25 C 386/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žaloba o zaplacení 280 000Kč s přísl.,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 280 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 72 806 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 280 000 Kč s příslušenstvím, když tvrdí, že žalované poskytla na základě ústné smlouvy ze dne [datum] částku 200 000 Kč převodem na její bankovní účet a na základě ústní smlouvy ze dne [datum] další částku 80 000 Kč převodem na tentýž účet. Žalobkyně popírá existenci jakékoliv pohledávky syna žalované, popírá platnost postoupení takovéto pohledávky a tím i možnost zápočtu této pohledávky. Smlouvu o postoupení pohledávky žalobkyně považuje za neplatnou z důvodu neurčitosti a zároveň uvádí, že synovi žalované měla žalobkyně na základě dohody vrátit částku 1 230 180 Kč, učinila tak jednak převody z bankovního účtu a dále i hotovostními platbami, které doložila pokladními doklady.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že nepopírala uzavření smlouvy o poskytnutí finanční částky ve výši 200 000 Kč (dokonce s úrokem v celkové výši 210 000 Kč), popírala pouze uzavření smlouvy týkající se částky 80 000 Kč. Pohledávka v žalované výši však podle ní zanikla, neboť žalovaná smluvně převzala pohledávku syna, kterou měl za žalobkyní. Jednalo se o pohledávku ve výši 500 000 Kč, u níž tvrdí, že se jedná o původní částku 1 230 180 Kč související s neoprávněným čerpáním žalobkyně oproti smlouvě, z níž nebylo zaplaceno synovi žalované právě těchto 500 000 Kč. Žalovaná tak vznesla proti žalované částce námitku započtení.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané tyto skutečnosti:

4. Žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet žalované částku 200 000 Kč s označením platby„ zápůjčka [celé jméno žalované]“, což žalovaná nepopírá a u této částky tedy nezpochybňuje, že došlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce peněz. Žalobkyně však zaslala na stejný účet dne [datum] další částku 80 000 Kč s označením„ zápůjčka [celé jméno žalované] navýšení“. Uzavření smlouvy v tomto rozsahu žalovaná sice neguje, avšak platba na účet je doložena stejným způsobem jako v případě, kdy žalovaná uzavření smlouvy nepopírá.

5. Žalobkyně vyzvala žalovanou na její poslední známou adresu v [obec] k zaplacení žalované částky do [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání).

6. Žalovaná předložila soudu dokument nazvaný„ smlouva o postoupení pohledávky“, ve které jsou označeni [příjmení] [příjmení] jako postupitel a žalovaná jako postupník. Postupitel se zde prezentuje jako věřitel žalobkyně z titulu smlouvy o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti – rodinného domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum] a smlouvy o úschově ze dne [datum], konkrétně pohledávky ve výši 500 000 Kč s nespecifikovaným příslušenstvím (odkaz na článek IV. odstavec 3 písm. b) blíže neoznačené smlouvy), splatné dne [datum], aniž by však byla tato pohledávka blíže vysvětlena. Uvedená pohledávka měla být postoupena žalované za 1 Kč, která byla údajně zaplacena při podpisu. Smlouva měla být uzavřena dne [datum], podpisy stran nebyly ověřeny.

7. Dne [datum] byl naproti tomu ověřen podpis [jméno] [příjmení] pod plnou mocí, kterou zmocnil žalovanou k zastupování a zároveň k vyřízení úhrady„ přeplatku“ od žalobkyně v souvislosti s prodejem nemovitosti [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] [příjmení] [příjmení] v dokumentu potvrdil, že žalovaná si„ zapůjčila“ od žalobkyně částku 210 000 Kč včetně úroku a zmocnil ji k jednání s žalobkyní o vrácení„ neoprávněně čerpaného přeplatku ve výši 500 000 Kč, přičemž z této částky jí umožnil čerpat úhradu dluhu ve výši 210 000 Kč.

8. Uvedený dokument byl zmocnitelem podepsán až dne [datum], měl tedy zmocnit žalovanou k jednání v zastoupení jeho osoby tři dny poté, kdy měl na žalovanou výše uvedenou pohledávku již postoupit.

9. Soud tak nemá za prokázané, že by na žalovanou byla platně postoupena pohledávka [jméno] [příjmení] za žalobkyní, když dva výše uvedené důkazy se navzájem vylučují a svědčí spíše o účelovosti vytvoření smlouvy o postoupení pohledávky. Kromě toho bude dále rozvedeno, jakým způsobem soud posuzuje platnost výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.

10. Smlouvu o výhradním zprostředkování prodeje včetně dodatků, smlouvu kupní a smlouvu o zástavě potom soud již v těchto souvislostech blíže nehodnotil, neboť není prokázána obrana žalované, že na ní byla platně převedena pohledávka [jméno] [příjmení]. Soud proto ani neměl důvod zabývat se tvrzeními žalobkyně, že částka 1 230 180 Kč, o kterou se obrana žalované opírá, byla prostřednictvím bezhotovostních a hotovostních plateb synovi žalované zcela vrácena.

