26 C 199/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 490 619 Kč,

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 490 619 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 489 911 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 10. 3. 2020 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 561 065 Kč. Uplatněný nárok se skládal z částky za neuhrazené nájemné ve výši 363 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 127 619 Kč a náhrady škody ve výši 70 446 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřely dne 1. 4. 2015 smlouvu o nájmu nebytových prostor. Dle čl. I. smlouvy byla předmětem nájmu , adresa, a , adresa, (dále také jen „prostory“). Prostory se nacházely v 1. nadzemním podlaží shora specifikované budovy. Dle čl. VI. smlouvy byl nájem sjednán na dobu neurčitou, a to od 1. 4. 2015. Dle čl. V. odst. 1 písm. i) smlouvy byla žalovaná povinna pro případ skončení nájmu prostory vyklidit a předat je žalobkyni ve stavu, v jakém je převzala. Dále uvedla, že žalovaná v měsíci březnu 2018 neoprávněně vypověděla nájemní smlouvu, žalobkyně považovala tuto výpověď za neplatnou s tím, že dospěla k názoru, že žalovaná nemá zájem na setrvání v nájmu a zaslala žalované výpověď nájemní smlouvy, a to dne 16. 3. 2018 ve smyslu čl. VI. bodu 2. odst. 2.2. nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná obdržela výpověď z nájmu v měsíci březnu 2018, nájem skončil ke dni 30. 6. 2018. Dle čl. IV. odst. 1. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 100 000 Kč měsíčně plus DPH a které bylo splatné vždy do 5. dne daného kalendářního měsíce. Dle čl. IV. odst. 4 smlouvy byla pro případ prodlení s hrazením nájemného ujednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná uhradila nájemné pouze k měsíci únoru 2018, vzhledem k tomu, že nájem skončil k 30. 6. 2018, měla žalovaná na nájemném zaplatit částku ve výši 400 000 Kč včetně příslušenství. Nicméně žalobkyně požadovala zaplacení nájemného pouze za měsíce březen 2018, duben 2018 a květen 2018 včetně smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a to smluvní pokutu z částky 121 000 Kč za období od 6. 3. 2018 do 5. 4. 2018 (1 875 Kč), smluvní pokutu z částky 242 000 Kč za období od 6. 4. 2018 do 5. 5. 2018 (3 630 Kč) a smluvní pokutu z částky 363 000 Kč za období od 6. 5. 2018 do 10. 3. 2020 (122 114 Kč). Žalobkyně dále uvedla, že prostory nebyly žalovanou řádně předány, neboť byly špinavé, nacházel se v nich odpad, osobní vozidla, vyjetý olej. Žalobkyně žalovanou vyzývala k vyklizení prostor tak, aby mohl být nájem považován za předaný, žalovaná však prostory přes opakované výzvy nevyklidila a žalobkyni je řádně nepředala. Žalobkyně proto byla nucena provést jejich vyklizení na náklady žalované. Dále byla žalobkyně nucena zajistit odvoz a uskladnění osobních vozidel. Žalobkyně tak vynaložila částku 6 979 Kč za odvoz vozidel a částku 27 975 Kč za jejich uskladnění, celkem tedy 34 954 Kč. Pokud jde o odvoz dalšího odpadu, žalobkyně vynaložila částku 14 201 Kč za odvoz a uskladnění, kdy poté, co si věci žalovaná nevyzvedla, byla nucena je odvézt na skládku, za což vynaložila částku 21 291 Kč, celkem tedy za odvoz a následnou likvidaci odpadu žalobkyně uhradila částku 35 492 Kč. Žalobkyni tak vznikla škoda v podobě nákladů, které by nebylo nutné vynaložit, pokud by žalovaná prostory vyklidila řádně dle smlouvy, přičemž žalované vznikla škod ve výši 70 446 Kč.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že podniká v oboru autoopravárenství, a proto je jejím cenným majetkem především zákaznický kmen a zkušení zaměstnanci. Nečinila sporným uzavření nájemní smlouvy dne 1. 4. 2015 a ani to, že byla uzavřena k daným prostorám na adrese , adresa, . Nepopírala ani, že nájemní smlouvu vypověděla. Žalovaná uvedla, že již při uzavírání nájemní smlouvy nepřevzala prostory bez výhrad a ve stavu způsobilém k jejímu podnikání. Přetrvávalo užívání části pronajímaných prostorů i s ruskojazyčnou firmou, s kterou měla , právnická osoba, . uzavřenu nájemní smlouvu ještě před žalovanou a rušila tím právo žalované prostory užívat. Zaměstnanci této firmy se chovali neobvykle, rozdělávali otevřený oheň na podlaze, odebírali elektrickou energii způsobem neodpovídajícím českým technickým normám, bezohledně zacházeli s vnitřními stěnami. Po opuštění prostor touto firmou žalovaná na bezútěšný stav upozorňovala (bývalého) manžela žalobkyně pana , jméno FO, . , jméno FO, působil v prostorách jako provozní, sám však nepodnikal. Nakonec žalovaná většinu vad v prostorách odstranila sama na své náklady. Dále žalovaná pana , jméno FO, upozorňovala na to, že žalobkyně nezajistila ani veřejnoprávní určení prostor pro provoz autoservisu. , jméno FO, nakonec přišel dne 15. 11. 2017 za žalovanou s návrhem na převzetí firmy žalované, resp. chtěl pod jednateli a jediném společníkovi žalované, aby na něj převedl 50 % jeho podílu s tím, že pak bude moci bez obav dál užívat pronajaté prostory; v opačném případě „půjde“ a jeho zaměstnanci budou pracovat pro pana , jméno FO, . S tímto návrhem obcházel i zaměstnance, konkrétně pana , jméno FO, . Žalovaná i daný zaměstnanec návrhy odmítli. Po tomto chování osoby blízké pronajímatelce, tj. žalobkyni, které lze charakterizovat jako bezprávnou výhrůžku, se žalovaná nemohla cítit v prostorách bezpečně, očekávala další útoky, obávala se o stav svých zaměstnanců a jejich možnou ztrátu, čímž by její podnikání značně utrpělo. Ztráta klientského kmene a hrozba přechodu klíčových zaměstnanců se žalované jevila jako extrémně závažná. Ze strany žalobkyně jde o závažné porušení ustanovení nájemní smlouvy – čl. III, když žalobkyně nedodržovala svou povinnost umožnit nájemci užívat prostory pro jeho podnikání. Jedná se zároveň o porušení dobrých mravů. Žalovaná proto vypověděla nájemní smlouvu dne 25. 2. 2018. Výpověď byla žalobkyni doručena prostřednictvím pana , jméno FO, již dne 25. 2. 2018, v přítomnosti pana , jméno FO, , ten ji odmítl převzít, ale s jejím obsahem byl seznámen. Žalovaná s panem , jméno FO, jednala jakožto se zmocněnou osobou na základě plné moci od žalobkyně ze dne 1. 5. 2015. Následně v rámci právní jistoty zaslala ukončení nájemní smlouvy žalobkyni žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce. Poté žalovaná obdržela v březnu nedatovaný dopis, kterým žalobkyně sama vypověděla nájemní smlouvu. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce oslovila žalovanou dopisy ze dne 16. 3. 2018, ze dne 30. 7. 2018 a ze dne 22. 8. 2018, kterými dávala najevo, že prostory jí nebyly řádně předány, na což žalovaná reagovala dopisem ze dne 14. 8. 2018, kterým žalobkyni vytkla neurčitost vyjádření s tím, že vyžadované nešlo realizovat, i kdyby zde byla souhlasná vůle žalované. Žalobkyně dále urgovala žalovanou dopisy ze dne 28. 11. 2019 a 3. 12. 2018, na což žalovaná reagovala dopisem ze dne 5. 12. 2019. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyně prostřednictvím pana , jméno FO, důrazně a zásadně porušila dobré mravy. Žalovaná namítla, že žalobkyně neuvádí, že by výpověď žalované považovala za neplatnou. Neoprávněnost výpovědi žalobkyně žalovala u , adresa, , avšak žalobu vzala zpět, přezkumu neoprávněnosti se nyní z důvodu prekluze již domáhat nemůže. Žalobkyně svým chováním proti dobrým mravům způsobuje neplatnost svého jednání a nemůže napadat oprávněnou obranu žalované. Žalovaná trvala na tom, že nájemní smlouva byla řádně ukončena, nájem řádně skončil, nájemné bylo do ukončení, tedy až do konce února 2018, řádně uhrazeno a nárok žalobkyně na nájemné za další měsíce je nedůvodný, neboť stejně jako smluvní pokuta nemohl vzniknout. Žalovaná považuje výpověď danou žalobkyní za neplatnou a nadbytečnou. Dále žalovaná k náhradě škody uvedla, že nevidí příčinnou souvislost. Žalovaná neměla povinnost vyklízet věci, které nebyly v jejím majetku, které do prostor nepřinesla, nepřivezla, neumístila. Žalovaná tam žádné věci nezanechala. Naopak žalobkyně tam měla uskladněny svoje movité věci jako náhradní díly do aut, které získala od někdejšího nájemce , právnická osoba, , popř. , Anonymizováno, . Žalovaná v prostorách nezanechala žádný odpad ani osobní vozidla. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaná v rámci své obrany ještě uvedla, že závažného porušení svých povinností se žalobkyně dopustila a žalované vznikla závažná újma morální i jiná. Závažné porušení povinností žalobkyně žalovaná spatřovala v porušení dobrých mravů, v bezprávné výhrůžce, kterou si vynucovala něco, k čemu nemohla být použita a rovněž v nekalosoutěžním jednání. K tomu dále uvedla, že pan , jméno FO, , který je bývalým manželem žalobkyně měl od žalobkyně plnou moc k jednání ohledně pronajímaných prostor, přičemž do pronajatých prostor volně docházel, skladoval zde věci ze svého dřívějšího podnikání a komunikoval volně se zaměstnanci, zákazníky, dodavateli. , právnická osoba, , který vystupoval za žalobkyni v listopadu 2017 obcházel zaměstnance žalované a sděloval jim, že chce, aby pan Stíž na něho převedl 50 % podíl v žalované s tím, že pokud tak neučiní zařídí jeho okamžitý vyhazov z pronajatých prostor. Současně nabízel zaměstnancům, že pokud půjdou pod něho dostanou víc peněz a pomohou mu převzít klientskou základnu žalované. Obdobně se pan , jméno FO, vyjadřoval před dodavateli žalované a spolupracujícími podnikateli3. Rozsudkem ze dne 27. 7. 2023, č. j. 26 C 199/2020-320, zdejší soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 490 619 Kč (výrok I.), dále byla žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 70 466 Kč zamítnuta (výrok II.), a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 251 913 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci řízení. Odvolání žalobkyně došlé soudu dne 28. 8. 2023 směřovalo proti výroku II. Následně podáním ze dne 19. 9. 2023vzala žalobkyně své podání v celém rozsahu zpět, když zpětvzetí odvolání odůvodnila využitím svého dispozičního práva. Žalovaná podala vůči rozsudku dne 23. 8. 2023 odvolání. Její odvolání směřovalo vůči vyhovujícímu výroku I. a závislému nákladovému výroku III. rozsudku.

