26 C 112/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem Praha 1, Hybernská 1006/18, rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 270 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 90 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 90 Kč od 15. 3. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 90 Kč od 14. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 16. 12. 2020 po žalované domáhala zaplacení částky 270 Kč s příslušenstvím. Žalovaná dne datum, datum a datum využila u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu. Za využití této lékařské pohotovostní služby vznikla žalované povinnost uhradit regulační poplatek ve výši stanovené ust. § 16a zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalované byl regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby vyúčtován: daňovým dokladem číslo variabilní symbol, splatný dne 12.1.2018, ve výši 90 Kč, daňovým dokladem číslo variabilní symbol, splatný dne 14.3.2018, ve výši 90 Kč, daňovým dokladem číslo variabilní symbol, splatný dne 13.5.2018, ve výši 90 Kč. Žalovaná uvedený dluh uznala datum, datum a datum, ale ničeho nezaplatila.

2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: žalobkyně poskytla žalované dne datum, datum a datum ve svém nemocničním zařízení na výše uvedené adrese pohotovostní službu, přičemž žalované za takto poskytnutou službu vyúčtovala regulační poplatky. Žalované byl regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby vyúčtován: daňovým dokladem číslo variabilní symbol, splatný dne 12.1.2018, ve výši 90 Kč, daňovým dokladem číslo variabilní symbol, splatný dne 14.3.2018, ve výši 90 Kč, daňovým dokladem číslo variabilní symbol, splatný dne 13.5.2018, ve výši 90 Kč. Žalovaná shora uvedený dluh uznala. Žalovaná do dnešního dne tuto pohledávku neuhradila, k dnešnímu dni pohledávka činí celkem 270 Kč. Dne 18.6. 2018 a 17.9.2018 byla žalované zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby na známou adresu, na tyto výzvy žalovaná nereagovala.

4. Podle ust. § 16a odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec anebo za něj jeho zákonný zástupce je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Poskytovatelem zdravotních služeb se podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou podle ust. § 74 téhož zákona vedeni v národním registru poskytovatelů.

5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení se zákonem č. 48/1997 Sb. a zákonem č. 372/2011 Sb. dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto poskytovatel zdravotních služeb poskytla žalované dne 4.1.2018, 6.3.2018 a 5.5.2018 pohotovostní službu, za jejíž poskytnutí jí vůči žalované vznikl nárok na zaplacení regulačního poplatku ve výši 90 Kč, a to podle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Jelikož žalovaná tuto svoji povinnost dosud nesplnila, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

6. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 600 Kč, byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.