26 C 105/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o určení neplatnosti manželství, <b>I. Zamítá se žaloba, aby soud prohlásil manželství [celé jméno žalobkyně], rozené [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalovaného], [datum narození], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] za neplatné, jelikož byl naplněn zákonný důvod pro neplatnost na základě § 684 zákona č. 989/2012 Sb., občanský zákoník.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Navrhovatelka se žalobou na neplatnost manželství podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 3. 2021 domáhala po soudu určení toho, aby soud rozhodl, že její manželství s [celé jméno žalovaného], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo], je neplatné ve smyslu ust. § 684 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Navrhovatelka tvrdí, že do manželství byla donucena vstoupit pod nátlakem spočívajícím v užití násilí a výhružek ze strany [celé jméno žalovaného], a že společně žili ve společné domácnosti přibližně od července 2020, společně s dvěma syny navrhovatelky z jejích předchozích vztahů. Již od začátku soužití začal [celé jméno žalovaného] navrhovatelku fyzicky i slovně napadat, vydírat, sexuálně zneužívat a psychicky terorizovat. Jak uvedla na Policii ČR při podání vysvětlení ze dne 9. 3. 2021, její manžel neměl stabilní příjem a v době seznámení mu nabídla společné bydlení z důvodu, že měl ve svém pronajatém bytě odpojenou elektřinu z důvodu nesplácení jejího vyúčtování. Po navrhovatelce začal vyžadovat další peníze, např. na tabákové výrobky a kredit do telefonu. Začal se také chovat žárlivě, vyžadoval po navrhovatelce, aby se mu plně věnovala, musela mu neustále odpovídat, zvedat telefony, obviňoval jí z dopisování s jinými muži a jeho žárlivé scény končily násilím. Z toho důvodu odmítal přijmout i práci, aby mohl navrhovatelku mít více pod kontrolou. Kontroloval jí též veškerou elektronickou komunikaci, nemohla si doma šeptat se svými syny. Vyžadoval sexuální kontakt několikrát denně, i v případech, že navrhovatelka nechtěla. Začaly se stupňovat i jeho fyzické ataky, rozbíjel navrhovatelce její věci. Vyhrožoval navrhovatelce, že pokud se s ním rozvede, spáchá sebevraždu. Nakonec jí sdělil, že tyto scény se dějí proto, že jí nevěří, a že kdyby si ho vzala, vše se mezi nimi urovná. Navrhovatelka si s ním domluvila termín svatby dvakrát, oba tyto termíny svatby byly nakonec kvůli dalším hádkám zrušeny. K třetímu termínu nakonec došlo dne [datum], kdy v tomto období byl jejich vztah v relativním klidu. K další velké hádce došlo dne 5. 3. 2021, kdy začal navrhovatelce vyhrožovat a nakonec za asistence Policie ČR opustil společné obydlí. Od té doby spolu s navrhovatelkou nežijí.

2. V řízení bylo provedeno dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Navrhovatelka a [celé jméno žalovaného] uzavřeli dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] manželství, které k dnešnímu dni stále trvá (prokázáno oddacím listem). Navrhovatelka v průběhu trvání manželství platila za [celé jméno žalovaného] některé jeho výdaje a dluhy, například jeho dluh u [anonymizováno] či [anonymizována tři slova] (prokázáno potvrzeními o provedené platbě z běžného účtu vedeného na jméno [jméno] [příjmení]). Navrhovatelka také ze svého účtu hradila nájemné společného obydlí (prokázáno potvrzeními o provedené platbě z běžného účtu vedeného na jméno [jméno] [příjmení]) a domácí internet a mobilní služby (prokázáno potvrzeními o provedené platbě z běžného účtu vedeného na jméno [jméno] [příjmení]). [příjmení] si také pořídit nový mobilní telefon [anonymizována dvě slova] u obchodníka [webová adresa] poté, co jí její manžel její původní telefon [anonymizována tři slova] zničil (prokázáno potvrzením o platbě debetní kartou a fakturou z [webová adresa]). Nájem společného obydlí byl smluvně veden pouze na navrhovatelku a její dva nezletilé syny, jako osoby spolu žijící (prokázáno dohodou o postoupení smlouvy o nájmu bytu).

