26 C 279/2008

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem Praha 2, Legerova 1877/7, pracoviště Praha 5, nám. Kinských 5, rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce , t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve stát. instituce ulice a číslo , PSČ obec , zastoupen advokátem anonymizováno příjmení příjmení , sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 550 994 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 550 994 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 7.322 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 7.322 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,5% ročně z částky 7.322 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,5% ročně z částky 7.322 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 6,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 6,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 6,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 5,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 5,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 5,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 4% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 4% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 4% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3,5% ročně z částky 6.716 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 6.724 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 6.724 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 6.724 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2,5% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.224 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2,5% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2,5% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 3% ročně z částky 7.713 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2,5% ročně z částky 7.078 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2,5% ročně z částky 7.078 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 2% ročně z částky 7.078 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,5% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 13.888 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 55.552 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 6.944 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 146.547 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 7.641 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,5% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 192.113 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 7.585 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 222.453 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,75% ročně z částky 231.123 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10,5% ročně z částky 231.123 Kč od [datum] do [datum] a dále spolu s ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení žalované odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky, vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, s úrokem z prodlení z částky 37.700 Kč ode dne následujícího po doručení žaloby žalované do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši odpovídající výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované.</b> <b>II. Žalobce je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 14 970 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne [datum] žalobu o zaplacení částky 696 000 Kč. Následně prostřednictvím svého právního zástupce vzal žalobu, jednak částečně zpět a rovněž i navrhl několik změn žaloby. O jednotlivých procesních návrzích bylo pravomocně rozhodnuto, jednak rozsudkem ze dne 25.05.2011, č.j. 26 C 279/2008-162, usnesením ze dne 17.12.2014, č.j. 26 C 279/2008-286 a rovněž i rozsudkem ze dne 17.12.2014, č.j. 26 C 279/2008-287. Žalobce uvedl, že v průběhu roku 2000 požádal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátku se sídlem [adresa]. [anonymizována dvě slova] [číslo] o právní pomoc při pronajímání bytu, přičemž [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doporučila žalobci k obstarání této záležitosti žalovanou. Žalobce tak uzavřel s žalovanou příkazní smlouvu, ve které se žalovaná jako příkazník zavázala obstarat pro žalobce jako příkazce nepřetržitý podnájem družstevního bytu [číslo] situovaného v [anonymizováno] nadzemním podlaží bytového domu [adresa], nacházejícího se na adrese [adresa žalobce] [číslo], o velikosti 1 + 1 a celkové výměře podlahové plochy [výměra] (dále jen předmětný byt), jehož nájemcem i členem družstva byl žalobce. Na základě této příkazní smlouvy pak žalobce udělil žalované plnou moc k obstarání předmětné záležitosti pro žalobce. Žalovaná se ve výše uvedené příkazní smlouvě mimo jiné zavázala udržovat byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a současně dohlížet na plnění povinností podnájemce, plynoucí z podnájemní smlouvy. Žalobce se spolu s žalovanou ve shora uvedené příkazní smlouvě dohodli, že žalovaná bude předmětný byt pronajímat od [datum] za měsíční podnájemné ve výši 9 000 Kč a dále od [datum] za měsíční podnájemné ve výši 9 500 Kč, přičemž splatnost podnájemného nebyla v příkazní smlouvě stanovena. Z částky představující měsíční podnájemné byla žalovaná povinna platit Stavebnímu bytovému družstvu [anonymizováno] (dále jen„ družstvo") pravidelné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu (dále jen„ úhrady"), přičemž ze zbývající částky jí dle dohody s žalobcem měla náležet odměna ve výši 3 000 Kč měsíčně, a to za podmínky řádného a včasného splnění všech povinností dle příkazní smlouvy. Žalovaná předmětný byt převzala dne [datum] od bratrance žalobce, [jméno] [jméno], bytem [adresa]. Žalobce dále zřídil ve prospěch žalované dispoziční práva k bankovnímu účtu vedenému v [právnická osoba], pobočka [obec] - [část obce], č. ú.: [bankovní účet], na který měla žalovaná dle příkazní smlouvy každý měsíc vkládat podnájemné, snížené o nájemné a úhrady družstvu a příslušnou odměnu, která měla náležet žalované, s tím, že se žalovaná zavázala 2x ročně zaslat žalobci do věznice balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby, které měla žalovaná nakoupit pro žalobce za finanční prostředky uložené na výše uvedeném bankovním účtu. Žalovaná své povinnosti z příkazní smlouvy porušila, zejména když předmětný byt dala do podnájmu bez souhlasu jeho vlastníka, Stavebního bytového družstva [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], a když částku ve výši měsíčního podnájemného, které k jejím rukám pravidelně hradil podnájemník, sníženou o nájemné a úhrady družstvu a příslušnou odměnu, která měla náležet žalované, nepoukazovala dle příkazní smlouvy na bankovní účet žalobce, nýbrž na bankovní účet žalované. Žalovaná pak v rozporu s příkazní smlouvou převedla dne [datum] členská práva a povinnosti žalobce v družstvu na sebe a od tohoto data družstvo žalovanou vedlo jako členku družstva a nájemkyni bytu. Tento stav trval až do doby než družstvo své rozhodnutí revokovalo usnesením [číslo] ze dne [datum]. V průběhu měsíce října roku 2003 žalobce osobně doručil žalované v době její návštěvy ve [stát. instituce] výpověď plné moci, udělené na základě předmětné příkazní smlouvy, a to ke dni [datum]. V měsíci listopad roku 2003 pak žalobce vyzval žalovanou, aby žalobci vrátila jak předmětný družstevní byt, tak i předala všechny klíče od tohoto bytu. Žalovaná však na výzvu žalobce nijak nereagovala. Usnesením představenstva družstva [číslo] ze dne [datum] bylo revokováno usnesení představenstva družstva [číslo] ze dne [datum] tak, že na svůj návrh byl žalobce zapsán do seznamu členů družstva. Na základě této skutečnosti pak žalobce uzavřel s družstvem nájemní smlouvu ze dne [datum], na základě které družstvo jako pronajímatel přenechalo žalobci jako nájemci předmětný družstevní byt. Výše uvedený byt žalovaná předala dne [datum] k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž o této skutečnosti byl sepsán protokol ze dne [datum]. Pokud se jedná o podnájem shora uvedeného bytu, žalovaná soustavně byt pronajímala, a to v období od [datum] do [datum] za měsíční podnájemné ve výši 9 000 Kč. V období od [datum] do [datum] žalovaná předmětný byt soustavně pronajímala za měsíční podnájemné ve výši 9 500 Kč. Za zúčtovací období kalendářních let 2002, 2003, 2004 a 2005 však výsledkem vyúčtování zálohových plateb za příslušný kalendářní rok byly přeplatky na úhradách a za zúčtovací období kalendářního roku 2006 a 2007 to pak byly nedoplatky na úhradách ve výši: za rok 2002 přeplatek ve výši 8 149 Kč, za rok 2003 přeplatek ve výši 1 116 Kč, za rok 2004 přeplatek ve výši 1 778 Kč, za rok 2005 přeplatek ve výši 7 578 Kč, za rok 2006 nedoplatek ve výši 1 320 Kč, za rok 2007 nedoplatek ve výši 324 Kč. Výše uvedené přeplatky za kalendářní roky 2002, 2003, 2004 a 4 150 Kč za rok 2005 byly dle sdělení družstva započítány na dlužné nájemné na předmětném bytě, avšak zbývající přeplatek za rok 2005, tj. ve výši 3 428 Kč byl zaslán poštovní poukázkou na adresu žalované. Nedoplatek za rok 2006 byl uhrazen [jméno] [příjmení], tzn. osobou žalobci neznámou, a nedoplatek za rok 2007 byl uhrazen žalobcem. Dle shora uvedené příkazní smlouvy měla žalované náležet odměna ve výši 3 000 Kč měsíčně za podmínky řádného a včasného plnění všech povinností dle této příkazní smlouvy. Žalovaná však smlouvu neplnila, tuto soustavně porušovala, proto ji nárok na vyplacení odměny nemohl vzniknout. V podání ze dne [datum] žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 588 694 Kč s příslušenstvím, přičemž ve výši 107 306 Kč vzal žalobu částečně zpět. Dále uvedl, že pokud žalovaná vznáší námitku promlčení, tak namítá její nekonkrétnost a nedůvodnost, a to s ohledem na okamžik, kdy žalobce byl reálně objektivně schopen dozvědět se o vzniku bezdůvodného obohacení a škody, její výše a osoby, která za ně odpovídá. Současně počínání žalované bylo podle žalobce úmyslné, a to zejména s ohledem na skutečnosti, za kterých došlo k převodu členských práv a povinností na žalovanou, když sama žalovaná pomáhala žalobci s jeho přejmenováním a na dohodě bylo uvedeno číslo starého řidičáku, který již byl v té době neplatný. S ohledem na všechny tyto skutečnosti je námitka promlčení nedůvodná.

2. Žalobce svá tvrzení doplnil tak, že vůči žalované se z titulu bezdůvodného obohacení (za dobu ode dne, kdy žalovaná předmětný družstevní byt převzala prostřednictvím zmocněnce žalobce pana [jméno] [jméno], do dne, kdy na sebe neoprávněně byt, respektive členská práva a povinnosti převedla, tedy kdy družstvu předložila smlouvu o převodu členských práv a povinností, tzn. období od [datum] do [datum]) uplatňuje částku v celkové výši 196 096 Kč a z titulu náhrady škody ve formě ušlého zisku (za dobu ode dne následujícího po předložení smlouvy o převodu členských práv a povinností v družstvu do dne, kdy byt žalovaná předala zmocněnkyni žalobce paní [příjmení] [jméno] [příjmení], tzn. období od [datum] do [datum]) částku v celkové výši 354 898 Kč. Žalovaná se na základě příkazní smlouvy uzavřené ústně (v dubnu [rok]) předtím, než družstevní byt od zmocněnce žalobce pana [jméno] [jméno] převzala, zavázala pro žalobce obstarat nepřetržitý podnájem bytu, přičemž za splnění všech podmínek dohodnutých v příkazní smlouvě jí měla náležet odměna ve výši 3 000 Kč měsíčně. Podmínky sjednané v příkazní smlouvě žalobce precizoval ve svých dřívějších podáních ve věci, zejména pak ve svém vyjádření ze dne [datum]. Část popsané dohody byla současně zachycena i v písemné podobě, a to na listině ze dne [datum], která je opatřena podpisem žalované. I tato