájem, i když stále platilo uvedené předběžné opatření. Přestože [anonymizováno] [celé jméno svědka] následně zjistil, že nejde jen o předběžné opatření, ale je zde otázka dluhu žalovaného vůči věřiteli panu [příjmení], existoval i nadále zájem manželů [příjmení] o koupi nemovitostí. Bylo dohodnuto jednání, na kterém měl být projednán postup prodeje. Na jednání se dostavil právní zástupce pana [příjmení] [jméno] [příjmení], což sdělil právní zástupce zájemců [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Po tomto jednání se strany sešly a dosáhlo se předběžné dohody o tom, jak by prodej mohl probíhat, následně ale přišel email, že od prodeje žalovaní odstupují. Ti požadovali, aby předběžné opatření bylo vymazáno dříve, než budou poskytnuty finanční prostředky. Smluvní dokumentaci měla žalobkyně připravenou (připraven byl zejména návrh rezervační smlouvy, který svědek emailem ze dne [datum] zaslal Svědku [celé jméno svědka]); smlouvy však podepsány nebyly.

6. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že měla spolu s manželem zájem o nemovitosti, oslovili proto žalobkyni a nemovitosti si prohlédli. Poté jasně deklarovali zájem, že nemovitost chtějí koupit, a to i přes předběžné opatření a právní vady nemovitostí. Následně udělila plnou moc manželovi, aby celý obchod zařídil, za zájemce poté jednal jejich zástupce [anonymizováno] [celé jméno svědka] O podrobnostech jednání již poté svědkyně informována není.

7. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že koupi domu měl zařizovat svědkův bratr [anonymizováno] [celé jméno svědka], který je advokát a zabývá se realitami. Bratr svědka informoval o tom, že nemovitosti mají určité právní vady, které jsou však řešitelné. Svědek měl o nemovitosti přesto velký zájem, zúčastnil se spolu s bratrem schůzky, na které se tyto vady řešily, strany se dohodly na tom, že budou dále jednat. Následně se sešli zástupci smluvních stran se zástupci věřitele a dohadovali podrobnosti obchodu, když však svědek cestoval do [obec] k podpisu rezervační smlouvy, dozvěděl se od žalobkyně, že obchod nevyjde, že smlouva není zralá k podpisu. Poté ještě svědek o nemovitosti zájem měl, ale přestal věřit tomu, že se věřitel s vlastníky nemovitostí dokáže dohodnout a zajistil si nemovitosti jiné.

8. Obdobné skutečnosti soud zjistil i z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který zastupoval zájemce při realizaci koupě nemovitostí. Nejprve si na katastru zjistil, že nemovitost má právní vady, že je u ní zákaz dispozice a z nařízeného předběžného opatření si ověřil, kdo jsou účastníci toho sporu, jehož se týká. Získal kontakt na [anonymizováno] [příjmení], který zastupoval pana [příjmení]. Vedl s ním i se zástupcem žalovaných intenzivní jednání, přičemž proti jeho přítomnosti na jednání nikdo neprotestoval. Zájemci při těchto jednáních chtěli dosáhnout jistoty, že právní vada nemovitostí je odstranitelná. Prvou schůzku svědek popsal obdobně jako svědek [celé jméno svědka] či svědek [příjmení], druhá schůzka proběhla pouze za účasti právních zástupců. Ke schůzce byl připraven návrh rezervační dohody, její obsah byl předběžně odsouhlasen, k jejímu podpisu však nedošlo s tím, že se bude dále jednat o problematice právní vady nemovitostí. Na další schůzce se měly řešit varianty odstranění té právní vady, připravovala se dohoda o narovnání mezi žalovanými a panem [příjmení]. Ten v celém obchodu musel figurovat, protože v jeho prospěch bylo nařízeno předběžné opatření a jeho pozice tak byla zcela zásadní. Obchod ztroskotal na tom, že žalovaní se nedohodli s věřitelem. Svědkův bratr si poté vyhodnotil, že se nelze spolehnout na ústní dohodu se žalovanými a o nemovitosti již ztratil zájem.

