25 C 9/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 175 671Kč s příslušenstvím, <b>I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 160 000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení a v části, ve které se domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 175 671 Kč za dobu od 30. 10. 2019 do 12. 12. 2019.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 144 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 144 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 671 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady řízení státu ve výši 4 955 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna nahradit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady řízení státu ve výši 22 574 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 9. 1. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 335 671 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že na základě cenové nabídky u žalované objednala dílčí operaci broušení 60 kusů dílců [anonymizováno] dle specifikace a zaslané výkresové dokumentace. Dílo bylo žalovanou dodáno jako neshodné s výkresovou dokumentací, čímž žalobkyni vznikla škoda, kterou vyčíslila ve výši ceny neshodných dílců (150 000 Kč), dopravy dílců na reklamaci a zpět (3 421 Kč), úpravy dílců po reklamaci (5 450 Kč), dopravy k cílovému zákazníkovi a zpět (16 800 Kč) a za prodlení s dodáním dílců (160 000 Kč). Tvrdila, že dílce byly předány žalované k opracování dne 15. 8. 2019, žalobkyně za toto opracování zaplatila vyúčtovanou cenu, po převzetí dílců však byla zjištěna drsnost jejich povrchu mimo toleranci uvedenou ve výkresové dokumentaci. Žalobkyně vytkla žalované vady, ta slíbila jejich opravu, do 19. 9. 2019 si však reklamované dílce u žalobkyně nevyzvedla. Proto tohoto dne žalobkyně dílce dopravila k žalované, opakovaně pak žalovanou vyzývala k jejich opravě. Až 23. 10. 2019 žalovaná předala dílce žalobkyni, která si však musela zajistit jejich přepravu. Při kontrolním měření žalobkyně zjistila, že více než polovina dílců je opět mimo toleranci výkresové dokumentace. Dílce byly žalovanou předány potlučené, vyskytovaly se na nich rýhy a nerovnosti. Žalobkyně proto provedla jejich opravu a dodala je konečnému zákazníkovi, ten však všechny dílce shledal nepoužitelnými. Žalobkyně tak u žalované uplatnila nárok na náhradu škody ve shora uvedené výši.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět v části, kterou se domáhala prodlení s dodáním reklamovaných dílců (160 000 Kč). Soud řízení v této části zastavil usnesením ze dne 30. 11. 2020. Zpětvzetí žaloby bylo upřesněno poté tak, že žalobkyně měla v úmyslu vzít žalobu rovněž v části příslušenství. Soud proto řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí podle ust. § 96 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) zastavil.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že nárok žalobkyně na náhradu škody vychází z vad díla a tyto vady žalovaná popírá, nejsou prokázané a není zřejmé, zda se mají týkat všech dílců nebo jenom některých z nich. Žalovaná tak popírá vznik škody a opožděné vytčení vad. Doplnila, že ačkoliv se žalobkyně domáhá náhrady škody za poškozené dílce [anonymizováno], jejich úpravu po reklamaci a nákladů na dopravu, není zřejmé, v čem má daná škoda spočívat, tedy zda se jedná o hodnotu neopracovaného polotovaru, nebo hodnotu opracovaného dílce, nebo dokonce o ušlý zisk. Kromě toho výpočet představený žalobkyní, kdy by na jednom dílci měla vzniknout škoda ve výši 2 500 Kč, nejsou ničím podloženy. Ujednání o ceně mezi žalobkyní a jejím zákazníkem není pro určení výše tvrzené škody relevantní. O oprávněnosti podané žaloby tak rozhoduje obsah a výklad zpracovaného znaleckého posudku, přičemž znalec se vyjadřuje k měřicím protokolům předloženým žalobkyní a hodnotí je jako neprůkazné. Ten se navíc výrazně odchýlil od svého zadání, kdy měl posoudit nejméně 1/3 z předložených kovových dílců a určit, zda žalovaná provedla obrábění v souladu s objednávkou žalobkyně a dodanou výkresovou dokumentací. Znalec však v provozovně žalobkyně náhodný výběr dílců neprováděl, s žalobkyní se dohodl na tom, že ke zkoumání budou vybrány pouze takové dílce, u nichž je možné případné pochybení žalované konstatovat. Žalovaná namítá, že žalobkyně svou nečinností způsobila, že 30 ks dílců z celkových 60 zoxidovalo a ze zkoumání těchto dílců by tedy nebylo možné určit, zda se u nich žalovaná dopustila nějakého pochybení. Znalec potom své závěry extrapoloval na celý soubor dílců. Z tohoto důvodu žalobkyně u 30 kusů dílců, tedy u 50 % dílců vymezených v žalobě, vznik škody neprokázala. Žalovaná dále namítala další drobné nedostatky posudku, přičemž akcentovala skutečnost, že některé z dílců byly opracovány na žalobkyní požadované rozměry. Žalovaná tedy žádnou škodu způsobit žalobkyni nemohla, neboť její opracování nemohlo změnit již předtím daný stav, že dané polotovary dílců ještě před opracováním byly z hlediska plnění žalobkyní zamýšlené zakázky nepoužitelné. Jestliže byly jednotlivé dílce dále neopracovatelné, jsou žalobkyní tvrzené náklady (které navíc nejsou řádně podloženy) vynaloženy neúčelně.

