26 C 136/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudce Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení 14 205,88 Kč s příslušenstvím a příslušenství z částky 165 865 Kč, <b>I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení z částky 165 865 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení zastavu je.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 420 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 7. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 785,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 785,88 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 68 959 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 14. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 180 070,88 Kč s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 1. 1. 2020 smlouvu o podnájmu nebytové jednotky, nacházející se na adrese [adresa žalobkyně]. Vlastníkem předmětné nemovitosti je [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], která tuto nemovitost pronajala žalobkyni. Žalovaná měla během trvání podnájmu možnost využívat soukromou komunikaci kolem nemovitosti, vybavenou výsuvným sloupkem, ovládaným prostřednictvím dálkového ovladače. Výsuvný sloupek byl poškozen jednatelem žalované, panem [jméno] [příjmení] při jízdě v autě. Žalobkyně spolu s vlastníkem nemovitosti vyčíslila výši škody na 175 865 Kč, která odpovídá cenové nabídce společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně dále za žalovanou eviduje dluh v podobě neuhrazených faktur v souvislosti s podnájmem výše uvedené nebytové jednotky v částce 44 205,88 Kč. Žalobkyně na tuto částku započetl kauci poskytnutou žalovanou ve výši 40 000 Kč a celková dlužná částka tedy činí 180 070,88 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 12. 2. 2021, ta však neuhradila ničeho.

2. Žalovaná ve svém procesním vyjádření uvedla, že činí nesporným, že uzavřela dne 1. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o podnájmu nebytové jednotky [anonymizováno], nacházející se na adrese [adresa žalobkyně]. Podnájemné bylo sjednáno ve výši 20 000 Kč měsíčně. Na základě dodatku [číslo] k této uzavřené smlouvě se převedla kauce složená předchozím podnájemníkem, panem [jméno] [příjmení], který uzavřel původní podnájemní smlouvu dne 9. 8. 2018, na kauci určenou podle podnájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020. Přístup k nemovitosti byl zajištěn výsuvným sloupkem, který byl ovládán dálkovým ovladačem. V místě sloupku byly umístěny senzory bránící vysunutí ve chvíli, kdy nad sloupkem projíždí vozidlo. Dne 17. 11. 2019 vyjížděl pan [jméno] [příjmení] v [značka automobilu], [registrační značka] ze společných garáží komplexu právě nad předmětným sloupkem, který byl v tu chvíli zasunutý v zemi. V okamžiku, kdy se vozidlem ocitl nad ním, sloupek se vysunul a zespoda narazil do jeho automobilu. Správním orgánem nebylo rozhodnuto, kdo nehodu zavinil, neboť věc byla odložena z důvodu nezahájení řízení o přestupku v zákonné lhůtě. Podle názoru žalované tato nehoda nebyla způsobena jednáním žalované ani [jméno] [příjmení], když se sloupek vysunul v okamžiku, kdy bylo vozidlo nad ním a šlo tedy spíš o selhání senzorů, kterým byla způsobena škoda na vozidla [jméno] [příjmení], jejíž oprava vyšla na částku 20 078 Kč. Žalovaná je navíc zcela zásadního názoru, že v předmětné věci není vůbec pasivně věcně legitimovaná, neboť vozidlo, které se se sloupkem srazilo, je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Věc ohledně náhrady škody na výsuvném sloupku je tedy sporem mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Žalovaná, i kdyby snad vozidlo bylo v jejím vlastnictví, nebyla by ani tak objektivně odpovědná, neboť by musela ve smyslu § 2913 zákona č. 89/2012 Sb. porušit svou smluvní povinnost, což je ale vyloučeno s ohledem na skutečnost, že v podnájemní smlouvě není obsaženo nic o komunikaci přiléhající k nemovitosti ani o výsuvných sloupcích. Žalovaná tedy není odpovědná ani porušením smluvní povinnosti ani z hlediska zavinění.

