25 C 79/2024
č. j. 25 C 79/2024-12
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 16 901,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Soud uznal, že žalovaný se zavázal k úhradě služeb a splátek za zařízení na základě smlouvy o elektronických komunikacích a jejích dodatků. Rozhodnutí se opřelo o § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích a § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 901,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 901,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 901,90 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že je poskytovatelem telekomunikačních služeb a také prodává koncová zařízení na splátky anebo umožňuje využívání služeb s telekomunikačními službami souvisejícími či souvisejícími s užíváním koncových telekomunikačních zařízení, přičemž žalovaný užíval telekomunikační služby žalobkyně a využil služby a jiná plnění, které byly žalovanému žalobkyní vyúčtovány. Žalovaný však za tato plnění neuhradil částku v celkové výši 16 901,90 Kč, a to konkrétně za splátky smart boxu, splátky set-top-boxu, za platby přes O2, poplatek ze tištěné vyúčtování, za doplňkovou službu videotéka a doplňkovou službu O2 security.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování elektronických komunikací a dohodu o splácení kupní ceny za zařízení ve znění dodatku ke smlouvě ze dne 30. 10. 2020 a dodatku ke smlouvě ze dne 3. 11. 2020, na základě kterých žalobkyně žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a dále žalovanému prodala koncová zařízení a žalovaný se za poskytnuté služby a koupi koncových zařízení, jejichž kupní cena byla sjednána formou pravidelných měsíčních splátek, zavázal žalobkyni hradit částky na základě vyúčtování vystavených žalobkyní (dodatek ke smlouvě ze dne 30. 10. 2020, dodatek ke smlouvě ze dne 8. 12. 2020, dodatek ke smlouvě ze dne 3. 11. 2020, všeobecné podmínky poskytování služeb, ceník základních služeb, ceník volitelných služeb, předávací protokol). Žalobkyně žalovanému postupně za výše uvedené služby vystavila vyúčtování, a to za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 fakturu č. 5157757314 splatnou dne 24. 5. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 659 Kč, za období od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 fakturu č. 5159423183 splatnou dne 23. 6. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 525 Kč, za období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021 fakturu č. 5161094460 splatnou dne 23. 7. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 466 Kč, za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 fakturu č. 512755166 splatnou dne 23. 8. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 466 Kč, za období od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 fakturu č. 5164543939 splatnou dne 23. 9. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 466 Kč, za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 fakturu č. 5166106092 splatnou dne 25. 10. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 466 Kč, za období od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021 fakturu č. 5167740370 splatnou dne 23. 11. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 315 Kč, za období od 1. 11. 2021 do 30. 11. 2021 fakturu č. 5169229724 splatnou dne 23. 12. 2021, dle které si žalobkyně nárokuje částku 5 126 Kč, za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 fakturu č. 5171067105 splatnou dne 24. 1. 2022, dle které si žalobkyně nárokuje částku 8 324 Kč, které však žalovaný ani přes výzvu neuhradil (faktura č. 5157757314, faktura č. 5159423183, faktura č. 5161094460, faktura č. 512755166, faktura č. 5164543939, faktura č. 5166106092, faktura č. 5167740370, faktura č. 5169229724, faktura č. 5171067105, upomínka ze dne 17. 9. 2021), pročež žalobkyně žalovanému ke dni 1. 11. 2021 zrušila poskytované služby (zrušení poskytování služeb ze dne 27. 9. 2021 včetně dodejky, pokus o smír ze dne 13. 12. 2021). Žalobkyně dále požadovala úhradu poplatku za zaslání tištěné verze vyúčtování (ceník základních služeb).
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění jejich dodatků, jejichž součástí byla také koupě zařízení, na základě kterých se žalovaný zavázal hradit vyúčtované služby, což však nečinil, pročež mu žalobkyně vypověděla předmětnou smlouvu. Žalobkyně se po žalovaném domáhala úhrady částky v celkové výši 16 901,90 Kč, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil.
7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 16 901,90 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění jejích dodatků ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), jejichž součástí byly také kupní smlouvy na zařízení uzavřené v souladu s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy se tak žalovaný zavázal žalobkyni v rámci vyúčtování služeb hradit v souladu s § 64 zákona o elektronických komunikacích nejen částky za poskytnuté služby, ale také v pravidelných měsíčních splátkách kupní ceny za zařízení. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.