4. Po provedeném dokazování podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, byly zjištěny dále uvedené skutečnosti:

5. Žalobkyně objednala u žalované dne 31. 7. 2019 broušení 60 kusů dílců [anonymizováno] dle dodané výkresové dokumentace za cenu 24 000 Kč (objednávka [číslo] [rok]).

6. U žalobkyně si předtím dodávku dílců [anonymizováno] (60 kusů) objednala společnost [právnická osoba], cena za dílec 2 500 Kč, cena celkem 150 000 Kč (objednávka ze dne 25. 7. 2019).

7. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni za broušení 60 kusů dílců částku 24 000 Kč bez DPH (faktura [číslo]). Není sporu o tom, že tato částka byla žalobkyní zaplacena.

8. Žalobkyně emailem ze dne 2. 9. 2019 reklamovala u žalované všechny dílce (hřídele), které žalovaná brousila s tím, že rozměrově sice souhlasí, ale drsnost povrchů je mimo toleranci. Vyzvala žalovanou, aby si pro reklamované dílce přijela do její provozovny v [obec].

9. Opravu dílců žalobkyně u žalované urgovala emailem ze dne 21. 9. 2019, kdy ji vyzvala k převzetí dílců nejpozději do 25. 9. 2019.

10. Opětovná výzva k dodání dílců dle objednávky a reklamace byla žalované zaslána emailem ze dne 14. 10. 2019.

11. Jednatelka žalované odpověděla dopisem ze dne 15. 10. 2019 s tím, že tvrzení jsou nepravdivá a se svědkem [příjmení] byla uzavřena dohoda, která bude splněna.

12. Z emailu ze dne 20. 10. 2019 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] za žalobkyni (přes tvrzení žalované v dopise ze dne 15. 10. 2019) upozornil na to, že dohoda nebyla splněna. Dílce nebyly žalovanou předány, žalobkyni ani nebylo umožněno si je odvézt z provozovny žalované. Ani dne 18. 10. 2019 dílce nebyly připravené k předání, kdy pracovník žalované sdělil, že dílce nejsou ve shodě s výkresovou dokumentací. Žalobkyně tak znovu žádala o sdělení místa a termínu předání předmětných dílců.

13. Dne 23. 10. 2019 žalobkyně potvrdila, že si teprve tohoto dne převzala od žalované dílce v počtu 60 kusů, dílce budou přeměřeny a pokud budou v rozporu s výkresovou dokumentací, bude zaslán reklamační protokol.

14. Měřící protokol ze dne 23. 10. 2019 potom pouze svědčí o naměřených hodnotách, kdy bez dalšího odborného posouzení z něho soud nemůže učinit žádný závěr.

