Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

26 C 231/2025

č. j. 26 C 231/2025-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-23 · ECLI:CZ:OSPH05:2025:26.C.231.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o zaplacení 17 937 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 937 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 957 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 částku 200 Kč jako doplatek soudního poplatku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 8. 2025 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky 17 937 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., IČO , Anonymizováno, , sídlem , Adresa advokátky, , nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 24. 11. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalované úvěr v celkové výši 12 000 Kč, a to v platbách 5 000 Kč dne 24. 11. 2024 a 7 000 Kč dne 25. 11. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 26. 3. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 27. 3. 2025. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 17 937 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a smluvního úroku 5 937 Kč nejpozději splatných dne 26. 3. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i žalobkyní prostřednictvím výzvy k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 16. 4. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 23. 10. 2025, účastníci byli k tomuto jednání řádně obesláni a zároveň byli poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaná bez omluvy k jednání nedostavila, zástupce žalobkyně byl omluven. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovanou jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 24. 11. 2024 uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz Smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 5 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se zápůjční úrokovou sazbou 150 %; roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 311,10 %; uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenou smlouvou. Dne 25. 11. 2024 byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřen Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jehož základě byl úvěrový rámec navýšen na 12 000 Kč. Dne 24. 11. 2024 byla žalované na účet č. , č. účtu, převedena částka 5 000 Kč, dne 25. 11. 2024 částka 7 000 Kč; toto má soud za prokázané potvrzením o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, a výpisem z běžného účtu. Ze smlouvy ani z jiných založených listinných důkazů však není zřejmé, zda a případně v jakém rozsahu věřitel zjišťoval a posuzoval před uzavřením samotné smlouvy schopnost žalované úvěr splácet tak, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou o zaplacení upomínala dopisy ze dne 26. 1. 2025 a 23. 2. 2025. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, žalobkyně dopisem ze dne 26. 3. 2025 úvěr žalované zesplatnila. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 4. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 23 365 Kč ve lhůtě 3 dnů. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována; uvedené skutečnosti má soud za prokázané předmětnou Smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ve spojení s podacím lístkem ze dne 16. 4. 2025.

6. Soud učinil následující skutkový závěr: společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaná uzavřely dne 24. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované částku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet v povinných minimálních měsíčních splátkách k datu splatnosti uvedenému v parametrech úvěru spolu se zápůjční úrokovou sazbou 150 %; roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 311,10 %. Žalovaná poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o úvěru žalobkyni dosud ničeho neuhradila, a to ani přesto, že byla o jeho úhradu upomenuta.

7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).

9. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

11. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo dne 24. 11. 2024 přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz. Na základě této smlouvy a dodatku č. , hodnota, k dané smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu se zápůjční úrokovou sazbou 150 %. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku v celkové výši 12 000 Kč žalované, žalovaná však dosud žalobkyni ničeho neuhradila. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila před uzavřením těchto smluv úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Z předložených důkazů nikterak nevyplývá, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to zejména co do osvědčení její příjmové a výdajové stránky. Takový postup tedy soud v tuto chvíli neshledává jako řádný z pohledu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k případnému dalšímu prokazování, jakým způsobem byla právní předchůdkyní žalobkyně úvěruschopnost žalované ověřována, však soud již právní předchůdkyni žalobkyně neposkytoval, když má dále a především za to, že uzavřenou smlouvu o úvěru je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 588 o.z. Soud má v této souvislosti za to, že tato smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvách sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalované byla poskytnuta jistina ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná byla povinna tuto jistinu právní předchůdkyni žalobkyně vrátit navýšenou o sjednaný úrok 150 %; tomu odpovídá i výše RPSN 311,10 %. Byla-li žalované poskytnuta jistina ve výši 12 000 Kč a je-li v této souvislosti požadován úrok ve výši 150 % ročně, má soud za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/20004 či 33 Odo 236/2005).

18. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 24. 11. 2024 je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o.z. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni, která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem, pouze částku poskytnuté jistiny, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle dané smlouvy, a to s přihlédnutím k ustanovení § 2991 o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč, žalovaná dosud neuhradila ničeho, je tak s ohledem na výše uvedené povinna žalobkyni zaplatit tuto uvedenou částku jistiny. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 12 000 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

19. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O nákladech řízení (výrok III. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán co do částky 12 000 Kč (tj. úspěch co do 67 %), její neúspěch pak co do částky 5 937 Kč (33 %); žalobkyni proto náleží právo na úhradu 34 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) a d) a ustanovením § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 815 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 815 Kč. Vzhledem k úspěchu žalobkyně co do 34 %, přísluší jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 957 Kč (34 % z částky 2 815 Kč).

21. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce 200 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč podle Položky 2/1 b) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, bylo žalobkyni uloženo doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 Sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč (Položka 1/1 a) Sazebníku), a to v souladu s Položkou 2/2 Sazebníku. Žalobkyni byla proto stanovena povinnost zaplatit České republice částku soudního poplatku ve výši 200 Kč (1 000 Kč – 800 Kč = 200 Kč).

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.