listina dle žalobce jednoznačně dokladuje účelovost a nepravdivost tvrzení žalované, spočívajíc především v tom, že na sebe žádnou povinnost údajně nepřevzala. Pro existenci příkazní smlouvy svědčí pak i samotné jednání žalované, která předmětný byt žalobce skutečně pronajímala (byť v rozporu s podmínkami, které byly mezi ní a žalobcem dohodnuty), popř. chování účastníků vůbec, kdy např. došlo ke zřízení dispozičních oprávnění žalované k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], vedenému u [právnická osoba] Žalovaná přitom byla žalobcem zplnomocněna k veškeré dispozici s bytem po dobu jeho výkonu trestu odnětí svobody, ovšem s tím, že nebyla oprávněna k „ prodeji“ bytu (respektive k převodu členských práv a povinností). Žalobce takto zcela jednoznačně deklaroval zájem na zachování svého vlastnického práva. Příkazní smlouvu žalobce vypověděl žalované s účinností od [datum]. Došlo k tomu ústně při osobní návštěvě žalované ve [stát. instituce], kde žalobce tehdy svůj trest vykonával, a to v měsíci září nebo říjnu, popř. listopadu [rok]. Žalobce současně žalovanou vyzval k vrácení předmětného družstevního bytu a též předání veškerých klíčů. Tuto svou vůli pak žalobce projevil rovněž písemně. Na předmětnou výzvu nicméně žalovaná nijak, respektive v souladu s požadavkem žalobce nereagovala. Namísto toho žalovaná družstvu dne [datum] předložila smlouvu o převodu členských práv a povinností, na jejímž základě se od tohoto data stala členkou družstva a nájemkyní bytu. Žalobce přitom trvá na to, že k tomuto úkonu došlo zcela neoprávněně a v rozporu s dohodou účastníků. Popsaný úkon nebyl ze strany žalobce učiněn a míněn určitě a vážně ve smyslu § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je proto absolutně neplatný. Předmětná smlouva byla vyplněna výlučně rukou žalované a z její strany svévolně upravována, respektive doplňována. Uvedené je dokladováno mj. chybou v údajích o žalobci, když je zde uvedeno číslo jeho neplatného řidičského průkazu vedeného na jeho původní jméno a příjmení„ [jméno] [příjmení]“, přestože sama žalovaná změnu jména a příjmení pro žalobce zajišťovala a musela si tak být velmi dobře vědoma toho, že s účinností od [datum] žalobce jmenuje„ [celé jméno žalobce]“. Nesprávnosti je nutno shledat také v (tvrzeném) ověření, když smlouva měla být před úředníkem [stát. instituce] žalobcem vlastnoručně podepsána dne [datum], přestože uzavřena měla být již dne [datum] v [obec]. Podpis žalované měl pak být ověřen až měsíc poté - dne [datum]. Žalobce je tak přesvědčen o tom, že žalovaná s listinou neoprávněně manipulovala. Protiprávnost převodu členských práv a povinností k bytu ze žalobce na žalovanou následně koneckonců uznalo i samo družstvo, které na základě četných námitek žalobce a po získání expertního právního stanoviska nakonec revokovalo své rozhodnutí a žalobce (opětovně) zapsalo do seznamu svých členů a uzavřelo s ním nájemní smlouvu k bytu. Fakticky se pak byt dostal do dispozice žalobce až dne [datum], kdy jej žalovaná předala zmocněnkyni žalobce paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Po celou popsanou dobu (od [datum] do [datum]) žalovaná s bytem, dle názoru žalobce vědomě neoprávněně, nakládala jako s vlastním, čímž žalobci znemožnila výkon jeho dispozičních práv a způsobila mu tak škodu, neboť žalobce by za normálního běhu okolností mohl byt dále pronajímat, neboť zájemce měl. Výše nájemného pro byt jeho dispozice obvyklá v daném místě a čase byla zjištěna, respektive ověřena množstvím předložených inzerátů. Žalobce má za to, že z postupu a chování žalované lze jednoznačně usuzovat na její zjevný úmysl se na jeho úkor obohatit. Tomuto jejímu úmyslu koresponduje i skutečnost, že žalovaná se i přes obdrženou výpověď plné moci v měsíci září či říjnu, popř. listopadu [rok], nadále před družstvem prezentovala jako právní zástupkyně žalobce, a to poté, co družstvo obdrželo písemný nesouhlas žalobce s předloženou smlouvou o převodu členských práv a povinností, kdy žalovaná argumentovala tím, že s žalobcem vše vyřídí, že je jeho právní zástupkyní. Tyto skutečnosti dle názoru žalobce musí nezbytně nutně vést k závěru o nepochybném úmyslu žalované a založení uplatnění desetileté promlčecí doby jím uplatněných nároků. Navíc v předmětné souvislosti nelze opomenout také trestní řízení. Žalobce nyní již není schopen sdělit přesné datum, kdy se o relevantních skutečnostech, resp. počínání žalované dozvěděl, nicméně muselo to být těsně předtím, než na její osobu podal trestní oznámení, což učinil dne [datum]. Žalobce přitom od počátku trestního řízení deklaroval titul, na jehož základě svůj nárok uplatnil a který se shoduje s tím, co žalobce uvádí v tomto řízení, tedy zejména že žalovaná částky, které měla obdržet z podnájemného, v rozporu s dohodou (příkazní smlouvou) se žalobcem neukládala na zřízený bankovní účet č. [bankovní účet], a že družstevní byt, respektive členská práva a povinnosti k tomuto bytu převedla neoprávněně na sebe, čímž žalobci znemožnila s bytem disponovat. Žalobce nebyl v počátku trestního řízení schopen konkretizovat, natož pak jednoznačně vyčíslit, veškeré své nároky, vyšetřování probíhalo delší dobu a žalobce v jeho průběhu své nároky postupně upřesňoval. Přesně byl současně žalobce schopen své nároky konkretizovat, respektive vyčíslit nejdříve dne, kdy družstvo k jeho žádosti revokovalo své rozhodnutí, odňalo byt z dispozice žalované a zapsalo jej do seznamu svých členů dne [datum]. Bez zjištění konkrétní výše bezdůvodného obohacení, respektive škody žalobce neměl možnost žalobu podat a tedy ani nemohl započít běh promlčecí doby. Žalobce rovněž považuje tvrzení žalované za ryze účelová a nepravdivá. Rovněž tak má žalobce za to, že jím uplatněný nárok nemůže být a není, i vzhledem k výše uváděným skutečnostem, promlčen.

