26 C 159/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 299 089,46 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 63 596,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 210,82 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 386,15 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 235 492,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 60 656,85 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 238,14 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 117 597,36 Kč od [datum] do zaplacení a zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku k rukám právního zástupce žalobkyně 85 365 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou k soudu dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 299 089,46 Kč s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené rámcové kupní smlouvy č. [rok] ze dne [datum], na jejímž základě byly žalované dodávány elektrické přístroje a součástky, jejichž prodej je předmětem činnosti žalobkyně. Na základě objednávek žalované jí byly v únoru a březnu roku 2017 dodány součástky, kdy na tyto objednávky byly žalobkyní vystaveny faktury, a to: faktura Fa [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 101 867,67 Kč, faktura Fa [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 57 238,14 Kč, faktura Fa [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 117 597,36 Kč a faktura Fa [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 22 386,15 Kč. Podle uzavřené rámcové smlouvy byla splatnost všech vystavených faktur 30 dní ode dne vystavení. Žalovaná na předmětné faktury v celkové částce 299 089,46 Kč ničeho nahradila, ačkoliv byla žalovanou dne [datum] k úhradě vyzvána.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], které došlo soudu dne [datum] a nárok žalobkyně neuznala ani částečně, jelikož se podle ní nejednalo o platnou a splatnou pohledávku. Žalovaná podotkla, že žádnou takovou pohledávku ani faktury nevede ve svém účetnictví a navíc nedohledala ani dodací listy, které by těmto fakturám měly odpovídat a na jejichž základě by faktury měly být vystaveny. Žalovaná oproti tomu zjistila, že žalobkyně jí do dnešního dne nevrátila přeplatek ve výši 41 210,82 Kč, kdy tato částka byla žalovanou žalobkyni omylem uhrazena dvakrát. Tento nárok žalobkyně v minulosti nerozporovala, přeplatek však do dnešního dne nevrátila.

3. Žalobkyně se dále ve věci vyjádřila podáním ze dne [datum], které soudu došlo dne [datum], kdy uvedla, že žalovaná je s žalobkyní ve stálém obchodním styku, kdy z její strany byly uskutečněny i jiné objednávky, které jí byly dodány, než žalované pohledávky. [příjmení], k nimž byly vystaveny předmětné faktury uvedené výše, byly řádně provedeny speditérem [právnická osoba] byly vystaveny přepravní a dodací listy. To, že objednávky není možné v systému žalované dohledat, svědčí o nedbalém vedení účetnictví. Žalobkyně ještě dodává, že tvrzený přeplatek ve výši 41 210,82 Kč se vztahoval k jiným dodávkám, než jsou předmětem žaloby a byl řešen zápočtem k jiným fakturám. Pohledávka je navíc v současné době promlčena.

4. Žalovaná namítala ve svém podání ze dne [datum], že žalobkyní nebylo dostatečně prokázáno, že rámcová kupní smlouva č. [rok] ze dne [datum] se vztahuje i ke sporným dodávkám, respektive že vztah založený touto rámcovou smlouvou trval i v době sporných dodávek. Zároveň tvrdila, že nárok žalobkyně byl prokázán pouze nepodepsanými dodacími listy a že žalobkyně není schopna objednávky podložit žádným výstupem z elektronického systému. Zároveň nebyl žalobkyní předložen přepravní list od [právnická osoba] a žalobkyní namítané GPS trasovaní není na kopii faktury [číslo] založené ve spise, viditelné. Přepravní listy navíc obsahují pouze nečitelné podpisy, přičemž na dvou je označen přejímající jako pan [příjmení] a na jednom pan [příjmení]. Žalovaná dále namítla, že v meziobdobí mezi spornými objednávkami a soudním řízením došlo ke změně vlastnické struktury žalované a nová vlastnická struktura nebyla o existenci jakýkoliv informací vůči žalobkyni informována a předložené důkazy žalobkyní nepovažuje za dostatečně průkazné.

