26 C 164/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D. ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozený Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D všichni zastoupeni advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o žalobě na náhradu újmy ve výši 603 692 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna žalobcům uhradit částku 603 692 Kč s úroky z prodlení počítanými z částky 603 692 Kč ode dne 9. 4. 2019 do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního poletí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 51 606,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 27 439,90 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobce , Jméno žalobce C, , nar. , datum, , se žalobou podanou k soudu dne 15. 5. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 603 692 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy. Původní žalobce žalobu odůvodnil v tom smyslu, že dne 16. 5. 2016 mu byla v prostorách , Jméno žalované, , adresa, na adrese , adresa, (dále jen „nemocnice“) ambulantně provedena kolonoskopie, kterou provedl zaměstnanec nemocnice , tituly před jménem, , jméno FO, . Kolonoskopie byla provedena na doporučení ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , a jejím účelem bylo zjištěné možností opětovného obnovení kontinuity tlustého střeva po předchozí protektivní ileostomii, tedy vyústění střevního obsahu břišní stěnou. Původní žalobce se k zákroku dostavil plně zdravý, bezprostředně po provedení samotného zákroku si pak stěžoval na výraznou bolest v břiše. Lékaři sdělil, že v jednu konkrétní chvíli vyšetření ucítil prudkou bolest, která se nezmenšovala. Lékař na sdělení původního žalobce nijak nereagoval a bez dalších opatření ho poslal domů. Zde se však bolest zhoršovala, a proto původní žalobce vyhledal ještě téhož dne opětovně lékaře, kdy jej kolem 13:00 jeho partnerka dovezla do ambulance nemocnice, kde byl hospitalizován. U původního žalobce byla zahájena léčba antibiotiky. Další den, tedy 17. 5. 2016 byl CT vyšetření prokázán defekt střevní stěny s průnikem obsahu střev a vzduchu nejen do dutiny břišní, ale i do oblastí hrudní, mezihrudí a retropertona. Současně byl u původního žalobce zjištěn vzestup hodnot CRP na 260 mg/l, což svědčilo o akutním zánětu v jeho těle. V noci z 18. 5. 2016 na 19. 5. 2016 byl původní žalobce operován a podstoupil revizi dutiny břišní. Zdravotní stav původního žalobce byl nadále komplikován přidruženými zdravotními komplikacemi a několik dní po operačním zákroku byl v přímém ohrožení života. Do domácího ošetřování byl propuštěn dne 10. 6. 2016. Léčba v průběhu hospitalizace byla pro původního žalobce stresující, probíhala komplikovaně a byla pro něj bolestivou. Měl obavy, zda bude schopen v životě nadále fungovat tak jako před kolonoskopií. Jeho stav se zlepšil téměř na původní úroveň až zhruba rok až dva po provedení kolonoskopie. Zásadní pro původního žalobce ovšem je skutečnost, že kvůli rozsáhlému operačnímu zákroku již nemůže být zvažováno opětovné obnovení kontinuity střeva, protože by výkon v prostředí poznamenaném zánětlivými změnami byl příliš náročný. Navíc možným následkem rozsáhlých zánětů v dutině břišní jsou srůsty, které mohou být příčinou ileu – střevní neprůchodnosti. Původní žalobce byl pro tuto komplikaci hospitalizován ve dnech 4. 5. 2019 až 3. 5. 2019. Žalovaná se původnímu žalobci nikdy, i přes vzájemnou komunikaci, za utrpěnou újmu neomluvila ani nenabídla zcela symbolické odškodnění.

2. Dodatečným podáním došlo ke specifikaci žalobního návrhu, kdy částka uvedená v petitu žaloby se má skládat z bolestného, které bylo znaleckým posudkem stanoveno na částku ve výši 338 592 Kč, dále z náhrady hotových výdajů za výlohy spojené s vypracováním znaleckého posudku ve výši 25 100 Kč a zbývající částka ve výši 240 000 Kč činí náhradu nemajetkové újmy.

3. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou původním žalobcem neuznává, a to ani z části, neboť odmítá jakékoliv pochybení či porušení povinnosti při provádění kolonoskopie svým zaměstnancem. Před samotným provedením zákroku byl žalobce řádně poučen o možných rizicích a přidružených komplikacích. Zároveň podepsal informovaný souhlas. Následná kolonoskopie byla provedena lege artis a provádějící lékař se žádného pochybění během výkonu nedopustil. Žalovaná popírá, že by ke zdravotním obtížím žalobce došlo v důsledku poranění stěny tlustého střeva nešetrně a neodborně provedenou kolonoskopií, neboť při revizi dutiny břišní, ke které došlo dne 19. 5. 2016, nebyla zjištěna žádná perforace tlustého střeva, k úniku plynu a střevního obsahu do dutiny břišní došlo již existující píštělí, jejíž přetrvávání bylo v průběhu kolonoskopie zjištěno. Je také nutno přihlédnou ke skutečnosti, že zdravotní stav původního žalobce nebyl před provedením kolonoskopie uspokojivý, a i bez komplikací by u původního žalobce k obnově kontinuity tlustého střeva dojít nemohlo. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Pouze z procesní opatrnosti se vyjádřila též k původním žalobcem navrhované výši odškodnění, kdy vyjma petitu není v původním znění žaloby požadovaná částka nijak specifikována, především není specifikováno, jakou psychickou újmu původní žalobce utrpěl a jak byl jeho život ovlivněn, když ileostomii má původní žalobce již od roku 2011.

4. Původní žalobce dne 5. 2. 2020 zemřel. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 5. 2020, č.j. 26 C 164/2019-258 bylo rozhodnuto tak, že v řízení bude namísto původního žalobce , jméno FO, , nar. , datum, pokračováno s jeho právními nástupci, kteří jsou uvedení v záhlaví tohoto rozsudku.

5. Vedlejší účastník na straně žalované se plně připojil k jejímu procesnímu stanovisku a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), výslechem svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, (ust. § 126 odst. 1 o. s. ř.), znaleckým posudkem zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho dodatku, výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , znaleckým posudkem Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jako znaleckého ústavu z oboru zdravotnictví, odvětví gastroenterologie a výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který předmětný znalecký posudek v rámci znaleckého ústavu zpracovával (ust. § 127 odst. 1 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti:

7. Z lékařské zprávy ze dne 16. 5. 2016 bylo zjištěno, že původní žalobce se dostavil na rektoskopii na základě indikace od , tituly před jménem, , jméno FO, . Záznam ze samotného vyšetření je stručný, vyšetřující lékař , tituly před jménem, , jméno FO, objevil v oblasti anastomózy přetrvávající píštěl, přibližně ve 20 cm od anu stenózu, kterou nelze překonat (prokázáno předmětnou lékařskou zprávou ze dne 16. 5. 2016)

8. Z informovaného souhlasu k provedení kolonoskopie ze dne 16. 5. 2016 bylo zjištěno, že původní žalobce byl poučen o nadcházejícím vyšetření, Bylo mu sděleno, z jakého důvodu bylo vyšetření doporučeno, jaký je postup při provedení výkonu a jaké jsou možné komplikace a rizika. Zde bylo uvedeno, že při zákroku může dojít k protržení střevní stěny, byť se jedná o velice ojedinělou komplikaci. Dále byl původní žalobce poučen, co má dělat v případě zdravotních obtíží po zákroku, jako je například krvácení, bolest či kolaps. S uvedeným vyslovil původní žalobce svůj souhlas (prokázáno informovaným souhlasem ze dne 16. 5. 2016)

