Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

25 C 375/2021

č. j. 25 C 375/2021-146

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-24 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH05:2022:25.C.375.2021.3

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa o určení neexistence předkupního práva,

I. Určuje se neexistence předkupního práva k pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], dle článku VI. smlouvy směnné, smlouvy o zřízení věcného břemene a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne [datum], uzavřené mezi [celé jméno žalobce] narozeným [datum], bytem [adresa], [IČO] a to ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou.

II. Zamítá se žaloba s návrhem na určení neexistence předkupního práva k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] dle článku VI. smlouvy směnné, smlouvy o zřízení věcného břemene a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne [datum], uzavřené mezi [celé jméno žalobce] narozeným 6. 9. 1962, bytem [adresa], [IČO] a to ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen nahradit 1. žalované náklady řízení ve výši 6 776 Kč, k rukám právního zástupce 1. žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení neexistence předkupního práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to dle článku VI. smlouvy směnné, smlouvy o zřízení věcného břemene a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne [datum], uzavřené mezi [celé jméno žalobce], narozeným 6. 9. 1962, bytem [adresa], a společností [právnická osoba], [IČO]. V dříve vedeném řízení u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tak aby byl povolen výmaz předkupního práva. Žalobkyně tvrdila, že byla napadeným rozhodnutím dotčena na svých právech a návrh doložila prohlášením o zániku věcného práva předkupního, ve kterém uvedla, že společnost [právnická osoba] zanikla a byla vymazána z obchodního rejstříku. Katastr nemovitostí návrh žalobkyně zamítl a Městský soud v Praze žalobu rovněž zamítl. Mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva směnná, smlouva o zřízení věcného břemene a smlouva o zřízení předkupního práva. Dle názoru žalobkyně je smlouva v čl. VI., který upravuje vznik předkupního práva, neplatná, k čemuž odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1732/2010. Dle žalobkyně nebylo předkupní právo zřízeno platně, jelikož subjekty, jimž mělo svědčit, nebyly konkretizovány a byly označeny jen jako právní nástupci (subjekty, kterým mělo předkupní právo svědčit, tak byly označeny neurčitě). Nositel předkupního práva musí být označen konkrétně, neboť se jedná o právo osobní povahy a nelze označit neurčité množství osob. Avšak i za předpokladu, že by předkupní právo bylo ve smlouvě sjednáno platně, zaniklo by v důsledku zániku oprávněné osoby z předkupního práva. Kogentní právní úprava účinná do konce roku 2013 neumožňovala dědění či přechod oprávnění z předkupního práva, přičemž původně oprávněná společnost [právnická osoba] zanikla ke dni [datum]. 2. 1. žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že postrádá pasivní věcnou legitimaci. Dle jejího názoru není účastníkem hmotněprávního vztahu, o který se v posuzované věci jedná. Dále uvedla, že společnost [právnická osoba] nezanikla bez dalšího, neboť došlo k fúzi s právním nástupcem, jímž je společnost [právnická osoba], na kterou přešla veškerá práva a povinnosti zanikající společnosti, včetně práva předkupního. Subjekt oprávněný z předkupního práva stále existuje. 3. 2. žalovaná rovněž navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v důsledku vnitrostátní fúze formou sloučení uskutečněné mezi společností [právnická osoba] jako nástupnickou společností a mimo jiné zanikající společností [právnická osoba] přešlo veškeré jmění zanikajících společností na právního nástupce. Právní účinky této fúze sloučením nastaly dne [datum]. Ke dni [datum] došlo ke změně obchodní firmy nástupnické společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] žalovaná poukazuje na znění smlouvy, podle které bylo předkupní právo sjednáno ve prospěch vlastníka nemovitosti, kdy z údajů v katastru vyplývá, že vlastníkem těchto pozemků je ke dni 9. 11. 2021 1. žalovaná. Dle 2. žalované je smlouva platná, neboť subjekt je dostatečně vymezen. Zaniká-li právnická osoba s právním nástupcem, předkupní právo přechází na tohoto právního nástupce.

4. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem.

5. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ust. § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 2 Cz 8/72, publikované pod R 17/72 Sbírky soudních rozhodnutí). Určovací žaloba podle ust. § 80 o. s. ř. je zásadně žalobou preventivního charakteru a má místo jen tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, případně v těch případech, v nichž tento typ žaloby účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalující strany dříve, než toto její postavení bylo porušeno, jejím cílem je potom zásadně poskytnutí ochrany preventivní (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95).