15. Emailem ze dne 12. 12. 2019 žalobkyně sdělila žalované, že došlo k odmítnutí zakázky ze strany koncového zákazníka žalobkyně, neshoda na broušených dílcích je shledána v nedodržení mezních tolerancí a předepsaných drsností. V tomto emailu žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 335 671 Kč.

16. Dopisem ze dne 17. 12. 2019 žalobkyně sdělila žalované, že jejím koncovým zákazníkem [právnická osoba] bylo vytknuto, že všechny dodané dílce nejsou ve shodě s dodanou dokumentací. Neshoda byla na žalovanou broušených průměrech shledána v nedodržení mezních tolerancí a předepsaných drsností. Žalobkyně tímto dopisem žádá žalovanou o vyřešení situace, přičemž požaduje částku 335 671 Kč bez DPH, kterou vyčíslila jako náhradu škody způsobem uvedeným v původním znění žaloby. K takto vyčíslené škodě žalobkyně zaslala žalované rovněž fakturu [číslo] [rok], v jejíž příloze je náhrada škody popsána shodně jako v žalobě.

17. Dne 16. 6. 2020 společnost [právnická osoba] informovala žalobkyni, že předběžná cenová nabídka na čištění, opravu poškozených hran a průměrů, konzervace a balení činí 350 Kč za kus, celkem 7 000 Kč Cena je bez DPH a dopravy, může se však lišit podle míry poškození (email z uvedeného dne).

18. Téhož dne byla žalobkyně informována společností [právnická osoba], že cena za dopravu na trase [obec] (sídlo žalobkyně) do [obec] (sídlo žalované) a zpět, při přepravě 2 kusů kovových palet s dílci o hmotnosti 1 200 kg, by byla 1 800 Kč.

19. Z vyjádření [celé jméno svědka] (absolventa fakulty strojního inženýrství pracujícího 15 let na pozici vedoucího oddělení řízení jakosti ve strojírenské firmě) ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že tato osoba posoudila předmětné dílce s tím, že tyto výrobky se měly nejprve opracovat metodou soustružení (to provedla žalobkyně), následně tepelně zpracovat (kalením, dle výkresové dokumentace) a jako dokončovací operace se měl dílec [anonymizováno] brousit (což měla provést žalovaná). Žalovaná provedla dokončovací operaci, broušení na kulato, a nedodržela mezní odchylky na předmětných průměrech. Z náměrových protokolů je zřejmé, že nebyla dodržena drsnost povrchu požadovaná v dokumentaci. Dílce byly opracovány broušením na samou spodní hranici požadovaných mezních úchylek, oprava byla možná pouze leštěním, které má minimální úbytek materiálu. Po opravě dílců je zřejmé, že leštění nebylo žalovanou provedeno, neboť dílce vykazují neshodu jak v broušení mezních tolerancí rozměrových, nebyla dodržena ani tolerance drsnosti. Takto vyrobené dílce nejsou shodné se zadáním a dodanou výkresovou dokumentací a pro další použití jsou nevhodné, mají hodnotu nanejvýše železného šrotu. 20. [celé jméno svědka] soud rovněž vyslechl a zjistil, že svědek nemá vztah k žalobkyni, pouze zná svědka [příjmení] z bývalého zaměstnání. Nyní pracuje pro jinou strojírenskou firmu v oddělení řízení kvality, je odborníkem v posouzení vlastností strojírenských výrobků. O věci je informován proto, že zpracovával písemné vyjádření (odstavec 19), z předmětných dílců předtím viděl do 20 kusů. Měl k dispozici rovněž výkresovou dokumentaci a měřící protokoly, kdy výrobky vykazovaly vady. Konečný zákazník dodal výkres, jak má výrobek vypadat, požadoval dodržení rozměrů na výkresech uvedených. Existují určité tolerance tvaru a polohy, avšak v daném případě šla většina rozměrů mimo průměry, které byly na výkresu a neodpovídala rovněž drsnost povrchu na některých z výrobků. Největší problém byl u průměru výrobků, které byly takzvaně podbroušené. Zkoumané dílce jsou použitelné jen jako surové železo, neboť byly vyrobeny pro konkrétní stroj.

21. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že dílce nebyly vyrobeny dle výkresu a nebyly proto přijaty z důvodu nedodržení rozměrů a drsností na dokumentaci. Všechny hřídele byly vyhodnoceny jako nepoužitelné z důvodu podbroušení povrchů. Tyto dílce byly dodány na náklady žalobkyně koncovému zákazníkovi, ten předchozí výsledek kontroly potvrdil a následně s touto společností ukončil spolupráci (tím došlo i k ukončení spolupráce s žalobkyní).

22. Ze zkušebního protokolu [číslo] (německý originál, český překlad) soud zjistil, že bylo změřeno 30 kusů hřídelů, na průměrech 65K5 a 85K5 jsou mimo toleranci (drsnost povrchu) a povrchy nejsou hladké (75HS). Hřídele jsou proto nepoužitelné.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], výkonného ředitele žalobkyně, soud zjistil, že objednávka na opracování dílců byla provedena standardním způsobem, následně byly dílce přivezeny přímo z kalírny k žalované. Zakázku žalovaná provedla, dostala za ni i zaplaceno. Když žalobkyně provedla kontrolu dílců, bylo zjištěno, že drsnost je zcela mimo toleranci. Žalobkyně reklamovala, žalovaná si však dílce zpět nepřevzala, po urgencích je k ní nakonec přivezla sama žalobkyně. Po dalších úpravách provedených u žalované už jednotlivé dílce nejsou použitelné, neboť jsou menší, musely by se za vysokých nákladů upravit ty části, do kterých měly předmětné dílce zapadnout.

24. Ze znaleckého posudku ze dne 20. 10. 2021 (kdy úkolem znalce bylo za účasti konzultanta specializovaného na obrábění na hrotových bruskách posoudit nejméně 1/3 předmětných dílců, z nichž měl náhodně vybrat 20 kusů) soud zjistil, že znalec shlédl 30 kusů dílců ve výrobních prostorách žalobkyně, dílce byly bez konzervace, zasaženy korozí, pro měření nepoužitelné. Zbývajících 30 kusů bylo uloženo v původním balení, jejich stav byl zachovalý. S [anonymizována dvě slova] se tedy znalec dohodl, že zkoumání provede u těchto 30 kusů dílců. Znalec nedohledal výrobní dokumentaci, obě společnosti pracují pouze podle výkresů a výrobního postupu. Znalci rovněž nebyly předány měřící protokoly žalované, které byly opakovaně přislíbeny. Výsledkem měření prostřednictvím akreditované laboratoře a porovnání výkresové dokumentace je závěr znalce, že žalovaná neprovedla obrábění dílců v souladu s objednávkou žalobkyně, z měřených 20 kusů je po stránce rozměrové odchylky vadných 14 (70 %). Znalec usuzuje, že stejné procento vadných dílců by bylo u celé zakázky. Neshodná drsnost byla poté prokázána na rozměru 80KS u 8 kusů z 20 měřených (40 %). Z celkového počtu 20 kusů bylo neshodných z jednoho nebo druhého důvodu 16 kusů, pouze 4 nevykazují neshodu. Výkresová dokumentace je přitom jednoznačná a poskytuje úplný podklad pro výrobu dílce. Oprava dílců je možná, nicméně s ohledem na použitou technologii by cena odpovídala částce 20 000 Kč za 1 kus (náklady by byly vyšší než výroba nového kusu). Pokud jde o technologický postup, žalobkyně správně nejprve provedla tepelné opracování výrobků, tedy i indukční kalení, poté se prováděl dokončovací proces u žalované. Dílce jsou pro původní účel nepoužitelné, mohou být použity jako šrot, jehož cena je 5 Kč/kg (u jednoho dílce o hmotnosti 20 kg jde o 100 Kč).