9. Z kompletní zdravotnické dokumentace původního žalobce za období od 16. 5. 2016 – 10. 6. 2016 se podává, že původní žalobce byl dne 16. 5. 2016 v 15:24 hospitalizován na oddělení chirurgie II v nemocnici. Sem přišel kvůli bolesti břicha s tím, že mu v dřívějších hodinách téhož dne byla provedena sigmoideoskopie (v rozsudku operováno též s pojmem „kolonoskopie“, byť se nejednalo v případě původního žalobce o úplnou kolonoskopii). Při přijímání původního žalobce k hospitalizace byla zjištěna tělesná teplota 38,5 °C, srdeční frekvence 110, z konečníku trocha krve. Podle anamnézy původní žalobce léčen s karcinomem rekta toho času v remisi, po chemoterapii sledován na hematologii, dále léčen s diabetem typu II. Sigmoideostomie v roce 2011, 3x provedena operace píštěle. Z léků užívá pravidelně Normoglyc 1000mg 1-1-1. Vzhledem k okolnostem bylo závěrem vysloveno podezření na možná defekt v místě píštěle s komunikací do dutiny břišní. S ohledem na protektivní ileostomii bylo přestoupeno ke konzervativní léčbě antibiotiky. Na nativu nebyly jednoznačně viditelné známky pneumoperitonea. Dne 17. 5. 2016 v 7:27 hodin bylo při vizitě naplánováno pokračovat u původního žalobce v konzervativní léčbě a totéž bylo vysloveno téhož dne večer a následně 18. 5. 2016 v ranních hodinách. Dne 18. 5. 2016 v odpoledních hodinách byly zjištěny hodnoty CRP u původního žalobce 260 s tím, že byl indikován k revizi dutiny břišní, která byla provedena téhož dne v noci. Následně byl původní žalobce nadále hospitalizován po provedené revizi na chirurgickém oddělení nemocnice, odkud byl dne 10. 6. 2016 v ranních hodinách propuštěn do domácí péče. Z laboratorních výsledů bylo zjištěno, že hodnota CRP od počátku hospitalizace stoupala až na nejvyšší hodnotu dne 18. 5. 2016, tedy 262,2, poté po provedení revize dutiny břišní setrvale klesala až na hodnotu 5,1 ze dne 8. 6. 2016 (souhrnně prokázáno kompletní zdravotnickou dokumentací původního žalobce za období od 16. 5. 2016 do 10. 6. 2016, včetně zpráv z laboratorních vyšetření, záznamů o podání transfúzních přípravků a kompletní ošetřovatelské dokumentace, založeno na č.l. 46 až 224).

10. Ze zprávy RDG vyšetření ze dne 17. 5. 2016 bylo zjištěno, že u původního žalobce bylo provedeno CT vyšetření břicha a pánve po aplikaci kontrastní látky. Výsledkem bylo, že tlusté střevo je kolabováno, v předpokládané oblasti anastomózy v malé pánvi je vpravo ve stěně střevní defekt šíře nejméně 8 x 6 mm, kterým se kontrastní látka dostává do dutiny břišní a dále pronikl plyn (vzduch) do dutiny břišní, hrudní i retroperitonea (prokázáno zprávou o provedeném RDG vyšetření ze dne 17. 6. 2016).

11. Z operační vložky chirurgické do záznamu o zdraví a nemoci ze dne 19. 5. 2016 bylo zjištěno, že původní žalobci byla operační revize dutiny břišní provedena toho dne v 2:58 hodin. Z per rectum vyšetření zjištěno zúžení celé ampule, na špičce prstu tužší, nejspíše stenóza. Dutina břišní bez jednoznačného volného vzduchu a bez výpotku. Tkáň na stěně je zánětlivě změněná, ale prakticky bez výpotku. Insilací vzduchu pátráno po eventuální perforaci, která ovšem není nalezena (prokázáno předmětnou operační vložkou)

12. Z korespondence právního zástupce původního žalobce s právním zástupcem žalované z období od 10. 2. 2017 do 12. 4. 2019 bylo zjištěno, že poprvé byla nemocnice oslovena 10. 2. 2017, kdy bylo požadována nabídka odškodnění za nešetrně provedenou kolonoskopii. Dne 19. 6. 2017 proběhlo osobní jednání mezi původním žalobcem a nemocnicí, která byla zastoupena jejím ředitelem. Při tomto jednání nemocnice nabídla vyrovnání ve výši 60 000 Kč, což původní žalobce neakceptoval a následně dopisem ze dne 17. 1. 2018 vyzval žalovanou k úhradě částky 650 000 Kč. Dne 8. 4. 2019 poté opětovně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 617 050 Kč, sestávající se z bolestného ve výši 338 592 Kč, náhrady za hotové výdaje v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku ve výši 25 100, náhrady nemajetkové újmy ve výši 240 000 Kč a náhrady za právní zastoupení ve výši 13 358 Kč. Žalovaná finanční odškodnění neuhradila (prokázáno korespondencí z období od 10. 2. 2017 do 12. 4. 2019).

13. Z lékařských zpráv původního žalobce z Chirurgického oddělení nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského datovaných v průběhu roku 2011 a 2012 bylo zjištěno, že původně byl u pacienta diagnostikován zhoubný novotvar konečníku a z toho důvodu byla původnímu žalobci provedena protektivní ileostomie. Dne 27. 6. 2011 bylo endoskopickým vyšetřením původního žalobce zjištěno, že v místě jinak zcela klidné anastomózy je ústí zbytkové píštěle, jejíž stěny jsou z větší části přeepitelisovány a orálním směrem se zužuje do presakrálního prostoru (prokázáno dokumentací zdravotního stavu původního žalobce z období roku 2011-2012)

14. Z operační vložky chirurgické do záznamu o zdraví a nemoci a propouštěcí zprávy původního žalobce z nemocnice, obojí ze dne 4. 12. 2014 vyplývá, že po vyšetření toho dne bylo u původního žalobce upuštěno od plánovaného zanoření ileostomie. Byl zjištěn zbytkový defekt zadní stěny anastomózy po trans anální drenáži abscesu v presakrálním prostoru a post radiační fibróza pánve. Navíc bylo zjištěno, že sliznice k anu přilehlé části tračníku je křehká a na dotek krvácející (prokázáno operační vložkou chirurgickou do záznamu o zdraví a nemoci a propouštěcí zprávou ze dne 4. 12. 2014).