6. Jedná se zde pouze o základní výčet judikatury k obecné otázce naléhavosti právního zájmu na určení, přičemž tu lze považovat za již zcela ustálenou. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o spor o existenci předkupního práva, tj. o existenci hmotného práva, je zde bez pochybností dán naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení. K stejnému závěru rovněž došel i Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], konkrétně v bodě 26, na něž soud pro stručnost odkazuje (č. l. 6 a násl. spisu).

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. [číslo] nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], vedený u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že k této parcele je zapsáno předkupní právo pro parcelu [číslo].

9. Ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem bylo zjištěno, že jejím článkem VI. bylo zřízeno předkupní právo tak, že žalobce se zavazuje nabídnout pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], k odkoupení vlastníkovi nemovitostí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek] a oprávněný z předkupního práva k parcele toto právo přijímá.

10. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že tento úřad rozhodl v řízení o povolení vkladu zániku předkupního práva k nemovitostem [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] nacházejících se v k. ú. [část obce] tak, že návrh na vklad zamítl.

11. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žaloba, dle níž měl být povolen výmaz předkupního práva vkladem k pozemku parc. [číslo] svědčícího pozemkům parc. [číslo] oprávnění pro [právnická osoba], všech nemovitostí nacházejících se v obci [obec], v k. ú. [část obce], čímž by bylo nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla zamítnuta.

12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že tato společnost byla ke dni [datum] vymazána. [právnická osoba] zanikla bez likvidace na základě projektu vnitrostátní fúze formou sloučení ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] z [datum rozhodnutí] [právnická osoba], [IČO] se stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba]

13. Z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] nebyly pro věc zjištěny žádné podstatné skutečnosti.

14. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr soudu o tom, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva, jejíž součástí byla i dohoda o zřízení věcného práva předkupního pro blíže neurčeného vlastníka pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze formou sloučení, kdy jejím nástupcem se stala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], resp. 2. žalovaná (po změně obchodní firmy).

15. Poměry mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

16. Podle ust. § 604 obč. zák. nepřechází předkupní právo na dědice oprávněné osoby a nelze je převést na jinou osobu.

17. Soud se v prvé řadě zaobíral platností ujednání čl. VI smlouvy. Pro posouzení platnosti je potřeba vycházet z názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozsudku ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1732/2010 Nejvyšší soud v dané věci posuzoval platnost sjednání předkupního práva ve prospěch třetích osob – právních nástupců a dospěl k závěru, že předkupní právo lze sjednat ve prospěch právních nástupců jen v případě, že by tyto osoby byly již v době jeho smluvení určeny ve smlouvě individuálně. Jestliže by bylo předkupní právo zřízeno ve prospěch neurčených právních nástupců, byla by taková smlouva v rozporu se zákonem a byla by neplatná. Dále Nejvyšší soud uvedl, že vklad do veřejných knih na základě absolutně neplatné smlouvy nemůže zhojit vady smlouvy. Tyto závěry soud vztáhl k aplikaci ust. § 604 obč. zák.

18. S přihlédnutím k výše uvedenému soud došel k závěru, že smluvní ujednání ohledně zřízení předkupního práva je neplatné. Sjednané předkupní právo svědčí vlastníkovi specifikovaných nemovitostí, nejedná se tedy o individuálně určenou osobu, v jejíž prospěch by bylo toto právo zřízeno. Soudu tak nezbylo, než určit neexistenci předkupního práva, a to ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou, která byla účastníkem smluvního ujednání.

19. Ohledně 1. žalované se soud ztotožnil s jejím vyjádřením, tedy že není ve věci pasivně věcně legitimována. 1. žalovaná nebyla účastníkem původního smluvního vztahu, přičemž s ohledem na výše uvedené není podstatné, zda v současné době je zapsána v katastrálním operátu jako vlastník předmětných pozemků. Z těchto důvodů proto soud žalobu proti 1. žalované zamítl.

20. O nákladech řízení mezi žalobcem a 2. žalovanou soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, kdy procesně úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval.

21. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní služby po 2 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. d) – vyjádření ze dne 31. 10. 2021, písm. g) – účast na jednání dne 15. 2. 2022, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky) a 2 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 vyhlášky). Celkové náklady 1. žalované ve výši 6 776 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.