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2024, č. j. 91 Co 330/2023-368, které nabylo právní moci dne 3. 4. 2024, bylo rozhodnuto, že řízení o odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 7. 2023, č. j. 26 C 199/2020-320, se zastavuje (výrok I.) a dále, že rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém usnesení uvedl, že soud I. stupně v důsledku nesprávného právního závěru v otázce předběžné (platnost výpovědi z nájemní smlouvy) učinil předčasný, tedy nesprávný skutkový i právní závěr ve věci samotné. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, podle něhož v případě výpovědi žalovaného ze dne 25. 2. 2018 není možné uvažovat o výpovědi bez výpovědní doby, a to ani na základě smlouvy ani ze zákona. Takový závěr však podle odvolacího soudu není správný. Výpověď žalovaného z nájmu byla žalobkyni dána dne 25. 2. 2018. Právní vztahy mezi účastníky vzniklé je proto třeba posuzovat již podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Předmětem nájmu byly nebytové prostory. Na nájem nebytových (podnikatelských prostor) je možno aplikovat obecná ustanovení o skončení nájmu, která jsou upravena v § 2225 a násl. o. z. Podle § 2232 o. z. porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Jde o případy zvlášť závažných porušení povinností, kdy není spravedlivé, aby dotčená strana musela v nájmu nadále setrvávat. Může proto nájemní vztah ukončit okamžitě – bez výpovědní doby. Z výše uvedeného plyne, že i žalovaná měla v případě splnění podmínek ustanovení § 2232 o. z. právo vypovědět žalobkyni nájem bez výpovědní doby. Z textu výpovědi ze dne 25. 2. 2018 ostatně plyne, že žalovaná porušení povinnosti na straně pronajímatelky považoval za natolik závažné, že měla v úmyslu učinit výpověď bez výpovědní doby. Nebyl proto správný závěr soudu I. stupně, podle něhož z obsahu výpovědí jednoznačně nevyplývá, jaká je výpovědní doba a kdy má vypovídaný vztah skončit. Podle přesvědčení odvolacího soudu je naopak zřejmé, že žalovaná zamýšlela skončit nájemní vztah mezi účastníky okamžitě, tedy bez výpovědní doby způsobem, který má na mysli ustanovení § 2232 o. z. Tento záměr nájemce vyplývá již z textu samotné výpovědi, kde žalovaná výslovně uvedla „…výpověď odůvodňuji tím, že pronajímatel podstatně porušuje své povinnosti a nelze tak na nájemci spravedlivě očekávat, že v nájemním vztahu setrvá.“ Za této situace bylo na soudu I. stupně, aby v řízení poskytl žalované procesní poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzval ji k tomu, že je třeba označit důkazy k tvrzení, že podmínky § 2232 o. z. byly v jejím případě splněny, neboť došlo k zvlášť závažnému porušení povinností ze strany pronajímatelky. Teprve v závislosti na tom, zda žalovaná důkazní břemeno ohledně své obrany unese či nikoli, bude možno uzavřít, po jakou dobu trval nájemní vztah a zda se žalovaná ocitla v prodlení a jaká je výše jejího dluhu na nájemném.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení [§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.)], a provedl výslechy svědků a jednatele žalované. Na základě provedených důkazů soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 4. 2015 smlouvu o nájmu nebytových prostor. Smlouvu uzavřely podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Předmětem nájmu byly prostory, tj. nebytové prostory v , adresa, . Účelem nájmu bylo umožnit nájemci užívat nebytový prostor pro výkon jeho podnikání. Nájemné činilo od dubna 2016 částku 100 000 Kč měsíčně, k čemuž bude připočtena DPH. V případě prodlení s hrazením nájemného byl pronajímatel oprávněn požadovat po nájemci uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nájem byl sjednán ode dne 1. 4. 2015 na dobu neurčitou. Nájem končil buď písemnou dohodou nebo písemnou výpovědí, přičemž ta musela být doručena druhé smluvní straně, výpovědní lhůta počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi a činila 3 měsíce. V případě, že nájemce bude o více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo nákladů za služby, byl pronajímatel oprávněn smlouvu vypovědět v patnáctidenní výpovědní lhůtě, která počínala běžet dnem následujícím po dni jejího doručení. V případě, že pronajímatel podstatným způsobem poruší své povinnosti ze smlouvy, byl nájemce oprávněn smlouvu vypovědět v patnáctidenní výpovědní lhůtě, která počínala běžet dnem následujícím po dni jejího doručení. Nejpozději ke dni skončení nájmu musel nájemce prostor vyklidit a vrátit pronajímateli tento prostor ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení (prokázáno smlouvu o nájmu ze dne 1. 4. 2015 včetně příloh a plánku).

