26 C 142/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 56 243 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 56 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 528 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 528 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 528 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 814 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 814 kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 769 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 401 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 11. 2. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 56 243 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, ze dne 9. 7. 2025 (dále též „Nájemní smlouva“) a č. , Anonymizováno, ze dne 6. 1. 2025, přičemž žalovaná se stala nájemkyní bytu č. , hodnota, 6) v domu č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , k.ú. , adresa, (dále též „Byt“). Na úhradách nájemného dluží žalovaná žalobkyni za období červenec 2025 částku ve výši 8 263 Kč, srpen 2025 částku ve výši 8 263 Kč, září 2025 částku ve výši 8 263 Kč, říjen 2025 částku ve výši 6 814 Kč, listopad 2025 částku ve výši 6 814 Kč, prosinec 2025 částku ve výši 769 Kč; a leden 2026 částku ve výši 1 401 Kč. Celkem tedy za nájemné dluží žalovaná částku 56 243 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který k 11. 2. 2026 činil 2 183 Kč, a to za období od 31. 7. 2025 do 11. 2. 2026. Žalovaná byla k úhradě marně vyzvána dopisem, a to výzvou č.j. , č. účtu, ze dne 14. 1. 2026. V této předžalobní výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 31.1.2026 s tím, že byla zároveň vyzvána k úhradě zákonného úroku vzniklého z opožděného placení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav: žalobkyně poskytla jako pronajímatel žalované jako nájemci Byt k užívání, a to na dobu určitou, od 15. 5. 2025 do 30. 11. 2025, přičemž výše nájemného činila 7 565 Kč (prokázáno smlouvou o nájmu č. , Anonymizováno, ze dne 9. 7. 2025 čl. I a čl. III odst. 1). Žalobkyně dále jako pronajímatel žalované jako nájemci prodloužila nájem předmětného bytu, a to na dobu určitou od 1. 12. 2025 do 31. 5. 2026, přičemž výše nájemného činila 7 747 Kč (prokázáno smlouvou o nájmu č. , Anonymizováno, ze dne 6. 1. 2026 čl. I a čl. III odst. 1). V evidenčním listě za období 1. 3. 2026 se splatností od 31. 3. 2026 činilo nájemné 7 747 Kč, vybavení prostoru 516 Kč, vodné a stočné 1 800 Kč, úklid 600 Kč, společná elektřina 200 Kč, STA 15 Kč, odpad 650 Kč, nájem celkem 8 263 Kč, služby celkem 3 265,00, měsíční předpis celkem 11 528 Kč, přičemž nájemní smlouva byla platná od 15. 5. 2024 do 31. 5. 2026 (prokázáno evidenčním listem ze dne 1. 3. 2026). V předžalobní výzvě ze dne 14. 1. 2026, která byla žalované doručena dne 19. 1. 2026 činila výše dluhu částku 48 981 Kč a úrok z prodlení činil částku 1 717,99 Kč. Celková pohledávka žalobkyně z nájemného a služeb vč. příslušenství činila 50 698 Kč. Žalovaná byla vyzvána, aby částku 50 698 Kč zaplatila nejpozději do 31. 1. 2026, jinak se bude žalobkyně domáhat uhrazení této pohledávky soudní cestou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 14. 1. 2026, doručenkou ze dne 19. 1. 2026). Podle evidence předpisu a plateb za období od května 2024 do ledna 2026 činil celkový nedoplatek žalované ve vši 56 243 Kč(prokázáno evidencí předpisu a plateb ze dne 11. 2. 2026). Úrok z prodlení za období od července 2025 do ledna 2026 pak činí celkem 2 183,52 Kč (prokázáno výpočtem příslušenství pohledávky ze dne 11. 2. 2026).

5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně poskytla žalované Byt k užívání do 31. 5. 2026. Na úhradách nájemného dluží žalovaná žalobkyni za období červenec 2025 částku ve výši 8 263 Kč, srpen 2025 částku ve výši 8 263 Kč, září 2025 částku ve výši 8 263 Kč, říjen 2025 částku ve výši 6 814 Kč, listopad 2025 částku ve výši 6 814 Kč, prosinec 2025 částku ve výši 769 Kč; a leden 2026 částku ve výši 1 401 Kč. Celkem tedy za nájemné dluží žalovaná částku 56 243 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který k 11. 2. 2026 činil 2 183 Kč, a to za období od 31. 7. 2025 do 11. 2. 2026. Žalovaná byla k úhradě marně vyzvána dopisem ze dne 14. 1. 2026, který ji byl doručen dne 19. 1. 2026. Žalovaná však z dlužné částky ničeho nezaplatila.

6. Právně soud věc posoudil podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V daném případě bylo v řízení Nájemní smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 9. 7. 2025 a č. , Anonymizováno, ze dne 6. 1. 2026 prokázáno, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byly uzavřeny jednotlivé nájemní smlouvy na dobu určitou, přičemž celkový nájemní vztah trval od 15. 5. 2024 do 31. 5. 2026. Žalované byl přenechán do užívání za sjednané nájemné předmětný byt. Žalovaná však řádně a včas neplatila nájemné a platby spojené s užíváním bytu. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Žalovaná byla proto k úhradě celkové dlužné částky vyzvána, avšak nic neuhradila. Na úhradách nájemného dluží žalovaná žalobkyni za období červenec 2025 částku ve výši 8 263 Kč, srpen 2025 částku ve výši 8 263 Kč, září 2025 částku ve výši 8 263 Kč, říjen 2025 částku ve výši 6 814 Kč, listopad 2025 částku ve výši 6 814 Kč, prosinec 2025 částku ve výši 769 Kč; a leden 2026 částku ve výši 1 401 Kč. Celkem tedy za nájemné dluží žalovaná částku 56 243 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který k 11. 2. 2026 činil 2 183 Kč, a to za období od 31. 7. 2025 do 11. 2. 2026. Soud tak uzavřel, že žalobkyně v řízení prokázala existenci nájemního vztahu k předmětnému bytu, a proto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu za jeho užívání. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I). Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z., a to dle splatnosti jednotlivých měsíčních plateb až do zaplacení, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 150 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 250 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud k tomu dále uvádí, že podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, podle něhož „Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Proto soud v této věci stanovil paušální odměnu s přihlédnutím k uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR, takže paušální náhrada činí podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky s přihlédnutím k usnesení NS ČR 450 Kč za jeden úkon, jak je uvedeno shora..

11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věty první před středníkem, když neshledal důvod pro jejich prodloužení.