3. Žalovaná uvedla, že žalobu považuje za neopodstatněnou a věci uvedené v žalobě jsou smyšlené. Podotkla, že k celé věci vypovídala v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 86/2008. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení vůči právu žalobce uplatněného touto žalobou za období od [datum] do [datum]. Rovněž uvedla, že nikdy neměla povinnost v rámci zastupování žalobce starat se o jeho byt. Vše dělala z vlastní vůle a pro jeho dobro. Trestní řízení, které bylo vůči mně vedeno skončilo tak, že jsem byla osvobozena, jelikož skutek, pro který jsem byla obžalovaná se nestal. K osobě žalobce uvedla, že strávil značnou část svého života ve věznicích po celé České republice pro páchání závažné trestné činnosti (včetně násilné). Na přímluvu bývalé kolegyně se žalovaná rozhodla pomoci žalobci v jeho občanskoprávních záležitostech koncem roku 1999. Pro účely návštěv ve věznici jí žalobce podepsal tzv.„ generální plnou moc“, která původně obsahovala pouze zastupování ve věcech občanskoprávních, později na žádost vězeňské služby byla doplněna i o„ věci trestněprávní a jiné“. Žalovaná podotkla, že v žádném případě na sebe jako advokátka nikdy nepřevzala povinnost pronajímat jeho byt či se o jeho byt jakkoli jinak starat. Byt 1+1, o velikosti cca 40 m2 na žádost žalobce převzala od jeho příbuzného pana [jméno] ve značně neutěšeném stavu a jen za cenu jejího vlastního úsilí, dobré vůle a investic se jí posléze podařilo byt pronajmout s tím, aby měl žalobce alespoň nějaké přilepšení ve výkonu trestu. Posléze se v bytě vystřídali asi tři další podnájemníci, v mezidobí však býval byt často nepronajatý a prázdný, přičemž nájemné a ostatní výdaje v tomto mezidobí vždy byla nucena hradit žalovaná ze svého. Pokud byt pronajímala, žalobci z utržených peněz vždy odevzdávala dohodnutou část, a to nejdříve v naturáliích, které mu vozila a posílala do vězení, a to např. známky za 1 000 Kč měsíčně atp., zbytek peněz cca 40 000 Kč mu žalovaná vyplatila v hotovosti při jeho dočasném propuštění z výkonu trestu. Žalobce také nikdy žádné protesty ohledně financí nevznášel, to učinil až téměř po třech letech po svém opětovném zatčení. Podle žalované byl předmětný byt velmi malý a zanedbaný až vybydlený a pro případné zájemce naprosto nevyhovující. Po odchodu nájemníka [jméno] [příjmení] (známého a doporučeného žalobcem), který v rozporu se svými sliby byt nezrekonstruoval a zůstal dlužen na nájemném, zůstal tento byt až do odevzdání žalobci nepronajat, když veškeré úhrady za něj hradila žalované ze svého. Pro daný spor rovněž není směrodatné, kdo byl na družstvu evidován jako nájemce předmětného bytu, neboť žádnou povinnost k jeho pronájmu či péči o něj žalovaná nikdy nepřevzala. Žalobce z obavy, aby o byt nepřišel pro miliónové dluhy, které měl vůči vězeňské službě za letité věznění, dlouhodobě naléhal, aby žalovaná byt převedla na svou osobu, což žalovaná posléze bohužel také učinila, ve snaze žalobci pomoci. Byt žalovaná posléze žalobci předala ve stavu a s vybavením, v jakém ho převzala, navíc s mnoha vylepšeními, neboť v bytě bylo nově vymalováno, byly nainstalovány žaluzie a renovovaná koupelna. Z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 v trestní věci vyplývá, že se nestal skutek, pro který byla žalovaná stíhána. Žalovaná rovněž podotkla, že žalobce s ohledem na své opakované dlouholeté věznění patrně pozbyl nároku na starobní důchod, když neodpracoval potřebnou dobu pro nárok na něj, a tuto žalobu podal naprosto bez skrupulí s cílem zajistit se finančně na stáří. Žalovaná zdůraznila, že žádné své povinnosti vůči žalobci nikdy neporušila a žalobce ničím v řízení neprokázal opak. Na jeho straně tudíž nemohla vzniknout žádná škoda, stejně tak se žalovaná nemohla nijak na jeho úkor obohatit. Na výslovné přání žalobce došlo mezi nimi k uzavření dohody o převodu tohoto bytu na osobu žalované. Žalobce nijak neprokázal, že by tato dohoda byla neplatná, natož aby si žalovaná tuto dohodu opatřila podvodným jednáním bez jeho vědomí. K převodu předmětného bytu na její osobu žalovaná přistoupila až po naléhání žalobce, a to z důvodu jeho mnohatisícových dluhů vůči státu za dlouholeté opakované věznění a z důvodu jeho obav, aby o tento byt nepřišel v případném exekučním řízení. Žalobcovo následné prohlášení vůči bytovému družstvu o neplatnosti této dohody, navíc podmíněné případným neplněním„ povinností" žalované, o kterých jí vůbec neinformoval, je zcela právně irelevantní a nemá na platnost uzavřené smlouvy žádný vliv. Předmětný byt měla žalovaná ve svém držení po celou dobu naprosto legálně a rovněž vůči žalobci nenesla žádnou odpovědnost za stav, kdy byt nebylo možno pronajmout. O zpětném převodu bytu zpět na osobu žalobce, který žalobce vydobyl naprosto neznámým způsobem pro žalovanou, se žalovaná dozvěděla teprve na základě písemného oznámení bytového družstva, přičemž obratem tento byt odevzdala zplnomocněnkyni žalobce. K tomu dále žalovaná podotkla, že byt, který převzala od bratrance žalobce ve značně zdevastovaném stavu (k další značné devastaci bytu došlo po dobu přerušení výkonu trestu žalobce), v roce 2007 odevzdávala žalovaná v naprostém pořádku a po částečné rekonstrukci. Z vlastních prostředků žalovaná hradila i veškeré poplatky a nájemné po dobu, kdy byt nebyl pronajat, což se stávalo poměrně často, když například nájemci bez jakéhokoli oznámení a bez zaplacení nájmu byt opustili. O všech uskutečněných podnájmech žalobce vždy řádně informovala, nikdy nevznesla žádné námitky proti osobám nájemců. Rovněž po dobu zastupování žalobce po ní tento nikdy nepožadoval žádné nedoplatky či jiná peněžní plnění, všechny dohodnuté závazky vůči němu žalovaná beze zbytku vyrovnala. Veškeré tyto skutečnosti byly již jednou prokázány v předchozím výše uvedeném trestním řízení, které bylo pravomocně ukončeno zproštěním obžaloby z důvodu, že se nestal skutek, pro který bylo toto trestní stíhání vedeno. Žalobce ani jedním z předložených důkazů nedoložil svá tvrzení, přičemž žalovaná nadále trvá na uplatnění námitky promlčení. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení nebylo prokázáno jakékoli úmyslné zavinění žalované nebo dokonce podvodné jednání, nepřichází v úvahu běh desetileté promlčecí lhůty. S ohledem na všechny tyto skutečnosti žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25.05.2011, č.j. 26 C 279/2008-162 bylo řízení částečně zastaveno, co do částky 53 306 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Výrokem II. tohoto rozsudku byla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum], doručená soudu dne [datum], kterou se domáhal zákonného úroku z prodlení a která je na čl. 8-13 spisu. Výrokem III. tohoto rozsudku nebyla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum], doručená soudu dne [datum], která je na čl. 65-67 spisu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 91 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 700 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 54 000 Kč od dne doručení rozšíření žaloby žalované do zaplacení. Výrokem IV. tohoto rozsudku bylo žalobě vyhověno, co do částky 550 994 Kč s příslušenstvím a výrokem V. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem VI. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto, že odměna [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], kterou soud vyplatí po právní moci tohoto usnesení. A konečně výrokem VII. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, soudní poplatek ve výši 22 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 17.07.2013, pod č.j. 54 Co 276/2013-229 a kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích IV. až VII. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu k dalšímu řízení s tím, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na sebe převzala na základě udělené generální plné moci povinnost podnajímat byt žalobce za podmínek, které žalobce tvrdil. Současně odvolací soud vyšel ze zjištění, že podnájemné, které žalovaná vybrala využila ve prospěch žalobce. Rovněž nebyl v řízení prokázán vznik škody ve formě ušlého zisku. V dalším řízení se soud I. stupně měl zabývat námitkou promlčení žalované a námitkami žalované vznesené v průběhu trestního řízení. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem byl rozsudek soudu I. stupně zrušen. Na to žalobce podal k soudu dne [datum] dovolání vůči usnesením Městského soudu v Praze č.j. 54 Co 276/2013-229 Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 29.07.2014, č.j. 25 Cdo 1675/2014-267 dovolání odmítl dle ust. § 243c odst. 1 věta první o.s.ř., neboť z obsahového hlediska dovolání žalobce nesplňovalo požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti dle ust. § 237 o.s.ř.

