26 C 12/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem Praha 1, Hybernská 1006/18, rozhodl soudcem Mgr Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 973 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 973 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 973 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 6.10.2020 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 973 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), ve které si ujednaly, že žalobkyně na požádání žalované poskytne v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaná ve smlouvě uvedla číslo [číslo obč. průkazu]. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její žádost peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaná uvedla ve smlouvě. V bodě 4. a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaná má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaná povinna platit splátky úvěru žalobkyni bezhotovostně na její bankovní účet. Žalobkyně dle bodu 4. smlouvy zasílá žalované každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalované zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobkyně a žalovaná si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednaly, že je žalovaná povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 200 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalované. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 3 796 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovanou sjednáno, že v případě, že je žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinna dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalované. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalované. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalované v celkové výši 2 386 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradila, a je tak od 1.6.2020 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 8 973 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši.

2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili, soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

4. Z důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] distančním způsobem (za použití prostředků komunikace na dálku) uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání úvěr do výše 50 000 Kč, a to opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy, přičemž první čerpání bylo omezeno na částku 5 000 Kč, zatímco žalovaná se zavázala čerpaný úvěr spolu s úroky ve výši 20 % měsíčně řádně a včas splácet, a to v měsíčních splátkách ve výši 1/5 z částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však ve výši 300 Kč, pokud je částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky úvěru rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Dále se žalovaná smlouvou o úvěru zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru s tím, že tento se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované, a pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části i smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých třicet dní prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 kalendářních měsíců prodlení žalované a zároveň s tím, že smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Podle čl. 6 smlouvy o úvěru se v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce, stává bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu žalobkyně) a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky. Podle čl. 6 věty druhé a třetí smlouvy o úvěru v případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně; úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Žalobkyně žalované na základě smlouvy o úvěru poskytovala peněžní prostředky, přičemž ke dni 10.12.2018 činila celková dlužná částka 8 493 Kč (prokázáno výpisem k revolvingovému úvěru ze dne [datum]). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 13 526 Kč, přičemž neuhrazený jistina činila částku 8 973 Kč, což žalovaná nesporuje (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 20.8.2020, poštovním podacím archem). Žalovaná nesporovala, že žalovanou částku žalobkyni dosud neuhradila, přestože byla žalobkyní k její úhradě vyzvána.

5. Podle 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla distančním způsobem (za použití prostředků komunikace na dálku dle ust. § 1820 o.z.) uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluveným úrokem ve výši 20 % měsíčně, a to ve formě splátek v měsíční výši 1/5 z částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však ve výši 300 Kč. Spolu s tím se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části též smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých třicet dní prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních devadesáti dní prodlení žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost splácet získaný úvěr řádně a včas neplnila, došlo v souladu s čl. 6 smlouvy ke zesplatnění celého do té doby nesplaceného závazku, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo domáhat se po žalované dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu a sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně, resp. od splatnosti úvěru ve výši 15 % ročně, nýbrž ve smyslu ust. § 2048 o.z. i pokud jde o sjednanou smluvní pokutu a ve smyslu ust. § 1970 o.z., i pokud jde o zákonný úrok z prodlení. Dluh ze smlouvy o úvěru činí 8 973 Kč. Žalovaná žalobkyni zbytek dluhu ve výši žalované částky však dosud neuhradila, ačkoliv byla o jeho úhradu upomenuta předžalobní výzvou ze dne 20.8.2020. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O příslušenství dlužné částky bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je se zaplacením dlužné částky 8 973 Kč od 1.6.2020 v prodlení.

8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o.s.ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, a ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužného období a výší dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.