26 C 23/2021
č. j. 26 C 23/2021-17
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 3 300 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení ve výši 700 Kč. Soud uznal, že žalovaná byla poskytnuta zdravotní péče v hodnotě 3 300 Kč, která nebyla hrazena zdravotním pojištěním. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. je pacient povinen uhradit náklady na zdravotní péči, které nejsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny. Faktura byla vyřízena v souladu s vyhláškou č. 134/1998 Sb. a cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví. Soud rozhodl o zaplacení částky do tří dnů od právní moci a o náhradě nákladů řízení ve výši 700 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem adresa, rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 300 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 300 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 3 300 Kč s příslušenstvím s tím, že žalované byla dne datum a dne datum žalobkyní coby poskytovatelem zdravotních služeb poskytnuta zdravotní péče. Náklady na tuto zdravotní péči byly žalované vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum, znějící na částku ve výši 3 300 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví číslo, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR číslo. Žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, a proto je povinna náklady za tuto zdravotní péči uhradit sama. Žalovaná do dne podání návrhu na zahájení řízení nezaplatila ničeho. Upomínkou ze dne datum učiněnou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. a zaslanou jako doporučené psaní na adresu posledního známého bydliště žalované, kterou žalovaná sdělila při svém ošetření dne datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu, na tuto výzvu však nereagovala.
2. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.
3. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalované byla dne datum a dne datum v nemocničním zařízení žalobkyně poskytnuta zdravotní péče v celkové hodnotě 3 300 Kč Náklady na poskytnutou zdravotní péči byly žalované vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum, znějící na částku 3 300 Kč, splatnou dne datum Zdravotní péče poskytnutá žalované přitom byla řádně vyúčtována jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví o regulaci cen zdravotní péče číslo, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR číslo. Žalovaná na fakturu číslo dosud ničeho nezaplatila, ačkoliv byla o úhradu dlužné částky žalobkyní upomenut.
4. Podle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (dále jen„ zák. č. 372/2011 Sb.“), pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.
5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalované byla dne datum a dne datum v nemocničním zařízení žalobkyně poskytnuta zdravotní péče v hodnotě 3 300 Kč. Jelikož žalovaná nebyla zdravotně pojištěna v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, vznikla jí dle ust. 41 odst. 1 písm. c) zák. č. 372/2011 Sb. povinnost poskytnutou zdravotní péči žalobkyni uhradit, a to ve výši vyúčtované fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum. Poskytnutá zdravotní péče byla vyúčtována řádně jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena v souladu s cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví o regulaci cen zdravotní péče číslo, uveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR číslo. Žalovaná na shora uvedenou fakturu dosud ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla žalobkyní vyzvána. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. O příslušenství dlužné částky splatné dne datum soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal výrokem II. tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč, třech náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby a účast při jednání konaném dne datum). Celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 700 Kč, byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném a výší dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.