9. Z emailové korespondence mezi [anonymizováno] [celé jméno svědka] a svědkem [příjmení] ze dne [datum] plyne, že zástupce zájemců ho informoval o konzultacích s [anonymizováno] [příjmení] a o společné schůzce v advokátní kanceláři zástupce žalobkyně. Schůzka byla poté potvrzena v emailové korespondenci ze dne [datum] mezi svědkem [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědka], ten měl potvrzenou účast [anonymizováno] [příjmení] za pana [příjmení].

10. Dne [datum] informoval zástupce žalovaných jednatele žalobkyně emailem o tom, že ti chtějí uzavřít vše najednou, neboť se nechtějí dostat do situace, kdy by v rámci dohody o narovnání s panem [příjmení] byli nuceni uznat své sporné dluhy a poté by z jakéhokoliv důvodu nedošlo k uzavření kupní smlouvy a vyplacení kupní ceny, ze které by byl závazek prodávajících z dohody o narovnání hrazen. Téhož dne jednatel žalobkyně informoval zástupce žalovaných o tom, že se uskuteční jednání, na kterém se vše„ odladí“.

11. Email ze dne [datum], odeslaný [anonymizováno] [celé jméno svědka] zástupci žalovaných, hovoří jen o drobných připomínkách kupujících ke změně účinnosti smlouvy o smlouvě budoucí. Zástupce žalovaných potom téhož dne odeslal [anonymizováno] [celé jméno svědka] návrhy smluv. [příjmení] dne informoval [anonymizováno] [příjmení], že žalovaný nechce v navrhované dohodě uznat, že nejednal s péčí řádného hospodáře a požaduje zapracování odkládací podmínky, která zabrání tomu, že by v případě neuzavření kupní smlouvy žalovaný nemohl dostát svým závazků z dohody o narovnání, jelikož vyrovnání má platit právě z kupní ceny nemovitostí. Téhož dne zástupce žalovaných informoval [anonymizováno] [příjmení] rovněž o tom, že nemůže nechat žalované podepsat dohodu, na jejímž základě bude soudem schválen smír, aniž by bylo postaveno na jisto, že bude uzavřena kupní smlouva a vyplacena kupní cena, která umoří nárok ze schváleného smíru. Navrhl postup, podle něhož by návrhy na smír a dohody byly uloženy v advokátní úschově, byl podán návrh na zrušení předběžného opatření, po jeho zrušení uzavřena kupní smlouva, po přepisu vlastnictví podán návrh na smír k soudu a po právní moci rozhodnutí vyplaceny finanční prostředky z advokátní úschovy.

12. Dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno svědka] informoval emailem [anonymizováno] [příjmení] o tom, že zájemci souhlasí s doplněním smlouvy o smlouvě budoucí. [anonymizováno] [příjmení] poté oznámil zástupcům kupujících i prodávajících a rovněž žalobkyni, že prodávající zpochybňují postup uzavření smluv a chtějí nejprve zrušit předběžné opatření, teprve poté by došlo k podání návrhu na smír. S tím však pan [příjmení] nesouhlasí, podle něhož pokud má dojít k převodu nemovitostí, je podmínkou uzavření smíru v soudních řízeních, čímž dojde i k zániku předběžného opatření. Nebude-li jeho podmínka splněna, z jeho strany podpis smluv padá.

13. V emailu ze dne [datum] informoval zástupce žalovaných [příjmení] [příjmení] o tom, že žalovaní nemohou akceptovat dohodu, která zahrnuje vykonatelný smír před uzavřením kupních smluv. [anonymizováno] [příjmení] téhož dne informoval zástupce žalovaných o tom, že je tím v podstatě vyloučen prodej nemovitostí žalovaných, neboť pan [příjmení] nevidí jinou možnost, než uzavření dohody v (jím) předloženém znění.

14. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení žalované částky do [datum] s tím, že jde o částku odpovídající sjednané odměně (provizi) z kupní ceny. Zásilka byla podána na poštu dne [datum].

15. Žalovaní dopisem ze dne [datum] požadavek žalobkyně odmítli s tím, že k prodeji nemovitosti nedošlo z jejich viny, neboť žalovaný odmítá nároky třetí osoby, pana [příjmení], které jsou předmětem soudních řízení. Na nemovitostech vázne předběžné opatření a pan [příjmení] nedal žádný podnět k tomu, aby předběžné opatření bylo zrušeno. V rámci jednání byl Mgr. [příjmení] vyhotoven návrh dohody o uznání dluhu, na který však žalovaný nemohl přistoupit, neboť by jím nároky pana [příjmení], které popírá, uznal. Jeho navrhované řešení potom zase odmítl [anonymizováno] [příjmení] za věřitele.