3. Podáním ze dne 27. 6. 2022, došlým soudu téhož dne, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 165 865 Kč s příslušenstvím s tím, že jí částka této výše byla uhrazena pojišťovnou [právnická osoba] z celkové částky 175 865, Kč, vynaložené na opravu sloupku, po započtení spoluúčastní ve výši 10 000 Kč. Při jednání dne 13. 12. 2022 vzala žalobu zpět i co do příslušenství částky 165 865 Kč. Žalobkyně tedy nadále trvá na žalobě co do částky 14 205,88 Kč.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 1. 2020 Smlouvu o podnájmu prostor sloužícího k podnikání. Podpisem této smlouvy vyslovila žalovaná souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen„ VOP“), dostupnými na webových stránkách [webová adresa]. Službami se podle čl. V. rozumí služby uvedené v čl. 1 VOP a další podmínky placení podnájemného a poplatků za služby jsou uvedeny v čl. 6 VOP. Z přílohy [číslo] k této smlouvě vyplynulo, že žalovaná se zavázala hradit elektrické energie dle skutečného měření (prokázáno označenou smlouvou ve spojení s přílohou [číslo] k této smlouvě a Všeobecnými obchodními podmínkami). Z cenové nabídky na výměnu zajížděcího sloupku pro akci [ulice a číslo] společnosti [právnická osoba], [IČO] bylo zjištěno, že současný sloupek se již několik let nevyrábí a nejsou dostupné ani žádné náhradní díly a cena akce byla vyčíslena na 175 865 Kč (prokázáno cenovou nabídkou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] r.o. ze dne 25. 11. 2019). Jak bylo zjištěno z faktur vystavených ze strany žalobkyně, ta vyúčtovala žalované fakturou ze dne 2. 1. 2020 č. FV [číslo] nájemné garážového stání v částce 2 420 Kč, splatné dne 16. 1. 2020, fakturou ze dne 31. 12. 2019 č. FV1 [číslo] služby související s podnájmem v částce 7 761,62 Kč, splatné dne 20. 1. 2020, fakturou ze dne 4. 2. 2020 č. FV [číslo] nájemné garážového stání v částce 2 420 Kč, splatné dne 18. 2. 2020, fakturou ze dne 2. 1. 2020 č. FV [číslo] nájemné garážového stání a podnájem nebytových prostor v částce 24 200 Kč, splatné dne 31. 1. 2020, fakturou ze dne 1. 2. 2020 č. FV [číslo] nájemné garážového stání a podnájem nebytových prostor v částce 26 620 Kč, splatné dne 15. 2. 2020, fakturou ze dne 1. 3. 2020 č. FV [číslo] nájemné garážového stání a podnájem nebytových prostor v částce 26 260 Kč, splatné dne 15. 3. 2020, fakturou ze dne 29. 2. 2020 č. FV1 [číslo] služby související s podnájmem v částce 5 963,37 Kč, splatné dne 14. 3. 2020, fakturou ze dne 31. 3. 2020 č. FV1 [číslo] služby související s podnájmem v částce 11 622,21 Kč, splatné dne 29. 4. 2020 (prokázáno předmětnými fakturami). Z knihy faktur vydaných vyplynulo, že žalovaná z výše uvedených faktur neuhradila faktury č. FV [číslo], FV1 [číslo] a FV1 [číslo] (prokázáno knihou faktur vydaných). Z popsané faktury FV1 [číslo] vyplynulo, že žalovaná z této faktury uznala z částky ve výši 1 000 Kč bez DPH za opravu zdí pouze částku 500 Kč a neuznala vyčištění matrace za částku 2 000 Kč bez DPH (prokázáno fakturou č.l. 45). Pan [anonymizována dvě slova], který je jednatelem žalované, byl dne [datum] účasten dopravní nehodě, při které jel svým [značka automobilu], [registrační značka] a došlo k nárazu výsuvného sloupku do spodní části vozidla [jméno] [příjmení] Magistrát hlavního města Prahy věc odložil z důvodu uplynutí zákonné lhůty k zahájení řízení o přestupku (prokázáno potvrzením o účasti na dopravní nehodě ze dne 17. 11. 2019, evi. Č. KRPA [číslo] ve spojení s vyrozumění o odložení věci [číslo jednací] ze dne 6. 4. 2021 ve spojení s fotodokumentací č.l. 46-47) Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 180 070,88 Kč přípisem ze dne 14. 7. 2020 a zároveň započetla oproti celkovému dluhu kauci ve výši 40 000 Kč (prokázáno výzvou ze dne 14. 7. 2020). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 12. 2. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 12. 2. 2021). Z čestného prohlášení učiněného panem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] čestně prohlašuje, že dne 31. 3. 2020 se ve večerních hodinách sešel s jednatelem žalované za účelem předání jednotky [anonymizováno], která byla předmětem podnájemní smlouvy. Během prohlídky byly odhaleny vady zdí, kdy bylo jednateli žalované řečeno, že bude zapotřebí tyto vady opravit za cca 500 Kč. Později bylo objeveno více závad na zdi a poškozený šuplík v lednici. U matrací bylo zjištěno, že jsou značně znečištěné. Zdi se opravily, matrace vyčistily a objednal se nový šuplík do lednice (prokázáno předmětným čestným prohlášením ze dne 28. 4. 2022). Z faktury ze dne 20. 4. 2017, [číslo] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] objednal 1 ks oddílu na zeleninu za celkovou cenu 937 Kč (prokázáno předmětnou fakturou) Z fotografií poškozeného sloupku s metadaty svědčícími o datu pořízení ze dne 13. 1. 2022 vyplynulo, že poškozený sloupek nebyl k tomuto dni opraven (prokázáno předmětnými fotografiemi č.l. 97-99)

