26 C 276/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr Gabriely Prokopové a přísedících Marie Jungwirthové a Ing. Dagmar Nejedlé ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 234 100 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 234 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 14 700 Kč od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení a od [datum] do zaplacení a dále z částky 16 400 Kč od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení a od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 183 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 234 100 Kč s příslušenstvím. Žalobce svou žalobu odůvodnil tak, že žalovaný je advokátem s č. ev. [číslo], zapsaným u České advokátní komory v [obec], a je podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen„ zákon o advokacii“) oprávněn vykonávat advokacii. Žalobce vykonával pro žalovaného práci jako zaměstnanec – advokátní koncipient na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný provozoval právní praxi v kanceláři na adrese [adresa]; pracoviště v [obec] bylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce žalobce. Zároveň byla v rámci právní praxe žalovaného provozována pobočka advokátní kanceláře na adrese [adresa žalobce], tj. v prostorách objektu žalobce. Podle pracovní smlouvy a mzdového výměru náležela žalobci za výkon práce advokátního koncipienta pro žalovaného mzda, sjednaná v částce 9 200 Kč měsíčně, splatná vždy do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém na ni vznikl žalobci jako zaměstnanci nárok. Výše sjednané mzdy neodpovídala výši zaručené mzdy podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „zákoník práce“) ve spojení s nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 204/2014 Sb., č. 233/2015 Sb. a [číslo] 2016 Sb., kterážto pro 5. skupinu prací, do které spadá výkon práce advokátního koncipienta, pro období roku 2016 činila 14 700 Kč měsíčně a pro období roku 2017 činila 16 400 Kč měsíčně. Žalobci proto náleží z titulu pracovního poměru zaručená mzda podle daných právních předpisů, a to v částce těmito předpisy stanovené. Žalovaný však nezaplatil žalobci za období trvání pracovního poměru jakoukoli mzdu, a to ani ve výši mzdy vyplývající z pracovní smlouvy a mzdového výměru, ani ve výši mzdy zaručené. Žalobce tak za žalovaným eviduje (mimo jiné) pohledávku z titulu dlužné mzdy v částkách odpovídajících zaručené mzdě za tato období: za měsíce červen - prosinec 2016 celkem 7 měsíců po 14 700 Kč měsíčně, za měsíce leden - srpen 2017 celkem 8 měsíců po 16 400 Kč, celkem tedy 234 100 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě předžalobní výzvou, žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobce tak požaduje částku 234 100 Kč, která tato představuje dlužnou a neuhrazenou mzdu v částkách odpovídajících zaručené mzdě za období měsíců června 2016 - srpna 2017. Rovněž v období předcházejícím, tzn. od sjednání pracovního poměru žalobce u žalovaného v prosinci 2015 do května 2016, žalovaný žalobci nezaplatil ve sjednaných termínech mzdu, a proto byl nárok žalobce vůči žalovanému uplatněn v soudním řízení vedeném Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 13 C 37/2019, přičemž žalovaný nároky žalobce za toto období žalobci dodatečně uhradil.

2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Následně se vyjádřil tak, že pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil dne [datum], a to na základě dohody ze dne [datum]. Ke dni [datum] byl žalobce vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů a tato skutečnost byla písemně potvrzena Českou advokátní komorou. Ode dne [datum] začal žalobce vykonávat práci podnikového právníka u [anonymizováno] zdravotní pojišťovny ČR, v pobočce [obec] na adrese [adresa], a to na základě pracovní smlouvy na plný úvazek. Žalovaný uvedl, že žalobce dostal finančně lukrativní nabídku zaměstnání od [anonymizováno] zdravotní pojišťovny s nástupem od [datum], proto se vzdal úmyslu stát se advokátem a chtěl praxi advokátního koncipienta u žalovaného ukončit k [datum]. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným byly přátelské i po ukončení pracovního poměru žalobce u žalovaného. Žalovaný se žalobcem v srpnu 2016 dokonce diskutoval soukromou kauzu dopravní nehody svého syna [jméno], kdy žalobce odpovídal žalovanému v pracovní době elektronickou zprávou z nového pracoviště.

3. V podání ze dne [datum] žalobce popřel, že by kdykoli a jakýmkoli způsobem došlo ke skončení pracovního poměru žalobce u žalovaného. Listinu – dohodu ze dne [datum] žalobce nikdy, tzn. až do jejího předložení žalovaným v rámci jeho procesní obrany, neviděl a nikdy jí nepodepsal.

4. Ve věci se konalo jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum].

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.)) a znaleckým posudkem (§ 127 o. s. ř), dále provedl výslech svědka [jméno] [jméno] (§ 126 o. s. ř.), znalce (§ 127 o. s. ř.) a obou účastníků (§ 131 o. s. ř.).

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

7. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu. Sjednaným druhem práce, který měl žalobce vykonávat, byla práce advokátního koncipienta. [obec] výkonu práce bylo pracoviště žalovaného v [obec]. Den nástupu do práce byl stanoven [datum] a pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. [ulice] mzda byla stanovena mzdovým výměrem (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]).

8. V souladu s pracovní smlouvou byla zaměstnanci stanovena fixní část mzdy ve výši 9 200 Kč měsíčně (prokázáno mzdovým výměrem ze dne [datum]).

9. Pracovní činnost byla dále popsána tak, že jde o výkon advokátní koncipientské praxe v souladu se zákonem o advokacii a stavovskými předpisy včetně povinnosti nadále se vzdělávat v oboru právo a právní věda a advokacie, plnit pracovní úkoly přidělené zaměstnanci zaměstnavatelem, příp. nadřízenými zaměstnanci a o splnění úkolu informovat zadávajícího, vykonávat administrativní agendu spojenou s přidělenými pracovními úkoly, zpracovávat rešerše, stanoviska a různé rozbory na zadaná témata, zastupovat zaměstnavatele v přidělených pracovních úkolech pouze na základě výslovného písemného zmocnění zaměstnavatele, pravidelně informovat zaměstnavatele o výsledcích plnění pracovních úkolů, účast na jednání dle určení zaměstnavatele (prokázáno popisem pracovní činnosti ze dne [datum]).

10. V advokátní kanceláři žalovaného byl vydán Pracovní řád zaměstnanců advokátní kanceláře. Podle pracovního řádu je místo výkonu práce buď kancelář v [obec] nebo v [obec], pracovní doba začíná v 8:00 a končí v 16:30 hod. (prokázáno pracovním řádem ze dne [datum]).

11. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou žalobce a žalovaného ze dne [datum], podle které se dohodli, že pracovní poměr skončí dne [datum] dohodou v souladu s § 48 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (prokázáno dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]).

12. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že je pravděpodobnější, že podpis zaměstnance na jméno [titul] [celé jméno žalobce] na dohodě o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] je kopií pravého podpisu žalobce, než že by se jednalo o kopii padělku. U kopie podpisu však nelze vyloučit možnost přenosu podpisu z jiné listiny. Jiné důležité skutečnosti znalcem nebyly zjištěny (prokázáno znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] [číslo] 2022).