6. Žalobkyně zmocnila pana , jméno FO, , a to k veškeré činnosti týkající se nájemních prostor na adrese , adresa, , sjednávání nájemních smluv, jednání s nájemníky, provádění stavebních činnosti, oprav, kontrol v objektu, a udělila mu k tomu dne 1. 5. 2015 plnou moci na dobu neurčitou (prokázáno plnou moci ze dne 1. 5. 2015).

7. Žalovaná výpovědí ze dne 25. 2. 2018 vypověděla nájemní smlouvu. Ve výpovědi uvedla, že tato je účinná dnem svého doručení pronajímateli a je dána z důvodu, že pronajímatel podstatně porušuje své povinnosti plynoucí ze smlouvy a nelze tak rozumně a spravedlivě očekávat, že v nájmu setrvá. Poukázala na uzavření nájemní smlouvy podle neplatného předpisu, nezajištění veřejnoprávního určení pronajímaných prostor pro účel podnikání nájemce, neumožnění nerušeného výkonu práv nájemce, nepředání nebytového prostoru ve stavu způsobilém k užívání k dohodnutému účelu a na to, že osoba blízká pronajímateli překračovala vůči nájemci sjednaný vztah a vyžadovala po nájemci postoupení práv k jeho firmě, přičemž přemlouvala k porušování povinností vůči zaměstnavateli i zaměstnance (prokázáno výpovědí ze dne 25. 2. 2018). Výpověď žalovaná následně doslala žalobkyni poštou, a to dne 5. 3. 2018 (prokázáno podacím archem ze dne 5. 3. 2018).

8. Žalobkyně vypověděla nájemní vztah výpovědí ze dne 16. 3. 2018 ke dni 30. 6. 2018 z důvodu nezájmu o další setrvání v nájemním vztahu se žalovanou. Ve výpovědi uvedla, že výpověď žalované neuznává a tvrzení v ní uvedená považuje za právně irelevantní a levá (prokázáno výpovědí ze dne 16. 3. 2018). Výpověď žalobkyně následně odeslala žalované poštou, a to dne 16. 3. 2018 (prokázáno podacím archem ze dne 16. 3. 2018).

9. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 28. 11. 2019, který představoval tzv. předžalobní výzvu (prokázáno výzvou ze dne 28. 11. 2019 ve spojení s podacím archem ze dne 3. 12. 2019).

10. Žalobkyně s žalovanou si ohledně výpovědi nájmu a vyklizení prostor, jakož i zaplacení dlužných částek vyměnily řadu dopisů a emailů, a to zejména prostřednictvím svých zástupců (prokázáno dopisem žalované ze dne 14. 8. 2018, email žalované z 19. 9. 2018, dopis žalobkyně ze dne 22. 8. 2018, dopis žalobkyně ze dne 30. 7. 2018, dopis žalované z dne 12. 3. 2018, dopis žalobkyně ze dne 3. 12. 2019, nedatovaná odpověď na č. l. 36 spisu).