6. Soud na základě veškerých poznatků učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 1. 2020 smlouvu o podnájmu nebytové jednotky [anonymizováno], nacházející se na adrese [adresa žalobkyně]. Podnájemné bylo sjednáno ve výši 20 000 Kč měsíčně. Přístup k nemovitosti byl zajištěn výsuvným sloupkem, který byl ovládán dálkovým ovladačem. V místě sloupku byly umístěny senzory bránící vysunutí ve chvíli, kdy nad sloupkem projíždí vozidlo. Dne [datum] vyjížděl pan [jméno] [příjmení] v [značka automobilu], [registrační značka] ze společných garáží komplexu právě nad předmětným sloupkem, který byl v tu chvíli zasunutý v zemi. V okamžiku, kdy se vozidlem ocitl nad ním, sloupek se vysunul a zespoda narazil do jeho automobilu. Správním orgánem nebylo rozhodnuto, kdo nehodu zavinil, neboť věc byla odložena z důvodu nezahájení řízení o přestupku v zákonné lhůtě. Žalobkyně spolu s vlastníkem nemovitosti vyčíslila výši škody na 175 865 Kč, která odpovídá cenové nabídce společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně dále za žalovanou eviduje dluh v podobě neuhrazených faktur v souvislosti s podnájmem výše uvedené nebytové jednotky v částce 44 205,88 Kč. Žalobkyně na tuto částku započetl kauci poskytnutou žalovanou ve výši 40 000 Kč a celková dlužná částka tedy činí 180 070,88 Kč. Žalobkyně posléze vzala žalobu zpět co do částky 165 865 Kč, z důvodu vyplacení pojistného plnění pojišťovnou.

7. Podle § 2894 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

8. Podle § 2895 odst. 1 o.z. Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Podle odst. 2 se povinnosti k náhradě škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

9. Podle § 2918 o.z. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

10. Podle § 2217 o.z. Se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

11. Podle § 2225 odst. 1 o.z. Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

12. Podle § [číslo] odst. 1 oz. Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel 13. Podle § 2054 odst. 2 o. z., Plní-li dlužník dluh z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

14. Aby žalobkyně mohla být v tomto sporu úspěšná, tak je třeba, aby byly splněny i procesněprávní předpoklady stanovené v daném případě občanským soudním řádem a soud z tohoto důvodu zkoumá mimo jiné i legitimaci účastníků v tomto sporu, a to ust. § 90 o.s.ř., kdy sporné řízení vychází ze systému dvou stran, a to strany žalující a žalované. V žalobě označený účastník má tzv. procesní legitimaci; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce nebo žalovaného je rozlišována aktivní procesní legitimace a pasivní procesní legitimace. Způsobilost být účastníkem řízení jako žalobce nebo jako žalovaný má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, popřípadě ten, komu zákon způsobnost přiznává. V žalobě podávané ve sporném řízení je procesně legitimován každý, kdo u soudu učiní podání, z něhož vyplývá požadavek, aby jeho záležitost byla projednána a rozhodnuta soudem. Pasivní věcnou legitimaci zase posuzujeme z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti či nikoliv. Případný nedostatek aktivní či pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný, tedy následkem je zamítnutí žaloby. Pasivní věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíhož splnění se žalobce domáhal.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná není co do žalobkyní požadované částky 10 000 Kč, jakožto sjednané spoluúčasti na škodní události (poškození výsuvného sloupku spodní stranou vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] vlastníka [jméno] [příjmení]). Soud má za prokázané, že vozidlo bylo v okamžiku vzniku škodné události ve vlastnictví [jméno] [příjmení] jakožto fyzické osoby. Z toho důvodu soud žalobu v části, týkající se zaplacení částky 10 000 Kč, jako žalobkyní tvrzené spoluúčasti žalované na škodní události, zamítl jako neodůvodněnou.

16. Nad rámec zamítnutí žaloby co do výše 10 000 Kč z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalované ve vztahu k odpovědnosti za škodu vzniklou poškozením výsuvného sloupku soud dodává, že i v případě, že by v dané věci bylo zjištěno, že v dané věci je pasivní věcná legitimace dána, z popisu škodné události tak, jak byla předestřena důkazy nelze jednoznačně uzavřít, zda viníkem je opravdu řidič vozidla, a to především s ohledem na skutečnosti, že správním orgánem nebyla vina nikdy určena a dále vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] bylo nárazem sloupku poškozeno zespoda, nikoliv zepředu, což svědčí o skutečnosti, že se vysunul v době, kdy se vozidlo nacházelo nad ním, tedy to do něj nenarazilo. Z takového mechanismu vzniku škody již dodatečně nelze prokázat, zda škoda vznikla zaviněním řidiče vozidla (například neopatrnou manipulací s ovladačem) či závadou na sloupku a selháním čidel senzorů, bránících vysunutí sloupku.