13. Z výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že znalec nemůže zohlednit celou listinu, hovoří o tom, zda podpis na listině je či není pravý. Ve znaleckém posudku uvedená škála závěrů se používá v písmoznalectví, je ohraničena kategorickými závěry ve prospěch pravosti či padělku podpisu a uprostřed je nerozhodný závěr. Mezi nerozhodným a kategorickým závěrem jsou ještě tři stupně pravděpodobnosti. Zde má znalec závěr v rovině nízké pravděpodobnosti. Byl limitován předložením materiálu v kopii a nepříliš složitou strukturou podpisu. Uvedl, že kopie se běžně zkoumají, existuje dobrý předpoklad pro odhalení kopie padělku. Klíčovým problémem je, že on nikdy nemůže vyloučit, že došlo k nějaké kompilaci, tedy zajištění obrazu pravého podpisu technickými prostředky na danou listinu. To, zda mohlo dojít ke kompilaci, k technickým zásahům, nezjistí, je to na posouzení zadavatele. Jako znalec zkoumá nejen objekt zkoumání, ale celou listinu, i když s omezeními. Kdyby zjistil nesrovnalosti, upozornil by na to, doporučil by přizvání znalce z jiného oboru. Mohl by to posoudit znalec z oboru technické zkoumání dokumentů, spadá to pod kriminalistiku. Znalec se vždycky na začátku každého zkoumání vyjadřuje k tomu, zda objekt je originál, tedy vyhotovený psacím prostředkem nebo reprodukce, tisk, kopie, scan, od toho se odvíjí další zkoumání. Znalec zjistil, že to je kopie, to musel do výsledku promítnout. Nemůže říct, že je kopie totéž jako podpis, respektive ke kopii podpisu přistupuje jako k podpisu s tím omezením přenosu technickým prostředkem na jinou listinu. Otázka byla na podpis, nicméně předmětem byla kopie podpisu. Pokud jde o to, že shodu podpisu lze hodnotit jen jako obtížně zpracovatelnou, jednak to byla kopie, nemůže kvůli tomu hodnotit například vázanost, zároveň podpis není svou strukturou až tak příliš složitý, obsahuje určité identifikační znaky, které znalec našel ve shodě a v kombinaci shod. Nicméně struktura byla dalším omezením, proč znalec musel zpracovatelnost snížit. Vyslovená pravděpodobnost, že se jedná o kopii pravého podpisu, je na nejnižší možné škále pravděpodobnosti ze tří stupňů, je to dáno omezením zkoumatelnosti kopie a strukturou podpisu. Znalec však zjistil pouze znaky shodné a podobné, žádné rozdílné, které by jej brzdily v tom, aby stanovil například závěr nerozhodný. Z objektivních důvodů se držel roviny nízké pravděpodobnosti.

14. Dne [datum] žalobce z adresy [email] zaslal žalovanému na adresu [celé jméno žalovaného] email, že z videa je patrné, že chodkyně navíc vyběhla na [jméno] fakticky z kolony proměnlivou rychlostí jedoucích vozidel. Žalobce se v emailu podepsal jako právník [anonymizováno] ČR (prokázáno emailem ze dne [datum]).

15. Žalobce byl ve [anonymizováno] zdravotní pojišťovna České republiky zaměstnán od [datum] do [datum] na základě pracovní smlouvy v pozici právník, na pobočce [anonymizováno] [obec]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně. Na právním oddělení byla uplatňována pružná pracovní doba s pevnou pracovní dobou od 9:00 do 14:00 hodin, volitelný úsek byl od 6:00 do 9:00 a od 14:00 do 18:00 hodin. V průběhu pracovního poměru byl žalobce nařčen, že zneužívá docházku, zaměstnavatel to však neprokázal. Po výběru jiného uchazeče na vedoucího právního oddělení zasílal žalobce dehonestující emaily zaměstnavateli a dožadoval se zrušení pracovního poměru nového vedoucího. Pracovní poměr s žalobcem byl ukončen ke dni [datum], neboť zaměstnankyně oznámila, že by se ráda předčasně vrátila z rodičovské dovolené (prokázáno dopisem [anonymizováno] ze dne [datum] ve spojení s pracovními listy zaměstnance od července 2016 do září 2017, pracovní smlouvu [anonymizováno] zdravotní pojišťovny a žalobce ze dne [datum] a oznámením o ukončení pracovního poměru na dobu určitou ze dne [datum]).

16. Rozhodnutím ze dne 11. 6. 2018, č. j. 02-61-000430/18-001, předseda České advokátní komory rozhodl o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátních koncipientů ke dni [datum], a to k oznámení zaměstnavatele dopisem doručeným na ČAK dne [datum], že koncipient přestal být ke dni [datum] v pracovním poměru k advokátovi (prokázáno rozhodnutím České advokátní komory).

17. Žalovaný emailem ze dne [datum] požádal o zaslání potvrzení výmazu [titul] [celé jméno žalobce] ze seznamu advokátních koncipientů, popř. o kopii rozhodnutí ČAK o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. Emailem ze dne [datum] mu [jméno] [příjmení] z odboru matriky České advokátní komory sdělila, že [titul] [celé jméno žalobce] byl vyškrtnut ke dni [datum], kdy ukončil pracovní poměr v kanceláři žalovaného (prokázáno emailovou komunikací ze dne 29. 7. – [datum]).

18. Česká advokátní komora soudu sdělila, že žalovaný má v matričních údajích uvedeny následující pobočky: od [datum] do [datum] [obec a číslo], [obec], od [datum] do [datum] [obec a číslo], [obec a číslo], tuto adresa má zapsánu, a to od [datum], jako adresu sídla své advokátní kanceláře (prokázáno dopisem ČAK ze dne [datum]).

19. Následně Česká advokátní komora soudu sdělila, že žalovaný má v matričních údajích (od data svého zápisu [datum]) uvedeny následující adresy sídel kanceláře: od [datum] do [datum] [ulice a číslo], [obec a číslo], od [datum] do [datum] [ulice a číslo], [obec], od [datum] do [datum] [ulice a číslo], [obec a číslo], od [datum] doposud [obec a číslo], [obec a číslo]. Jako pobočky měl advokát uvedeny adresy: od [datum] do [datum] [obec a číslo], [obec], od [datum] do [datum] [obec a číslo], [obec a číslo] (prokázáno dopisem ČAK ze dne [datum]).

20. Podle výpisu ze stránek České advokátní komory k [datum] měl žalovaný zapsanou pobočku na adrese [adresa žalobce] (prokázáno výsledkem vyhledávání advokátů a koncipientů). Podle výpisu z katastru nemovitostí má vlastnické právo ke stavbě [adresa], [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] SJM [celé jméno žalobce] [titul] a [příjmení] [jméno] [titul] (prokázáno informací o stavbě).

21. Dne [datum] žalobce podal žalobu, kterou se na žalovaném domáhal zaplacení částky 67 633 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné mzdy. Řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 13 C 37/2019 (prokázáno příslušnou žalobou).

22. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 pro uznání ze dne 31. 7. 2019, č. j. 13 C 37/2019-28, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 67 633 Kč s příslušenstvím, které se žalobce domáhal z titulu nevyplacené mzdy za měsíc prosinec 2015, leden 2016, únor 2016, březen 2016, duben 2016 a květen 2016 (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 pro uznání ze dne 31. 7. 2019, č. j. 13 C 37/2019-28).

23. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 13 C 37/2019 zpět, neboť v mezidobí, resp. bezprostředně před termínem nařízeného jednání žalovaný uhradil žalobci celou požadovanou částku i náklady řízení (prokázáno příslušným zpětvzetím žaloby).

24. Dne [datum] byl žalobce jako substituční zástupce žalovaného přítomen na jednání u Okresního soudu v Mostě vedeném pod sp. zn. 33 C 41/2016 (prokázáno protokolem o jednání před Okresním soudem v Mostě).

