25 C 386/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žaloba o zaplacení 280 000Kč s přísl.,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 280 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 72 806 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 280 000 Kč s příslušenstvím, když tvrdí, že žalované poskytla na základě ústné smlouvy ze dne datum částku 200 000 Kč převodem na její bankovní účet a na základě ústní smlouvy ze dne datum další částku 80 000 Kč převodem na tentýž účet. Žalobkyně popírá existenci jakékoliv pohledávky syna žalované, popírá platnost postoupení takovéto pohledávky a tím i možnost zápočtu této pohledávky. Smlouvu o postoupení pohledávky žalobkyně považuje za neplatnou z důvodu neurčitosti a zároveň uvádí, že synovi žalované měla žalobkyně na základě dohody vrátit částku 1 230 180 Kč, učinila tak jednak převody z bankovního účtu a dále i hotovostními platbami, které doložila pokladními doklady.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že nepopírala uzavření smlouvy o poskytnutí finanční částky ve výši 200 000 Kč (dokonce s úrokem v celkové výši 210 000 Kč), popírala pouze uzavření smlouvy týkající se částky 80 000 Kč. Pohledávka v žalované výši však podle ní zanikla, neboť žalovaná smluvně převzala pohledávku syna, kterou měl za žalobkyní. Jednalo se o pohledávku ve výši 500 000 Kč, u níž tvrdí, že se jedná o původní částku 1 230 180 Kč související s neoprávněným čerpáním žalobkyně oproti smlouvě, z níž nebylo zaplaceno synovi žalované právě těchto 500 000 Kč. Žalovaná tak vznesla proti žalované částce námitku započtení.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané tyto skutečnosti:

4. Žalobkyně zaslala dne datum na bankovní účet žalované částku 200 000 Kč s označením platby„ zápůjčka celé jméno žalované“, což žalovaná nepopírá a u této částky tedy nezpochybňuje, že došlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce peněz. Žalobkyně však zaslala na stejný účet dne datum další částku 80 000 Kč s označením„ zápůjčka celé jméno žalované navýšení“. Uzavření smlouvy v tomto rozsahu žalovaná sice neguje, avšak platba na účet je doložena stejným způsobem jako v případě, kdy žalovaná uzavření smlouvy nepopírá.

5. Žalobkyně vyzvala žalovanou na její poslední známou adresu v obec k zaplacení žalované částky do datum (prokázáno předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání).

6. Žalovaná předložila soudu dokument nazvaný„ smlouva o postoupení pohledávky“, ve které jsou označeni příjmení příjmení jako postupitel a žalovaná jako postupník. Postupitel se zde prezentuje jako věřitel žalobkyně z titulu smlouvy o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti – rodinného domu ulice a číslo, PSČ obec a číslo ze dne datum, kupní smlouvy ze dne datum a smlouvy o úschově ze dne datum, konkrétně pohledávky ve výši 500 000 Kč s nespecifikovaným příslušenstvím (odkaz na článek IV. odstavec 3 písm. b) blíže neoznačené smlouvy), splatné dne datum, aniž by však byla tato pohledávka blíže vysvětlena. Uvedená pohledávka měla být postoupena žalované za 1 Kč, která byla údajně zaplacena při podpisu. Smlouva měla být uzavřena dne datum, podpisy stran nebyly ověřeny.

7. Dne datum byl naproti tomu ověřen podpis jméno příjmení pod plnou mocí, kterou zmocnil žalovanou k zastupování a zároveň k vyřízení úhrady„ přeplatku“ od žalobkyně v souvislosti s prodejem nemovitosti ulice a číslo, PSČ obec a číslo příjmení příjmení v dokumentu potvrdil, že žalovaná si„ zapůjčila“ od žalobkyně částku 210 000 Kč včetně úroku a zmocnil ji k jednání s žalobkyní o vrácení„ neoprávněně čerpaného přeplatku ve výši 500 000 Kč, přičemž z této částky jí umožnil čerpat úhradu dluhu ve výši 210 000 Kč.

8. Uvedený dokument byl zmocnitelem podepsán až dne datum, měl tedy zmocnit žalovanou k jednání v zastoupení jeho osoby tři dny poté, kdy měl na žalovanou výše uvedenou pohledávku již postoupit.

9. Soud tak nemá za prokázané, že by na žalovanou byla platně postoupena pohledávka jméno příjmení za žalobkyní, když dva výše uvedené důkazy se navzájem vylučují a svědčí spíše o účelovosti vytvoření smlouvy o postoupení pohledávky. Kromě toho bude dále rozvedeno, jakým způsobem soud posuzuje platnost výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.