11. Dne 8. 12. 2018 pan , jméno FO, učinil prohlášení, o kterém byl proveden notářský zápis, v němž uvedl, že dne 16. 11. 2017 v dopoledních hodinách se za ním do prostor servisu bez předchozí domluvy dostavil pan , právnická osoba, a sdělil mu, že předešlý den měl schůzku s jeho zaměstnavatelem panem , jméno FO, , Anonymizováno, , kterému sdělil, že požaduje, aby na jeho osobu převedl polovinu společnosti, jinak že u své manželky paní , Jméno žalobkyně, zajistí, aby byla podána okamžitá výpověď ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Dále se ho pan , jméno FO, dotázal, zda by byl ochoten vést servis bez pana , Anonymizováno, , pokud mu dá výpověď, s tím, že požadoval, aby sdělil výši výplaty, že mu dá víc, pokud bude pracovat pro něj. Následně se dotazoval, zda si myslí, že by zůstali i dosavadní zaměstnanci. Dále požadoval ukázat účetnictví společnosti. , jméno FO, všechny požadavky odmítl a odvětil, že hodlá okamžitě kontaktovat svého zaměstnavatele, což učinil (prokázáno stejnopisem notářského zápisu NZ 34/2018).

12. Dne 8. 12. 2018 pan , adresa, učinil prohlášení, o kterém byl proveden notářský zápis, v němž uvedl, že dne 15. 11. 2017 byl kontaktován manželem majitelky objektu, panem , jméno FO, , s žádostí o osobní schůzku, která se uskutečnila tentýž den. , jméno FO, jej vyzval, aby na jeho osobu převedl polovinu své společnosti, jinak že u své manželky paní , Jméno žalobkyně, zajistí, aby mu byla podána okamžitá výpověď ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Dále mu sdělil, že požaduje nahlédnout do účetnictví jeho společnosti. Požadavky jej šokovaly, z restauračního zařízení, kde se konala schůzka, beze slova odešel. Druhý den dopoledne po telefonické komunikaci s vedoucím servisu panem , jméno FO, zjistil, že v době jeho nepřítomnosti v servisu se do prostor dostavil pan , jméno FO, a oznámil své požadavky jeho zaměstnancům s tím, zda by pro něj byli ochotni pracovat, pokud jeho společnosti smlouvu vypoví (prokázáno stejnopisem notářského zápisu , Anonymizováno13. Z návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytového prostoru ze dne 28. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, podala žalobu k Městskému soudu v Praze na určení, že výpověď z nájmu prostor sloužících k podnikání , adresa, , nebytového prostoru v , adresa, , sepsaná žalovanou , Jméno žalované, . dne 25. 2. 2018 a doručena žalobkyni dne 6. 3. 2018, není oprávněná a v celém svém rozsahu je neplatná. Žalobkyně v návrhu uvedla, že obdržela od advokátky žalované dne 6. 3. 2018 výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 2. 2018 (prokázáno návrhem na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytového prostoru)

14. Zprávou pro oddlužení a o přezkumu bylo prokázáno, že , právnická osoba, je od roku 2022 v insolvenci, jeho dluhy činí 136 063 623,05 Kč, když řízení je vedeno u Městského soudu v Praze, č. j. , spisová značka, , s tím, že název plátce příjmu ve výši 17 222 Kč je , právnická osoba, ., IČO , IČO, , přispěvatelem pak , Jméno žalobkyně, , , adresa, . (prokázáno Zprávou pro oddlužení a o přezkumu)

15. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná byla jejím zaměstnavatelem od podzimu roku 2017, pracovala tam 3 roky, a to do prosince. Přičemž nedokáže říci, zda to byl rok 2020 či rok 2021. Pracovala jako asistentka v autoservisu v Řepích, přičemž tam zaslechla konverzaci mezi panem , jméno FO, a panem , jméno FO, , že by pan , jméno FO, mohl pracovat pro pana , jméno FO, na přímo pod ním a že by dostal lepší peníze, bylo to pro ni výrazné, protože krátce na to se žalovaná odstěhovala do Stodůlek. Potom pan , jméno FO, odešel na dílnu. Myslí si, že odešli společně. Spolupráce s panem , jméno FO, byla ukončena, došlo k tomu, že se ukázalo, že si pan , jméno FO, bral peníze do kapsy, bylo zjištěno, že tam hodně neseděl sklad, jak měl, tím pádem tam chyběly peníze za ty díly. , jméno FO, řekl, že se budou stěhovat, bylo to docela rychlé, svědkyně dostala za úkol sbalit administrativu a pomoci paní účetní, to stěhování bylo rychlé a s ohledem na to si spojila, že se jedná o nějaké neshody mezi panem , Anonymizováno, a panem , jméno FO, (prokázáno výpovědí svědkyně , jméno FO, ).

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že jde o obchodního partnera pana , Anonymizováno, , měl sídlo na adrese , Anonymizováno, , tedy v místě, kde působila žalovaná. Je to 7 let, přičemž oni tehdy řekli, odcházíme a jdeš s námi společně. Nebylo mu nabízeno nic, pokud někomu ano, tak o tom nevěděl, maximálně zprostředkovaně. , jméno FO, říkal například něco , jméno FO, , tam byly například nějaké návrhy, že , právnická osoba, nebude , jméno FO, , ale že to bude třeba pod panem , jméno FO, . O důvodech ukončení nájmu nic podrobně neví, bylo mu pouze naznačeno od pan , Anonymizováno, , že někde došlo téměř k jeho fyzické inzultaci panem , jméno FO, . , jméno FO, nabízel zaměstnanecký poměr s lepšími zaměstnaneckými podmínkami, třem nebo čtyřem mechanikům, ti ale nad tou nabídkou mávli rukou (prokázáno výpovědí svědka , jméno FO, ).

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná je jeho zaměstnavatelem od počátku do současnosti. Nebyl u žádného jednání osob , Jméno žalobkyně, , pana , jméno FO, , žalované, pana , Anonymizováno, . Zaslechl, že snad pan , jméno FO, měl chtít ten areál pro sebe, že měl chtít firmu , právnická osoba, pro sebe, když byla na adrese , Anonymizováno, . , jméno FO, tam jednou pobíhal, že tam chce udělat autoservis. Konkrétní nabídku mu pan , jméno FO, neučinil, pouze zaslechl, že to chce pro sebe, poté se stěhovali. Ví, že se řeklo, lepší prostory za méně peněz. Vzpomíná si pouze, že tam pan , jméno FO, pobíhal, že tam bude autoservis, že tam něco bude, ale více se po tom nepíl (prokázáno výpovědí svědka , jméno FO, ).