5. Usnesením ze dne 17.12.2014, č.j. 26 C 279/2008-286 nebyla připuštěna změna žaloby, navržená žalobcem v části podání ze dne [datum], doručená soudu dne [datum], kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci movité věci: [anonymizováno 7 slov], eventuálně zaplatit žalobci částku 20.000 Kč; 2. [anonymizováno] [značka automobilu], [anonymizováno 7 slov], eventuálně zaplatit žalobci částku 5.000 Kč; 3. [anonymizováno 8 slov], eventuálně zaplatit žalobci částku 15.000 Kč; 4. [anonymizováno 8 slov], eventuálně zaplatit žalobci částku 10.000 Kč; 5. [anonymizováno 7 slov]“, eventuálně zaplatit žalobci částku 8.000 Kč; 6. [anonymizováno 5 slov], eventuálně zaplatit žalobci částku 1.000 Kč; 7. [anonymizována tři slova] [značka automobilu], ročník [číslo], eventuálně zaplatit žalobci částku 200.000 Kč; 8. [anonymizována tři slova] [značka automobilu], [anonymizováno] [rok], eventuálně zaplatit žalobci částku 90.000 Kč; [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], eventuálně zaplatit žalobci částku 155.000 Kč.

6. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17.12.2014, č.j. 26 C 279/2008-287 bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, aby žalovaná byla povinna žalobci zaplatit částku 588 694 Kč s příslušenstvím (výrok I. tohoto rozsudku). Výrokem II. tohoto rozsudku bylo řízení částečně zastaveno, co do částky 54 000 Kč. Výrokem III. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem IV. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto, že odměna [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], kterou soud vyplatí po právní moci tohoto usnesení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 19.10.2016, pod č.j. 54 Co 113/2016-378 a kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I., III. a IV. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu k dalšímu řízení s tím, že pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení se soud prvního stupně má zabývat všemi okolnostmi tvrzenými žalobcem stran úmyslu žalované se na jeho úkor bezdůvodně obohatit, a to včetně možnosti aplikace desetileté promlčecí doby. Rovněž závěr prvostupňového soudu o tom, že žalovaná neodpovídá žalobci za tvrzenou škodu ve formě ušlého zisku je podle odvolacího soudu je obtížně přezkoumatelný, neboť vychází jen z úvahy, že za škodu nelze považovat to, že v posuzovaném období nebyl předmětný byt pronajat. Odvolací soudu proto rozsudek soudu I. stupně zrušil a v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí.

7. Provedenými důkazy má soud za prokázaný tento skutkový děj: dne [datum] byla mezi žalobcem (tehdy [jméno] [příjmení]) jako zmocnitelem a žalovanou jako zmocněnkyní - advokátkou sjednána plná moc, jejímž obsahem bylo zmocnění žalované, aby zastupovala žalobce ve veškerých občanskoprávních a trestních záležitostech včetně jednání s příslušnými úřady, institucemi a odpovědnými osobami a aby v uvedených záležitostech věci činila všechny potřebné a nutné úkony s tím, že byla žalovaná oprávněna ke všem úkonům, které může ve věci činit zmocnitel a měla právo si ustanovit za sebe zástupce, přičemž tato plná moc nebyla ničím omezena. Žalovaná zmocnění přijala jako advokátka (prokázáno plnou mocí ze dne [datum]). Dne [datum] žalovaná převzala od [jméno] [jméno] předmětný byt spolu se zařízením, a to obývací stěnou, sedací soupravou (pohovka + 2 křesla), televizor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] + reproduktory [anonymizováno], obraz moře od [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [příjmení]. [anonymizováno], automatickou pračku [anonymizována tři slova] (prokázáno předávacím protokolem ze dne [datum]). Ode dne [datum] byl žalobci (tehdy na jméno [příjmení] [jméno]) zřízen bankovní účet u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] (prokázáno kartičkou k účtu č. ú. [bankovní účet]). Přeplatky z vyúčtování za předmětný byt za roky [rok], [rok], [rok] a 4 150 Kč za rok [rok] byly započítány na dluhy na předmětném bytě a přeplatky tudíž nikdo neobdržel. Zbývající přeplatek za rok [rok] ve výši 3 428 Kč byl zaslán poštovní poukázkou na adresu žalované. Nedoplatek za rok 2006 byl uhrazen [jméno] [příjmení], a nedoplatek za rok [rok] byl uhrazen žalobcem (prokázáno emailem ze dne [datum]). Nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo], za období od [datum] do [datum] činil měsíční předpis plateb v období [datum] do [datum] 1 678 Kč, přičemž bylo zaplaceno: 4x Kč 1 678 Kč [ulice] předpis plateb v období [datum] do [datum] činil 2 284 Kč, přičemž bylo zaplaceno 12x Kč 2 284 Kč. Výsledek vyúčtování zálohových plateb za rok 2001 činil přeplatek 8 149 Kč [ulice] předpis plateb v období od [datum] do [datum] činil 2 276 Kč, přičemž zaplaceno bylo 12x 2 276 Kč. Výsledek vyúčtování zálohových plateb za rok [rok] činil přeplatek 1 116 Kč [ulice] předpis plateb v období od [datum] do [datum] činil 1 787 Kč, přičemž zaplaceno bylo 12x 1 787 Kč. Výsledek vyúčtování zálohových plateb za rok [rok] činil přeplatek ve výši 1 778 Kč [ulice] předpis plateb v období od [datum] do [datum] činil 2 422 Kč, přičemž zaplaceno bylo 3x 2 422 Kč [ulice] předpis plateb v období od [datum] do [datum] činil 2 556 Kč, přičemž bylo zaplaceno: 9x 2 556 Kč. Výsledek vyúčtování zálohových plateb za rok 2005 činil přeplatek 7 578 Kč [ulice] předpis plateb v období od [datum] do [datum] činil 1 859 Kč, přičemž zaplaceno bylo 12x 1 859 Kč. Výsledek vyúčtování zálohových plateb za rok 2006 činil nedoplatek 1 320 Kč, který byl uhrazen. [ulice] předpis plateb v období od [datum] do [datum] činil 1 915 Kč a zaplaceno bylo 12x 1 915 Kč. Výsledek vyúčtování zálohových