5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou, pod její tehdejší [právnická osoba] – [právnická osoba], rámcovou kupní smlouvu. V ní se žalobkyně zavázala dodávat žalované, jako kupující, zboží blíže specifikované přílohou [číslo] k této smlouvě a převádět na žalovanou vlastnické právo a žalovaná se zavázala zboží odebírat a zaplatit za něj žalobkyni kupní cenu. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou (prokázáno rámcovou kupní smlouvou č. 2009). Na základě žalovanou učiněné objednávky žalobkyně vystavila žalované ze systému celkem čtyři dodací listy, přičemž všechny byly s přepravní společností zasílány žalované, uvedené v levém horním rohu, a to konkrétně: dodací list [právnická osoba] [číslo] s udanou váhou 56 Kg s datem dodání [datum], dodací list [právnická osoba] [číslo] s udanou váhou 128 Kg s datem dodání [datum], dodací list [právnická osoba] [číslo] s udanou váhou 114 Kg s datem dodání [datum] a dodací list [právnická osoba] [číslo] s udanou váhou 18 Kg s datem dodání [datum] (prokázáno předmětnými dodacími listy). V souvislosti s dodacími listy [právnická osoba] byly soudu předloženy tři přepravní listy od [právnická osoba], a to [číslo] který byl u převzetí dne [datum] u žalované podepsán p. [příjmení]; [číslo] který byl u převzetí dne [datum] u žalované podepsán p. [příjmení] a [číslo] který byl u převzetí dne [datum] u žalované podepsán p. [příjmení] (prokázáno předmětnými přepravními listy [právnická osoba]). Společně s dodacími listy byly vystaveny žalobkyní faktury, a to faktura [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 101 867,67 Kč s datem zd. plnění dne [datum]; faktura [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 57 238,14 Kč s datem zd. plnění dne [datum]; faktura [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 117 597,36 Kč s datem zd. plnění dne [datum] a faktura [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 22 386,15 Kč s datem zd. plnění dne [datum] (prokázáno předmětnými fakturami). Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě ze dne [datum] ve spojení s podací stvrzenkou z téhož dne). Žalovaná měla již v minulosti problémy s opožděnou úhradou jiných faktur vůči žalobkyni (prokázáno výzvou k úhradě dluhu 1 154 301,78 Kč ze dne [datum]). Jednatelem žalované mezi lety 2016 – 2019 byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podle jeho prohlášení, za jeho působení u žalované, tj. od 27. 10 2016 již žádná obchodní spolupráce s žalobkyní probíhat neměla. Pan [anonymizováno] byl technický pracovník na pozici projektového manažera, který měl na starosti jednotlivé zakázky. Pokud je na dodacích listech podpis tohoto pracovníka, pak dodané zboží v konkrétní zakázce přebíral. Ohledně úhrady ve výši 41 210,82 Kč ze strany žalované se nejspíš jednalo o úhradu dluhu, který měla žalovaná z minulosti s omylem dvakrát zadaným variabilním symbolem a nevzpomínal si, že by u žalobkyně někdy došlo k nějakému započtení a žádná komunikace na toto téma s nimi neproběhla. V době jeho odchodu od žalované si svědek již nevybavil, zda existovaly nějaké pohledávky žalobkyně za žalovanou (prokázáno přípisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum]). Dále jednatelem žalované mezi lety 2016 – 2019 byl pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podle něj byla žalobkyně obchodním partnerem žalované a on osobně se jedenkrát za rok sešel s panem [příjmení] od žalobkyně. U žalované působil do [datum] jako ředitel společnosti a koordinoval manažersky činnosti společnosti. Při výkonu práce nikdy žádné dodací listy za žalovanou nepodepisoval a v období, kdy byl podepsán dodací list jeho jménem, už navíc u žalované nefiguroval, vyloučil, že jde o jeho podpis. Pan [anonymizováno] pracoval u žalované jako stavbyvedoucí a projektový manažer (prokázáno přípisem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum]).

6. Soudem byl dne [datum] vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z jeho výslechu soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalobkyně na úseku vedoucí divize Security systém, jež zajišťuje dodávky produktů zabezpečovacích systémů pro obchodní partnery. Podle něj je žalovaná jejich obchodním partnerem řadu let, nejspíš od roku 2011, kdy došlo k podpisu rámcové smlouvy a svědek si osobně pamatuje i některé osoby z bývalé struktury žalované, konkrétně pana [příjmení], s nímž osobně jednal. Objednávky byly pro obchodní partnery, nejen pro žalovanou, obecně prováděny tak, že pokud obchodní partner podepsal smlouvu, dostal přístupové údaje do e-shopu, do kterého pak on zadával své objednávky. Přes systém se tato objednávka poté přenesla přímo do skladového hospodářství, a pokud bylo zboží skladem, tak obsluha skladu přidělila toto zboží obchodnímu partnerovi a vystavila dodací list, k němuž se automaticky vyhotovila i faktura. Centrální objednávkové oddělení, které přijímá objednávky obchodních partnerů, se nachází v [země] a sklad je v [země]. Svědek nemohl vidět proces vytváření fakturace, neboť u žalobkyně jsou kompetence rozdělené. Není možné, aby někdo vygeneroval zakázku a současně ji fakturoval. Zároveň není možné vystavit fakturu bez toho, aby bylo zboží dodáno zákazníkovi, protože faktury jsou v číselné řadě. Bez vygenerovaného dodacího listu není možné generovat fakturu. Záznamy o objednávkách nejsou v České republice přístupné, protože se posílají do centrálního oddělení v [země].