25. Žalobce se jako advokátní koncipient účastnil výchovných a vzdělávacích akcí České advokátní komory, a to rovněž v druhé polovině roku 2016 a v roce 2017 (prokázáno výkazem o účasti advokátního koncipienta na výchovných a vzdělávacích akcích).

26. Žalovaný zmocnil žalobce jako svého koncipienta k zastupování klientky ve věci vedené Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. 7 C 451/2015, k čemuž mu dne [datum] udělil substituční plnou moc (prokázáno plnou mocí ze dne [datum]).

27. Dne [datum], [datum] a [datum] byl žalobce jako substituční zástupce žalovaného přítomen na jednání u Okresního soudu v Kolíně vedeném pod sp. zn. 7 C 451/2015 (prokázáno protokoly o jednání před Okresním soudem v Kolíně).

28. V odvolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], datovaném [datum], navrhovatel právně zastoupen žalovaným, je za správnost vyhotovení uveden žalobce (prokázáno odvoláním ze dne [datum]).

29. Dne [datum] byl žalobce jako substituční zástupce žalovaného přítomen na jednání u Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [insolvenční spisová značka] (prokázáno protokolem o jednání před Krajským soudem v Plzni).

30. K návrhu věřitele na zahájení insolvenčního řízení ze dne [datum], adresovanému Krajskému soudu v Plzni, byla přiložena plná moc pro žalovaného ze dne [datum], v níž je uvedeno (avšak nepodepsáno žalovaným), že tento přijímá zmocnění a dále zmocňuje koncipienta – žalobce (prokázáno návrhem věřitele za zahájení insolvenčního řízení spolu s plnou mocí).

31. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že s účastníky společně studovali na vysoké škole a svědek společně s žalobcem byli zaměstnáni u žalovaného jako advokátní koncipienti. Svědek u žalovaného již zaměstnán není. Advokacii u žalovaného vykonával svědek v [obec] na adrese [adresa žalovaného], dále bylo sídlo na adrese [adresa]. Žalobce vykonával práci v [obec], bydlí v [obec]. V kanceláři žalovaného byly vydávány nějaké vnitřní předpisy. Pracovní doba byla 40 hodin týdně. Svědek měl ve smlouvě stanoveno místo výkonu práce v [obec]. Svědek nastoupil do pracovního poměru na přelomu roku 2015 2016. Všichni tři studovali ve stejném ročníku, přičemž právnickou fakultu končili kolem roku 2011. Žalovaný zvládl státnice na poprvé, svědek opakoval trestní právo, končil o půl roku později. Žalovaný si zřídil kancelář v roce 2015. K listině č. l. 108-109 svědek uvedl, že s ní byl seznámen, předpokládá, že s ní byli seznamováni i ostatní zaměstnanci. Pokud jde o trvání pracovního poměru žalobce k žalovanému, svědek uvedl, že jelikož měl vykonávat práci na [anonymizováno] [ulice] v [obec], tak má za to, že tam byla ukončena nájemní smlouva na prostory. To bylo v roce 2016. Svědek předpokládá, že tak nějak žalobce skončil, protože neví, jak by vykonával praxi. Svědek nadále vykonával praxi na adrese [adresa žalovaného], tak, aby splnil zákonnou dobu pro absolvování advokátních zkoušek. Žalovaný poté sdílel advokátní kancelář se svědkem na adrese [ulice]. Neví, kde měl žalovaný zapsáno sídlo. Svědek neví, jaké konkrétní případy měl v gesci žalobce, práci rozděloval žalovaný. Nemá informace o tom, zda po ukončení nájemního poměru na [anonymizováno] [ulice] [obec] žalovaný přiděloval práci žalobci. Svědek dovozujete své tvrzení o ukončení pracovního poměru žalobce k žalovanému v souvislosti s ukončením [pobočka] na [anonymizováno] [ulice] z toho, že neví, kde jinde a na jaké adrese by vykonával praxi. O žádné jiné pobočce neví. [příjmení] docházky si svědek v [obec] nevedl, ale docházku kontroloval žalovaný, kontrola byla každodenní, ale telefonicky, přes e-maily, věděl, že má pracovní počítač v kanceláři. Žalovaný jezdil na kontroly do [obec], neví, jak často. Zadávání práce žalobci probíhalo stejně jako se svědkem, e-mailově a telefonicky. Svědek si totiž vzpomíná, že některé e-maily byly třeba v kopii, když se zadávala práce, někdy před ním žalovaný žalobci telefonoval a řešili spolu pracovní věci. Co se týče sídla, finance, náklady nesl žalovaný. Žalovaný každodenně docházel do kanceláře na [anonymizováno], v [obec a číslo]. Stalo se třeba, že jeden den tam nebyl, protože byl po jednání. Žalovaný tam měl svůj stůl. [příjmení] v [obec] zřídil žalovaný. Svědek neví, proč vzniklo sídlo v [obec], zřejmě kvůli žalobci. Svědek se stal advokátem [datum], přičemž pracoval pro žalovaného jako koncipient od přelomu roku 2015 2016 do doby, než se stal advokátem. V současnosti jsou se žalovaným kolegové, žalovaný má pobočku doma, sídlo mají na [anonymizováno] [obec a číslo]. Se žalovaným byli společníky, ale v současnosti nejsou, přičemž žalovaný převedl své obchodní podíly. V [obec] byl svědek jednou, bylo to nad [anonymizováno] spořitelnou, pokud si pamatuje, počet místností si nevybavuje, neví o tom, že by tam byla nějaká sekretářka. Pokud jde o pracovní poměry žalobce předtím, než pracoval pro žalovaného, či poté, svědek uvedl, že mu žalobce říkal, že prodává visací vonící stromky do auta, tužkové baterie, které dodával na benzínové pumpy apod., asi jako OSVČ, bylo to dlouho předtím, než začala jeho advokátní praxe v kanceláři u žalovaného. Následně svědek ví, že pracoval u [právnická osoba]. Po jeho podnikání se stromky a bateriemi, bylo to cca rok, před vznikem advokátní kanceláře a poté, co skončil v advokátní kanceláři. Domnívá se, že skončil v roce 2016 v souvislosti s ukončením toho nájmu, bylo to zhruba před půlkou roku, bylo to před letními prázdninami, ví, že začal pracovat u [anonymizováno] zdravotní pojišťovny. Neví, zda je tam dodneška. Vztahy mezi ním a žalobcem vyprchaly v průběhu roku 2016 2017, od té doby s ním není v kontaktu. Svědek ví, že když žalobce podnikal se stromky a bateriemi, tak měl nějaké spory o peníze, ani v [právnická osoba] se nerozešli v dobrém. Pracovní poměr svědka k žalovanému byl ukončen dohodou.

32. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalobce prohlásil, že listinu č. l. 16 nepodepsal a poprvé ji viděl v emailu, kdy mu byla zaslána jeho právním zástupcem. Nejde podle něj o listinu, kterou by dva právníci uzavírali a dva právníci četli. Uvedl, že je na první pohled jasné, že to nemohl podepisovat, jedná se o polohu tečky vzhledem jeho tahům, ta tečka leží mimo křivku, jeho podpis vypadá jinak, což předvedl na č. l.