15. Z lékařské zprávy původního žalobce ze dne 24. 3. 2016, tedy necelé dva měsíce před provedením kolonoskopie, bylo zjištěno, že u pacienta dochází k progresi výtoku z perinea a nárůstu obtíží, hlenovitý zkalený výtok z anu, podle CT vyšetření perzistující píštěle v presakrální oblasti a post radiační fibróza (prokázáno předmětnou lékařskou zprávou ze dne 24. 3. 2016)

16. Žalující strana si nechala vyhotovit znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie se zvláštní specializací onkochirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Znalecký posudek byl zpracován dne 10. 11. 2018 ve znění jeho dodatku ze dne 8. 1. 2022. Po shrnutí okolností případu znalec odpověděl na položené otázky. K otázce přímé příčinné souvislosti mezi vyšetřením tlustého střeva dne 16. 5. 2016 a současným zdravotním stavem původního žalobce (k roku 2018) uvedl, že toho času se cítí původní žalobce dobře, nemá žádné obtíže a zvykl si i na přítomnost ileostomie. U přítomného je přítomno chronické onemocnění ledvin, kdy na vzniku se pravděpodobně podílel diabetes a vysoký krevní tlak s tím, že k progresi onemocnění ledvin až do stádia selhání došlo při léčbě komplikací vzniklých po provedené kolonoskopii dne 16. 5. 2016. Sám nemocný svůj stav v roce 2018 hodnotí jako identický za stav před provedením kolonoskopie. Ohledně otázky, zda byl při poskytování zdravotních služeb klientovi v nemocnici dodržen náležitý odborný postup se znalec vyjádřil, že postup personálu nemocnice lze kvalifikovat jako správný a plně v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy a standardy požadované úrovně léčby a poskytované péče. Příčinou újmy na zdraví původního žalobce byly komplikace vzniklé v souvislosti s provedením kolonoskopie dne 16. 5. 2016. Znalec stanovil hodnocení bolesti dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví celkem 1279,3 bodu, což při toho času odpovídající hodnotě bodu činí po zaokrouhlení 338 592 Kč. Ztížení společenského uplatnění u původního žalobce podle znalce nebylo indikováno.

17. Svůj znalecký posudek znalec stvrdil při svém výslechu, kdy dále vysvětlil stav ledvin původního žalobce. Podle jeho závěru ledviny již nebyly zdravé ke dni provedení kolonoskopie, z důvodu vysokého krevního tlaku a diabetu mellitu, ovšem komplikace spojené s provedenou kolonoskopií a následnou léčbou vedly k progresi tohoto onemocnění. Podle znalce ze všech dostupných dokumentů vyplývá pravděpodobností rovnající se téměř jistotě, že defekt ve střevní stěně žalobce vznikl při kolonoskopickém vyšetření dne 16. 5. 2016, kdy ovšem zápis z vyšetření je strohý a znalec se nemůže vyjádřit k otázce, zda byl postup , jméno FO, . , adresa, správný. Většinou jsou podle něj zápisy z vyšetření podrobnější. Při zpracování znaleckého posudku současně nenalezl písemný informovaný souhlas k provedení kolonoskopie, který by měl být při každé proceduře v rámci poskytování zdravotní péče. K postupu, že byl původní žalobce po nalezení stenózy odeslán do domácí péče není co vytknout. Nález přetrvávající píštěle do nejbližší budoucnosti neumožňoval obnovení kontinuity střev a zanoření ileostomie, tedy zmiňovaná stenóza byla v tu chvíli bezpředmětná. Ovšem píštěl jako zdroj obtíží původního žalobce po kolonoskopii lze považovat za krajně nepravděpodobný s ohledem na velikost defektu. Píštěl nebyla klinicky manifestní, nijak se neprojevovala.

18. Po provedení výslechu znalce dne 6. 10. 2021 byl znalec požádán, aby k již vypracovanému znaleckému posudku zpracoval dodatek, ve kterém by se vyjádřil i k jednotlivé obrazové dokumentaci CT vyšetření původního žalobce. Znalec tedy zpracoval dodatek ke svému znaleckému posudku a CT dokumentaci posuzoval ve spolupráci s , tituly před jménem, , jméno FO, z Radiodiagnostického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Z této obrazové CT dokumentace podle závěrů z dodatku znaleckého posudku vyplývá, že defekt ve střevní stěně je orientován v pravé části stěny tlustého střeva a je vzdálen 11 cm od análního otvoru. Průměr defektu j minimálně 6 mm. V okolí defektu je kolekce kontrastní látky, která dosahuje do volné dutiny břišní. Uvedenou lézí pronikl plyn (vzduch) do dutiny břišní, hrudní i retroperitonea. Přibližně 4 cm od análního otvoru je přítomna slepě uzavřená drobná úzká dutina sahající mírně vzhůru do oblasti pod křížovou kostí, která je vyplněna kontrastní látkou. Tato dutina odpovídá chronické píštěli v místě anastomózy. Tato vzdálenost odpovídá nálezu klinického vyšetření, při kterém je anastomóza s drobným defektem, resp. ústím píštěle na zadní straně obvodu v dosahu prstu. Zúžení průsvitu v místě anastomózy není v obrazové CT dokumentaci přítomno. Podle endoskopického vyšetření bylo být zúžení střeva přítomno 20 cm od řitního otvoru, ovšem přítomnost tohoto zúžení nelze z CT dokumentace posoudit, neboť tlusté střevo je v předmětném úseku kolabováno. Součástí dodatku znaleckého posudku byl i obrazový záznam z CT vyšetření.

19. Při dodatečném výslechu znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stvrdil závěry dodatku znaleckého posudku, kdy píštěl se nacházela 4 cm od análního otvoru, defekt střevní stěny se nachází v 11 cm, kdy zároveň znalec považuje za krajně nepravděpodobné, že by zdrojem břišní infekce byla píštěl, neboť ta je u původního žalobce patrná již od roku 2011 a CT dokumentace ukazuje, že tato je slepě uzavřená a končí slepě před křížovou kostí. Naopak před zmíněným defektem v 11 cm je významná kolekce kontrastní látky, což potvrzuje defekt ve stěně střevní stěny s volným průnikem do dutiny břišní. Domnělá anastomóza se měla nacházet ještě výše nad perforací, ale nebyla na CT detekována, neboť střevo bylo v této oblasti kolabováno. Znalec se kloní k variantě perforace tlustého střeva kolonoskopem jako k nejpravděpodobnější. Běžný kolonoskop má šíři zhruba 15-20 mm, ovšem je nutno vzít v potaz, že defekt střevní stěny se smrskne s ohledem na to, že střevní stěna je pružná. Perforace tlustého střeva je přípustným rizikem kolonoskopie, přičemž ho buď diagnostikuje rovnou provádějící lékař anebo se klinický stav pacienta zhorší postupem času a lékaře vyhledá sám. Pokud jde o předpokládanou operaci, při které mělo u původního žalobce dojít k obnově kontinuity střev a odstranění protektivní ileostomie, tak ta nemohla být provedena bez ohledu na komplikace spojené s kolonoskopií, neboť u původního žalobce přetrvávala píštěl, která tzv. perzistovala, a nedošlo k jejímu vyplnění granulační tkání. Podle znalce byl postup nemocnice správný a v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. Jemu předložená dokumentace nepotvrzuje žádné pochybení. U nemocného došlo k újmě na zdraví z důvodů komplikací spojených s výkonem kolonoskopie dne 16. 5. 2016, kdy tyto komplikace zahrnovaly průnik vzduchu do břišní dutiny, mezihrudí a za pobřišnici s rozvojem následného septického šoku, který si vyžádal operační zákrok.

20. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalého ošetřujícího lékaře a operatéra původního žalobce bylo zjištěno, že u jeho pacienta byl diagnostikován karcinom konečníku, kdy byl po ozáření a chemoterapii a svědek mu odstraňoval nádor. Operace byla složitá, neboť pacient byl po ozařování a navíc diabetik. Z toho důvodu se provedla tzv. protektivní ileostomie. V průběhu operace byl nádor odstraněn a tlusté střevo bylo napojeno na řitní kanál, ale pacientovi byl ponechán vývod střevního obsahu dutinou břišní. Tím dojde k šetření svěrače, který je sice napojen na tlusté střevo, ale stolice jím neprochází, a v případě řádného hojení je dána do budoucna možnost opětovného vylučování přes konečník, tedy odstranění protektivní ileostomie. Po operaci byl poté původní žalobce vyšetřován kvůli komplikacím v místě anastomózy, kdy došlo ke vzniku abscesu s nutností drenáže. Při těchto vyšetřeních bylo střevo volně průchodné, ale jen do hloubky zhruba 20 cm, kam byla endoskopie provedena. V krátkém úseku stenóza (zúžení) nebyla patrná. Svědek vyloučil, že by se kontrastní látka poté při CT vyšetření v roce 2016 dostala do dutiny břišní píštělí, neboť píštěl u žalobce nekomunikovala s dutinou břišní. Ke svým závěrům, ke kterým dospěl při vyšetření původního žalobce v roce 2011, uvedl, že o stenóze se zde vůbec nezmiňoval a nepamatuje si, že by byla přítomna.

21. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , bývalé družky původního žalobce, bylo zjištěno, že v den, kdy byl proveden předmětný zákrok byla v práci a původní žalobce šel na zákrok sám. Kolem 13 hodiny toho dne jí volala snacha, která s nimi sdílela domácnost, aby svědkyně přijela domů, že původní žalobce se necítí dobře. Byl bílý, orosený a stěžoval si na velké bolesti břicha. Následně ho odvezla do nemocnice, kde zůstal hospitalizován. Po propuštění do domácího ošetřování musel vyhledat lékaře s podezřením na infarkt, následně mu na dialyzačním centru léčili selhávající ledviny, docházel tak jednou za tři měsíce. Po provedené kolonoskopii byly jeho ledvinové výsledky horší než předtím. Do té doby žil aktivním životem, jezdil na kole, potápěl se a lyžoval. Po té kolonoskopii již však toto dělat nemohl. Navíc byl předtím pozitivně naladěn z možnosti, že se ileostomie zbaví a obnoví mu střevní průchodnost. K tomu za stavu po operaci dojít nemohlo, původnímu žalobci se navíc změnil tvar břicha kvůli srůstům a z toho důvodu měl problém si sám vyměnit a nalepit sáčky na ileostomii. K předmětnému vyšetření dne 16. 5. 2016 jí původní žalobce sdělil, že do nemocnice dorazil na devátou hodinu, poté byl vzat z čekárny do ordinace. Při provádění kolonoskopie ucítil bolest, kterou u provádění tohoto typu zákroku zatím nezažil, měl za sebou několik provedených kolonoskopií. Poté mu lékař sdělil, aby jel domů a lehl si do postele. Medikaci žádnou nedostal.

22. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , lékaře provádějícího CT vyšetření původního žalobce dne 17. 5. 2016 soud zjistil, že při daném vyšetření byly zjištěny chronické změny postradiační, po ozáření a po předchozích zánětlivých onemocnění v oblasti malé pánve, kdy na stěně střeva byl otvor, kterým unikala kontrastní látka spolu s plynem do prostoru etriperitonea a dutiny břišní až do hrudníku. Defekt ve stěně mohl vzniknout i mírným tlakem, který by běžné střevo, nezměněné předchozími komplikacemi, ustálo. U původního žalobce nesla presakrální oblast a malá pánev znaky po zánětlivých a post radiačních změn a střevní stěna byla méněcenná. Rigidní stenóza nelze z CT snímku rozpoznat, neboť střevo je kolabováno, stenóz je patrno více, ale ve výkladovém slova smyslu je stenóza jakékoliv, i funkční zúžení, kdežto rigidní stenóza je ta, která by nešla obvyklým způsobem překonat, což nelze z CT dokumentace rozpoznat. Obvyklým způsobem se rozumí aplikace spasmolytika do střeva a následné napuštění planu, aby bylo střevo lépe přehledné. Anastomóza se nachází podle CT dokumentace v malé pánvi, zhruba 11-12 cm od análního otvoru. Defekt se pak nachází ve stejné oblasti v blízkosti anastomózy. Střevo původního žalobce bylo ovlivněno iradiačními změnami a pozánětlivými změnami, což může negativně ovlivnit střevní stěnu. Podle názoru svědka může být taková stěna méně pevná, z jeho zkušenosti u změněných střev stačí menší inzult, aby došlo k poruše celistvosti střev.

23. Z výslechu , tituly před jménem, , adresa, , zaměstnance žalované, který prováděl kolonoskopické vyšetření původního žalobce dne 16. 5. 2016 bylo zjištěno, že vyšetření předmětného dne prováděl, protože u původního žalobce bylo uvažováno o obnově kontinuity střev, tedy zrušení protektivní ileostomie. V průběhu vyšetření byly jisté komplikace ohledně napojení anastomózy, kde byla velká píštěl, přičemž kvůli tomu nebylo možno uvažovat o obnově kontinuity střev. Oproti totální kolonoskopie šlo o krátké a rutinní vyšetření bez sedace, které trvá řádově jednotky minut. Původní žalobce si v průběhu vyšetření nestěžoval na žádné obtíže. Po vyšetření se standardně pacient vyšetří na stav břicha a pokud by se lékaři něco nezdálo v pořádku, indikuje ho na další vyšetření. S , tituly před jménem, mluvili o tom, co je účelem vyšetření původního žalobce. Svědek měl prohlédnout především oblast anastomózy, která se nacházela zhruba 5 cm od análního otvoru, na tu se svědek při vyšetření zaměřil primárně a následně postupoval dále až do ostrého ohybu, kdy následně ve vyšetření nepokračoval. Celkově šlo o zhruba 10 cm. Píštěl nevyšetřoval, pouze vizuálně prohlédl její vyústění do střeva. Pro , tituly před jménem, bylo rozhodující především to, zda píštěl stále přetrvává. Během vyšetření zjistil, že anastomóza je makroskopicky poměrně v dobrém stavu, kvalita stěny byla pevná, lesklá se zachovalou cévní kresbou. Stav byl tedy až na zmiňovanou píštěl dobrý. Anastomóza byla široká průměrně 3 až 5 centimetrů, a tedy dobře prostupná s ohledem na šíři vyšetřujícího přístroje. Poučení pacienta standardně probíhá tak, že po pozdravu mu sdělí, že jde o krátké vyšetření, ke kterému není nutná analgosedace, poté pacient lehne na lůžko a začíná vyšetření. Co se týče lékařské zprávy ze dne 16. 2. 2017, k té svědek uvádí, že byl vyzván ředitelstvím nemocnice, aby se vyjádřil k případu původního žalobce, a proto podal toto vysvětlení, kdy ovšem připouští, že ho neměl nešťastně nazvat lékařskou zprávou. Svědek je přesvědčen, že se žádného pochybení v průběhu vyšetření nedopustil a že únik plynu do dutiny břišní byl způsoben píštělí komunikující s dutinou břišní, navíc z doslechu po operační revizi dutiny břišní původního žalobce se poté dověděl, že perforace nebyla objevena, proto byla provedena pouze laváž (proplach) dutiny břišní.

24. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnankyně žalované, bylo zjištěno toliko to, že původní žalobce byl přijat na oddělení po endoskopickém vyšetření dne 16. 5. 2016 v odpoledních hodinách a její svědecká výpověď pak spočívala především ve vyjádření se ke zdravotní dokumentaci původního žalobce, kterou si pročítala před svým výslechem. Z té usuzuje, že , tituly před jménem, , jméno FO, zhruba dva měsíce před provedenou kolonoskopií původního žalobce vyšetřoval v celkové anestezii, přičemž do 5 centimetrů od análního otvoru dělal anoskopii, kde viděl nějakou výchlipku. Pravděpodobně chtěl ale vyšetření do větší vzdálenosti od análního otvoru, proto původního žalobce poslal na vyšetření k , tituly před jménem, , adresa, . Ohledně provedené operační revize dutiny břišní pak svědkyně odkazuje na operační protokol, neboť sama u operace nebyla a pouze by tlumočila skutečnosti již uvedené.

25. Soud dále ve věci ustanovil Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze jako znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví gastroenterologie, kterému uložil, aby vyhotovil znalecký posudek, ve kterém měl zodpovědět otázky žalobců, tedy zda byla zdravotnická dokumentace o provedené endoskopii u původního žalobce vedena řádně a v souladu s příslušnými zákonnými předpisy? Pokud nebyla zdravotnická dokumentace vedena řádně, tak v čem spočívala pochybení , tituly před jménem, , adresa, ; zda splňovala zdravotnická dokumentace o provedené endoskopii u původního žalobce zákonné požadavky na její vedení a v případě negativní odpovědi měl zdravotní ústav uvést, které předpisy , tituly před jménem, , jméno FO, porušil; zda byl původní žalobce , tituly před jménem, , adresa, poučen před provedením endoskopie v souladu s odbornými poznatky lékařské vědy a v souladu se zákonnou právní úpravou a zda žalovanou předložený informovaný souhlas zachycením skutečné vůle původního žalobce; zda bylo endoskopické vyšetření původního žalobce dne 16. 5. 2016 provedeno v souladu s odbornými poznatky a pokud ne, nechť znalecký ústav rozvede podrobně, v čem byl porušen správný odborný postup; dále na základě čeho a jak vznikl defekt ve střevní stěně tlustého střeva původního žalobce, zda vznik tohoto defektu v přímé souvislosti s prováděným endoskopickým vyšetřením původního žalobce; zda provedl , tituly před jménem, , jméno FO, endoskopické vyšetření v souladu s indikací ošetřujícího lékaře původního žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, ; zda byly zdravotní obtíže původního žalobce bezprostředně po provedení endoskopického vyšetření do chvíle, než se vrátil do svého bydliště, adekvátní stavu po obvyklém provedení endoskopického vyšetření bez komplikací s ohledem na výpověď svědkyně , jméno FO, ; zda zdravotní péče poskytnutá bezprostředně po provedeném endoskopickém vyšetření do okamžiku opuštění endoskopické ambulance byla v souladu s odbornými poznatky lékařské vědy a případě negativní odpovědi aby znalce rozvedl, v čem byl porušen správný odborný postup a s jakými důsledky pro původního žalobce a poslední otázky, zda osobně sám , tituly před jménem, , jméno FO, bezprostředně po ukončení endoskopického vyšetření reagoval na subjektivní obtíže původního žalobce v souladu s odbornými poznatky lékařské vědy.

26. Znalecký posudek číslo 1134/2022 zpracovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví gastroenterologie, přičemž osobně znalecký posudek zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, V rámci posudku – rozpravy znalec poté shrnuje, že endoskopické vyšetření tlustého střeva je standardní diagnostické (i terapeutické) vyšetření, které je poměrně bezpečné, ovšem s každým invazivním lékařským zákrokem je spojeno riziko komplikací. Perforace tlustého střeva je jednou z komplikací endoskopie a mezinárodní odborné společnosti považují za přeměřený výskyt perforací <0,2 %, některé zdroje dokonce až 1 % takových komplikací. Riziko perforace je vyšší při terapeutických zákrocích ale narůstá též při změněných poměrech týkajících se samotného tlustého střeva nebo jeho okolí (např. divertikly, pooperační srůsty, zánětlivé a post radiační postižení). Perforace u konkrétních pacientů nelze předvídat, část jich lze diagnostikovat již během endoskopie, část až později. Některé jdou léčit konzervativně, jiné vyžadují chirurgickou revizi. V daném případě byla perforace prokázána až následujícího dne při CT vyšetření a v době operační revize již nebyla nalezena (neboť pravděpodobně došlo ke spontánnímu uzavření) a proto byla provedena pouze revize a výplach břišní dutiny. Ohledně právního či metodického rámce formátu zápisu z endoskopického vyšetření bylo konstatováno, že neexistuje zákonná norma, která by takový formát definovala. Jsou však doporučené postupy, která nejsou právně závazná, ale endoskopická pracoviště je dodržují.

27. Znalec v odpovědích na položené otázky uvedl, že zdravotnická dokumentace o provedené endoskopii ze dne 16. 5. 2016 obsahuje identifikaci pacienta, provádějícího pracoviště i lékaře, indikaci včetně+ jména indikujícího lékaře, informaci o tom, že nebyla podána žádná premedikace, informaci o použitém přístroji, čas ošetření a velmi stručný popis vyšetření (nález). Podle znalce je popis vyšetření velmi stručný, tím ale nebyl porušen žádný zákonný předpis. Pacient s endoskopickým vyšetřením souhlasil, což stvrdil podpisem informovaného souhlasu, jehož znění je standardní a používané v různých obměnách všemi endoskopickými pracovišti v ČR. Znalec nemá důvod se domnívat, že by předložený informovaný souhlas nevyjadřoval skutečnou vůli pacient. Z dostupné dokumentace nevyplývá, že by endoskopické vyšetření bylo provedeno v rozporu s odbornými poznatky. Podle znalce defekt ve střevní stěně vznikl nejspíše v souvislosti s provedeným výkonem. U zbylých otázek dospěl znalec k závěru, že z dostupných zdrojů je nelze uspokojivě zodpovědět či jde o pouhou spekulativní otázku.

28. Závěry znaleckého posudku stvrdil , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, při dodatečném výslechu. Z jeho výslechu bylo zjištěno, o jaké listiny ve spise opřel své závěry promítnuté do znaleckého posudku. Znalec podotýká, že v případě vyšetření provedeného u původního žalobce se nejednalo o kolonoskopii v pravém slova smyslu, neboť bylo vyšetřováno pouze do zhruba 20 centimetrů, blížilo se tedy spíš vyšetření rektoskopickému, celkový rozsah nelze přesně specifikovat. Zásadní nález v případě vyšetření původního žalobce se týkal oblasti anastomózy, kde byla přetrvávající píštěl. Podle znalce není v jeho kompetencích ani odbornosti posuzovat správnost postupu , tituly před jménem, , jméno FO, z výslechu družky původního žalobce, může se vyjadřovat pouze k relevantní zdravotnické dokumentaci, kde o bolestech původního žalobce nebylo nic uvedeno. Ohledně situace, která měla proběhnout v ordinace dne 16. 5. 2016 znalec není schopen uvést, zda byl postup , jméno FO, správný, neboť tam nebyl a nedokáže říct, jak situace v ordinaci probíhala, v jaké fázi dal , tituly před jménem, , jméno FO, původnímu žalobci podepsat informovaný souhlas, neboť se tam nenacházel. Pokud by , tituly před jménem, , jméno FO, původnímu žalobci takový informovaný souhlas podepsat nedal, šlo by o pochybení, ale jinak nedokáže říct, co se v ordinaci událo. Též v případě postupu nemocnice poté, co se sem původní žalobce vrátil v odpoledních hodinách po provedení kolonoskopie nelze spatřovat nic nestandardního, a lze jejich postup hodnotit jako správný, podle tehdejších znalostí Zdravotnická dokumentace byla podle jeho závěru dostatečná k tomu, aby učinil tyto závěry.

29. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: U původní žalobce byla dne 16. 5. 2016 v nemocnici ambulantně provedeno kontrolní vyšetření rekta, kdy nešlo sice o celkovou kolonoskopii, byť je s tímto pojmem pro zjednodušení v rozsudku operováno, jednalo se spíše o rektální vyšetření. Mělo jít o prohlédnutí rektální oblasti původního žalobce, kterou provedl zaměstnanec nemocnice , tituly před jménem, , jméno FO, . Tento zákrok byl proveden na doporučení lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , a jejím účelem bylo zjištěné možností opětovného obnovení spojení tlustého střeva po předchozí protektivní ileostomii, tedy vývodu střevního obsahu přes břišní stěnu. Původní žalobce před provedením kolonoskopie podepsal informovaný souhlas. Při kolonoskopii ucítil původní žalobce v jednom okamžiku bolest, která se nezmenšovala. K samotnému vyšetření bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, jednak zjistil přetrvávající píštěl v oblasti anastomózy (tedy oblasti, kdy došlo k napojení střevní trubice) a následně zákrok ukončil z důvodu toho, že přes ostrý ohyb nemohl pokračovat v dalším průchodu. Po provedení zákroku opustil původní žalobce nemocnici a odjel do svého domova, kdy nebyl nikým doprovázen, přičemž podle jeho slov se bolest břicha nezmenšovala, naopak se zvyšovala a původní žalobce se necítil dobře, zaznamenal na sobě zvýšenou teplotu a malátnost. Z toho důvodu ho ještě téhož dne jeho družka opětovně zavezla do nemocnice, kde zůstal hospitalizován na chirurgickém oddělení. Vzhledem k okolnostem bylo závěrem vysloveno podezření na možná defekt v místě píštěle s komunikací do dutiny břišní. Na CT vyšetření byl odhalen ve stěně střevní defekt šíře nejméně 8 x 6 mm, kterým se podaná kontrastní látka dostává do dutiny břišní a dále pronikl plyn (vzduch) do dutiny břišní, hrudní i retroperitonea S ohledem na protektivní ileostomii bylo prozatím přestoupeno ke konzervativní léčbě antibiotiky. U žalobce i přes antibiotickou léčbu nadále rostly hodnoty CRP a poté, co byly dne 18. 5. 2016 v odpoledních hodinách zjištěny hodnoty CRP u původního žalobce 260 mg/l, byl indikován k revizi dutiny břišní, která byla provedena téhož dne v noci. Následně byl původní žalobce nadále hospitalizován po provedené revizi na chirurgickém oddělení nemocnice, odkud byl dne 10. 6. 2016 v ranních hodinách propuštěn do domácí péče. Původní žalobce poté dopisem ze dne 10. 2. 2017 žalovanou nemocnici oslovil, kdy požadoval finanční kompenzaci za postup , jméno FO, , který nepostupoval lege artis. Znalecký posudek zpracovaný Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze shrnul, že endoskopické vyšetření tlustého střeva je standardní diagnostické (i terapeutické) vyšetření, které je poměrně bezpečné, ovšem s každým invazivním lékařským zákrokem je spojeno riziko komplikací. Perforace tlustého střeva je jednou z komplikací endoskopie a mezinárodní odborné společnosti považují za přeměřený výskyt perforací <0,2 %, některé zdroje dokonce až 1 % takových komplikací. Riziko perforace je vyšší při terapeutických zákrocích, ale narůstá též při změněných poměrech týkajících se samotného tlustého střeva nebo jeho okolí (např. divertikly, pooperační srůsty, zánětlivé a post radiační postižení). Perforace u konkrétních pacientů nelze předvídat, část jich lze diagnostikovat již během endoskopie, část až později. Některé jdou léčit konzervativně, jiné vyžadují chirurgickou revizi. Ohledně právního či metodického rámce formátu zápisu z endoskopického vyšetření bylo konstatováno, že neexistuje zákonná norma, která by takový formát definovala. Jsou však doporučené postupy, která nejsou právně závazná, ale endoskopická pracoviště je dodržují. Původní žalobce podepsal informovaný souhlas s provedením kolonoskopie.

30. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy a výslechy svědků a znalců, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a o znalecký posudek číslo 1134/2022, který zpracovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví gastroenterologie, přičemž osobně znalecký posudek zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který byl zároveň podpořen i závěry znaleckého posudku zpracovaného na žádost žalující strany dne 10. 11. 2018 ve znění jeho dodatku ze dne 8. 1. 2022, který zpracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy oba znalecké posudky dospěly ke shodnému závěru a vzájemně se podporují v tom ohledu, že perforace tlustého střeva při tomto typu zákroku je vzácnou ale přípustnou komplikací, a vyšetření provedené , tituly před jménem, , adresa, nebylo non lege artis. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

31. Podle ust. § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit, podle odst. 2, povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

32. Podle ust. § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. Podle ust. § 2643 odst. 2 o. z. ošetřovaný sdělí poskytovateli podle svého nejlepšího vědomí potřebné údaje a poskytne mu součinnost nutnou podle rozumného očekávání k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy.

33. Podle ust. § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

34. Podle ust. § 2936 o.z., kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

35. Předpoklady vzniku odpovědnosti k náhradě újmy jsou protiprávní jednání, újma a příčinná souvislosti mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou. Při poskytování zdravotní péče je nutno postupovat podle smlouvy s péčí řádného odborníka dle ustanovení § 2643 odst. 1 o. z. Přičemž pojem řádného odborníka navazuje na tradiční chápání pojmu lege artis. Jedná se tedy o výkon činnosti, která je prováděna na základě dostatečných informací, odborně, dovedně s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Odpovědnost podle ustanovení § 2645 o. z. ve spojení s ustanovením § 2913 o. z. není odpovědností za výsledek, ale za správnost provedení lékařského zákroku. Základními předpoklady pro vznik odpovědnosti jsou tedy protiprávní jednání škůdce, vznik škody a příčinná souvislost. Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za újmu způsobenou na zdraví pacienta tedy nastupuje, pokud právě chybný způsob provedení zákroku či opomenutí při poskytování zdravotní péče byl vyvolávajícím činitelem poškození zdraví pacienta (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.9.2023, sp. zn. 25 Cdo 13/2023).