11. Ze stejných důvodů soud zamítl návrh žalované na výslech jednatele žalobkyně, žalované a jejího syna.

12. Žalovaná ve své obraně také zpochybňuje některé příjmové pokladní doklady s tím, že jsou antedatovány, respektive že částky na nich uvedené nebyly [jméno] [příjmení] zaplaceny. Žalovaná však tato tvrzení snáší ve chvíli, kdy nenabízí soudu žádný důkaz, který prokazuje nesprávnost těchto příjmových dokladů (soud tak předesílá, že by z těchto dokladů vycházel, pokud by nebyl prokázán jejich opak).

13. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

14. Žalovaná na základě ústní smlouvy obdržela na svůj účet od žalobkyně částku 200 000 Kč a 80 000 Kč, prvou z nich jako zápůjčku nepopírá, druhou neguje, avšak částka 80 000 Kč byla na její účet žalobkyní převedena naprosto shodným způsobem jako částka prvá. Žalovaná byla vyzvána k vrácení obou částek, oproti prvé z nich nevznesla dokonce žádné obranné tvrzení s výjimkou údajného zápočtu postoupené pohledávky. Soud tak uzavírá, že žalované byla žalobkyní poskytnuta celková částka 280 000 Kč na základě ústní dohody a žalovaná ani přes výzvu žalobkyni z této částky nic nevrátila. Naopak v řízení nebylo provedenými důkazy prokázáno, že by [příjmení] [příjmení] na žalovanou platně převedl existující pohledávku za žalobkyní, nevzniklo tak právo žalované domáhat se v tomto řízení započtení takovéto pohledávky po žalobkyni.

15. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Žalobkyně přenechala žalované částky 200 000 Kč a 80 000 Kč s tím, že tyto má po čase vrátit prostřednictvím kupní ceny získané prodejem nemovitostí, jejichž prodej žalobkyně pro rodinu žalované zprostředkovávala. Žalovaná žádnou z částek nevrátila ani přes výzvu žalobkyně, naopak se sama snažila započítat proti pohledávce žalobkyně pohledávku jejího syna, kterou měl údajně za žalobkyní. Tato její jediná obrana však byla neúspěšná, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo podle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když prvým dnem prodlení je datum [datum], a to s ohledem na lhůtu poskytnutou ve výzvě ze dne [datum].

18. V případě, že by nebyl zjištěn právní důvod platby žalobkyně na účet žalované ve výši 80 000 Kč, postupoval by soud podle ust. § 2991 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Ke vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je totiž nezbytné, aby jeden subjekt získal majetkové hodnoty na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Jak uvádí Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. III. ÚS 3822/15, aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot a pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (bylo by možné odkázat též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2550/2008).

20. Pokud by tedy nárok žalobkyně nevznikl na základě ústní smlouvy (smluv) o zápůjčce, přijetím obou částek bez konkrétního spravedlivého důvodu by se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a tím by vzniklo právo žalobkyně na vydání obohacení. Soud by proto žalobě i za takového stavu věci vyhověl.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

22. Obranu žalované spočívající v tvrzení o údajném započtení postoupené pohledávky soud posuzoval podle ust. § 1879 o. z., kdy věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Smlouva označená žalovanou je však zjevně účelová, když měla být podepsána mezi postupitelem [jméno] [příjmení] a žalovanou jako postupníkem dne [datum], přičemž postupník ještě dne [datum] zmocňoval žalovanou k vymáhání pohledávky, kterou jí již údajně postoupil. Je tedy jen otázkou, kdy a za jakým účelem byla smlouva skutečně vytvořena, a kromě toho platí, že text smlouvy jen nejasně formuluje, o jakou pohledávku a z jakého konkrétního smluvního vztahu se vlastně jedná. Smlouva je tak zjevně neurčitá, přičemž tato neurčitost jí činí neplatnou ve smyslu ust. § 574 a násled. o. z.

24. K tvrzenému započtení údajně postoupené pohledávky žalované soud dále uvádí, že v okolnostech souzené věci by byla takto postoupená pohledávka žalované vůči žalobkyni značně nejistá a neurčitá a nebyla by proto ani způsobilá k započtení ve smyslu ust. § 1987 o. z. Zde lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž dovolací soud uvedl, že aktivní pohledávka musí být splatná a uplatnitelná u soudu a nesmí být nejistá nebo neurčitá. Není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne).

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 9 420 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – návrh ve věci samé, písemná předžalobní výzva, replika k vyjádření žalované, písm. g) – účast u jednání, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky) a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 72 806 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových a zaplacený soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).