Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

26 C 271/2022

č. j. 26 C 271/2022-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2022:26.C.271.2022.1

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 474 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 474 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 474 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 770 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaných (žalovaný 2, pan [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřel dne [datum]) zaplacení částky 12 474 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] způsobil [jméno] [příjmení] (dále jen„ žalovaný 2)“) vozidlem [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, škodu ve výši 35 002 Kč na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení], bytem [adresa] (dále jen„ poškozený“). Škoda sestávala z částky 21 527 Kč, což představuje částku nákladů na opravu a z částky 13 475 Kč, což představuje částku nákladů na zapůjčení náhradního vozidla. Žalovaný 2) způsobil škodu tím, že při parkování narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného. Žalovaný 1) měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Žalovaný 1) neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel vozidla podle ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a [jméno] [příjmení] jako řidič vozidla podle ust. § 2910 NOZ, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Kancelář pověřila na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu – [právnická osoba] s.r.o. (dále„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídil pojistnou událost. Pověřený partner škodní událost prošetřil a zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě a plnění poškozenému a poskytl ji Kanceláři. Kancelář plnila poškozenému dne [datum] náhradu škody celkem 21 527 Kč (oprava), dne [datum] náhradu škody ve výši 13 475 Kč (půjčovné) a samotnému pověřenému partnerovi dne [datum] poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká Kanceláři výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva nejvýše však 300 000 Kč. Kancelář plnila poškozenému celkem 37 422 Kč, kancelář je tedy oprávněna po žalovaných požadovat částku jedné třetiny, což je 12 474 Kč. Kancelář žalované vyzvala, aby jí zaplatili žalovanou částku do [datum]. Žalovaní jí však ničeho neuhradili. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi Kanceláří a žalobkyní došlo k převodu výše uvedené pohledávky Kanceláře vůči žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaný [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Řízení tedy bylo ve vztahu k jeho osobě zastaveno pro nedostatek podmínek řízení.

3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů založených ve spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: zemřelý [jméno] [příjmení] způsobil dne [datum] vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaný, dopravní nehodu, a to tak, při parkování narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného [příjmení], [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení], bytem [adresa] (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne [datum] a fotodokumentací poškozeného vozidla). K vozidlu [anonymizováno], [registrační značka], nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poškozený si nechal své vozidlo opravit u společnosti [anonymizována dvě slova], [IČO], přičemž za jeho opravu zaplatil částku 21 527 Kč bez DPH (prokázáno daňovým dokladem č. [anonymizováno] ze dne [datum]). Kancelář poskytla poškozenému pojistné plnění ve výši 21 527 Kč za opravu vozidla a 13 475 Kč za půjčovné náhradního vozidla. [ulice] kancelář pojistitelů (dále jen„ ČKP“) vyplatila poškozenému celkem 35 002 Kč (prokázáno dvěma protokoly stanovení výše náhrady a dvěma přípisy nazvanými vyjádření k likvidaci – dopis o výplatě ze dne [datum] a [datum] ve spojení s detaily bankovní transakce). Po vyplacení uvedené částky pojišťovně ČKP vyzvala žalovaného a zemřelého, aby jí do [datum] nahradili úhradu uvedené částky, a to v rozsahu 12 474 Kč (prokázáno přípisy nazvanými jako uplatnění práva na náhradu plnění ze dne [datum]). Žalovaný a zemřelý ČKP ničeho neuhradili. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky ČKP za žalovanými postoupeny ČKP jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, o čemž byli žalovaní písemně informováni (prokázáno dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s její přílohou – seznamem postoupených pohledávek a vyrozuměními o postoupení pohledávky ze dní [datum]). Žalobkyně žalované vyzvala k úhradě žalované částky (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne [datum]), avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stravu: zemřelý [jméno] [příjmení] způsobil dne [datum] vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaný, dopravní nehodu, a to tak, při parkování narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného [příjmení], [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení]. K vozidlu [anonymizováno], [registrační značka], nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poškozený si nechal své vozidlo opravit u společnosti [anonymizována dvě slova], [IČO], přičemž za jeho opravu zaplatil částku 21 527 Kč bez DPH. Kancelář poskytla poškozenému pojistné plnění ve výši 21 527 Kč za opravu vozidla a 13 475 Kč za půjčovné náhradního vozidla. [ulice] kancelář pojistitelů (dále jen„ ČKP“) vyplatila poškozenému celkem 35 002 Kč. Po vyplacení uvedené částky pojišťovně ČKP vyzvala žalovaného a zemřelého, aby jí do [datum] nahradili úhradu uvedené částky, a to v rozsahu 12 474 Kč. Žalovaní [příjmení] ničeho neuhradili. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky ČKP za žalovanými postoupeny ČKP jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, o čemž byli žalovaní písemně informováni. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky, avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil.

6. Podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona.

7. Podle ust. § 3 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1998 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

8. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b/ zák. č. 168/1999 Sb. [ulice] kancelář pojistitelů poskytuje plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

9. Podle ust. § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb., výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

10. Vzhledem ke shora uvedenému ve spojení s citovanými ustanoveními zák. č. 168/1999 Sb. dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., když provozoval své vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka], bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení] způsobil dne [datum] vozidlem žalovaného provozovaným bez sjednaného pojištění odpovědnosti dopravní nehodu, v jejímž důsledku vznikla poškozenému majetková škoda na jeho automobilu, vznikla ČKP dle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb. povinnost nahradit poškozenému způsobenou škodu. ČKP vyplatila poškozenému plnění za škodu způsobenou tím, že v důsledku dopravní nehody způsobené žalovaným 2), s ohledem k čemuž ČKP vznikl nárok požadovat náhradu tohoto plnění po žalovaném jakožto vlastníku a provozovateli vozidla, jímž byla nehoda způsobena, a po zemřelém jakožto po řidiči, který dopravní nehodu způsobil. Právo na náhradu vůči uvedeným osobám přitom vyplývá z ust. § 24 odst. 9 věty druhé zák. č. 168/1999 Sb., které výslovně stanoví, že osobami, vůči nimž může ČKP uplatnit náhradu za plnění, které poskytla poškozenému za újmu způsobenou provozem vozidla bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, jsou provozovatel takového vozidla a jeho řidič, pokud má povinnost újmu uhradit. V daném případě měl zemřelý původně žalovaný [číslo] jako řidič vozidla, jímž byla nehoda způsobena, povinnost nahradit újmu, podle ust. § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to z titulu porušení svých povinností při provozu na pozemních komunikacích. Pokud jde o výši náhrady, na níž vzniklo ČKP v daném případě právo, ta je stanovena rovněž v ust. § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb., a to ve výši jedné třetiny toho, co ČKP plnila poškozenému, tj. ve výši 12 474 Kč (1/3 z 37 422 Kč). ČKP žalovaného vyzvala, aby jí uhradil částku ve výši 12 474 Kč do [datum], avšak ten ČKP ničeho neuhradil. Pohledávka ČKP byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] v souladu s ust. § 1879 o.z. postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku požadovat po žalovaných právě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost uhradit dluh ve výši žalované částky dosud nesplnil, ačkoliv byli o jeho úhradu upomenut a dále žalovaný 2) zemřel dne [datum] a řízení tedy bylo ve vztahu k jeho osobě zastaveno pro nedostatek podmínek řízení, shledal soud žalobu důvodnou vůči [celé jméno žalovaného], a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 1 620 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bodem 5. vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 7 770 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.