25 C 382/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 002 437,64 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 661,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku 978 315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a částku 2 970 460,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 349 194 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované žalobou podanou k soudu dne [datum] zaplacení částky 4 002 437,64 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku s tvrzením, že mezi žalovanou a Českou republikou – Ministerstvem zemědělství došlo dne [datum] k uzavření 3 smluv o dílo na plnění veřejné zakázky s názvem„ [ulice] [anonymizováno 8 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]) v letech 2019 2020“. Následně došlo dne [datum] mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem k uzavření smlouvy, na jejímž základě se žalobkyně podílela na plnění smluv o dílo jako subdodavatel. Žalobkyně za provedené práce vystavila faktury v celkové výši 12 624 374 Kč, které byly splatné již v roce 2020 a byly oboustranně odsouhlasené. Žalobkyně eviduje platby žalované ve výši pouze 5 500 000 Kč, které nebyly opatřeny žádným variabilním symbolem. Žalobkyni je známo, že ze strany Ministerstva zemědělství ČR došlo vůči žalované k uplatnění požadavku na ponížení ceny díla za provedené práce ve všech třech lokalitách, a to o částku 3 562 204,75 Kč. Žalovaná z tohoto důvodu nyní požaduje ponížení fakturace rovněž po žalobkyni. Ta považuje nárok Ministerstva zemědělství ČR vůči žalované na ponížení ceny díla za sporný, stejně tak považuje za sporný i nárok žalované na ponížení fakturace vůči žalobkyni, avšak z důvodu opatrnosti se rozhodla, že až do okamžiku vyřešení spornosti ponížení ceny díla bude po žalované požadovat úhradu pouze části vystavených faktur tak, že po započtení úhrad žalované v celkové výši 5 500 000 Kč nyní požaduje úhradu zbylé části faktury [číslo] ze dne [datum], která se stala splatnou dne [datum], přičemž zbývá uhradit jistinu ve výši 53 661,82 Kč a zákonný úrok z prodlení, dále faktury [číslo] ze dne [datum], která se stala splatnou dne [datum], přičemž zbývá uhradit jistinu ve výši 978 315 Kč a zákonný úrok z prodlení a faktury [číslo] která se stala splatnou dne [datum], přičemž zbývá uhradit jistinu ve výši 2 970 460,82 Kč a zákonný úrok z prodlení. K námitce započtení žalované uvedla, že žaloba je koncipována tak, že (byť s ponížením ceny díla ze strany ministerstva nesouhlasí), tuto částku od zbývající dlužné částky 7 124 374 Kč odečítá, výsledkem je právě žalovaná částka 4 002 437 Kč. Pohledávka, kterou žalovaná uplatňuje k započtení, je potom nejen sporná, ale i nejistá.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že výslovně souhlasila se všemi v žalobě uplatněnými tvrzeními, když nepopírala uzavření smluv, provedení prací ze strany žalobkyně, jejich vzájemné odsouhlasení a ani fakturaci, přičemž výslovně potvrdila, že na vyúčtovanou částku 12 624 374 Kč zaplatila v žalobkyní uvedených termínech pouze 5 500 000 Kč. Nesporovala ni, že žalované zbývá k zaplacení částka 7 124 374 Kč, nicméně k započtení namítla svou pohledávku po žalobkyni ve výši 4 243 049,30 Kč, což je částka odpovídající snížení ceny plnění ze strany ministerstva.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou založenou podle právního řádu Slovenské republiky a žalovaná právnickou osobou založenou dle právního řádu České republiky, je v řízení dán mezinárodní prvek. Příslušnost soudu je určena dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jako„ Nařízení"), a protože má žalovaná sídlo v České republice, je k projednání žaloby příslušný český soud, konkrétně soud podepsaný.

4. Provedenými důkazy, které soud hodnotil v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, byly prokázány dále uvedené skutečnosti.