25. Znalec mimo zadání znaleckého posudku dále hodnotil, že i když měření provedené akreditovanou laboratoří dává za pravdu žalobkyni v tom, že 70 % hřídelů má jeden nebo více rozměrů mimo toleranci, je třeba u testovaných 14 kusů připomenout, že 10 z nich je vadných proto, že jsou pod rozměr na průměru 80kS, kde nebyly dostatečné přídavky na broušení. Lze se tak domnívat, že žalovaná po opravě dodala skutečně 65 % dílců mimo rozměr, současně ale u 71 % rozměrově vadných dílců byla vada způsobena malými přídavky, zhotovenými žalobkyní. Tyto neshody zde musely být již v době předání v srpnu 2019 a žalovaná neměla broušení vůbec provádět. S ohledem na námitky žalované znalec také oslovil společnost [právnická osoba] a zjistil, že v roce 2019 byla žalobkyni zadána pouze jediná zakázka na stejné díly [anonymizováno] Dílce, které tak znalec zkoumal, musí být těmi, které opracovávala žalovaná.

26. Žalovaná dále navrhovala výslech svědka [jméno] [příjmení], který měl potvrdit, že dílo bylo předáváno žalobkyni v srpnu 2019, kdy zaměstnanci žalobkyně měli dílce přeměřit a neshledat nedostatky. Takový výslech (navíc s přihlédnutím k tomu, že jde o zaměstnance žalované) by však byl v rozporu s ostatními provedenými důkazy, kromě toho sama žalovaná si již nebyla jistá, zda by takový výslech něco přinesl.

27. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení již najevo nevyšla, přičemž výsledkem provedeného dokazování je tento závěr o skutkovém stavu:

28. Žalobkyně si u žalované objednala broušení 60 kusů hřídelů [anonymizováno], které vyrobila a nechala opracovat kalením, a po broušení u žalované je měla předat svému zákazníkovi v České republice a ten svému zákazníkovi ve Spolkové republice Německo. Broušení mělo probíhat podle dodané výkresové dokumentace od koncového zákazníka, žalovaná však dodala žalobkyni opracované dílce neshodné s výkresovou dokumentací. Dílce se tak rozměrově lišily od zadání žalobkyně, ta práci reklamovala, žalovaná přislíbila opravu celého soboru dílců, přičemž však nevyvinula snahu si reklamované dílce převzít. Žalobkyně proto po mnohých urgencích dílce přepravila do provozovny žalované, která provedla druhé broušení, jehož výsledkem však byla neshoda v drsnosti. Konečný zákazník odmítl všech 60 dílců převzít, když měřením zjistil buď nedostatky v broušení na určitý průměr, anebo nedostatky v drsnosti. Žalobkyně proto žalované vyúčtovala škodu spočívající v ceně neshodných dílců, nákladech na opravu dílců provedenou u žalobkyně a nákladech na dopravu k žalované za účelem odstranění reklamovaných vad a nákladech na dopravu dílců ke konečnému zákazníkovi. Podle závěrů svědků i znalce mají nevyužité dílce hodnotu šrotu, což je částka 100 Kč za 1 dílec.

29. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

30. Podle ust. § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

31. Podle ust. § 2617 věta prvá o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

32. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo broušení 60 kusů dílců (hřídelů) za částku 24 000 Kč. Žalovaná zakázku přijala, dílce opracovala a žalobkyně jí zaplatila sjednanou cenu díla. Žalobkyně však po převzetí dílců měřením zjistila, že žalovaná dohodnutou zakázku neprovedla řádně, když se podle objednávky žalobkyně neřídila koncovým zákazníkem dodanou výkresovou dokumentací a v ní uvedených rozměrů a drsností. Mezní tolerance uvedené v dokumentaci žalovaná nedodržela, žalobkyně jí toto překročení sjednaných limitů vytkla a požádala ji o sjednání nápravy. Žalovaná sice přislíbila provedení opravy, reklamované dílce si však u žalobkyně nevyzvedla a ta je tak dopravila na vlastní náklady k žalované. Ta sice poté provedla„ opravu“, avšak takovým způsobem, že nedodržela meze drsnosti a dílce se tak staly zcela nepoužitelnými pro koncového zákazníka žalobkyně (a tudíž i pro žalobkyni).