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že pan , jméno FO, je bývalý zaměstnavatel, žalobkyně je pronajímatelka objektu. Pokud jde o to, kdo jednal za pronajímatele, ví jen o panu , jméno FO, . Ten mu byl představen panem , Anonymizováno, v roce, kdy nastoupil do práce (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ).

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že s žalobkyní jsou rozvedeni, mají společného potomka , jméno FO, , právní zástupce žalobkyně je jeho syn. S panem , Anonymizováno, spolupracovali na firmě, doufal, že to bude společná firma. Svědek uvedl, že mu pan , jméno FO, zavolal jednou v neděli, že se chce sejít, bylo to v průběhu února v Krči na , Anonymizováno, . Tam mu pan , jméno FO, sdělil, že se mnou nic řešit nebude a sdělil mi, že chce ukončit nájem. Já jsem mu řekl, že jsem se k němu vždy choval korektně a já jsem mu řekl, že nevidím, že bych vůči němu učinil nějakou lumpárnu, levárnu a odešel jsem tam odsud. Jednání probíhalo cca čtvrt hodiny (prokázáno výpovědí svědka , jméno FO, ).

20. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud učinil zjištění, že byl zaměstnán jako dispečer u společnosti , právnická osoba, , kde měl na starosti správu vozového parku, a společnost , právnická osoba, servisovala celý vozový park, byl v servisu u žalované téměř každý týden, , právnická osoba, poskytovala kompletní servis, svědek jednal s hlavním šéfmechanikem, což byl , jméno FO, , znali se, pan , jméno FO, tam běhal, chodil za mechaniky, mluvil i s , jméno FO, , že převezme tu firmu, mechaniky si vezme pod sebe, lépe jim zaplatí, svědka to zajímalo, protože , právnická osoba, servisovala auta, kdyby mělo dojít k nějaké změně, tak se ho to bude týkat, , jméno FO, svědkovi řekl, že tam pan , jméno FO, chodí, chce převzít , právnická osoba, , vyštípal pana , Anonymizováno, jako majitele, oslovuje mechaniky, on s ním také mluvil a nabídl mu dobré podmínky. Poté se přestěhovali do nových prostor v , Anonymizováno, , pan , jméno FO, říkal, že už tam kde byli nechtěli být za takovýchto podmínek, za takovýto nájem, tak se přestěhovali. Řekl, že je na něho vyvíjen tlak, potažmo na pana , Anonymizováno, jako majitele, že pan , jméno FO, má chtít podíl ve firmě pana , Anonymizováno, , jinak že mu udělá peklo, že ho vyštípá. To bylo někdy na podzim roku 2017. Svědek skončil v uvedené společnosti v únoru 2023. Po něm to převzal kolega, jak se to dále vyvíjí, svědek nemá tušení. Svědek byl u toho, jak pan , jméno FO, komunikoval, že budou přecházet k němu a že on jim dá lepší podmínky (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ).

21. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že měl pronajaté prostory od žalobkyně na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , na té adrese byl tři roky sousedem jednatele žalované. , jméno FO, mu říkal, že zažaluje žalovanou, protože odešla dříve, než měla s tím, že žalovaná tam zničila pronajaté prostory. S , právnická osoba, měli prostory vedle sebe, pan , jméno FO, tam denně chodil, ptal se osob z jeho firmy, zda by pro něho nedělali (prokázáno výslechem22. Z výslechu jednatele žalované pana , jméno FO, , Anonymizováno, soud zjistil, že byl začátkem roku 2014 na své adrese v soukromém bydlišti kontaktován panem , jméno FO, , který ho přemlouval, aby si v jeho prostorách zřídil autoservis, který tam on provozoval, a jelikož se mu nedařilo, tak by tam chtěl někoho, kdo by tam byl a působil po nějakou delší dobu. Proto na jaře roku 2014 zakoupil firmu, která byla do té doby jakoby spící a připravil si veškeré věci tak, aby mohl, asi v květnu roku 2014, otevřít autoservis. Dostali od pana , jméno FO, ještě pod firmu , právnická osoba, . nabídku nájmu, kterou ze své strany akceptoval, a podnikání jsme jako , právnická osoba, rozjel. Nikdy s panem , jméno FO, neřešil to, že by mělo být jejich podnikání společné. Celou dobu, co tam provozovali autoservis, tak tam pan , jméno FO, na pravidelné bázi několikrát týdně docházel a pořád něco požadoval. Oni také něco požadovali, do objektu neustále zatékalo, na jedné dílně přímo do elektrického rozvaděče, svého času několikrát týdně volali elektrikáře tak, aby v rozvodné skříni vyměňoval jističe. Zatékalo až do pekárny, která sídlila pod nimi. Neustále po panu , jméno FO, požadovali opravy a úpravy. V průběhu nájmu neustále čelili nájezdům pana , jméno FO, , který neustále něco potřeboval do svého vozového parku. Chodil si brát náhradní díly, které mu průběžně objednávali dle jeho dispozic. Vždycky řekl, dejte to na , Anonymizováno, a pak to jako pošlete na , Anonymizováno, . Ve chvíli, kdy vytvořili faktury, ty faktury samozřejmě dodneška existují, jsou řádně zaregistrovány k dani z přidané hodnoty, tak nejsou ze strany společnosti , právnická osoba, . uhrazeny. Když řešili jejich úhradu se společností , právnická osoba, ., tenkrát to bylo s paní , jméno FO, , ta je odkázala, že to je věc pana , jméno FO, . Bylo to průběžně v roce 2014, 2015 a 2016 s tím, že od pana , jméno FO, se vždycky dozvěděl, že to pak nějak vyřeší. Pravidelně řešili zimu, která tam prostě v zimě byla díky pravidelným výpadkům topení a před koncem roku 2017, někdy 15. listopadu, byl svědek ze strany pana , jméno FO, vyzván, aby se s ním sešel v restauraci, kde se od něj doslova dozvěděl, že požaduje, aby na něj převedl půlku své společnosti, jinak zařídí u své manželky paní , jméno FO, , že je okamžitě vyhodí, to bylo 15. listopadu 2017 večer a 16. listopadu ráno se dozvěděl od svého zaměstnance pana , jméno FO, , že tam pan , jméno FO, byl, že vlastně to, co přednášel v restauraci, tak zopakoval před jeho zaměstnanci s tím, že je vyzýval k tomu, aby přešli pod něj. Tvrdil, že jim nabízí mnohem lukrativnější podmínky. Jelikož působil ve dvou firmách, které historicky měly s panem , jméno FO, obchodní vztah v rámci prostoru v , adresa, , tak si byl vědom, že jeho obchodní praktiky nebo jeho chování není vždycky v pořádku. Vždycky to bylo spojené s řadou problémů, s řadou neustálých faktur, doplatků a komplikací, a jelikož smlouva byla definovaná na firmu , právnická osoba, ., ve které pan , jméno FO, nebyl nijak činný, tak na začátku neviděl problém, který by se tam mohl objevovat. Problémy se objevovaly v průběhu podnikání, a to z toho důvodu, že pan , jméno FO, čím dál tím častěji za nimi docházel, čím dál častěji požadoval opravy, náhradní díly. A zároveň dost často docházelo k určitým konfliktům. V průběhu roku 2017 byl mnohokrát kontaktován panem , jméno FO, s tím, že se chtěl sejít, kde se dozvěděl o plánu převzít prodej zahradní techniky a že by si to rád provozoval sám. Veškeré výhrůžky, které byly do té doby k nim nějakým způsobem směřované, když mu nebyli po vůli, začaly chytat mnohem jakoby reálnější odraz. Takže když 15. a 16. listopadu z jeho úst zaznělo to, že nás chce skutečně jakoby vystěhovat, pokud mu nebude věnována 50 % část firmy nebo alespoň jejího zisku. , jméno FO, od roku 2014 vystupoval jako majitel, ten, který vše řídí, má vše na starosti. Jednoho dne se stalo, že kluci se nemohli dostat do práce, byly vyměněné zámky panem , jméno FO, , nemohli se dostat do prostor na , adresa, . Z obavy z opakování situace byl nájem ukončen (prokázáno výslechem jednatele žalované).

23. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zná žalobkyni, jelikož se v tom areálu pohyboval, jednatele žalované zná, protože kdysi dávno spolupracovali v jednom autoservisu, s kolegou měl malý autobazar v nájmu u pana , Anonymizováno, v , adresa, , pan , jméno FO, tam v zásadě vše vlastnil, oni byli v nájmu pod , právnická osoba, , prodávali tam vozy, část autoservisu užívali k servisu vozidel, domluvili se s panem , Anonymizováno, , že by ho potřeboval jako garde při setkání s panem , jméno FO, , podepisovali ty výpovědní smlouvy, to se odehrálo v , Anonymizováno, , na , adresa, spojce, bylo to po stěhování, večer, svědek byl trošičku schovaný, dával si kafe o dva stoly vedle, takže o něm asi pan , jméno FO, nevěděl, měl tam být, jako kdyby něco. Doufal, že nic nebude, seděl tam cca 10 minut, oni něco mezi sebou projednávali, pak se zvýšily hlasy, pak vzal pan , jméno FO, nějaké papíry a odešel. Toto se událo začátkem roku 2018 (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ).

24. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 4. 2015 smlouvu o nájmu nebytových prostor. Smlouvu uzavřely podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Předmětem nájmu byly prostory, tj. nebytové prostory v , adresa, , adresa, . Účelem nájmu bylo umožnit nájemci užívat nebytový prostor pro výkon jeho podnikání. Nájemné činilo od dubna 2016 částku 100 000 Kč měsíčně, k čemuž bude připočtena DPH. V případě prodlení s hrazením nájemného byl pronajímatel oprávněn požadovat po nájemci uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nájem byl sjednán ode dne 1. 4. 2015 na dobu neurčitou. Nájem končil buď písemnou dohodou nebo písemnou výpovědí, přičemž ta musela být doručena druhé smluvní straně, výpovědní lhůta počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi a činila 3 měsíce. V případě, že nájemce bude o více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo nákladů za služby, byl pronajímatel oprávněn smlouvu vypovědět v patnáctidenní výpovědní lhůtě, která počínala běžet dnem následujícím po dni jejího doručení. V případě, že pronajímatel podstatným způsobem poruší své povinnosti ze smlouvy, byl nájemce oprávněn smlouvu vypovědět v patnáctidenní výpovědní lhůtě, která počínala běžet dnem následujícím po dni jejího doručení. Nejpozději ke dni skončení nájmu musel nájemce prostor vyklidit a vrátit pronajímateli tento prostor ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Žalovaná vypověděla předmětnou nájemní smlouvu výpovědí z 25. 2. 2018 doručenou žalované prostřednictví jednatele žalované zmocněnci žalobkyně panu , jméno FO, dne 25. 2. 2018 v restauraci , Anonymizováno, na jižní spojce v Praze.

25. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů soud z provedených listinných důkazů vyzdvihl zejména skutková zjištění plynoucí z nájemní smlouvy, z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 25. 2. 2018, notářské zápisy NZ , Anonymizováno, a NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Pro rozhodnutí soudu měly význam i výslechy svědků spontánní výpověď , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a rovněž i účastnická výpověď jednatele žalované , jméno FO, , Anonymizováno, . Ohledně věrohodnosti svědka , jméno FO, je třeba uvést, že jeho výpověď postrádala fakta a byla jakýsi komentářem událostí, které se v průběhu času udály mezi žalobkyní, resp. mezi svědkem , jméno FO, a žalovanou, resp. panem , Anonymizováno, . Z výpovědi svědka bylo zřejmé, že má na výsledku sporu svůj osobní, majetkový zájem. Jeho svědecká výpověď je znevěrohodněná jeho blízkým vztahem k žalobkyni a zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , od kterého jsou mu známy určité skutečnosti, které vyšly najevo v tomto sporu, četl i podání žalované. Jeho výpověď měla význam tam, kde se časové a místní skutečnosti propojovaly s jinými důkazy. V řízení byly provedeny výslechy mnoha svědků, ale výpovědi některých z nich jako například , jméno FO, žádné pro řízení podstatné skutečnosti nepřinesly. Rovněž v této fázi sporu pro soud byly bez významu dříve provedené výslechy svědků , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, . Soud provedl rovněž i další listinné důkazy, nicméně z těchto důkazů nezjistil žádná podstatná skutková zjištění pro tento spor. Svá skutková zjištění tedy soud opřel o shora uvedené listinné důkazy a výslechy svědků a jednatele žalované. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud zamítl pro neúčelnost návrh žalobkyně na provedení důkazu svědeckou výpovědí , jméno FO, , , datum, , svědeckou výpovědí , jméno FO, , , datum, , svědeckou výpovědí , Anonymizováno, , svědeckou výpovědí , jméno FO, , , datum, , opětovnou svědeckou výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, , a návrh na provedení výslechu zaměstnance , jméno FO, . Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ustanovení § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