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru: žalobkyně s žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti uzavřely rámcovou kupní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované zboží blíže specifikované v příloze [číslo] této smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že platnost doložené přílohy [číslo] byla jeden rok. Žalobkyně vystavila žalované ze systému celkem čtyři dodací listy v souvislosti s učiněnými objednávkami, přičemž všechny byly přepravní společností zasílány žalované, a to tři pomocí [právnická osoba] a jeden [právnická osoba]. Na základě těchto zaslaných objednávek byly žalobkyní vystaveny čtyři faktury, znějící na celkovou částku ve výši 299 089,46 Kč, které nebyly žalovanou stranou uhrazeny. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhal obchodní styk dlouhodobě.

8. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a částečně i o prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v rozsahu, který je uveden shora, a který byl i podporován jinými provedenými důkazy. Ve zbytku soud jejich prohlášení považoval za účelová, neboť nebyla podporována žádnými jinými důkazy a byla spíše založena na jejích domněnkách, nikoli na kontinuálním historickém popisu sledu událostí. Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout. Soud tedy vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možno spolehlivě rozhodnout.

9. Podle ust. § 118 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.

10. Podle ust. § 162 o. z., právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu.

11. Podle ust. § 162 odst. 1 o. z., právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

12. Podle ust. § 162 o. z., zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.

13. Podle ust. § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

14. Podle ust, § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

15. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

16. Podle ust. § 617 o. z., i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě. Podle odst. 2, i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

17. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 629 odst. 2 o. z., majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

18. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

19. Soud při posuzování nároku vycházel ze všech provedených důkazů a z nich provedených skutkových zjištění. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou byla rámcová, kdy změny podmínek pro další období, většinou v délce rok, se řešily dodatky. Smluvní vztah takto založený smlouvou trval již od [datum] po celou dobu, co žalovaná odebírala zboží od žalobkyně. V řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by de iure došlo k ukončení tohoto smluvního vztahu. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou probíhal již od roku 2010 nezpochybnitelný obchodní styk, který byl potvrzen listinnými důkazy, výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a prohlášeními [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Tento obchodní styk byl umocněn i osobními schůzkami mezi představiteli žalobkyně i žalované, kteří se, dle jejich shodných tvrzení, setkávali minimálně v období před Vánoci a zároveň jimi bylo potvrzeno, že žalovaná odebírala od žalobkyně zboží často, a to především stavba prostřednictvím stavbyvedoucího a projektového manažera pana [příjmení]. Bylo prokázáno, že objednávky byly prováděny tak, že pokud obchodní partner podepsal smlouvu, dostal přístupové údaje do e-shopu, do kterého pak on zadával své objednávky. Z toho vyplývá, že žalovaná musela vědět, že žalobkyně nedisponuje přímým výstupem z webového rozhraní při provádění objednávek, ale že tyto výstupy automaticky dostává přímo objednatel, který se do webového rozhraní přihlásil na základě jemu přidělených autorizačních kódů. Tento princip vytváření objednávek byl dostatečně prokázán výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Následně objednávky přepravené [právnická osoba] byly v řízení dostatečně prokázány dokumenty od tohoto přepravce. Přepravce měl zboží pro žalovanou ve své dispozici a doručil jej, čemuž odpovídaly právě soudu předložené dodací listy od [právnická osoba]. Bylo by totiž zcela nelogické, proč by v případě tvrzené neexistence objednávek žalovanou, přepravce – [právnická osoba] do vztahu mezi žalobkyní a žalovanou vůbec vstupoval a cokoli žalované od žalobkyně dodával. Zároveň bylo prokázáno, že žalovaná měla problémy ohledně placení svých závazků i v minulosti, než nastal tento soudní spor. Argument žalované, že při změně její vlastnické a jednatelské struktury nedošlo k informování o existenci jakýkoliv závazků vůči žalobkyni, považuje soud v tomto sporu za irelevantní. Právnická osoba má podle současné právní úpravy právní subjektivitu a z toho důvodu přebírá následky svých právních jednání bez ohledu na složení volených orgánů. Právnická osoba je navíc povinna vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech i v případě, že není povinna vést účetnictví, a to sice tak, že právnické osobě nehrozí veřejnoprávní sankce. V úvahu tedy připadají pouze nároky z újmy, kterou by nevedením spolehlivých záznamů o svých majetkových poměrech mohla právnická osoba způsobit například porušení závazku člena voleného orgánu vykonávat svoji funkci s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Pokud tedy žalovaná tvrdí, že nebyli s pohledávkami společnosti dostatečně seznámeni v době změny členů volených orgánů, lze namítat, že právnická osoba byla neměnná ve své právní subjektivitě po celou dobu a její jednání jí zavazují bez ohledu na složení volených orgánů.

