26 C 147/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 26 113 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se co do částky 2 899 Kč zastavuje.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 913 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 24 224 Kč od 4. 5. 2025 do 2. 8. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 24 224 Kč od 3. 8. 2025 do zaplacení, se zákonný úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 224 Kč od 4. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 301 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 773,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 11. 5. 2025 po žalované domáhala zaplacení částky 26 113 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu ze dne 5. 1. 2024 o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut standardní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen „Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 30 000 Kč převedla na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu (dále jen „Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovanou, a to dne 8. 1. 2024, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalované v souladu Smlouvou úvěru. Žalobkyně se s žalovanou ve Smlouvě o úvěru dohodla, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v Žádosti, jako celková cena úvěru v částce ve výši 46 000 Kč, uhradí žalovaná žalobkyni v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého dvacátého dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuta na den 20. 2. 2024. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Žalovaná v dohodnutých měsíční splátkách žalobkyni úvěr nesplácela řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce a žalované bylo ze strany žalobkyně odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalované písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 3. 5. 2025, které bylo žalované odesláno dne 3. 5. 2025 (dále jen „Den zesplatnění úvěru“). Žalobkyně odeslala žalované Upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2025 (dále i jen „Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 3. 5. 2025, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV. bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobkyně má nárok na uhrazení účelně vynaložených nákladů tedy celkem částku ve výši počtu odeslaných poštovních zásilek x 100 Kč. Upomínky včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalované ze strany žalobkyně odeslány i do Schránky zákazníka, která byla zřízena žalované zejména za účelem doručování písemností k jejím rukám. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 25 312 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 2 300 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 23 012 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 3. 5. 2025, kdy zesplatněná část jistiny činila 23 012 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 2 300 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 088 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1 212 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 23 012 Kč + 1 212 Kč, což v součtu činí na jistině 24 224 Kč a na úrocích 1 088 Kč. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 25 312 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 2 300 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 23 012 Kč. Dluh na účelně vynaložených nákladech, kdy za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV. bod 4. písm. b), d) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobkyně požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 100 Kč (tj.1x100 Kč). Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným. Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do 3. 5. 2025 se dostala do prodlení se splátkami úvěru, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobkyni vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity smlouvy a ve sloupci Datum. V rámci této žaloby požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty v celkové výši 499 Kč tedy (1x499Kč). Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 25 312 Kč od 4. 5. 2025 do 11. 5. 2025, tedy částku ve výši 202 Kč.

2. Zdejší soud rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem ze dne 20. 5. 2025, č. j. EPR , č. účtu, (dále jen „elektronický platební rozkaz“), o povinnosti žalované uhradit žalobkyni částku ve výši 26 113 Kč s příslušenstvím. V rámci tohoto rozhodnutí byla žalovaná vyzvána, aby uhradila uvedenou částku včetně nákladů řízení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu nebo aby podala proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu ve stejné lhůtě u zdejšího soudu odpor. Žalovaná podala včasný odpor dne 9. 6. 2025, doplněný dne 7. 7. 2025, s tím, že nárok v plném rozsahu neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že čerpala od žalobkyně úvěrovanou jistinu, a to dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , v částce 30 000 Kč, ostatní tvrzení však sporuje, a to především, že by žalobkyni svědčil tvrzený nárok na zaplacení jistiny ve výši 24 224 Kč s příslušenstvím. Žalovaná namítla neplatnost uvedené Smlouvy od počátku, a to z toho důvodu, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověřila řádně úvěruschopnost žalované, přestože je tak ze zákona povinna činit s odbornou péčí. Navzdory tomu, že žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované řádně prověřila, žalovaná má za to, že se jednalo pouze o formální proces vedoucí k tomu, aby úvěr mohl být poskytnut, nebyly řádně zohledněny výdaje žalované. Na Smlouvu o úvěru byla žalovanou čerpána částka ve výši 30 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila částku ve výši 15 649 Kč, nedoplatek tedy činí 14 351 Kč. Žalobkyně již není oprávněna požadovat s ohledem na neplatnost Smlouvy o úvěru úhradu částky ve výši 24 224 Kč.