15. Ta tečka musí ležet uvnitř, protože se podepisuje v kroužcích. Žalobcův podpis je složen z písmen ZH, nejdříve napíše Z potom to H a protože to je v kroužcích, kde vybíhá druhá svislá čárka, tak ta tečka od toho výběhu musí být na levé straně. Ta listina, ta dohoda, je jedinou listinou, která vybočuje z kontextu ostatních listin, založených listin ve spise z ostatních důkazů. K listině č. l. 108 – 109 žalobce uvedl, že pracovní řád určitě nezná, pokud tam vidí na první straně zapsána místa výkonu práce, tedy na [obec a číslo] a potom v [obec] na [ulice], takto je zřejmě ta kancelář, kde žalovaný začínal, ta směrnice je něčím, co bylo vloženo ex post, protože [datum] byla zapsána pobočka v žalobcově domě v jeho bydlišti. Žalobce začal působit v advokátní kanceláři na [ulice], [obec] od prosince 2015. V období od [datum] do [datum] praxi vykonával ve svém rodinném domě na adrese [obec a číslo] a potom v rámci republiky, když jako substituent zastupoval advokáta v řízení, příklady jsou vedeny ve spise. Dům byl zapsán jako pobočka advokátní kanceláře poté, co skončil nájem na [ulice] v [obec]. Výkon advokacie v té době byl umožněn tak, že do [anonymizováno] nastupoval jako právník, kdy pojišťovna dle jeho pověření jednala jeho osobou, přičemž to bylo umožněno tím, že šel do pojišťovny, do pracovního poměru, nikoliv na dobu neurčitou, ale pouze jako zástup za mateřskou dovolenou a přímo při výběrovém řízení uvedl, že je advokátním koncipientem, že koncipientskou praxi bude vykonávat, jinak by k nim nenastoupil, a ústní dohodou mu to bylo umožněno, pokud by potřeboval jet k soudu, nebo jednat s klientem, když fond pracovní doby dorovná. Vyplývá to i z vyjádření [anonymizováno], založeného ve spise. Výkon koncipientské praxe je výkon intelektuální. S žalovaným komunikoval i z emailu pojišťovny. Žalobce uvedl, že vykonával množinu úkolů, které podléhají advokátnímu tajemství, a nevidí důvod, aby to tady uváděl. Pokud jde o úkony, které v tomto řízení použil, má za to, že advokátnímu tajemství nepodléhají, soudu předložil to, co je schopen doložit, nikoliv to, co je schopen tvrdit. Pracovní dobu žalobce vyplňoval podle písemných či elektronických pokynů žalovaného, povinnosti vůči zaměstnavatelům vždy plnil tak, že nedostal písemnou či ústní výtku, že by své pracovní povinnosti kdykoliv neplnil. Pokud by měl uvést tři případy, které pro žalovaného prováděl, žalobce uvedl vymáhání pohledávek za svoz komunálního odpadu, studium vzniklé škody na kvitalovém vytápění, má nedokončené vysokoškolské vzdělání technického typu a toto bylo něco, co byl schopen poměrně rychle zvládnout, a třetí věc jej nenapadá. Pro potřeby práce používal email [anonymizováno]. Mezi ním a žalovaným byla hlavní telefonická komunikace, nepamatuje si listiny, které emailem dělal, ale jednalo se například o neuvěřitelně dlouhé noční telefonáty s žalovaným, které trpěl, jelikož jeho motivací bylo složení profesní zkoušky. Ve [anonymizováno] byl vybaven pevným počítačem. S žalovaným komunikoval z emailu pojišťovny, potom ze svého osobního emailu [email], pak měl ještě třetí emailovou adresu, která byla služební a byla advokátní kanceláře, ta byla určena pro komunikace advokátní kanceláře na venek. Ta byla [email] anebo [email], po podání této žaloby k soudu mu byl přístup k této emailové adrese odpojen. Žalobce si nevzpomíná, zda byl v té době vybaven nějakou technikou od žalovaného. Deník koncipienta si vedl, skončil v poštovní schránce žalovaného, jeho příbuzný, který pracoval v [obec], vždycky obálku s listinami vzal a vhazoval je do [anonymizováno], tam kde měl žalovaný fyzickou poštovní schránku. Deník si nenechal, protože se chtěl přihlásit k advokátním zkouškám a k tomu je potřeba spolupráce s advokátem. Deník měl formu listů A4, byl na tom seznam výkonů, které dělal, byly psány rukou, nevzpomene si, kolik listů. Žalobce uvedl, že jej navštěvovali klienti žalovaného, byly to osobní návštěvy, které probíhaly v [obec] na [ulice], v jeho rodinném domě, v restauracích. Neví, jakým způsobem žalovaný přebíral zmocnění, ale pak jej zmocňoval, aby ho zastupoval v řízeních jako substitut. Nyní žalobce vykonává právnickou profesi ve služebním poměru, u tohoto zaměstnavatele je 4 roky. Žalobce uvedl, že jeho pracovní poměr se žalovaným neskončil, nyní pro žalovaného nevykonává žádnou práci. V rodinném domě žije jeho rodina, manželka, syn a dcera, všechny osoby jsou zletilé. V rozhodném období tam byla kancelář žalovaného, a to kancelář pobočky, zřídil ji tam žalovaný. Žalovaný tam kancelář nezařídil, zúčastnil se tam pouze grilování na terase. Fyzicky tam kancelář byla, a to v podkroví, kolaudačně ta místnost je označena jako kancelář, jako pracovna a má 48 m². Od [datum] do [datum] od žalovaného nebyla žádná výtka ohledně práce, pracovní morálky nebo její kvality, v době budoucí nebyla také žádná výtka. Poté, co odevzdal advokátní deníček, tak upomínal žalovaného v rámci telefonátů, kdy přestal být ochoten mluvit o tom, jakou práci budu dělat anebo se domlouvat nad kauzou, ale začínal tím, že by žalovaný mohl začít hradit jeho dlužnou mzdu, to se stalo v srpnu 2018, kdy končí jeho účast v tom, že by něco fyzicky vykonával pro žalovaného, a to z toho důvodu, že žalovaný se cca po pátém telefonickém hovoru stal nekontaktním. Toto žalobce znal od klientů, nebo od dodavatelů služeb, že jim žalovaný neuhradil, co slíbil, neplnil, co slíbil, že se mu nemohli dovolat. Tím pádem přestal žalovaný plnit to, že by mu zadával nějakou práci.

33. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný žalobce od počátku nikdy zaměstnat nechtěl a ani žalobce neměl nikdy v úmyslu nechat se u žalovaného zaměstnat, aby pro něj vykonával práci koncipienta. [příjmení] podepsali smlouvy, ale bylo to z jiného důvodu, a to že žalobce chtěl dosáhnout tříleté praxe, aby se mohl stát advokátem. Žalovaný žalobce potkal na VŠ v prvním ročníku, o přestávkách na chodbě se bavili spíš ti starší spolu, žalobce byl asi o 9 až 10 let starší než žalovaný. Žalovaný tenkrát podnikal, byl poměrně dobře finančně zabezpečen, školu si chtěl udělat proto, aby udělal něco pro sebe. Bylo to asi v roce 2008. V podstatě měl takovou nálepku zbohatlíka. Jedním z přátel, kteří se k němu přidali během školy, byl žalobce, se kterým chodil na obědy, i třeba do [příjmení], obědy za něj někdy platil, protože neměl kartu nebo mu zrovna nešla. Během studia žalovaný žalobci celkem pomáhal, posílal mu různá skripta, hlídal jsem za něj termíny atd., občas si ode něj žalobce půjčoval peníze, ne žádné velké částky, třeba tisícovku nebo dva. Většinou mu to žalobce vracel, někdy zapomněl nebo dělal, že na to zapomněl, takto neřešil. Žalobce mu stále vyprávěl historky, že někoho žaluje, kvůli neplatnosti výpovědi, nebo že nedostal prémie. Takže řešili takovéto věci. Půjčování peněz skončilo v okamžiku, kdy byl zaměstnán jako prodejce zemědělské techniky a dostal se k obchodním informacím zaměstnavatele, žalobce po něm chtěl milion a půl na nákup traktoru v Holandsku, že ho za zády svého zaměstnavatele dodá přímo zákazníkovi, což žalovaný odmítl. Po škole cca v roce 2011 spolu byli v kontaktu, žalobce začal pracovat na exekutorském úřadě a zase posílal informace o dražbách, které podle něj neměly probíhat legálně a myslel, že se dá na tom něco vydělat, takto žalovaný odmítl. Žalobce se potom zaregistroval na zkoušky na insolvenčního správce, ale 3x je neudělal. Žalobce byl v bezvýchodné situaci, žádal žalovaného o pomoc, občas nějakou finanční, ale v té době bylo tak trošku nešvarem, že když jeden ze spolužáků dosáhl statutu advokáta, udělal si zkoušky, tak pak zaměstnal několik spolužáků de facto fiktivně jako koncipienty, aby si odkroutili na oko tu praxi. Toto komora potom zarazila tím, že novým čerstvým advokátům omezili počet koncipientů na dva či tam bylo ještě nějaké omezení. Žalobce byl v těžké životní situaci, platil úvěr hypoteční na dům. Na základě toho, že se dlouhodobě znali, žalovaný řekl dobře, tak ho napíšu, že bude u mě koncipient na komoře. Na tomto se dohodli cca v prosinci 2015. Žalobce potřeboval 3 roky praxi a v podstatě tu práci nechtěl vykonávat, chtěl vykonávat lépe placenou práci advokáta, či se dostat na státní zastupitelství, tak žalovaný souhlasil s tím, že ho na oko bude evidovat u sebe jako koncipienta. K tomu bylo potřeba doložit ČAK pracovní smlouvu. Žalovaný se stal advokátem v červnu 2015. Sádlo měl na [anonymizováno], [obec a číslo], jedná se o nebytový prostor, dříve tam on a pan [titul]. [jméno] [jméno] měli pojišťovací kancelář. Byla sepsána pracovní smlouva mezi žalovaným a žalobcem. Následně se žalobce po doložení ještě dalších dokladů nechal zapsat k žalovanému jako koncipient, ale tu práci nezačal dělat nikdy. Občas se bavili o nějakých případech, ale žalobce to ani nechtěl dělat a nebyl schopen samostatné práce. Domlouvali se na různé možné spolupráci do budoucna. Žalovaný pronajal kancelář v [obec], to bylo na Nám. [ulice], někdy v lednu 2016, nájem trval někdy do května nebo do dubna 2016. Primární účel měl být ten, že by tam žalovaný měl skutečnou pobočku, že by tam jezdil zhruba 2x do týdne, že by tam pracovali oba se žalobcem, ne však na zaměstnanecký poměr, ale v podstatě se bavili o nějakých procentech, prostě nějaká odměna, jako s jiným advokátem. Nikdy k tomu nedošlo, protože zdroj těch klientů měl být z [obec], což měl podle předběžné dohody zajistit žalobce, ale to se nezrealizovalo, dokonce ta kancelář nebyla označena ani jménem žalovaného jako na štítku venku. Zřízení jakési fiktivní [pobočka] vzešlo ze spekulativního záměru žalobce, kdy plánovali, že pokud bude žalovaný registrován jako ex-offo, že advokátů tam není moc a mohla by přijít nějaká práce z tohoto směru, což se nikdy nestalo, žalovaný pak zapomněl i to, že ta pobočka v Bezděkově vůbec je někde registrována. Pokud jde o č. l. 153 spisu, žalovaný uvedl, že správná adresa je Na [anonymizováno] [číslo] nikoliv [ulice a číslo], což je chyba, pokud je tam uváděna [ulice a číslo], tak má být uvedeno lomeno [anonymizováno]. Pokud se týká adresy [obec a číslo], je to žalobcova adresa domácí. Pokud je tam uváděno, že pobočka tam byla v roce 2012, takto žalovaný advokátem nebyl, stal se jím až v roce 2015. Žalobce měl v podstatě jediný případ, a to byl případ paní [příjmení], následně [příjmení], jednalo se o rozvod a je to kolínský soud. Žalobce po tom, co se rozhodl, že se nechá zaměstnat u pojišťovny, nejdříve říkal, že je spokojený, nicméně asi neměl úplně dostatečnou výplatu, tak žalovanému občas volal, jestli pro něj nemá nějaký vedlejšák, jestli by mu nedal nějaký případ, aby něco mohl řešit. To se stalo v případě paní [příjmení]. Ve vztahu ke státnímu orgánu, např. placení sociálního a zdravotního pojištění, žalovaný uvedl, že to utnul v květnu, za žalobce platil zdravotní a sociální od poloviny prosince do konce května následujícího roku. Sdělil, že zaměstnanecký poměr byl ukončen, měl dohodu o ukončení a žalobce následující den nastoupil do zaměstnání. Žalobce mu řekl, že pro něj dráha koncipienta není, takže se na to vykašle a nechá se zaměstnat. Říkal, že už nechce být vedený, že nechce mít běh té praxe. Mluvili o tom v průběhu května, s tím, že žalobce si našel od 1. 6. práci v pojišťovně, takže se dohodli na následujícím postupu, žalovaný připravil dohodu, tu podepsal 2x, dal ji do obálky, poslal ji žalobci poštou, požadoval zaslání 1x zpět, přičemž mu žalobce poslal kopii naskenovanou, ale ten originál žalovaný už nikdy nedostal. Žalovaný uvedl, že má k dispozici pouze emaily od 9. 