20. Pokud jde o sporné objednávky, tak byly provedeny čtyři, z čehož tři byly přepraveny [právnická osoba] a čtvrtá měla být přepravena [právnická osoba]. V souvislosti s dodacími listy [právnická osoba] byly soudu předloženy tři přepravní listy od [právnická osoba], a to [číslo] který byl u převzetí dne [datum] u žalované podepsán p. [příjmení]; [číslo] který byl u převzetí dne [datum] u žalované podepsán p. [příjmení]. Doručení objednávek, které přepravovala [právnická osoba] bylo v řízení dostatečně prokázáno, kdy byly předloženy kromě dodacích listů z interních systému i shodné přepravní listy vystavené přepravní [právnická osoba] na shodné údaje, z čehož soud považuje za nesporné, že tyto objednávky skutečně byly přepravní [právnická osoba] přepraveny a řádně a včas dodány žalované. Ohledně čtvrté objednávky, která měla být žalované dodán prostřednictvím přepravní [právnická osoba] soud uzavřel, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že by došlo k dodání této objednávky, neboť kromě objednávky nebyla schopna doložit přepravní list této společnosti, a to z důvodu krátké úložní doby na informace o zásilkách ze strany přepravce. Přesto lze mít k tíži žalobkyně, že sama své odeslané objednávky přesněji neevidovala. Současně soud uznal za oprávněnou i námitku žalované ohledně započtení částky ve výši 41 210,82 Kč. Přestože ze strany žalobkyně bylo namítáno, že daná částka byla započtena na jiný dluh žalované u žalobkyně a na důkaz čehož byly předloženy interní emailové komunikace mezi žalobkyní a její právní zástupkyní, předžalobní upomínka a seznam splatných pohledávek za žalovanou, navíc tvrdila, že daná pohledávka je již promlčená, pak soud nepovažoval předložené důkazy za způsobilé prokázat, že k započtení došlo a k promlčení během promlčecí lhůty nedošlo. Zákon vychází z toho, že účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním. Ustanovení § 1982 odst. 1 hovoří o oprávnění účastníka„ prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává”. Automatické zúčtování bez nutnosti aktivačního právního jednání by bylo nutno speciálně sjednat. Započtení je realizováno právním jednáním a typicky jde o jednání jednostranné, které ovšem nabývá účinky až dnem doručení protistraně, což se v daném případě nestalo. Realizuje se tedy až samotným jednáním, ve kterém jedna ze smluvních stran prohlásí druhé, že svoji pohledávku započítává vůči pohledávce druhé strany. Účinky takového jednání nastávají doručením tohoto úkonu druhé straně. Žádná součinnost či souhlas druhé strany se nevyžaduje. Žalobkyně odkazovala ve svých podáních na své interní směrnice, nicméně již neprokázala, že by se započtení částky ve výši 41 210,82 Kč dostalo do dispoziční sféry žalované, tedy že toto započtení žalované oznámila. Soud proto žalobu ze všech těchto důvodů částečně zamítl v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 63 596,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 210,82 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 386,15 Kč od [datum] do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Ve zbytku soud žalobě vyhověl a proto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 235 492,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 60 656,85 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 238,14 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 117 597,36 Kč od [datum] do zaplacení a zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

22. O příslušenství dlužné částky splatné ve formě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě byla žaloba podána pro částku 299 089,46 Kč s příslušenstvím. S ohledem na to, že žalobkyně byla neúspěšná co do výše 63 596,97 Kč s příslušenstvím a co do částky 235 492,49 Kč s příslušenstvím bylo žalobě vyhověno. Z toho vyplývá, že žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 78,74 % a žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 21,26 %. Pro účely stanovení náhrady nákladů řízení to pak znamená, že 57,48 % nákladů žalobkyně by měla hradit žalovaná. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) 11,5 úkony právní pomoci po 9 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba ve věci samé, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum] (1/2) a vyjádření [datum] a [datum]) a dále 12 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady právního zastoupení tak činí po připočtení 21% DPH částku 136 548,50 Kč a po připočtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 964 Kč celkem 148 512,50 Kč, z toho 57,48 % uvedených nákladů činí 85 365 Kč.