plateb za rok 2007 činil nedoplatek 324 Kč, který byl uhrazen. [ulice] předpis plateb v období od 0l.0l [číslo] do [datum] činil l 758 Kč, přičemž zaplaceno bylo 7x 1 758 Kč (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum] žalobce na žalovanou převedl podle ust. § 230 obchodního zákoníku členská práva a povinnosti vyplývající podle stanov a platných právních předpisů v BD [anonymizováno] zejména právo na uzavření nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím, v podlaží [číslo] ulice [ulice a číslo] v [obec a číslo] s tím, že pravost podpisu žalovaného byla ověřena na Městském úřadu v [obec] dne [datum] a podpis žalované dne [datum] před notářskou tajemnicí [jméno] [příjmení], notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec] Smlouva došla na SBD [anonymizováno] dne [datum] (prokázáno smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] zaslaným na družstvo [anonymizováno] žalobce napadl platnost převodu členských práv smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu mezi žalobcem a žalovanou a uvedl, že od tohoto převodu odstupuje pro nedodržení smluvních povinností ze strany žalované (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] [ulice] bytové družstvo [příjmení], družstvo požádalo žalovanou, aby se vyjádřila k prohlášení žalobce ze dne [datum]. V dopise družstvo informovalo žalovanou, že dne [datum] nabyla účinnosti smlouva o převodu práv a povinnosti spojených s členstvím v bytovém družstvu [anonymizováno], kterou měla žalovaná jako nabyvatelka uzavřít s žalobcem jako převodcem, přičemž na základě této dohody družstvo s žalovanou uzavřelo nájemní smlouvu k předmětnému bytu. Rovněž družstvo informovalo žalovanou, že žalobce s převodem členských práv nesouhlasí (prokázáno dopisem družstva ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] představenstvo družstva upozornilo žalovanou na možné vyloučení z družstva, pokud nezaplatí dluh na nájemném ve výši 14 967 Kč a poplatek z prodlení ve výši 5 843 Kč (prokázáno dopisem družstva ze dne [datum]). Rozhodnutím ze dne [datum] představenstvo družstva rozhodlo o vyloučení žalované z družstva, neboť žalovaná ke dni rozhodnutí dlužila na nájemném a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu částku 19 811 Kč a poplatek z prodlení ve výši 7 841 Kč (prokázáno rozhodnutím ze dne [datum]). Mezi žalobcem jako nabyvatelem a žalovanou jako převodcem byla rovněž sepsána podle ust. § 230 obchodního zákoníku i smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu týkající se předmětného bytu ze dne [datum] s tím, že žalovaná jako převodce měla na výzvu žalobce jako nabyvatele nebo jeho zmocněného zástupce předat kdykoli o to bude požádána předmětný družstevní byt se zařízením tak, jak byl byt a majetek v něm žalobkyni vydán panem [jméno] [jméno] (prokázáno smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum]). Představenstvo Stavebního bytového družstva [příjmení], družstvo, usnesením [číslo] ze dne [datum] po novém komplexním právním posouzení argumentů žadatele [celé jméno žalobce] včetně získání expertního právního stanoviska revokovalo své usnesení [číslo] ze dne [datum] tak, že návrhům žadatele - žalobce vyhovělo v tom směru, že žalobce byl zapsán do seznamu členů Stavebního bytového družstva [anonymizováno], družstvo a byla mu k podpisu zaslána nájemní smlouva k předmětnému bytu (prokázáno dopisem družstva ze dne [datum]). Mezi žalobcem a Stavebním bytovým družstvem [příjmení], družstvo byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Počínaje dnem [datum] byl žalobce jako nájemce povinen pronajímateli platit nájemné a úhradu za plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu v celkové výši měsíčně Kč 1 915 Kč. Výše těchto plateb byla stanovena podle rozpočtu hospodaření objektu a sestávala z nájemného ve výši 828 Kč a ze zálohy na plnění ve výši 1.087 Kč, přičemž zálohu na poskytované plnění pronajímatel ročně vyúčtuje v souladu se skutečnými náklady těchto plnění a s vyúčtováním nájemce seznámí na členské schůzi samosprávy objektu anebo zveřejněním na vývěsce v objektu (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum]). Žalobce učinil trestní oznámení na žalovanou na Policii ČR, Obvodní oddělení Karviná 1 dne [datum] v 9.55 hodin (prokázáno protokolem o trestním oznámení ze dne [datum]). Policie ČR, Obvodní ředitelství Praha 2 dne 14.01.2005 zahájila podle § 158 odst. 3 trestního řádu úkony trestního řízení ve věci žalované, která měla na základě plné moci udělené zhruba před pěti lety poškozeným - žalovaným pronajímat byt žalobce [číslo] [ulice a číslo], na [obec a číslo], za 9 000 Kč měsíčně a na účet žalobce, který měla rovněž na základě plné moci založit, měla zasílat finanční hotovost za pronájem bytu. Žalovaný však kontrolou účtu založeného u [právnická osoba] zjistil, že na účtu je hotovost pouze 500 Kč, přičemž dle oznámení by měla na účtu být hotovost cca. 50 000 Kč. Dále pak při předání bytu žalovanému v druhé polovině roku 2004 zjistil, že byt je v dezolátním stavu a chybí veškeré zařízení bytu vyjma nábytkové stěny. Škoda na odcizených věcech činila cca 200 000 Kč, přičemž část těchto věcí viděl u žalované v bytě v době, kdy byl ze zdravotních důvodu dočasně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 2 písm. a) tehdy platného trestního zákona, neboť na základě plné moci udělené v souladu s ustanoveními občanského zákoníku žalovaná porušila zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného. Případně mohl být spáchán i trestný čin krádeže podle § 247 tehdy platného trestního zákona, případně poškozování cizí věci podle § 257/1 tehdy platného trestního