16. Z další emailové korespondence ze dne [datum], [datum] a [datum] soud nezjistil pro věc žádná zásadní skutková zjištění, další důkazy přitom strany nenavrhovaly, provedení jiných důkazů není pro zjištění skutkového stavu ani potřebné.

17. Z uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr soudu o tom, že žalobkyně měla pro žalované provádět zprostředkovatelskou činnost vedoucí k obstarání příležitosti uzavřít kupní smlouvu ohledně jejich nemovitostí. Ve smlouvě bylo přímo definováno, že za obstarání příležitosti k uzavření smlouvy se považuje zejména uzavření rezervační smlouvy (z kontextu plyne, že to může být i jiný typ smlouvy vedoucí k převodu vlastnického práva). Za tuto činnost měla žalobkyně obdržet odměnu odpovídající žalované částce, přičemž žalovaní měli poskytnout žalobkyni při plnění jejího závazku součinnost. Žalobkyně skutečně zajistila zájemce o koupi nemovitostí, avšak aniž by žalovaní porušili svou povinnost ze smlouvy týkající se poskytnutí součinnosti (za to nelze považovat jednání, kterým se žalovaní bránili uzavření pro ně nevýhodné dohody s třetí osobou), jednání se zájemci nebyla dovedena do úspěšného konce. Nedošlo tak k uzavření rezervační smlouvy, ani k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní či smlouvy kupní, a to zejména v důsledku existence omezení předmětu prodeje, které však nezpůsobili žalovaní a o němž žalobkyně věděla a musela vědět (existence sporů žalovaného s věřitelem, omezení dispozice s nemovitostmi na základě předběžného opatření soudu).

18. Podle ust. § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

19. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování (ust. § 2445 odst. 2 o. z.).

20. Podle ust. § 2447 odst. 1 o. z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

21. Podle ust. § 2447 odst. 2 o. z. bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

22. Podle ust. § 2450 o. z. zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

23. Jak již soud uvedl ve svém souhrnu skutkových zjištění, žalobkyně na základě smlouvy s žalovanými, kterou lze podřadit pod smlouvu o zprostředkování, vyvinula činnost směřující k zajištění zájemců o koupi nemovitostí žalovaných a tyto zájemce také zajistila. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zprostředkování jsou jednak identifikace zprostředkovávané smlouvy, závazek zprostředkovatele zprostředkovat uzavření takové smlouvy s třetí osobou a závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi. Pokud by se strany (ve smyslu ust. § 2445 odst. 2 o. z.) dohodly, že nebude zprostředkováváno uzavření určité smlouvy, ale bude pouze obstarána příležitost k jejímu uzavření, a zároveň by bylo zřejmé, že za toto zprostředkování bude možné požadovat odměnu, opět by šlo o smlouvu o zprostředkování. Takové ujednání stran však ze smlouvy uzavřené mezi nimi dne [datum] neplyne, když žalobkyně se zavázala k plnění ve smyslu ust. § 2445 odst. 1 o. z., tedy ke zprostředkování podpisu (minimálně rezervační) smlouvy.

24. Přestože nebylo zjištěno, že by žalobkyně porušila své povinnosti ze smlouvy, k uzavření žádného typu smlouvy se zájemci nedošlo a již jen z tohoto důvodu nedošlo k naplnění výslovného smluvního ujednání stran, kdy odměna žalobkyně (provize) byla splatná dnem„ obstarání příležitosti“ k uzavření smlouvy, přičemž za„ obstarání příležitosti“ smluvní strany považovaly uzavření smlouvy mezi žalovanými a zájemci o koupi, kteří se takovou smlouvou zavážou do konkrétního termínu uzavřít kupní smlouvu. Stejně jak smlouva samotná splatnost provize na uzavření zprostředkovávané smlouvy definuje i zákon v citovaném ust. § 2447 odst. 1 o. z., kdy v ust. § 2445 odst. 1 o. z. výslovně uvádí, že se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zajistí (zprostředkuje) uzavření určité smlouvy s třetí osobou. Nejsou-li tyto podmínky (za něž soud považuje až samotné uzavření zprostředkovávané smlouvy) splněny, nárok na provizi nevzniká.