5. tohoto roku, protože se mu porouchal počítač, syn mu nainstaloval software pro nový počítač, přenášel outlook do nového počítače a tam již outlook nešel zprovoznit, aby neměl duplicitní emaily, tak se ze serveru průběžně mazaly, ten soubor je poškozen a nejde s ním nic dělat. Žalovaný uvedl, že pravý důvod sporu je někde jinde. Se žalobcem založili společně právnickou osobu [právnická osoba], která se stala vlastníkem žalobcova patentu průmyslového vzoru na jakýsi reproduktor. Žalovaný se stal jednatelem té společnosti. Je to z období roku 2016. Žalobce to byl prezentovat v zahraničí u nějakého velkého obchodníka s elektronikou, nicméně následně z obchodu nic nebylo a žalobce pak zjistil, že podobný reproduktor, zřejmě tedy okopírovaný, si ta německá společnost nechala vyrábět v Číně, takže po tom se záměr s jejich společností už nestal. Žalobce se chtěl zaměřit na to, že z té německé firmy se musí žalovat nějaké velké miliony za to, že ten patent byl odcizen. Žalobce za každou cenu chtěl soudit tu německou firmu, navíc u zemského soudu v Německu, a to i přesto, že patentový zástupce k tomu nebyl, že to je těžko prokazatelné, ani nevěděli, co se má žalovat. Na tomto se žalobce a žalovaný nepohodli. Za 3 měsíce přišla první žaloba na to, že žalobce chce doplatit mzdu od půlky prosince do konce května. Vzhledem k tomu, že žalovaný nechtěl říct tuto pravdu, že podvedli de facto ČAK, že udělali fiktivní smlouvu, že ho společně registrovali a tím komoru znectili, tak v tom sporu, který byl zhruba o 90 000 Kč, si žalovaný raději řekl, že to žalobci zaplatí, než aby měl problém s komorou, ale toto nejde do nekonečna. Žalovaný uvedl, že žalobci žádnou platbu jako mzdu na účet neposílal, to s jedinou výjimkou, v jednom případě, kdy žalobce jej žaloval o tzv. zaručenou mzdu, což bylo od [datum] do [datum], na základě rozhodnutí soudu. Ta smlouva byla uzavírána fiktivně, za účelem získání koncipientské praxe na straně žalobce, žalobce jej nikdy neurgoval, že by chtěl nějakou mzdu, jelikož na tom dohodnuti nebyli. Žalovaný žalobce nikdy zaměstnat nechtěl, jen mu vycházel vstříc, jelikož ho přemluvil, chtěl mu umožnit získat praxi, a to jenom fiktivně. Pokud jde o spor [anonymizováno], [příjmení], žalovaný tuto osobu nezná, na tuto osobu nemá veden advokátní spis. Pokud jde o to, že žalovanému tzv. spadl počítač, takto bylo to v dubnu 2022. V kanceláři na [ulice a číslo], [obec], byly asi 3 psací stoly, to znamená vybavení, které tam nechal pronajímatel, žalobce tam měl hromádku dokumentů, měl tam šanon a nějaké listiny. Advokacie se tam nevykonávala, žalovaný v té době byl stále v té [anonymizováno], byl dost pracovně vytížen, platil tam nájem, ale nic z toho nebylo. Žalovaný byl v sídle v [obec] tak 2x či 3x za celou dobu. Žalovaný měl v té době koncipienta, seděl se ním v [anonymizováno] a tomu každý den zadával úkoly. Žalobce nepracoval v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo], kde byla kancelář a kde pracovali. Pan Petr věděl, že žalovaný se žalobcem se na něčem domlouvají, takže tou spoluprací myslel asi to pracování v [obec]. To působení na [anonymizováno] mělo být z toho důvodu, že na [anonymizováno] je málo advokátů a v případě registrace u soudu pro ex-offo by na ně připadlo hodně případů, nicméně takto to nefungovalo. Doporučil mu to žalobce a byl to spíše spekulativní záměr. V červnu roku 2015 žalovaný udělal zkoušky a nevěděl, co od toho očekávat. Žalovaný svoji koncipientskou praxi vykonával v zaběhnuté kanceláři, tam dostával práci, jako že má sepsat kupní smlouvu, nájemní smlouvu, přičemž neměl zkušenosti s tím, kdy nebo jak sežene klienty a kolik případů mu přijde jako ex-offo. Od doby, kdy žalobce začal pracovat pro pojišťovnu, žádnou spolupráci již nerozvíjeli. Žalobce jej poté několikrát oslovil, zda by pro něho neměl nějakou práci, proto mu dal ten případ [příjmení]. Žalovaný uvedl, že pracovní poměr nevznikl, pracovní smlouva byla uzavřena, aby se mohla dát na ČAK a aby žalobci běžela praxe, protože potřeboval 3 roky, a dále se žalobce se žalovaným domlouvali na tom, že pod hlavičkou žalovaného v [obec], kdyby se tam prováděla nějaká činnost právní služby, tak by se v nějakém poměru rozdělil příjem po zaplacení té kanceláře, přičemž šlo o něco jiného, než o pracovní poměr. S tvrzením, že pracovní poměr neexistoval, žalovaný přišel po 3 letech, protože nechtěl přiznat to, že podvedli advokátní komoru, nechtěl, aby jej advokátní komora vedla na nějakém black listu, že se dopustil takovéhoto jednání. Minule žalobci těch 90 tisíc raději zaplatil, než aby přiznal, že tak vážný přestupek proti předpisům spáchal, přičemž si přečetl rozhodnutí kárného senátu advokátní komory, přičemž tam jsou pokuty v řádu statisíců. Žalovaný v době, kdy studoval a poté se připravoval na advokátní zkoušky, vyvinul značné úsilí k dosažení cíle stát se advokátem, takto nezahodil kvůli 90 tisícům. Neobával se toho, že by mohl dostat nějakou pokutu od komory, ale více se obával toho, že by mohl být vyškrtnut ze seznamu. Žalovaný uvedl, že žalobce několikrát urgoval, aby si ten zápis na advokátní komoře zrušil. Předpokládal., že žalobce dojde na ČAK, tam vrátí kartičku a zařídí si tam věci. Nakonec to na ČAK poslal žalovaný, bylo to po dlouhé době. Pokud jde o substituční plné moci po [datum], žalovaný uvedl, že to bylo jeho milosrdenství, byly to případy ad hoc, kdy ho žalobce žádal o peníze anebo jestli bych pro něho něco neměl, přičemž jako obecný zmocněnec by si nemohl účtovat podle vyhlášky, tak opět podvedli ČAK, a to ve prospěch žalobce, protože žalovaný z toho neměl nic. Žalovaný to neúčtoval. Pokud jde o zastupování v [obec], žalobce měl nějakého klienta, tak se domlouvali, že on ad hoc něco napíše, žalobce tam jel, žalovaný takový případ nabrat nechtěl. Nepamatuje si, jestli podepsal substituční plnou moci, jak už uvedl s [anonymizováno], advokátní komoru podvedli, žalobce tam měl jít jako obecný zmocněnec. [obec] je jeden případ, [obec] je druhý případ, odvolání proti Krajskému soudu v Plzni, to 100% sepisoval žalovaný, za správnost vyhotovení, to se v řízení běžně nepoužívá, za správnost vyhotovení je tam uveden žalobce, přičemž to byl klient, kterého doporučil žalobce a proto chtěl, aby se tam jeho jméno objevilo, byť to nepsal, pokud se jedná o toho [příjmení], návrh na insolvenci, takto psal žalovaný, přičemž plná moc je z března, to je z doby, kdy u něj měl žalobce něco fiktivně vykonávat, přičemž ten [příjmení] je klient od žalobce. Žalovaný má k té insolvenci archivovaný spis a k těm ostatním věcem má nějaké listiny. Když žalovaný zřídil svoji advokátní kancelář, tak se informoval o tom, jaké všechny náležitosti a předpisy má k tomu mít, a ten pracovní řád vytiskl a přiložil k pracovní smlouvě. Od stejného data zaměstnával [jméno] [jméno], tak ten doklad vypracoval a použil ho, protože ho měl.

34. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které měl žalobce vykonávat práci advokátního koncipienta. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou žalobce a žalovaného ze dne [datum], podle které pracovní poměr skončil dne [datum]. Od [datum] do [datum] byl žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy v pozici právník ve [anonymizováno] zdravotní pojišťovně České republiky. Žalobce se po žalovaném domáhá mzdy za období června 2016 až srpna 2017, neboť podle něj dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepsal a pracovní poměr nadále trval. Žalovaný namítal, že pracovní poměr byl formálně ukončen dohodou, nicméně nadto nikdy ani nevznikl, neboť k tomu chyběla vůle, když žalobce pro žalovaného činnost nevykonával, pracovní smlouva byla uzavřena toliko za účelem umožnění žalobci získat praxi advokátní koncipienta, aby se mohl stát advokátem.

35. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, znalecký posudek a výslech znalce a o uvedené výpovědi svědků a účastníků, které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Co se týče listinných důkazů, soud o jejich pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Pokud jde o pravost podpisu na dohodě o rozvázání pracovního poměru, soud vyšel z výsledků znaleckého zkoumání, jak bude ještě uvedeno níže. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť to bylo pro posouzení věci nadbytečné. Soud rovněž neprováděl důkaz svědeckými výpověďmi navrženými žalovaným, tj. svědky [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení]. Pokud jde o [titul]. [příjmení], měl vypovídat k tomu, co mu žalovaný sdělil, když jej zastupoval, aby tím potvrdil účastnickou výpověď žalovaného, což soud považoval vzhledem k provedenému účastnickému výslechu žalovaného za zcela nadbytečné a neodpovídající provádění dokazování. Pokud jde o [titul]. [anonymizováno], měla vypovídat k tomu, jak je advokátní koncipient schopen mluvit o své praxi, tj. nikoli o skutečnostech, které mají být předmětem dokazování v nyní projednávané věci, které vnímala svými smysly. Soud neučinil k návrhu žalovaného další dotaz na Českou advokátní komoru, do kdy byl [obec a číslo] veden jako pobočka žalovaného, resp. zda a kdy učinila ČAK zpětný zápis, neboť to považoval vzhledem ke dvěma již učiněným dotazům za nadbytečné i s ohledem na to, že zpětný zápis by na věci ničeho nezměnil (ostatně ani žalovaný nestavěl svou obranu na tom, že by pobočku včas vymazal, stejně jako zápis žalobce v seznamu advokátních koncipientů byl ukončen zpětně). Pokud jde o návrh žalobce na znalecký posudek z oboru kriminalistiky, soud tento rovněž zamítl, neboť to měl za nadbytečné a toliko prodlužující řízení, když v kontextu dalších provedených důkazů soud nemá o pravosti a pravdivosti dané listiny žádné pochybnosti, žalobce neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by pochybnosti soudu založily, přičemž ani písmoznalec nepoukázal na jakékoli nesrovnalosti a nedoporučil přizvání znalce z jiného oboru a další znalecké zkoumání, nadto soud disponuje pouze kopií dané listiny. Co se týče výpovědi svědka, soud konstatuje, že ji shledal v kontextu dalších provedených důkazů přesvědčivou, a proto z ní vyšel v plném rozsahu. Pokud jde o účastnické výpovědi žalobce a žalovaného, soud konstatuje, že de facto stály proti sobě a soudu tak nezbylo než se k jedné verzi přiklonit. Soud shledal výpověď žalobce s ohledem na další provedené důkazy méně přisvědčivou. Soud zdůrazňuje, že ve věci bylo prokázáno (a žalobce nesporoval), že žalobce v žalovaném období vykonával práci na plný úvazek u jiného zaměstnavatele, což už samo o sobě zakládá jisté pochybnosti o výkonu advokátní praxe žalobce u žalovaného. Žalobce tvrdil, že byl zaměstnán na plný úvazek rovněž u žalovaného; přesto ale nebyl schopen odpovědět např. na přímý dotaz při svém výslechu, ať uvede tři případy, které pro žalovaného prováděl, když uvedl toliko dva (vymáhání pohledávek za svoz komunálního odpadu, studium vzniklé škody na vytápění) a všechna další tvrzení zůstala v neurčité rovině o„ množině úkolů“. Soud přitom nepomíjí, že do spisu byly založeny i jiné listinné důkazy k dané otázce, avšak předpokládal by, že pokud žalobce vykonával praxi advokátního koncipienta po jím tvrzenou dobu a v jím tvrzeném rozsahu, nebude mít problém vybavit si případy, na nichž pracoval; soud přitom nemá za to, že by kvůli advokátnímu tajemství na danou otázku nebylo možné odpovědět (žalobce tak ostatně učinil u dvou zmíněných případů při svém výslechu a při dokládání protokolů a plných mocí); porušení advokátního tajemství po žalobci nebylo vyžadováno. Žalobce přitom ani v obecné rovině nevypověděl, jak jeho praxe reálně vypadala, jak každodenně pracoval, jaké úkoly vykonával, jak konkrétně zvládal kombinovat obě své práce. Výpověď žalovaného soud naopak shledal přesvědčivou, uvěřitelnou a zapadající do kontextu dalších provedených důkazů, přičemž přihlédl i k riziku, které přiznání daného jednání pro žalovaného představuje pro jeho praxi ze strany České advokátní komory. Další důkazy soud neprováděl, neboť na provedení dalších důkazů účastníci netrvali a současně soud dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout. Ani jedna z procesních stran po poučení podle § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny.

36. Podle § 48 odst. 1 zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

37. Podle § 49 odst. 1 zákoníku práce dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

38. Podle § 49 odst. 1 zákoníku práce dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.

39. Podle § 49 odst. 1 zákoníku práce každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

40. Dohodou lze skončit pracovní poměr v jakémkoliv případě. Podstatné náležitosti dohody o rozvázání pracovního poměru jsou ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o tom, že jejich pracovní poměr zaniká a kterým dnem končí. O takové ujednání o zániku pracovního poměru půjde vždy, jestliže z něho bude určitě a srozumitelně vyplývat, že na základě shodné vůle zaměstnance a zaměstnavatele nemá nadále pokračovat. Takové jednání tedy musí jednoznačné a ani do budoucna nesmí nevzbuzovat pochybnosti o tom, zda bylo skutečně učiněno a jaký je jeho obsah. Dohoda musí mít písemnou formu (srov. zejm. Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, k § 49 či Kocourek, J., Dobřichovský T. Pracovní poměr. Vybraná ustanovení zákoníku práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, k § 49).

41. V nyní projednávané věci soud dospěl k závěru, že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl rozvázán dohodou ze dne [datum]. Soud tuto dohodu posoudil jako dohodu podle § 48 odst. 1 písm. a) a § 49 zákoníku práce, přičemž má za to, že se jedná o platnou dohodu, obsahující veškeré podstatné náležitosti (je zřejmá vůle rozvázat pracovní poměr a je zřejmý den, kterým pracovní poměr končí), v zákonem předepsané písemné formě. Soud má dále za to, že dohoda byla podepsána žalobcem a žalovaným. Pokud jde o pravost podpisu, soud vyšel z výsledků znaleckého zkoumání o pravosti podpisu žalobce na této dohodě, a to v kontextu dalších provedených důkazů. Soud má za to, že ze znaleckého posudku jednoznačně vyplynulo, že je pravděpodobnější, že se jedná o (kopii) pravého podpisu žalobce než o (kopii) padělku. Znalec míru pravděpodobnosti sice určil jako nejnižší možnou, avšak stále dospěl k tomu, že je třeba se přiklonit spíše ve prospěch pravosti než nepravosti či nerozhodnosti. Znalec současně vysvětlil, že pro závěr v rovině nízké pravděpodobnosti měl dva důvody, a to předložení materiálu v kopii a nepříliš složitou strukturou podpisu, tedy objektivní limity. Je pravda, že soud danou listinou v originále nedisponuje, což jde k tíži žalovaného, nebyl to však jediný důvod pro závěry znalce v rovině nízké pravděpodobnosti. Současně byly znaleckým posudkem vyvráceny argumenty žalobce ohledně jeho podpisu, které uvedl při svém účastnickém výslechu. Soud proto vyšel ze závěru znalce o pravosti podpisu žalobce na dané dohodě, ač byl učiněn v rovině nízké pravděpodobnosti. Soud přitom přihlédl k dalším provedeným důkazům a dospěl k závěru, že závěr znalce o pravosti podpisu zcela zapadá do jejich kontextu. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalobce byl od [datum] zaměstnán u jiného zaměstnavatele, což žalobcem nebylo sporováno a bylo potvrzeno danou pojišťovnou. Uvedené koresponduje s údaji vedenými Českou advokátní komorou o tom, (do) kdy byl žalobce veden jako advokátní koncipient, s rozhodnutím České advokátní komory o vyškrtnutí žalobce, jakož i s výslechem svědka [jméno] [jméno] o tom, do kdy byl žalobce zaměstnán u žalovaného, se skončením provozování advokátní praxe žalovaného v [obec] a s výpovědí žalovaného. Do kontextu zapadá i průběh řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 37/2019, v němž se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení nevyplacené mzdy za měsíce prosinec 2015, leden 2016, únor 2016, březen 2016, duben 2016 a květen 2016, tj. za období od uzavření pracovní smlouvy do uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. Naopak skutečnost, že v bydlišti žalobce byla zapsána pobočka, sama o sobě neprokazuje, že by žalobce pro žalovaného vykonával práci advokátního koncipienta; již vůbec by to pak neprokazovala skutečnost, že pobočka byla vymazána s časovým odstupem.