36. Žalobci dále svůj žalobní nárok opírají o tvrzení, že komplikace a újma na zdraví původního žalobce byla v příčinné souvislosti s provedením invazivního vyšetření (kolonoskopie) kdy podle jejich závěru došlo nedbalým a chybným postupem , tituly před jménem, , adresa, , který kolonoskopii provedl v rozporu s postupem lege artis. Zároveň žalobci upozorňují na odpovědnost poskytovatele zdravotní péče z charakteru přístroje, který se k tomu používá, kdy nastává objektivní odpovědnost, z které se žalovaná může vyvinit toliko tím, že by doložila, že vyšetření proběhlo lege artis.

37. Pokud jde o tvrzení žalobců, že k poranění původního žalobce mělo dojít použitým přístrojem a současným pochybením , tituly před jménem, , adresa, , tak k tomu soud uvádí, že z uvedeného ustanovení je zřejmé, že odpovědnost podle § 2936 o.z. se odvíjí od nepříznivého působení věcí (přístrojů, nástrojů, léčiv apod.), jehož bylo použito při plnění závazku (zde při poskytování zdravotní péče), nikoliv od způsobu jejich použití, a že naplnění podmínky této kvalifikované okolnosti je třeba posuzovat právě ve vztahu k bezprostřednímu působení použité věci, resp. jejích specifických vlastností, na organismus pacienta. Může se jednat například o přehřátí vyšetřujícího přístroje, který následně popálí pacienta. V daném případě nebyla zjištěna žádná vada použitého endoskopu, resp. k zjištění takové vady ani nebylo prováděno dokazování a žalobci toto ani v průběhu řízení nenamítali. Nelze tedy odpovědnost žalované odvozovat z použití vadné věci.

38. Pokud pak jde o pochybení , tituly před jménem, , adresa, , tak na jednu stranu soud připouští, že pravděpodobnou příčinou infekce břišní dutiny a břišní stěny u původního žalobce, který si následně vyžádala operační léčbu a antibiotickou terapii, byl defekt stěny konečníku, který vznikl s nejvyšší pravděpodobností perforací stěny tlustého střeva při provádění kolonoskopie dne 16. 5. 2016. Byť při operační revizi dutiny břišní nebyla perforace nalezena, z provedeného CT vyšetření původního žalobce ve spojení se závěrem znaleckého ústavu o možném spontánním uzavření perforace lze usuzovat, že tato varianta je vysoce pravděpodobná. Píštěl, kterou původní žalobce měl, totiž prokazatelně s dutinou břišní nekomunikovala. I přes to ale bylo zároveň z provedených důkazů zjištěno, že zdravotní péče původnímu žalobci byla poskytnuta řádně, v souladu se zákonnými požadavky, a proto není naplněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu spočívající v protiprávním jednání na straně žalované, ač výsledkem poskytnuté péče nebyl kýžený zdravotní stav na straně původního žalobce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2023, sp .zn. 25 Cdo 13/2023). Zdravotnické zařízení odpovídá jen za škodu způsobenou postupem non lege artis. Jak opakovaně judikuje ve svých rozhodnutích Ústavní soud, i přes neustálý pokrok lékařské vědy se nelze domnívat, že vyřešení jakéhokoli zdravotního problému je nyní samozřejmostí a každý invazivní lékařský zákrok je pouhou formalitou. Tyto zásahy nadále představují závažný zásah do lidského organismu; každý člověk je jedinečný a může mít takové predispozice, které nelze před provedením invazivního lékařského zákroku ani po něm rozpoznat. I proto jsou pacienti seznamováni s riziky konkrétních zákroků a obvykle je v konečném důsledku právě na nich, aby (i s ohledem na odbornou radu lékaře) zvážili jednotlivá rizika a učinili rozhodnutí, zda daný zákrok podstoupí, či nikoliv (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2015, sp. zn. II. ÚS 1564/15, ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 770/16, či ze dne 27. 12. 2019, sp. zn. III. ÚS 27/19). Ostatně závěr o tom, že perforace střevní stěny je sice vzácnou, ale možnou komplikací kolonoskopie stvrdilo nezávisle na sobě několik lékařů, kteří byli ve věci vyslýchaní jako svědci či znalci z oboru zdravotnictví. K tomu je nutno vzít v potaz celkový zdravotní stav původního žalobce. Šlo o osobu polymorbidní a jeho zdravotní stav, přestože žalobci tvrdili opak, nebyl ke dni provádění kolonoskopie uspokojivý. Již tou dobou měl zhoršené ledvinové funkce, diabetes mellitus a vysoký krevní tlak. Šlo také o onkologicky léčenou osobu a vzhledem k prodělané léčbě karcinomu konečníku, provedené protektivní ileostomii a výskytu píštělů byl u osoby původního žalobce dán vyšší předpoklad poškození střevní stěny vzhledem k jejímu obecnému stavu. Ostatně o tom, že původní žalobce se k výkonu kolonoskopie nedostavil v plném zdraví, svědčí lékařská zpráva původního žalobce ze dne 24. 3. 2016, ze které vyplývá nárůst obtíží v anální oblasti. Původní žalobce se sice mohl subjektivně cítit dobře, ovšem stav jeho análního kanálu a tlustého střeva obecně nebyl příznivý. Z provedených důkazů navíc bylo jednoznačně potvrzeno, že u původního žalobce se zatím neuvažovalo o tzv. zanoření protektivní ileostomie, neboť ani toto stav jeho análního kanálu a tlustého střeva neumožňoval z důvodu přetrvávajícího výskytu píštěle.

39. Pokud žalobci odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 3595/2021, pak je namístě říct, že podle závěru Nejvyššího soudu byl lékařský zákrok v tomto citovaném rozhodnutí proveden lege artis a komplikace, které se zde u žalobkyně vyskytly, jsou běžné a známé komplikace. Podstatou pochybení zde byla záměna ductus choledochus a ductus cystikus a následné odstranění nesprávné části lidského těla, což je zcela nepochybně závažné pochybení operatéra. Oproti tomu u posuzovaného případu nebylo zjištěno žádné závažné pochybení , tituly před jménem, , jméno FO, , které by pramenilo z jeho neznalého, hrubě necitlivého či chybného postupu. Podle všech provedených důkazů nedopustil, naopak jak je uvedeno výše, znalci se shodovali, že jeho postup byl zcela souladný s dostupnými poznatky lékařské vědy, přičemž vyskytnuvší se komplikace nebylo v silách a možnostech , tituly před jménem, , adresa, nijak ovlivnit, neboť byly způsobeny celkovým zdravotním stavem původního žalobce.

40. Poslední žalobní námitka žalobců se poté týkala toho, že původní žalobce nebyl před provedením kolonoskopie dne 16. 5. 2016 řádně poučen o rizicích spojených s tímto zákrokem.

41. Judikatura se v minulosti opakovaně vyjadřovala též k povaze informovaného souhlasu a jeho limitaci. V prvé řadě doktrína zdůrazňuje nutnost při určování příčinné souvislost mezi nedostatečným poučením a vznikem újmy vyhodnotit, jaké poučení se pacientovi dostalo, popřípadě mělo dostat. Poučení má být takové, aby i laik nedisponující odbornými znalosti byl schopen zvážit a vyhodnotit, zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoli. Odpovědnost zařízení poskytujícího lékařskou péči v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností, o nichž měl být poučen, bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí. V mnoha případech (zejména tam, kde neprovedení zákroku představuje větší riziko poškození zdraví než jeho neprovedení) totiž bude platit, že i kdyby pacient býval onu chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že výkon podstoupí. Pak je ovšem spravedlivé, aby důsledky lege artis provedeného zákroku i riziko jeho případného nezdaru nesl sám. To je v souladu s tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která jej postihla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3434/2009).