33. Vadné provedení díla (nejprve nedodržením rozměrů, následně nedodržením zákazníkem předepsané drsnosti) je bez nejmenších pochybností prokázáno znaleckým posudkem, aniž by na tomto základním závěru mohly něco změnit námitky žalované proti tomuto posudku (že se znalec nedržel zadání, že hodnotil žalobkyní vybrané dílce, přestože měl vybrat sám stanovený počet dílců k přezkoumání apod.). K těmto námitkám soud uvádí, že znalec jasně vyložil, proč je polovina dílců ke zkoumání nepoužitelná (pro korozi materiálu), jakým způsobem vybral odpovídající vzorek či jakým způsobem provedl měření (za spolupráce akreditované laboratoře).

34. Pokud znalec vyslovil své domněnky o tom, že přídavky na dílcích před broušením mohly být nedostatečné, má soud za to, že tato pouze hypotetická argumentace neobstojí. Žalobkyně se s žalovanou dohodla na parametrech broušení a žalovaná, pokud by snad měla s broušením na takovýchto průměrech problém, by zcela jistě včas plnění odmítla. Další části posudku obsahující právní argumentaci znalce soud nehodnotí, neboť znalecký posudek má řešit pouze otázky odborné, nikoliv právní.

35. Závěr je tedy takový, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo a toto dílo žalovaná provedla vadně. Žalovaná vady díla reklamovala, žalovaná je neodstranila. Naopak při provádění díla a rovněž při odstraňování nedostatků jeho provedení žalovaná předmět díla, kterým je vysoce přesný výrobek – hřídel, znehodnotila natolik, že je bez vynaložení extrémních nákladů pro původní účel nepoužitelný. Oprava dílců by si vyžádala náklady odpovídající nejméně výrobě dílu nového.

36. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

37. Podle ust. § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

38. Soud proto nemohl posoudit nárok žalobkyně jako nárok z vadného plnění. V daném případě je totiž třeba rozlišit odpovědnost za vady díla a odpovědnost za škodu. Oba tyto právní instituty mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu. Odpovědnost za vady sleduje, aby se objednateli dostalo ze závazkového právního vztahu plnění bez jakýchkoliv vad. Odpovědnost za škodu sleduje oproti tomu účel, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení právní povinnosti nebo v důsledku jiné právem uznané skutečnosti. Odpovědnost za vady je dána za nedostatky vlastního plnění zhotovitele (zde úpravy věci) a vede k tomu, aby sjednané plnění bylo odevzdáno bez vad, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla (opravy či úpravy). O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Škodou je újma, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění. Majetková újma, spočívající nikoliv ve vadnosti samotného předmětu opravy, nýbrž ve znehodnocení opravované věci v důsledku vadného plnění je škodou, která z vady vznikla a je odškodnitelná v rámci náhrady škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1618/2001). Z důvodu náhrady škody se tedy nelze domáhat nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady.

39. Žalovaná povinnost ze smlouvy zjevně porušila a následkem takového porušení byl vznik škody. Škoda přitom spočívá zejména ve znehodnocení předmětu úpravy, který je v důsledku činnosti žalované nepoužitelný pro svůj původní účel a má hodnotu odpovídající výkupní ceně kovu, z něhož je vyroben.