zákona Tyto skutečnosti byly zjištěny z oznámení žalobce: [celé jméno žalobce], roz. [jméno] [příjmení], [datum narození] (prokázáno záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum]). Usnesením Policie ČR, obvodní ředitelství [obec] IV, SKPV, odbor hospodářské kriminality bylo zahájeno trestní stíhání žalované pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku dle ust. § 255 odst. 2 písm. a) tehdy platného trestního zákona, neboť na základě zjištěných a prověřených skutečností byl dostatečně odůvodněn závěr, že žalovaná měla na základě plné moci udělené zhruba před 5 lety žalovaným spravovat předmětný byt s tím, že tento byt řádně nespravovala a porušila zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy žalobce. Shora uvedené skutečnosti vyplývaly z trestního oznámení žalobce, z podání vysvětlení [jméno] [příjmení], který byl svědkem při podpisu smlouvy o převodu členských práv tykajících se předmětného bytu ze žalované zpět na žalobce, která byla podepsána ve [stát. instituce] nad [anonymizováno] dne [datum], avšak do dnešního dne obviněnou žalovanou nebyla předložena družstvu [příjmení]. [příjmení] [příjmení] na základě nehrazení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu ze strany žalované za období část měsíce ledna, únor, červen až prosinec 2004 vyloučilo z družstva rozhodnutím - usnesením [číslo] žalovanou z SBD [anonymizováno], družstva. Na základě udělené plné moci měla žalovaná pronajímat předmětný byt, založit účet, na který měla být zasílána finanční částka za pronájem bytu, což tak zjištěnou kontrolou žalovaného nebylo učiněno. Dne [datum] došlo k převodu členských práv spojených s předmětným bytem z žalobce na žalovanou. Dne [datum] měla být členská práva spojená s předmětným bytem opět postoupena na žalobce, což nebylo tak učiněno. Usnesení bylo žalované doručeno dne [datum] (prokázáno usnesením policejního orgánu ze dne [datum]). Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala žalovaná stížnost, kterou státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] jako nedůvodnou, neboť zahájení trestního stíhání žalované bylo důvodné, protože neplněním smluvních a zákonných povinností vyplývajících z plné moci udělené dne [datum] způsobila žalovanému pravděpodobně značnou škodu ztrátou zařízení a vybavení v předmětném bytě a ztrátou členství v družstvu [příjmení], čímž mu zanikla možnost získat byt do osobního vlastnictví za výhodnějších podmínek od družstva (prokázáno stížností žalované ze dne [datum] usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy]) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při svém výslechu na polici dne [datum] uvedla, že je zaměstnána u Stavebního bytového družstva [příjmení], družstvo, přičemž předmětný byt je ve vlastnictví družstva, přičemž dne [datum] byla družstvu doručena smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, kterou měl uzavřít žalobce jako převodce a žalovaná jako nabyvatelka, přičemž tuto smlouvu doručila na družstvo osobně žalovaná. Tuto změnu družstvo vzalo na vědomí a provedlo podle této smlouvy změnu v členské evidenci. Když s tím žalobce nesouhlasil žalovaná na to reagovala pouze telefonicky a sdělila, že v tom nevidí žádný problém, že je jeho právní zástupkyní a že to s ním vyřídí. V průběhu roku 2004 žalovaná neplatila určité nájemné, vznikl dluh na nájemném ke dni [datum] ve výši 14 967 Kč a poplatek z prodlení 5 843 Kč. Po výstraze před vyloučením dluh neuhradila, představenstvo družstva rozhodlo dne [datum] o vyloučení žalované z družstva. Žalovaná se proti tomuto rozhodnutí odvolala, o jejím odvolání rozhodlo shromáždění delegátů dne [datum] tak, že jejímu odvolání vyhovělo a zrušilo rozhodnutí představenstva o vyloučení, neboť žalovaná dluh uhradila. Žalovaná nikdy nepožádala o souhlas s podnájmem jiných osob (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum]). Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] v rámci trestního řízení bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] v předmětném bytě rekonstrukční práce neprovedl a nájemní vztah byl s ním ukončen (prokázáno protokolem o hlavním líčení ze dne [datum]). Žalovaná vyřizovala za žalobce převod předmětného bytu na žalobce, přičemž byla podle žalobcem zplnomocněna tento předmětný byt pronajmout, což následně učinila. Po dohodě s žalobcem žalovaná založila ve prospěch žalobce účet u [právnická osoba], přičemž žalovaná měla k tomuto účtu dispoziční právo. První nájemci zasílali na tento účet finanční prostředky za nájemné ve výši 9 000 Kč. Žalovaná z tohoto účtu čerpala finanční prostředky, její odměna ve výši 3 000 Kč, přičemž tyto peníze podle svých tvrzení měla použít ve prospěch žalobce, a to na balíky, tabák pro něho či na převod bytu z pana [jméno] na žalobce. Dalším nájemcem v předmětném bytě byl občan [anonymizováno] národnosti, který žalované předával nájemné v hotovosti ve výši 9 000 Kč, který následně z bytu zmizel. Následně se do bytu nastěhoval na přání žalobce pan [příjmení], přičemž nájemné s ním bylo domluveno nižší ve výši 5 000 Kč měsíčně, které jí dával v hotovosti. Následně ho žalovaná z bytu vyhodila za pomoci pana [příjmení] (prokázáno protokolem o výslechu obviněného ze dne [datum]). Účastnickým výslechem žalobce bylo zjištěno, že žalobce se s žalovanou dohodl v době, kdy byl ve výkonu trestu, kdy za ním žalovaná přijela do věznice, že žalovaná byt převezme od bratrance, přičemž byt připraví k pronajmutí. Žalovaná dále měla od případných nájemců převzít částku ve výši 30 000 Kč, která by byla vázána na případné poškození bytu těmito osobami a dále se dohodl s žalovanou, že tato bude pronajímat