42. Ani poučení o rizicích zákroku není bezbřehé. Rozličných rizik lze pro každý zákrok vyjmenovat v podstatě neomezené množství. Kdyby se poučovací povinnost měla vztahovat na všechna, informovaný souhlas by byl prakticky nedosažitelný a v konečném důsledku by byl potlačen samotný jeho smysl. Při úvaze, o čem poučit, je tedy nutno vycházet z kombinace pravděpodobnosti rizika určitého možného nepříznivého vývoje či nepříznivých následků zákroku a závažnosti takových následků pro celkový zdravotní stav pacienta. Perforace tlustého střeva byla na informovaném souhlasu, který původní žalobce podepsal, a tedy se s ním průkazně seznámil, uvedena jako vzácná ale možná komplikace. Zároveň ze všech provedených důkazů nebylo zjištěno, že by , tituly před jménem, , jméno FO, dále pochybil svým následným postupem po provedeném zákroku. Jak vyplynulo z výslechu znalce prof. , právnická osoba, , , tituly za jménem, , u původního žalobce nebyla provedena úplná kolonoskopie za současného podání analgosedace a tedy doporučené postupy pro observaci pacienta se zde neuplatní. Původnímu žalobci nebyla žádná medikace podána a bylo mu provedeno pouhé diagnostické vyšetření konečníku (byť je v rozsudku pro zjednodušení operováno s pojmem kolonoskopie) a nebyl tedy dán důvod pro jeho další sledování. Znalci vyslechnuti v předmětném řízení uvedli, že část perforací způsobených kolonoskopií lze diagnostikovat okamžitě, část až odloženě. Nelze tedy usuzovat, že měl , tituly před jménem, , jméno FO, postupovat obezřetněji za situace, kdy nelze přesně určit, jaký byl jeho postup po provedené kolonoskopii a stojí proti sobě tvrzení původního žalobce, že nijak na jeho nářky nereagoval a tvrzení , adresa, , že původní žalobce si nijak nestěžoval.

43. V posuzované věci proto soud dospěl beze vší pochybnosti k závěru, že lékařská péče poskytnutá původnímu žalobci v nemocnice při provádění zákroku kolonoskopie byla provedena lege artis, tj. při úplném dodržení pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů, při respektování individuality pacienta s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a při využití všech dostupných objektivních možností. Původní žalobce byl před provedením zákroku poučen, přičemž je nutno vzít v potaz jeho celkový zdravotní stav, především pak stav jeho střevní stěny, oslabené karcinomem a onkologickou léčbou, píštěly a provedenou protektivní ileostomií. Žalovaná neporušila žádnou povinnost stanovenou jí občanským zákoníkem či zákonem o zdravotních službách, zároveň nebylo zjištěno, že by pro vyšetření původního žalobce byla použita vadná věc – tzn. kolonoskop, ve smyslu § 2936 o.z. Lze proto shrnou, že i přes stav současné medicíny a jejího pokroku není každý invazivní lékařský zákrok samozřejmostí a je spojen s určitou mírou rizika, kterou nelze bez limitu přenášet na poskytovatele lékařských služeb, pokud ti splní své povinností stanovené právními předpisy. Přičemž takové pochybení ze strany poskytovatele lékařských služeb nebylo v daném případě prokázáno. Z toho důvodu nároky žalobců soud proto v celém rozsahu zamítnul a dalšími rozhodnými skutečnostmi ve vztahu k jeho nároku (rozsah jeho duševních útrap, příčinnou souvislost mezi protiprávním postupem a vznikem nemajetkové újmy) se již pro výše uvedené závěry nezabýval.

44. Žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, její zástupce učinil v řízení před soudem celkem 12,5 účelných úkonů právní služby á 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen a.t.), a to přípravu a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé z 25. 6. 2019, závěrečný návrh z 9. 5. 2024, účast u jednání soudu dne 6. 10. 2021 (dva úkony právní služby, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny), dne 12. 1. 2022 (tři úkony, neboť jednání trvalo déle než čtyři hodiny), dne 29. 2. 2022 (dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny), dne 28. 2. 2024, dne 15. 5. 2024 a dále účast při jednání dne 23. 5. 2024, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku, tedy poloviční úkon, když jejich výše je dána ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky, tedy z tarifní hodnoty 50 000 Kč, a dále 13 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky), tedy částka 42 650 Kč. K částce je dále nutno přičíst DPH, jehož je právní zástupce žalované plátcem. Celkové náklady na právní zastoupení žalované činí částku 51 606,50 Kč včetně DPH a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).

45. Soud postupoval při určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta způsobem předestřeným aktuální judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12/2022 s právní větou: „ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)“ Nutno podotknout, že toto rozhodnutí bylo předmětem přezkumu Ústavním soudem, který na něm neshledal nic protiústavního. Obecně judikatura zaujímá stanovisko, že při žalobách týkajících se odškodňování nemajetkové újmy, tj. bolestného, ztížení společenského uplatnění či duševních útrap, jakož i zásahů do sféry tzv. sekundárních obětí (tj. žaloby pro nároky zasahující do osobnostního práva žalobce) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, neboť v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, nebo ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1791/2015), přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež ostatně podle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá.

46. O nákladech řízení mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalované bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému vedlejšímu účastníkovi soud přiznal náhradu nákladů řízení za účast při jednání soudu dne 12. 1. 2022 (zde přiznal tři úkony, kdy jednání trvalo déle než 4 hodiny), dne 29. 4. 2022 (zde přiznal dva úkony, kdy jednání trvalo déle než 2 hodiny) a dne 28. 2. 2024 a v podání ve věci – závěrečném návrhu ze dne 10. 5. 2024, v celkové výši 2 100 Kč, spočívajících ve čtyřech paušálních náhradách po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015. Sb. Oproti návrhu vedlejšího účastníka soud nepřiznal úkon ze dne 3. 7. 2019, neboť se jednalo toliko o procesní sdělení soudu, to samé se týká i vyjádření vedlejšího účastníka k výzvě soudu ze dne 13. 7. 2022 a nesouhlasu se zadáním nového znaleckého posudku ze dne 28. 6. 2022. Nešlo tedy o podání ve věci samé, pouze o procesní vyjádření.

47. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát přiznal znalci , tituly před jménem, , jméno FO, znalečné za podání vysvětlení zpracovaného znaleckého posudku a jeho dodatku výši 2 200 Kč a 1 750 Kč. Dále za zpracovaný znalecký posudek uhradil Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jako znaleckému ústavu částku 45 343,90 Kč, přičemž částka 25 000 Kč byla uhrazena ze složené zálohy právním zástupcem žalobců a soud tedy z rozpočtových prostředků uhradil 20 343, 90 Kč. Dále uhradil témuž znaleckému ústavu částku 3 146 Kč za podání vysvětlení při ústním jednání. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto soud uložil povinnost zaplatit náklady státu žalobcům. Po započtení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 25 000 Kč, která byla soudem odečtena od nákladů vzniklých státu, jsou žalobci povinni státu zaplatit zbývající částku ve výši 27 439,90 Kč.

48. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.