10. Smlouvu o výhradním zprostředkování prodeje včetně dodatků, smlouvu kupní a smlouvu o zástavě potom soud již v těchto souvislostech blíže nehodnotil, neboť není prokázána obrana žalované, že na ní byla platně převedena pohledávka jméno příjmení. Soud proto ani neměl důvod zabývat se tvrzeními žalobkyně, že částka 1 230 180 Kč, o kterou se obrana žalované opírá, byla prostřednictvím bezhotovostních a hotovostních plateb synovi žalované zcela vrácena.

11. Ze stejných důvodů soud zamítl návrh žalované na výslech jednatele žalobkyně, žalované a jejího syna.

12. Žalovaná ve své obraně také zpochybňuje některé příjmové pokladní doklady s tím, že jsou antedatovány, respektive že částky na nich uvedené nebyly jméno příjmení zaplaceny. Žalovaná však tato tvrzení snáší ve chvíli, kdy nenabízí soudu žádný důkaz, který prokazuje nesprávnost těchto příjmových dokladů (soud tak předesílá, že by z těchto dokladů vycházel, pokud by nebyl prokázán jejich opak).

13. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

14. Žalovaná na základě ústní smlouvy obdržela na svůj účet od žalobkyně částku 200 000 Kč a 80 000 Kč, prvou z nich jako zápůjčku nepopírá, druhou neguje, avšak částka 80 000 Kč byla na její účet žalobkyní převedena naprosto shodným způsobem jako částka prvá. Žalovaná byla vyzvána k vrácení obou částek, oproti prvé z nich nevznesla dokonce žádné obranné tvrzení s výjimkou údajného zápočtu postoupené pohledávky. Soud tak uzavírá, že žalované byla žalobkyní poskytnuta celková částka 280 000 Kč na základě ústní dohody a žalovaná ani přes výzvu žalobkyni z této částky nic nevrátila. Naopak v řízení nebylo provedenými důkazy prokázáno, že by příjmení příjmení na žalovanou platně převedl existující pohledávku za žalobkyní, nevzniklo tak právo žalované domáhat se v tomto řízení započtení takovéto pohledávky po žalobkyni.

15. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Žalobkyně přenechala žalované částky 200 000 Kč a 80 000 Kč s tím, že tyto má po čase vrátit prostřednictvím kupní ceny získané prodejem nemovitostí, jejichž prodej žalobkyně pro rodinu žalované zprostředkovávala. Žalovaná žádnou z částek nevrátila ani přes výzvu žalobkyně, naopak se sama snažila započítat proti pohledávce žalobkyně pohledávku jejího syna, kterou měl údajně za žalobkyní. Tato její jediná obrana však byla neúspěšná, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo podle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když prvým dnem prodlení je datum datum, a to s ohledem na lhůtu poskytnutou ve výzvě ze dne datum.

18. V případě, že by nebyl zjištěn právní důvod platby žalobkyně na účet žalované ve výši 80 000 Kč, postupoval by soud podle ust. § 2991 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Ke vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je totiž nezbytné, aby jeden subjekt získal majetkové hodnoty na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Jak uvádí Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. III. ÚS 3822/15, aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot a pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (bylo by možné odkázat též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2550/2008).

20. Pokud by tedy nárok žalobkyně nevznikl na základě ústní smlouvy (smluv) o zápůjčce, přijetím obou částek bez konkrétního spravedlivého důvodu by se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a tím by vzniklo právo žalobkyně na vydání obohacení. Soud by proto žalobě i za takového stavu věci vyhověl.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

22. Obranu žalované spočívající v tvrzení o údajném započtení postoupené pohledávky soud posuzoval podle ust. § 1879 o. z., kdy věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Smlouva označená žalovanou je však zjevně účelová, když měla být podepsána mezi postupitelem jméno příjmení a žalovanou jako postupníkem dne datum, přičemž postupník ještě dne datum zmocňoval žalovanou k vymáhání pohledávky, kterou jí již údajně postoupil. Je tedy jen otázkou, kdy a za jakým účelem byla smlouva skutečně vytvořena, a kromě toho platí, že text smlouvy jen nejasně formuluje, o jakou pohledávku a z jakého konkrétního smluvního vztahu se vlastně jedná. Smlouva je tak zjevně neurčitá, přičemž tato neurčitost jí činí neplatnou ve smyslu ust. § 574 a násled. o. z.

24. K tvrzenému započtení údajně postoupené pohledávky žalované soud dále uvádí, že v okolnostech souzené věci by byla takto postoupená pohledávka žalované vůči žalobkyni značně nejistá a neurčitá a nebyla by proto ani způsobilá k započtení ve smyslu ust. § 1987 o. z. Zde lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž dovolací soud uvedl, že aktivní pohledávka musí být splatná a uplatnitelná u soudu a nesmí být nejistá nebo neurčitá. Není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne).

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 9 420 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – návrh ve věci samé, písemná předžalobní výzva, replika k vyjádření žalované, písm. g) – účast u jednání, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky) a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 72 806 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových a zaplacený soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.