3. Podáním ze dne 29. 10. 2025, které došlo soudu dne téhož dne, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do výše 2 899 Kč, kdy žalovaná tuto částku uhradila žalobkyni po podání žaloby, a to dne 14. 5. 2025 částku 1 749 Kč a dne 19. 5. 2025 částku 1 150 Kč. Soud tedy řízení do této částky zastavil.

4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 6. 11. 2025, účastníci byli k tomuto jednání řádně obesláni a zároveň byli poučeni o následcích nedostavení se k jednání, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 5. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Na základě smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně řádně a včas splácet, a to formou 40 měsíčních anuitních splátek ve výši 1 150 Kč, splatných ke každému 20. dni v příslušném kalendářním měsíci počínaje dnem 20. 2. 2024. Dále se žalovaná smlouvou o úvěru zavázala zaplatit případné poplatky dle smlouvy a sazebníku poplatků žalobkyně, tj. mimo jiné i poplatek za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek ve výši 100 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením jakékoliv splátky se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným. Pro případ, kdy se úvěr stane splatným v důsledku prodlení zákazníka, se pak žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Dále se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Podle čl. II. odst. 1 písm. d) smlouvy o úvěru úvěr se stane splatným, pokud zákazník porušuje smlouvu o úvěru tím, že je v prodlení s placením nejméně části jedné splátky po dobu delší než 2 měsíce, splatnost nastává dnem, kdy žalobkyně odešle žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 1. 2024 ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Ze záznamu o vložení dokumentu do systému vyplývá, že smlouva měla být do systému vložena dne 5. 1. 2024 (prokázáno záznamem o vložení dokumentu do systému). Žalovaná zaslala na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč dne 5. 1. 2024 (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, když dne 8. 1. 2024 zaslala částku ve výši 30 000 Kč žalované (prokázáno potvrzením o provedení transakce), žalovaná řádně nehradila splátky, a to ani na základě výzvy k zaplacení jednotlivých splátek, v níž byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta k jejich úhradě (prokázáno upomínkou ze dne 26. 4. 2025). Proto žalobkyně prohlásila nesplacenou část úvěru, včetně úroků a dalších finančních závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru v celkové výši 25 911 Kč, dopisem ze dne 3. 5. 2025 za okamžitě splatnou s tím, že žalovanou vyzvala k její úhradě nejpozději do 10 dní od odeslání výzvy k plnění (prokázáno zesplatněním s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 3. 5. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne). Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobkyně má ode dne 18. 5. 2018 povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a k poskytování vázaného spotřebitelského úvěru (prokázáno předmětným výpisem). Jak vyplývá z listiny nazvané Závazky spotřebitele, které však není podepsáno, žalovaná prohlásila, že u ní nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku, že nebude činit žádné úkony a právní jednání, které by mohly vést k naplnění podmínek pro zahájení insolvenčního řízení a že soupis uvedených závazků odpovídá skutečnosti, je úplný a pravdivý, že nemá žádné další závazky a je schopna řádně plnit své závazky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2024 (prokázáno listinou nazvanou Závazky spotřebitele čestné prohlášení). Z listiny nazvané Výdaje spotřebitele vyplývá, že žalovaná na bydlení a výdaje související s bydlením hradí měsíčně 9 544 Kč a dále splácí úvěr ve výši 11 284 Kč měsíčně, je rozvedená a její měsíční plat činí 49 200 Kč (prokázáno listinou nazvanou Výdaje spotřebitele čestné prohlášení). V listině Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 1. 2024 je pak uvedeno, že výdaje za bydlení v družstevním bytě činí 9 544 Kč, příjmy zákazníka činí 49 200 Kč, splátka úvěru 11 284 Kč (prokázáno Posouzením úvěruschopnosti zákazníka). Výplatní páskou za měsíc září 2023 byl prokázán příjem žalované ve výši 40 425 Kč, výplatní páskou za měsíc listopad 2023 byl prokázán příjem žalované ve výši 58 023 Kč. Z výpisů z účtu ke dni 29. 5. 2025 vyplývá, že žalovaná uhradila dne 23. 3. 2024 částku 1 150 Kč, dne 24. 4. 2024 částku 1 250 Kč, dne 16. 5. 2024 částku 1 150 Kč, dne 20. 6. 2024 částku 1 150 Kč, dne 23. 9. 2024 částku 1 150 Kč, dne 22. 10. 2024 částku 1 150 Kč, dne 21. 2. 2025 částku 1 150 Kč, dne 14. 5. 2025 částku 1 749 Kč, dne 19. 5. 2025 částku 1 150 Kč, dne 16. 7. 2024 částku 1 150 Kč, dne 21. 11. 2024 částku 1 150 Kč, dne 21. 12. 2024 částku 1 150 Kč a dne 21. 1. 2025 částku 1 150 Kč (prokázáno předmětnými výpisy).

7. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení dospěl soud ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 5. 1. 2024 k podpisu smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně řádně a včas splácet, a to formou 40 měsíčních anuitních splátek ve výši 1 150 Kč, splatných ke každému 20. dni v příslušném kalendářním měsíci počínaje dnem 20. 2. 2024. Částka ve výši 30 000 byla žalované zaslána dne 8. 1. 2024 na její bankovní účet.

8. Podle 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).

10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Z důvodu částečného zpětvzetí žalobkyně co do částky celkem 2 899 Kč, neboť tuto částku žalovaná zaplatila po podání žaloby, soud řízení do této výše, včetně příslušenství z každé příslušné splátky od připsání platby do zaplacení, zastavil, v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

19. Soud se poté zabýval právním posouzením námitek žalované a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla sjednána platně. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně pochybila při splnění povinnosti kladené zákonem o spotřebitelském úvěru, v tomto případě tedy řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalované. Judikaturou byl dovozen závěr, že spokojil-li se věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či před změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru jen s objektivně nedoloženým prohlášením spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a s nahlédnutím do registru dlužníků, je smlouva z důvodu porušení povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, neplatná (srov. 33 Cdo 2178/2018). V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání smlouvy došlo i k využití veřejně dostupných informací, mezi něž lze řadit například informace z katastru nemovitostí, z insolvenčního rejstříku a z Centrální evidence exekucí či z databází typu SOLUS, BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Tyto databáze nemají být použity jako výhradní zdroj informací, ale stejně tak nemohou být jako výhradní zdroj informací použity pouze informace z karty klienta, poskytnuté samotným klientem a podle výše uvedených judikatorních závěrů je dokonce neplatná i smlouva, kde bylo nahlíženo jen do registru dlužníků, což žalobkyně v předmětném řízení neprokázala.

20. Z gramatického výkladu ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je krom ochrany spotřebitele postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr, a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. (logický výklad).

21. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze tedy označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka jako spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. V tomto případě, kdy je smlouva o úvěru neplatná, se žalobkyně může po žalované domáhat úhrady finanční částky, která jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy byla poskytnuta, ve výši tvrzené po případném započtení částečné úhrady ze strany žalované, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč. Jak vyplývá z částečného zpětvzetí žalobkyně, žalovaná jí po podání žaloby zaplatila částku ve výši 2 899 Kč, před podáním žaloby uhradila částku ve výši 13 800 Kč. Bezdůvodné obohacení proto odpovídá částce ve výši 13 301 Kč. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. a dle ustanovení 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobkyni, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, protože žalovaná po podání žaloby zaplatila částku 2 899 Kč, tj. v důsledku chování žalované. Vedle toho úspěch žalobkyně spočíval v přiznané částce 13 301 Kč a neúspěch žalobkyně v zamítnutí žaloby v částce 9 913 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí 62 % a neúspěch 38 %, a proto žalobkyni přináleží 24 % náhrady nákladů řízení. Přiznaná částka přitom sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 045 Kč a dále z náhrady nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3,5 úkony právní služby po částce 400 Kč za každý z úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, ½ úkon – jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a sepis podání ze dne 29. 10. 2025) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 400 Kč za čtyři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celkové náklady na právní zastoupení žalobkyně dosahují částky 3 223 Kč včetně DPH a soudního poplatku. Žalobkyni tedy soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 773,50 Kč (24 %), a to v prodloužené třicetidenní pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. O plnění ve splátkách bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když soud umožnil žalované splnit její povinnost ve splátkách, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaná o splnění uložené povinnosti ve splátkách požádala a žalobkyně s tím nevyslovila nesouhlas. S ohledem na to soud umožnil žalované splácet příslušnou dlužnou částku v měsíčních splátkách uvedených ve výroku III. rozsudku s tím, že nezaplacením byť jen jediné splátky se dluh stane splatným najednou.