26. Podle § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

28. Podle § 2231 odst. 1 o. z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Podle odst. 2 výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

29. Podle § 2232 o. z. porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

30. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

31. Podle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

32. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

33. Po provedeném dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními zákona dospěl soud k právnímu závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky ve výši 490 619 Kč není dán. Předmětem rozhodování soudu, po částečném zamítnutí žaloby, co do částky 70 446 Kč, týkající se zaplacení náhrady škody, a to rozsudkem ze dne 27. 7. 2023, č.j. 26 C 199/2020-320, ve spojení s usnesením Městského soud v Praze jako soud odvolacího, který svým usnesením ze dne 21. 2. 2024, č. j. 91 Co 330/2023-368 řízení o odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku zastavil. Předmětem řízení před zdejším soudem zůstaly nároky na zaplacení nájemného v částce 363 000 Kč (za období březen, duben a květen 2018) a na zaplacení smluvní pokuty ujednané v článku IV. bod 4. nájemní smlouvy v částce 127 619 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne 1. 4. 2015 platně sjednána písemná nájemní smlouva týkající se nájmu předmětných nebytových prostot na dobu neurčitou. Dohodnuté nájemné činilo 100 000 Kč měsíčně plus DPH a pro případ prodlení s placením nájemného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná vypověděla předmětnou nájemní smlouvu výpovědí ze dne 25. 2. 2018, přičemž tato výpověď byla doručena panu , jméno FO, jako zmocněnci žalobkyně (viz plná moc ze dne 1. 5. 2015) osobně jednatelem žalované pane , Anonymizováno, za přítomnosti svědka , jméno FO, v restauraci McDonald v Praze na jižní spojce, a to ještě přede dnem doručení poštou k čemuž došlo dne 6. 3. 2018. Soud ve shodě s odvolacím soudem shledal tuto výpověď žalované za platnou, přičemž žalovaná touto výpovědí zamýšlela skončit nájemní vztah mezi účastníky okamžitě, tedy bez výpovědní doby způsobem který má na mysli § 2232 o.z. , právnická osoba, případ je pak bez významu výpověď žalobkyně ze dne 16. 3. 2018, neboť na základě výpovědi žalované již nájemní vztah mezi účastníky zanikl první z výpovědí. Žalovaná v řízení totiž prokázala, že žalobkyně porušovala své povinnosti pronajímatelky zvlášť závažným způsobem, když její zmocněnec , právnická osoba, jednal tak, že dne 15. 11. 2017 při osobní schůzce s panem , jméno FO, , Anonymizováno, jej vyzval , aby na jeho osobu (popř. na společnost , právnická osoba, ., kde byla a je žalobkyně statutárním orgánem) převedl 50 % podíl v žalované, přičemž současně učinil bezprávnou výhrůžku, že jinak u své manželky paní , Jméno žalobkyně, zajistí, aby mu byla dána okamžitá výpověď ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Dále mu sdělil, že požaduje nahlédnout do účetnictví jeho společnosti. K tomu je třeba uvést, že nezbytným pojmovým předpokladem vzniku právního úkonu je především svobodná a vážná vůle, jako psychický vztah jednajícího subjektu k zamýšlenému (chtěnému) následku. Právní úkon však vzniká až tehdy, je-li takto utvořená vůle projevena určitým a srozumitelným způsobem navenek a učiněna seznatelnou jiným osobám. Má-li právní úkon (navenek projevená vůle) účastníka závazkového vztahu skutečně odpovídat jeho vlastní vůli, musí být výsledkem jeho vnitřního (duševního) rozhodovacího procesu. O svobodný právní úkon nejde, byl-li právní úkon učiněn v důsledku psychického donucení (nátlaku), zejména bezprávné výhrůžky (vis compulsiva); rozhodující je přitom působení bezprávné výhrůžky v době učinění právního úkonu. Vztaženo na tento případ v okamžiku jednání pana , jméno FO, vůči panu , jméno FO, jako jednateli žalované neexistovaly žádné důvody na straně žalobkyně pro okamžitou výpověď předmětného nájemního vztahu. Nicméně v důsledku uvedeného jednání zmocněnce žalobkyně pana , jméno FO, , tyto důvody vznikly na straně žalované ve smyslu ust. § 2232 o.z., neboť realizací této bezprávné výhrůžky by vznikla značná újma žalované tím, že by jí bylo znemožněno užívat pronajaté prostory k podnikání, spolu s věcmi sloužícími k tomuto podnikání a zákazníkům žalované by bylo znemožněno, popř. ztíženo vyzvednout si své automobily z oprav u žalované apod. Proto takovéto nedovolené jednání nemohl jednatel žalované, potažmo sama žalovaná brát na lehkou váhu a musela chránit svá práva a práva svých dodavatelů a zákazníků. , jméno FO, svým jednání vyhrožoval něčím, co v dané chvíli nebyl oprávněn provést, resp. co sice byl oprávněn provést, ale nesměl tím hrozit tak, aby jednatele žalované pohnul k určitému právnímu úkonu. Závažná porušování povinností na straně žalobkyně pokračovala tím, že pan , jméno FO, opakovaně vstupoval do prostor žalované, opět jako zmocněnec žalobkyně, které však nebyly určeny pro veřejnost a do prostor určených k vlastnímu provozu autodílny, servisu, což celé vygradovalo až do fáze, kdy pan , právnická osoba, oslovoval jednotlivé zaměstnance žalované a snažil se, aby přestali pracovat pro žalovanou a začali pracovat pro něho, resp. společnost , Anonymizováno, , kde je žalobkyně statutárním orgánem. Toto jednání bylo prokázáno především notářským zápisem ze dne 8. 2. 2018, který obsahuje podrobné prohlášení , jméno FO, o tom, že dne 16. 11. 