40. Podle ust. § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

41. Podle ust. § 2952 věta prvá o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

42. Podle ust. § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

43. Soud s ohledem na skutková zjištění dospěl k závěru, že uvedení do předešlého stavu není dost dobře možné, a proto je třeba nahradit vzniklou škodu v penězích. Při určení výše škody soud vycházel z provedených důkazů, zejména znaleckého posudku, a uzavřel, že škoda na straně žalobkyně sestává z ceny poškozené věci (60 kusů hřídelů [anonymizováno]), která byla činností žalované zcela znehodnocena. Konstrukce použitá žalobkyní, kdy výši škody na věci odvíjí od její hodnoty v době plnění závazku žalované, je potom logická a soud tak dovozuje, že výše škody na jednotlivých dílcích odpovídá jejich prokázané ceně v době plnění závazku žalobkyně, tedy částce 2 500 Kč za 1 kus, celkem 150 000 Kč. Od této zjištěné částky však soud odečetl zbytkovou hodnotu žalovanou znehodnocených věcí, což je částka zjištěná znaleckým posudkem. Při 60 poškozených kusech jde o hodnotu samotného kovu, z něhož jsou dílce vyrobeny, přičemž žalobkyně může vzniklou škodu alespoň částečně kompenzovat právě prodejem dále již nevyužitelného materiálu. Jde přitom o částku 5 Kč za 1 kg, což je při hmotnosti dílce 20 kg a jejich počtu rovno částce 6 000 Kč.

44. Soud proto žalobkyni přiznal z titulu poškozených dílců náhradu škody ve výši 144 000 Kč, a žalobu co do částky 6 000 Kč (s příslušenstvím) zamítl.

45. Kromě toho však žalobkyně požadovala nahradit škodu vzniklou v souvislosti s dopravou vadně opracovaných dílců k žalované a zpět a ke koncovému zákazníkovi a zpět, přičemž vynaložení nákladů na tuto dopravu v celkové výši 20 221 Kč žalobkyně prokazovala pouze emailovou korespondencí mezi účastníky řízení a emailovou korespondencí mezi žalobkyní a třetí osobou. Stejně tak žalobkyně vyčíslila žalované škodu ve výši 5 450 Kč za práci jejích zaměstnanců na opravě dílců po reklamaci, ani tuto výši však neprokazovala jiným důkazem než emailovou korespondencí.

46. Soud proto považuje v této části nárok žalobkyně za neprokázané, a žalobu co do částky 5 450 Kč a částky 20 221 Kč s příslušenstvím zamítl.

47. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do částky 144 000 Kč, v rozsahu částky 31 671 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

48. O příslušenství z částky 144 000 Kč soud rozhodl podle ust. § 1968 o. z., za použití ust. § 1970 o. z., ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění s tím, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Prvý den prodlení žalované následuje po doručení výzvy ze dne 12. 12. 2019.

49. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když pro její prodloužení důvody neshledal.

50. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., za použití ust. § 146 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když co do částky 160 000 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět bez udání důvodu a tím vznikly nárok na náhradu nákladů řízení žalované. Ve zbývající části byla žalobkyně v převažujícím rozsahu procesně úspěšná, vznikl jí tak nárok na náhradu nákladu řízení. Za této situace tak soud postupoval analogicky jako v případě, že by rozhodoval o celém předmětu řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy považuje za spravedlivé, aby nárok na náhradu nákladů řízení žalobkyně byl roven nároku žalované.

51. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Obě účastnice složily zálohu na vypracování posudku ve výši 5 000 Kč, usnesením ze dne 16. 3. 2021 bylo přiznáno svědečné ve výši 599 Kč a usnesením ze dne 9. 11. 2021 znalečné ve výši 36 930 Kč. Státu tak vznikly náklady řízení pouze ve výši 27 529 Kč (po odečtení zálohy). Soud povinnost k náhradě těchto zbývajících nákladů státu uložil žalované v rozsahu 82 % (poměr neúspěchu u částky 175 671 Kč) a žalobkyni v rozsahu 18 %, což u žalobkyně představuje částku 4 955 Kč a u žalované částku 22 574 Kč.

52. Lhůta k plnění nákladů řízení státu byla potom ponechána obecná podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.