17. Předmětem sporu tedy nadále zůstala částky ve výši 4 205,88 Kč, kdy žalovaná neuhradila žalobkyni faktury v celkové výši 44 205,88 Kč (konkrétně faktury FV [číslo], FV [číslo] a FV1 [číslo]). Vzhledem k tomu, že na neuhrazené faktury byla započtena částka 40 000 Kč, jako kauce složená žalovanou, zůstala předmětem sporu částky 4 205,88 Kč, vycházející z faktury FV1 [číslo], sestávající se z vyčištění matrace v částce 2 420 Kč po započtení DPH, z částky 605 Kč jako opravy zdí v nájemní jednotce a z částky 575,88 Kč jako zbylé částky za náhradu rozbitého šuplíku v lednici.

18. Soud tento nárok zamítl co do částky 2 420 Kč, jakožto poplatku za vyčištění matrace, kdy k prokázání tohoto nákladu žalobkyně zcela neunesla důkazní břemeno, a to ani přes poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., dané jí při jednání dne 13. 12. 2022 ve smyslu, aby tvrdila, jaké konkrétní náklady vynaložila na čištění matrace, jakými čisticími prostředky jí čistila a jaké je hodinová sazba zaměstnanců, kteří matraci případně čistili. Toto žalobkyně nedoložila a v této části žalobního nároku byla tedy procesně zcela neúspěšná a soudu nebylo nic jiného, než i tuto částku, jako neodůvodněnou, zamítnout.

19. Soud oproti tomu žalobkyni přiznal částku ve výši 1 210 Kč, jakožto celkovou částku za opravu zdi ve výši 1 000 Kč + DPH a částku ve výši 575,88 Kč, jako zbývající částka poplatku za rozbitý šuplík v lednici. Zbytkové náklady vynaložené na pořízení šuplíku do lednice žalovaná při jednání dne 13. 12. 2022 a zároveň žalobkyně doložila soudu fakturu prokazující nákup šuplíku do lednice a částku vynaloženou na opravu zdí uznala co do částky 605 Kč, tedy do částky 500 Kč s DPH, tedy poloviny tvrzeného nároku žalobkyně. Důsledek uznání ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o.z. je to, že důkazní břemeno přechází na dlužníka, a ten musí prokazovat neexistenci jím uznávaného závazku. Vyvratitelná právní domněnka o tom, že v době uznání závazek trval, nemůže být vyvrácena pouhým negativním tvrzením žalovaného o neexistenci závazku. Zaplacením částky, které lze považovat za uznání dluhu, ovšem má pouze ten důsledek, že důkazní břemeno přechází na žalovaného, který musí prokázat, že jím uznávaný závazek platně nevznikl. Jde o vyvratitelnou právní domněnku a znamená to tedy, že žalovaný může vyvrátit existenci toho, co uznal a soud mu dá prostor. Žalovaná v tomto ohledu neunesla na ní přenesené důkazní břemeno a byla zavázána k úhradě celé částky za poničenou zeď ve výši 1 210 Kč, včetně příslušenstvím v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. kdy žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení i přes skutečnost, že byl úspěšný jen částečně, neboť procenty vyjádřená výše jeho neúspěchu je pod 10 % a neúspěch byl tedy jen v nepatrné části, jak vyplývá z konstantní rozhodovací praxe. Žalované tedy byla přiznána náhrada nákladů spojenými se zastoupení advokátem, které jsou tvořeny celkem 6 úkony právní služby po 8 640 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 16. 6. 2021, 18. 3. 2022, 2. 5. 2022 a 8. 8. 2022 a účast na jednání dne 13. 1. 2022 a 6. 4. 2022) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 180 070,88 Kč do právní moci usnesení o částečném zpětvzetí, tedy do dne 7. 12. 2022 a 2,5 úkony právní služby po 2 000 Kč (vyjádření dne 25. 11. 2022, účast na jednání dne 13. 12. 2022 a ½ úkonem – účast na vynesení rozsudku) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 14 205,88 Kč od právní moci usnesení o částečném zpětvzetí, tedy ode dne 7. 12. 2022 a 9 x režijními paušály po 300 Kč. Žalované zároveň nebyly přiznány 3 úkony porady s klientem přesahující jednu hodinu, neboť tyto náklady nebyly s ohledem na složitost sporu shledány jako opodstatněné a účelně vynaložené. Celkové náklady žalované ve výši 68 959 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. soudní poplatek a náhrady jeho hotových výdajů včetně cestovného) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).