25. Žalobkyně si přitom jako profesionál v oboru musela být vědoma toho, že nemovitosti žalovaných nejsou prosty právních vad, kdy byly dotčeny pravomocným předběžným opatřením soudu. Muselo jí být přitom zjevné (což bylo zjevné nejen žalovaným, ale i právnímu zástupci zájemců o koupi), že bez vyřešení sporu mezi žalovaným a jeho věřitelem nemůže dojít k uzavření kupní smlouvy (bez zrušení předběžného opatření nemohl být proveden zápis v katastrálním operátu ve prospěch kupujících). Jestliže k dohodě mezi žalovanými a věřitelem žalovaného nedošlo, neboť se nedohodli na parametrech jejich části obchodu, nemohlo dojít k uzavření kupní smlouvy. V řízení přitom vyšlo najevo, že k nedohodě těchto účastníků obchodu nepřispěla činnost či nečinnost žalobkyně, ale ani činnost či nečinnost žalovaných. Bylo zjištěno, že se v konečné fázi zásadně rozcházely parametry připravované dohody o narovnání, kterou měla být vyřešeny vzájemná práva a povinnosti žalovaného a jeho věřitele, přičemž nelze dovodit, že bylo povinností žalovaného (žalovaných) přistoupit na jakoukoliv (pro něho i případně nevýhodnou) formu dohody. Podmiňoval-li věřitel umožnění prodeje nemovitostí žalovaných tím, že žalovaný v rámci soudního smíru před Městským soudem v Praze uzná jeho nároky (které primárně neuznává a o něž se stále soudí) a teprve poté dojde ke zrušení předběžného opatření, je zřejmé, že na tyto návrhy nemusel žalovaný přistoupit. Jinými slovy řečeno, nelze považovat za porušení smluvního ujednání s žalobkyní, pokud žalovaní nepřistoupili na pro ně (zde z rozumně prezentovaného důvodu) nevýhodnou dohodu s třetí stranou, čímž však reálně došlo k neuzavření zprostředkovávané smlouvy. Toto jednání žalovaných neporušuje žádné ustanovení smlouvy, zejména ujednání vtělené do článku 2.2 definujícího součinnost zájemců a jejich spolupráci.

26. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyni nevznikl nárok na provizi, neboť její činnost sice směřovala k zajištění příležitosti uzavřít smlouvu, avšak sama si (jako autor znění smlouvy) ve smlouvě toto zajištění a splnění podmínek pro vznik nároku na provizi definovala tak, že musí dojít k uzavření zprostředkovávané smlouvy. Jestliže z objektivních důvodů (a nikoliv jen na straně žalovaných) k uzavření smlouvy nedošlo, nárok žalobkyni na provizi nevznikl. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

27. V řízení zároveň nebylo potvrzeno tvrzení žalovaných, že by činnost žalobkyně při plnění smlouvy pro žalované byla (v rozporu se smlouvou) jakkoliv koordinována s třetími osobami, zejména tedy se zájemci a s věřitelem žalovaného, což by mělo za následek zánik práva na provizi ve smyslu ust. § 2450 o. z.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela procesně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 11 úkony právní služby po 10 340 Kč – ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. c) – další porada s žalovanými dne [datum] a [datum], písm. d) – vyjádření k předžalobní výzvě a vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum] a závěrečný návrh, písm. g) – účast na jednání dne [datum], [datum] (2 úkony, neboť jednání trvalo dle než 2 hodiny) a [datum], a 1 úkonem právní služby v rozsahu ½ (5 170 Kč) za účast při jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek (ust. § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 12 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Podle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Právní zástupce zastupoval dva žalované, za jeden úkon právní služby mu tak náleží odměna ve výši 8 272 Kč (odměna za 1 žalovaného činí 10 340 Kč, po snížení o 20 % jde o částku 8 272 Kč u každého z žalovaných). Odměna za zastupování žalovaných tak činí 181 984 Kč (22 úkonů po 8 272 Kč), náhrada hotových výdajů 3 300 Kč (náhrady hotových výdajů se nerozšiřují podle počtu zastupovaných osob). Celkové náklady žalovaných ve výši 190 754 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).