42. Soud dále dospěl k podpůrnému závěru, že žalobce pro žalovaného práci podle pracovní smlouvy po [datum] nevykonával. Ve věci totiž nebylo prokázáno, že by žalobce pro žalovaného vykonával práci advokátního koncipienta. Ojedinělé případy, které žalobce vyřídil pod záštitou žalovaného, na tom podle soudu ničeho nemění. Soud na tomto místě opakuje, že přisvědčil skutkové verzi žalovaného podané v jeho účastnické výpovědi, kterou byly vysvětleny tři případy prokazované žalobcem protokoly z jednání a plnými mocemi (Okresní soud v Mostě, Okresní soud v Kolíně, Krajský soud v Plzni). Soud naopak shledal nepravděpodobnou výpověď žalobce, který nebyl schopen uvést, co bylo obsahem jeho koncipientské praxe, resp. na jakých případech pro/u žalovaného pracoval a jak vypadal jeho běžný pracovní den. Podle soudu tak žalovaný nejen že dohodu podepsal, nýbrž se podle ní i dále choval, když od uvedeného dne nepožadoval ani přidělování práce podle pracovní smlouvy, ani mzdu. Žalobce sice tvrdil, že přidělování práce bylo na žalovaném jako na zaměstnavateli, avšak pokud by měl za to, že je zaměstnán, soud by předpokládal, že přidělování práce bude požadovat. Nárok na mzdu pak žalobce sice vznesl, avšak teprve v žalobě ze dne [datum], kdy vzhledem k žalobcem tvrzeným skutečnostem by soud opět předpokládal, že se mzdy bude dožadovat dříve. Soud má proto za to, že žalobce skutečně projevil vůli nebýt dále zaměstnáván.

43. Soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2004, č. j. 21 Cdo 1299/2004, v němž byla mj. řešena otázka, zda je možné dovodit konkludentní skončení pracovního poměru dohodou za situace, jestliže zaměstnanec dříve písemný návrh rozvázání pracovního poměru výslovně odmítl. Dané právní posouzení nelze bez dalšího vztáhnout na nyní projednávanou věci (nejen že se nejedná o totožnou situaci, nýbrž i s ohledem na odlišnou dřívější právní úpravu), soud nicméně poukazuje na část odůvodnění Nejvyššího soudu, podle kterého„ (z) hlediska závěru o obsahu projevené vůle totiž není podstatná ani tzv. mentální rezervace jednajícího účastníka, tedy, zda účastník při projevování vůle sledoval jiný cíl, než který ve skutečnosti projevil, významný není ani motiv, či pohnutka, tj. vzdálenější předpoklady a představy, z nichž jednající vychází. Podstatné totiž je toliko to, co lze objektivními hledisky hodnotit, tedy to, jakou vůli účastník (účastníci) ve skutečnosti projevil.“ 44. Jelikož se žalobce a žalovaný dohodou ze dne [datum] dohodli na rozvázání pracovního poměru, skončil pracovní poměr sjednaným dnem, tj. dne [datum]. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr byl ukončen k poslednímu květnu 2016, nemá žalobce nárok na dlužnou mzdu za období následující po tomto dni. Soud proto žalobu neshledal důvodnou.

45. Současně pak soud dospěl k názoru, že i kdyby k danému rozvázání pracovního poměru nedošlo, tedy dohoda by nebyla platně uzavřena (podepsána), žaloba by nebyla důvodná, neboť sjednaný pracovní vztah byl ryze formální, za účelem umožnění získání praxe advokátního koncipienta žalobcem, aniž žalobce minimálně po [datum] vykonával pro žalovaného danou práci. Soud zdůrazňuje, že vzhledem k žalovanému období se blíže nezabýval výkonem práce žalobce pro žalovaného v období od uzavření pracovní smlouvy do rozvázání pracovního poměru dohodou a toto nikterak nehodnotí. Uvedenému závěru o formálním pracovním poměru však nasvědčuje mj. absence podkladů, kterými by obě strany v případě pracovního poměru měly disponovat, a to nejen podkladů prokazujících případy, kterými se žalobce pro žalovaného zabýval, nýbrž např. podkladů od [obec] správy sociálního zabezpečení apod., přičemž ani jedné straně nic nebránilo je předložit a příslušné důkazy navrhnout. Soud rovněž již uvedl, že výpověď žalovaného shledal věrohodnější než výpověď žalobce. Soud měl dále za jednoznačně prokázané, že žalobce od [datum] byl zaměstnán na plný pracovní úvazek u jiného zaměstnavatele. Soudu jednak není zřejmé, jakým způsobem žalobce zvládal práci pro pojišťovnu i žalovaného, když se pracovní doby (i po zohlednění volitelných úseků) zjevně kryly, jednak to v té době bylo v rozporu s čl. 15 odst. 4 etického kodexu České advokátní komory (tj. znění usnesení představenstva ČAK [číslo] od [datum] do [datum]). Porušování povinností či etických zásad ve vztahu k [obec] advokátní komoře však soud shledal na obou stranách, přičemž poukazuje na obecnou zásadu, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (viz § 6 občanského zákoníku).

46. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

47. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich plnou náhradu, kterou tvoří náklady spojené se zastoupení advokátem, které jsou tvořeny celkem 15 úkony právní služby po 9 260 Kč z tarifní hodnoty 234 100 Kč ve smyslu § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ( (advokátní tarif), dále jen„ AT“)), a to úkony právní služby specifikované § 11 odst. 1 AT, písm. a) – 1 x převzetí a příprava zastoupení, písm. c) – 1 x porada s klientem, písm. d) 5 x podání ve věci samé – odpor, odůvodnění odporu, podání ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], písm. g) – 8 x účast na jednání – dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] (přesahující dvě hodiny), dne 27. 6. [číslo], dne [datum], a dále 15 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), vše zvýšeno o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a náhradou spotřebované části zálohy na znalecký posudek. Žalovaný totiž zaplatil zálohu na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, z níž byla znalci vyplacena odměna ve výši 7 678 Kč a 2 260 Kč, tj. 9 938 Kč. Celkové náklady žalovaného ve výši 183 452 Kč (zahrnující rovněž daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náklady důkazu) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud žalovanému nepřiznal úkon převzetí a příprava zastoupení dvakrát ani nahlížení do spisu; další žalovaným účtované úkony soud neshledal podřaditelnými pod AT, případně je ve spise nedohledal.