26 C 109/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 77 247 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 77 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 345 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 834 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 834 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 039 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 039 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 039 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 036 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 036 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 036 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 690 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 1. 2026 domáhá po žalované zaplacení částky 77 247 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu určitou č. , Anonymizováno, (dále též jen „Nájemní smlouva“), na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované byt č. , hodnota, , na adrese , adresa, , k. ú. , adresa, (dále též jen „Byt“). Nájemní vztah skončil 16. 4. 2025. Žalovaná i přes ukončení nájemního vztahu Byt obývá, a proto žalobkyně požaduje zaplacení náhrady za pozdě odevzdaný byt ve výši ujednaného nájemného za období duben až prosinec 2025, ve výši žalované částky. Na nájemném (náhradě) dluží žalovaná žalobkyni za období duben 2025 částku ve výši 5 345 Kč, květen 2025 částku ve výši 8 834 Kč, červen 2025 částku ve výši 8 834 Kč, červenec 2025 částku ve výši 9 039 Kč, srpen 2025 částku ve výši 9 039 Kč, září 2025 částku ve výši 9 039 Kč, říjen 2025 částku ve výši 9 039 Kč, listopad 2025 částku ve výši 9 039 Kč a prosinec 2025 částku ve výši 9.039 Kč. Celkem tedy na náhradě (za nájemné) dluží žalovaná 77 247 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to dle splatnosti jednotlivých plateb nájemného. Žalovaná žalobkyni ani přes upomínky žalovanou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav:

5. Žalobkyně poskytla jako pronajímatel žalované jako nájemci Byt k užívání, a to na dobu určitou, od 17. 4. 2024 do 16. 4. 2025 (prokázáno čl. I a čl. III odst. 1 Smlouvy o nájmu bytu č. , Anonymizováno, z 9. 4. 2024). Nájemné bylo stanoveno ve výši 9 506 Kč měsíčně, nájemné za užívání případných zařizovacích předmětů bude vyčísleno v Evidenčním listu. Nájemné byla žalovaná povinna hradit nejpozději k poslednímu dni příslušného měsíce (prokázáno čl. IV odst. 1., 5. Nájemní smlouvy). Žalovaná byla vyrozuměna o tom, že její žádosti z 1. 9. 2025 o prodloužení nájmu Bytu nebude vyhověno byla upozorněna, že sjednaná doba nájmu již dne 16. 4. 2025 uplynula, a proto musí Byt vyklidit a předat (prokázáno vyrozumění o usnesení Rady městské části , adresa, , Anonymizováno, z 29. 10. 2025). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána (prokázáno výzvou k úhradě z 5. 11. 2025).

6. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně poskytla žalované Byt k užívání do 16. 4. 2025, přičemž žalovaná odmítla byt opustit, nadále jej užívala, a proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že žalovaná nic nezaplatila.

7. Právně soud věc posoudil podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. V daném případě bylo v řízení Nájemní smlouvou zcela prokázáno, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne 9. 4. 2024 uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalované do užívání za sjednané nájemné přenechán Byt, a to na dobu určitou, do 16. 4. 2025. Žalovaná však řádně a včas v den skončení nájemního vztahu byt žalobkyni neodevzdala. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.), tedy v částce 9 506 Kč měsíčně. Žalovaná byla proto k úhradě celkové dlužné částky vyzvána, avšak nic neuhradila. Soud tak uzavřel, že žalobkyně v řízení prokázala vznik nájemního vztahu, jakož i to, že žalovaná Byt v den skončení nájemního vztahu neodevzdala, a proto je povinna zaplatit žalobkyni náhradu za jeho užívání. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I), přičemž stran výše požadované náhrady vycházel a byl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z., a to dle splatnosti jednotlivých měsíčních plateb až do zaplacení, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 690 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 090 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud nepřiznal žalobkyni paušální náhrady ve výši 450 Kč za každý ze dvou úkonů, neboť dle citované vyhlášky za každý úkon náleží částka 300 Kč.

12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věty první před středníkem, když neshledal důvod pro jejich prodloužení.