5. Žalovaná uzavřela s Ministerstvem zemědělství ČR celkem 3 smlouvy o dílo týkající se plnění veřejné zakázky (smlouvy ze dne [datum]), s žalobkyní potom smlouvu o provedení leteckých prací ze dne [datum]. Není sporu ani o tom, že smlouva s žalobkyní byla úplatná a za provedené práce v roce 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] částku 780 000 Kč (splatnou [datum]), fakturou [číslo] částku 2 742 246 Kč (splatnou [datum]), fakturou [číslo] částku 2 493 153 Kč (splatnou [datum]), fakturou [číslo] částku 871 806 Kč (splatnou [datum]), fakturou [číslo] částku 978 315 Kč (splatnou [datum]), fakturou [číslo] částku 4 758 854 Kč (splatnou [datum]). Celkem se jedná o částku 12 624 374 Kč. Není sporu ani o tom, že faktury byly vystaveny po vzájemném odsouhlasení obou smluvních stran. Žalovaná potom zaplatila žalobkyni částku 1 000 000 Kč dne [datum], dne [datum] a dne [datum], částku 500 000 Kč dne [datum] a dále znovu částku 1 000 000 Kč dne [datum] a [datum] Celkem tedy jde o nesporovanou částku 5 500 000 Kč. Žalobkyně rovněž tvrdí a žalovaná nesporuje, že žalobkyně ponížila svůj požadavek na zaplacení celkové fakturované částky 12 624 374 Kč o částku 3 562 204,75 Kč, což je částka, o kterou Ministerstvo zemědělství ČR snížilo platby dle uzavřených smluv žalované. Po tomto snížení žalobkyně požaduje zaplacení faktury [číslo] na částku 780 000 Kč, faktury [číslo] na částku 2 724 246 (z uvedeného důvodu sníženo na 1 944 572,99 Kč), faktury [číslo] na částku 2 493 153 Kč (sníženo na 1 764 948,44 Kč), celé faktury [číslo] na částku 871 806 Kč a celé faktury [číslo] na částku 978 315 Kč a rovněž faktury [číslo] na částku 4 758 854 Kč (sníženo na částku 2 970 460,82 Kč). A protože žalovaná plnila výše uvedené platby bez určení, na kterou vystavenou fakturu plní, je mezi stranami nesporné, že žalobkyně tyto platby započetla na příslušenství pohledávky a poté na nejstarší dlužné faktury tak, že plnění požaduje v rozsahu zbylé části faktury [číslo] ve výši 53 661,82 Kč, faktury [číslo] ve výši 978 315 Kč a zbývající části faktury [číslo] ve výši 2 970 460,82 Kč.

6. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění žalované částky, k plnění nedošlo, přičemž v průběhu řízení žalovaná namítla započtení své pohledávky ve výši 4 243 049,30 Kč. [jméno] k výzvě soudu upřesnila tak, že jde o součet jednotlivých snížení cen ze strany ministerstva za údajné nesplnění povinností žalované vůči konečnému objednateli, tedy ministerstvu. Touto námitkou se soud nezabýval, neboť jde o pohledávku neurčitou a zjevně nejistou (viz další výklad), která kromě toho směřuje proti nároku, který žalobou ani nebyl uplatněn.

7. Po zhodnocení provedených důkazů a tvrzení účastníků soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná uzavřela s příslušným ministerstvem 3 samostatné smlouvy (o dílo), k jejichž faktickému provedení si vybrala žalobkyni jako subdodavatele. Žalobkyně práce ve sjednaném rozsahu provedla, žalovaná provedení prací odsouhlasila a nesporovala ani žalobkyní vystavené faktury. Žalovaná dokonce na uvedené faktury plnila v několika platbách částku 5 500 000 Kč na konci roku 2020 a na počátku roku 2021. Protože v mezidobí ministerstvo snížilo platby žalované o částku 3 562 204,75 Kč, rozhodla se žalobkyně nepožadovat po žalované celou zbývající částku dle odsouhlasených a splatných faktur v celkové výši 7 124 374 Kč, ale pouze částku 4 002 437 Kč. Žalovaná tak započítává svůj údajný nárok oproti již sníženému nároku žalobkyně (o částku 3 121 937 Kč).

8. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

10. Podle ust. § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

11. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o provedení leteckých prací, kterou lze podřadit pod smlouvu o dílo. Žalobkyně sjednané práce provedla, což žalovaná odsouhlasila, vyúčtovanou (rovněž odsouhlasenou) částku však žalovaná zaplatila pouze částečně. Jedná se o 6 platech, z nichž prvé 3 byly po 1 000 000 Kč, další ve výši 500 000 Kč a zbývající 2 po 1 000 000 Kč. Protože na platbách chybělo určení, na jakou fakturu se platí, započetla žalobkyně platby na příslušenství a na nejstarší splatné faktury, přičemž již předtím částečně snížila požadovanou částku. Výsledkem je tak mezi účastníky nesporovaná částka 4 002 437 Kč ve struktuře uvedené v rozsudečném výroku, kterou soud žalobkyni přiznal, a to včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých zbývajících faktur.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

13. Pohledávka žalované směřující k započtení částky 4 243 049,30 Kč na nárok žalobkyně je potom jednak započítávána na pohledávku již z tohoto důvodu částečně poníženou a je rovněž nejistá a neurčitá, a proto není způsobilá k započtení. K problematice započtení aktivní pohledávky se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, ve kterém uvedl, že„ aktivní pohledávka musí být splatná a uplatnitelná u soudu a nesmí být nejistá nebo neurčitá. Není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky“.

14. Protože údajná pohledávka žalované neplyne přímo ze smlouvy o provedení leteckých prací, ani z žádného důkazu svědčícího o vztazích mezi účastníky a jedná se o sporný nárok třetí osoby vůči žalované, který ona poté přenáší do vztahu mezi účastníky, jde o pohledávku naprosto nejistou a neurčitou, kterou se soud nezabýval.

15. Náhradu nákladů zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek ust. § 142a odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 200 122 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají ze 4 úkonů právní služby po 24 340 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby a předžalobní výzvy, písm. g) – účast na jednání soudu dne [datum] a [datum] a z 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, s připočtením soudního poplatku) ve výši 349 194 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).