3. Z vyšetřovacích spisů Policie ČR č.j. KRPA-57671/TČ-2021-001271 a KRPA -166367/ 2021 -001271, které byly zdejšímu soudu zapůjčené, vyplynulo, že vůči manželovi byly na základě oznámení navrhovatelky zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle ust. § 199/1 trestního zákoníku, pokračujícího přečinu vydírání podle ust. § 175/1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle ust. § 230/1 odst. 2b trestního zákoníku [celé jméno žalovaného], jako prověřovaný, se dostavil na Policii ČR dne 12. 5. 2021 podat vysvětlení. Při té příležitosti uvedl, že se svou manželkou se seznámil v červenci 2020 a zhruba po uplynutí týdne od tohoto seznámení spolu začali sdílet domácnost. Bylo domluveno, že obligatorní náklady spojené s domácností ponesou rovným dílem, ale ve skutečnosti to bylo postaveno jak kdy a náklady nesl ten, kdo měl zrovna peníze. Svůj výdělek ve výši 12 500 Kč (po exekučních srážkách) odevzdával celý [celé jméno žalobkyně]. Zhruba v říjnu 2020 začalo docházet k hádkám, především povahou vyplývajícím z flustrace ohledně panujících protiepidemiologických opatření a distanční výuky nezletilých synů [celé jméno žalobkyně]. V listopadu 2020 došlo k prvnímu ohlášení na Policii ČR a k druhému přivolání došlo v lednu 2021. Vztah byl údajně plný hádek a [celé jméno žalobkyně] se údajně často uchylovala k fyzickému násilí. Přesto, v období relativního klidu, se domluvila na svatbě, která se nakonec po dvou zrušeních konala dne [datum]. Nejhorší hádka nastala údajně dne 5. 3. 2021, kterou nakonec ukončila opět hlídka Policie ČR, a prověřovaný opustil společné obydlí. Prověřovaný dále Policii ČR předložil audio nahrávku, kdy si na svůj mobilní telefon nahrál [celé jméno žalovaného] prohlášení [celé jméno žalobkyně], ve kterém sděluje, že jej miluje, že jej nikdy nepodvede, nebude mu nevěrná, za nikoho jej nevymění, nerozvede se s ním a bude s ním až do smrti (prokázáno audionahrávkou AUD- 2021 založenou v policejním spise ve spojení se screenshotem IMG- 2021). Dále se jedná o video záznam z mobilního telefonu [celé jméno žalovaného], ve kterém [celé jméno žalobkyně] klečí na posteli a snaží se po natáčející osobě něco hodit, či jej uhodit (prokázáno videozáznamem VID- 2021 založenou v policejním spise ve spojení se screenshotem IMG- 2021). Policií ČR byla dále prověřována komunikace mezi manželi, a to ode dne 5. 3. 2021 na platformách aplikace Whatsapp, SMS a Viber. V komunikacích jednoznačně převažuje aktivita manžela, který navrhovatelce píše několikrát denně, většinou bez odpovědi. Zprávy jsou často rozličného charakteru, od vyznání lásky, přání k narozeninám a zasílání společných fotek, přes obviňování až k urážkám. Nikde není ze strany manžela přiznáno domácí násilí, naopak se snaží ve zprávách obviňovat manželku. Ta mu téměř neodpovídá, jediné co požaduje je, aby jí zaslal kopii jejich oddacího listu, který si odnesl s sebou dne 5. 3. 2021 při opuštění společného obydlí (prokázáno komunikací na platformách Whatsapp, SMS a Viber). Dále byla doložena krátká komunikace mezi navrhovatelkou a její přítelkyní, paní [jméno] [příjmení] ze dne 5. 3. 2021, ve které navrhovatelka píše, že„ Už se to zase stalo a furt dokola, Bojím sa o seba a o děti“ a„ Sme doma s policajtama, zavolam“ a její přítelkyně jí odpovídá„ Ok, trvej ať jde!!!“ Za každou cenu, a že jde volat [příjmení] (prokázáno SMS komunikací ze dne 5. 3. 2021). Policií ČR byli dále vyslechnuti svědci [jméno] [příjmení], bývalí partneři navrhovatelky, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], známý [jméno] [příjmení] a sestra navrhovatelky [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení uvedla, že se jí navrhovatelka svěřovala, že je její manžel žárlivý, že jí podezřívá, že jí kontroluje telefony a že je agresivní. [celé jméno žalovaného] nazvala příživníkem, co se nechá živit. V dalším období byl jejich vztah spíše sporadický a [jméno] [příjmení] si navrhovatelku na několik měsíců zablokovala. Poté styk obnovily a z tohoto období poté pochází jejich SMS konverzace (prokázáno podáním vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 29. 3. 