2017 v dopoledních hodinách se za ním do prostor servisu bez předchozí domluvy dostavil pan , právnická osoba, a sdělil mu, že předešlý den měl schůzku s jeho zaměstnavatelem panem , jméno FO, , Anonymizováno, , kterému sdělil, že požaduje, aby na jeho osobu převedl polovinu společnosti, jinak že u své manželky paní , Jméno žalobkyně, zajistí, aby byla podána okamžitá výpověď ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Dále se ho pan , jméno FO, dotázal, zda by byl ochoten vést servis bez pana , Anonymizováno, , pokud mu dá výpověď s tím, že požadoval, aby sdělil výši výplaty, že mu dá víc, pokud bude pracovat pro něj. Následně se dotazoval, zda si myslí, že by zůstali i dosavadní zaměstnanci. Dále požadoval ukázat účetnictví společnosti. Tuto skutečnost potvrdila i výpověď svědkyně , jméno FO, , která zaslechla konverzaci mezi panem , jméno FO, a panem , jméno FO, , ze které vyplynulo, že pan , jméno FO, nabídl panu , jméno FO, , že by mohl pracovat pro něho, tedy pro pana , jméno FO, na přímo, pod ním a že by dostal lepší peníze, což bylo pro svědkyni intenzivní, protože krátce na to se žalovaná odstěhovala do , Anonymizováno, . Z toho si i dovodila, že došlo k neshodám mezi panem Stížem a panem , jméno FO, . Rovněž je tento závěr podpořen notářským zápisem sepsaným jednatelem žalované v této rozhodné době. A výpovědí dalších svědků. Svědek , jméno FO, uváděl, že od pana , jméno FO, panu , jméno FO, hrozilo mále i fyzické napadení a že pan , jméno FO, učinil zaměstnancům žalované finanční nabídku, pokud budou pracovat pod ním. Rovněž výpovědí svědka , jméno FO, , který uvedl, že se mu dostalo informace, že pan , jméno FO, měl chtít ten areál pro sebe, že měl chtít firmu , právnická osoba, pro sebe, když byly ještě na adrese Žalanského. , jméno FO, tam jednou pobíhal, že tam chce udělat autoservis. K tomu je nutné uvést, že pro tento případ není třeba, aby cíl, který byl zmocněncem žalobkyně panem , jméno FO, sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní, ale že šlo o výhrůžky takového druhu a takové intenzity, kterými vzbudil důvodnou bázeň u žalované z negativních důsledků, pokud se jednání pana , jméno FO, nepodvolí. Takovéto jednání pana , jméno FO, mělo svoji intenzitu, žalované hrozila závažná újma na majetku, zákaznickém kmeni a s ohledem na všechny okolnosti případu bylo zjevné, že může být fakticky realizována prostřednictvím jejího „vykonavatele“ pana , jméno FO, opřená o zákonné zmocnění od žalobkyně ze dne 1. 5. 2015, a to vše za situace, kdy všichni v předmětném areálu věděli, že sama žalobkyně nic s nájemníky neřeší a vše nechává na svém bývalém manželovi , jméno FO, . Uvedené skutkové závěry podporuje i svědecká výpověď , jméno FO, , který se uvedené dozvěděl zprostředkovaně od pana , jméno FO, . Současně podle soudu pro daný případ není rozhodné, zda někteří svědci jsou podle žalobkyně nevěrohodní, protože vypovídají nepřesně například o prostorech, které měli dříve od ní pronajaté a že v současnosti vedou s žalobkyní spory (například ohledně nájemného či škod na pronajatých prostorech), ale pro daný spor je podstatné, že skutečnost, že došlo k porušení povinností na straně žalobkyně zvlášť závažným způsobem a tím ke způsobení značné újmy žalované, spočívající v nejrůznějším obtěžování žalované, které vygradovalo v období od 15. 11. 2017 do 16. 11. 2017, je shora uvedenými listinnými důkazy a svědeckými výpověďmi dostatečně prokázáno a žalovaná tudíž měla právo vypovědět nájem nebytových prostor bez výpovědní doby, což se stalo výpovědí ze dne 25. 2. 2018, která byla podána k poštovní přepravě dne 5. 3. 2018, žalobkyně pak sama v žalobě na přezkoumání oprávněnosti výpovědi žalované uvedla, že ji obdržela od advokátky žalované dne 6. 3. 2018. Prostřednictvím výpovědi svědka , jméno FO, , účastnickou výpovědí pana , Anonymizováno, a rovněž i výpovědí samotného svědka , jméno FO, bylo dostatečně prokázáno, že se pan , jméno FO, a pan , jméno FO, setkali v restauraci , Anonymizováno, na jižní spojce, přičemž došlo k předání oné výpovědi ze dne 25. 2. 2018. Z uvedeného plyne, že nájem byl ukončen ještě v únoru roku 2018 a žalobkyni nevznikl nárok na nájemné v částce 363 000 Kč (za období březen, duben a květen 2018) a rovněž ani na zaplacení smluvní pokuty ujednané v článku IV. bod 4. nájemní smlouvy v částce 127 619 Kč, neboť toto ustanovení smlouvy nebylo naplněno a nárok nemá oporu v ust. § 2048 o.z. Soud proto žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s náklady spojenými se zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 28 054 Kč a se zastoupením advokátkou, které jsou tvořeny 35 úkony právní služby po 10 580 Kč (ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, sepis vyjádření ze dní 16. 6. 2020, 8. 2. 2021, 8. 3. 2021, 1. 9. 2021, 24. 11. 2021, 7. 11. 2022, 11. 7. 2023, 23. 8. 2023 (sepis odvolání), 20. 6. 2024, 12. 9. 2024, 15. 10. 2024, 7. 1. 2025, 4. 2. 2025 a 19. 2. 2025, a ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání ve dnech 10. 12. 2020, 22. 4. 2021, 15. 9. 2021 (kdy toto jednání přesáhlo 2 hodiny), 8. 12. 2021, 3. 3. 2022, 26. 5. 2022, 30. 6. 2022, 12. 10. 2022, 29.11. 2022, 6. 6. 2023, 20. 7. 2023, 20. 6. 2024, 7. 8. 2024, 16. 10. 2024, 18. 12. 2024 (kdy toto jednání přesáhlo 2 hodiny), 19. 2. 2025, 27. 3. 2025 a 15. 5. 2025; výše úkonů právní pomoci je dána dle ustanovení § 7 bod 6. ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 29 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 6 náhradami hotových výdajů po 450 Kč(ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalované ve výši 489 911 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).