2021). [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl manžel navrhovatelky od roku 2017 do roku 2019 a mají z tohoto společného syna [jméno]. S navrhovatelkou mají dobré vztahy. Nový vztah navrhovatelky zaznamenal, kdy zezačátku nepozoroval žádná negativa. Postupně si začal všímat, že navrhovatelka mu odpovídá méně a je podrážděná, kdy nechtěla být jím zdržována. První problém zaregistroval dne 23. 10. 2020, kdy mu psala o konfliktu mezi jí a jejím manželem. Poté jí dne 7. 3. 2021 pomáhal vyměnit zámky. O fyzickém násilí se jemu a druhému otci dítěte, [jméno] [příjmení], svěřila při poslední hádce dne 5. 3. 2021, že jí fackoval ale tak, aby nebylo vidět zranění (prokázáno podáním vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 29. 3. 2021). Navrhovatelky sestra, paní [jméno] [příjmení] vypověděla, že o vztahu její sestry ví o d léta 2020 a překvapila ji krátká doba od začátku vztahu do nastěhování. [celé jméno žalovaného] zná pouze ze sociální sítě, nikdy ho naživo neviděla. Nepůsobil na ní ale ze svého profilu seriózně. V listopadu navrhovatelka psala do společné rodinné konverzace na chatovací platformě, že měli konflikt za přítomnosti Policie ČR. Poté se vypovídající dozvěděla opět ze sociální sítě, že ho vzala před Vánoci zpět. Podrobně časovou osu jejich vztahu neznala a zcela náhodou se dozvěděla o jejich svatbě. O konfliktu ze dne 5. 3. 2021 se opět dozvěděla z rodinné konverzace na chatovací platformě ( (prokázáno podáním vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2021). Pan [příjmení] [příjmení] uvedl, že zná navrhovatelku asi 17 let, ještě ze Slovenska [celé jméno žalovaného] nikdy nepotkal, dokud ho navrhovatelka nepožádala o odsvědčení svatby. Jeho to překvapilo, neboť již předtím si stěžovala na nějaké fyzické napadení, proto se jí to snažil rozmluvit. Ze svatby nakonec sešlo. Poté ho kontaktovala znovu. Přestože byl překvapený, nakonec souhlasil, ovšem ze svatby opět sešlo. Následně se ze sociální sítě dozvěděl, že se navrhovatelka vdala (prokázáno podáním vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 231. 3. 2021). Poslední podal vysvětlení bývalý manžel navrhovatelky, [jméno] [příjmení]. Ten uvedl, že jejich manželství trvalo mezi lety 2010 do zhruba roku 2015, fakticky se ale rozešli roku 2012. Mají společného syna [jméno]. Co se týká vztahu navrhovatelky s jejím současným manželem, uvedl, že o něm ví poměrně málo a viděl ho pouze cca 5x. Nepůsobil na něj ovšem dobře a začal si také všímat změny v tónu, s jakým s ním komunikovala navrhovatelka. Poté se od svého syna dozvěděl, že u navrhovatelky doma byla Policie ČR a že se stále navrhovatelka s [celé jméno žalovaného] hádají. Syn mu jednou i potvrdil, že [celé jméno žalovaného] roztrhl navrhovatelce oblečení. O domácím násilí se mu ovšem svěřila až toho dne 5. 3. 2021 ( (prokázáno podáním vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 6. 4. 2021). Ze záznamu tísňového volání na linku 158 ze dne 5. 3. 2021 bylo zjištěno, že navrhovatelka kontaktovala Policii ČR a uvedla, že ji napadá manžel, že volá již potřetí a že jí manžel vyhrožuje po opakovaných fyzických útocích, že až odejdou děti, že bude mít peklo, že je bezradná a on nechce opustit byt. Po dotazu operátora, zda jí ten večer napadl, odpověděla, že ano, že jí hodil o skříň. Volající sděleno, že se u ní zastaví hlídka. Volající v průběhu telefonátu hovoří stísněným hlasem, občas pláče (prokázáno zvukovým záznamem na tísňovou linku 2021 A 23398/229 ze dne 5. 3. 2021). Dále bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] byl již v minulosti podezřelý ve věci přestupku proti občanskému soužití, kdy měl fyzicky napadnout po předchozí hádce svou tehdejší partnerku [jméno] [příjmení] a ta poté musela být převezena RZS k lékařskému ošetření, kvůli ošetření ran v oblasti obličeje a krvácení z nosu (prokázáno oznámením přestupku ze dne 9. 6. 2019, č.j. KRPA-219032-10/P 2019 -001210). Usnesením ze dne 29. 6. 2021, č.j. KRPA-57671-50/TČ-2021-001271 byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle ust. § 199/1 trestního zákoníku, pokračujícího přečinu vydírání podle ust. § 175/1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle ust. § 230/1 odst. 2b trestního zákoníku Policií ČR odložena.

4. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že manželé [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] uzavřeli dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] manželství. Před i po uzavření manželství docházelo mezi manželi ke konfliktům, při jejichž řešení několikrát asistovala i Policie ČR. V současné době manžel navrhovatelky nežije na společné adrese, kdy tuto opustil manžel dne 5. 3. 2021. K domácím hádkám byla několikrát přivolána i Policie ČR.

5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není podána důvodně.

6. Podle ust. § 684 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), došlo-li k uzavření manželství, přestože tomu bránila zákonná překážka, soud prohlásí manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželství bránila překážka omezené svéprávnosti.

7. Podle ust. § 684 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., o.z., soud prohlásí manželství za neplatné na návrh manžela, jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilím nebo jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn jen v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. Návrh lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tak manžel mohl vzhledem k okolnostem nejdříve učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcí.

8. Podle ust. § 373 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) je pro řízení o neplatnosti manželství příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

9. Podle ust. § 374, odst. 1 z.ř.s., řízení, ve kterém má být manželství prohlášeno za neplatné z důvodu, že byl projev vůle o vstupu do manželství učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilí nebo byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání, je možné zahájit jen na návrh manžela. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne. Podle odst. 2 téhož ustanovení, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo jen, má-li jimi být prokázán důvod neplatnosti nebo neexistence manželství, pro nějž by řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu 10. V posuzovaném případě je předmětem řízení určení toho, zda je manželství uzavřené mezi manželi [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] neplatné ve smyslu ustanovení § 680 ve spojení s ustanovením § 684 odst. 1 o.z. Důvody prohlášení manželství za neplatné jsou spojeny zejména s porušením zákonných překážek a také s vadami při uzavírání manželství [příjmení], kdy soud může, resp. musí prohlásit manželství za neplatné, jsou v zákoně vymezeny a neplatnost manželství nastává pouze tehdy, je-li v této věci rozhodnuto soudem a rozsudek nabyl právní moci. Občanský zákoník stanoví, že soud prohlásí manželství za neplatné na návrh toho manžela, jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn pod nátlakem, spočívajícím v užití násilí nebo ve vyhrožování násilí. Pokud jde o situaci spočívající v přímém užití násilí při sňatečném obřadu, je toto s ohledem na veřejnost tohoto obřadu a přítomnost matrikáře téměř vyloučené. V posuzovaném případě jde o tvrzené užití násilí či vyhrožování násilím před uzavřením manželství, kdy pod nátlakem těchto výhrůžek měla být manželka k tomuto prohlášení donucena. V takovém případě je ovšem důkazní břemeno na ní. Podle ust. § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než na neplatná (in favorem negotii) a měla by být vyvinuto veškeré úsilí hledat důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost. Prohlášení manželství za neplatné je závažný právní krok, kterým se v zájmu společnosti nahrazuje projev vůle pravomocným rozhodnutím soudu a podle názoru soudu ho nelze, s ohledem právě na doktrínu preference platnosti právních jednání nad neplatností, využívat jako nástroj pro ukončení nefunkčních manželství. Ačkoliv z důkazů předložených navrhovatelkou nelze dospět k jednoznačnému názoru, zda před uzavřením manželství a v manželství účastníků probíhalo domácí násilí, kdy výpovědi stran učiněné před Policií ČR jsou ve vzájemném rozporu a i Policií ČR byla věc odložena, není úkolem soudu toto prokazovat. Nepodařilo se prokázat to, že by navrhovatelka byla ke sňatečnému aktu jakkoliv donucena a naopak, z některého jejího jednání a z důkazů založených ve spise zdejšího soudu či ve spisech Policie ČR je spíše vyplývající, že k tomuto přistoupila sama ze své vůle a není možné uspokojivě prokázat, jaké byly vztahy mezi manželi v jejich domácnosti. Mimo to, ani vztahy v domácnosti mezi manželi nejsou relevantním důvodem pro prohlášení manželství za neplatné, pokud není jednoznačně prokázána existence zjevného násilí při projevu vůle při vstupu do manželství. S ohledem na tyto závěry soud nemohl žalobě o prohlášení manželství [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] za neplatné vyhovět a nezbylo než ji v plném rozsahu zamítnout.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 věta prvá zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, když pro aplikaci druhé věty téhož ustanovení nebyly shledány podmínky.