předmětný byt za částku 9 000 Kč měsíčně a následně od června či července roku 2003 se dohodli, že byt bude pronajímat za částku 9 500 Kč. Podle dohody mezi žalobcem a žalovanou měla žalované náležet odměna ve výši 3 000 Kč měsíčně za splnění podmínek, a to, že bude předmětný byt udržovat ve stavu dostatečném pro užívání, tj. ve stavu, ve kterém ho převzala a především žalobci ukládat část vybraných peněz od nájemců po odečtu plateb pro družstvo. Žalobce od žalované podle svých slov obdržel částku 5 000 Kč (prokázáno účastnickým výslechem žalobce). Z výslechu žalované v trestní věci 52 T 86/2008 bylo prokázáno, že předmětný byt byl od roku 2003 vybydlený a žalovaná uhradila družstvu na nájemném do roku 2007 částku 96 210 Kč, žalobci přilepšovala balíčky, které mu zasílala do věznice a zasílala mu poštovní známky. V rámci přerušeného trestu odnětí svobody mu vyplatila i finanční hotovost (prokázáno výslechem žalované ve věci 52 T 86/2008) [anonymizováno] [příjmení] převzala od žalované dne [datum] předmětný byt (prokázáno protokolem o předání bytu ze dne [datum]). Žalobce pod jménem [jméno] [příjmení] jako pronajímatel zastoupený žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu družstevního bytu s panem [jméno] [příjmení] a panem [příjmení] [příjmení] jako nájemci týkající se pronájmu předmětného bytu s tím, že nájemné bylo účastníky sjednáno ve výši 9 000 Kč měsíčně, splatné vždy nejpozději 15. dne v měsíci předem na účet žalobce u [právnická osoba] Současně nájemci v den podpisu smlouvy složili částku 9 000 Kč jako úhradu nájemného do [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byl i předávací protokol, ze kterého vyplývá, že nájemci převzali předmětný byt spolu se zařízením: sedací soupravou (2 křesla, rozkládací pohovka – nepoškozené, obývací stěnou hnědé barvy – částečně poškozená, televizorem [anonymizováno], obrazem moře od A. [celé jméno žalobce] – nepoškozený (prokázáno smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne [datum], předávacím protokolem ze dne [datum]). Nájemci [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] dali žalobci zastoupenému žalovanou výpověď z nájmu předmětného bytu s tím, že výpověď nabyla platnosti ke dni [datum] (prokázáno výpovědí z nájmu družstevního bytu ze dne [datum]). Žalobce pod jménem [jméno] [příjmení] jako pronajímatel zastoupený žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu družstevního bytu s panem [jméno] [příjmení] jako nájemcem týkající se pronájmu předmětného bytu s tím, že nájemné bylo účastníky sjednáno ve výši 9 500 Kč měsíčně, splatné vždy nejpozději 15. dne v měsíci v hotovosti k rukám žalované. [příjmení] nezahrnovala poplatky za služby a úhradu za užívání telefonické linky. Současně nájemce v den podpisu smlouvy složili částku 9 500 Kč jako úhradu nájemného od [datum] do [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne [datum]). Žalobce pod jménem [jméno] [příjmení] jako pronajímatel zastoupený žalovanou uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu s panem [jméno] [příjmení] jako nájemcem týkající se pronájmu předmětného bytu s tím, že celková částka za poskytnutí podnájmu byla sjednána ve výši 9 500 Kč měsíčně a byla splatná nejpozději 15. dne toho kterého měsíce v hotovosti k rukám žalované, přičemž tato částka v sobě zahrnovala nájemné a poplatky za služby. Částka 9 500 Kč v sobě nezahrnovala odměnu sjednanou účastníky smlouvy ve výši 4 500 Kč měsíčně, o kterou se snižovala měsíční úhrada za poskytnutí podnájmu. Tato měsíční odměna za nájemcem prováděné rekonstrukční práce bytu měla být nájemcem vyúčtována (provedená práce+hotové výdaje) vždy 1x za dva měsíce od podpisu smlouvy. Pokud výše vyúčtování provedených prací přesáhla sjednanou odměnu měl žalobce případný nedoplatek vyplatit nájemci v hotovosti po předložení vyúčtování. Nájemné ve výši 2 276 Kč měsíčně mělo být hrazeno žalobcem k rukám vlastníka domu (SBD [anonymizováno]). Při podpisu smlouvy složil nájemce částku 5 000 Kč jako první nájemné za období od [datum] do [datum], což žalovaná stvrdila svým podpisem (prokázáno smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne [datum]). Žalovaná informovala pana [jméno] [příjmení] o tom, že žalobce mu dal výpověď z nájmu předmětného bytu k [datum], přičemž žalovaná mu navrhla termín do [datum] s tím, že poslední nájem by pan [příjmení] zaplatil za měsíc září 2003 (prokázáno dopisem žalované panu [jméno] [příjmení]). Dopisem ze dne [datum] informovala žalovaná žalobce, že pan [příjmení] v měsících [číslo] roku 2003 platil nájemné ve výši 5 000 Kč (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Výše nájemného v bytech o stejné velikosti a v podobné lokalitě jako je předmětný byt v letech podzim 2001 až podzim 2007 činila cca mezi 7 000 Kč + poplatky za služby spojené s užíváním bytu měsíčně až 10 000 Kč měsíčně + poplatky za služby spojené s užíváním bytu (prokázáno inzeráty v inzertních novinách [anonymizováno] za období podzim 2001 až podzim 2007). Podle sdělení [právnická osoba] bankovní účet číslo [bankovní účet] byl otevřen dne [datum] na jméno [jméno] [příjmení] s tím, že žalobce zplnomocnil žalovanou k otevření tohoto účtu u banky. Současně žalovaná měla na základě zplnomocnění i podpisové právo ode dne otevření účtu od [datum] do uzavření. Na tento účet byla dne [datum] vložena částka 5 000 Kč, [datum] následoval výběr 3 000 Kč, dne [datum] výběr 1 000 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.000 Kč a dne [datum] výběr ve výši 8.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 1.000 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 5.200 Kč, dne [datum] výběr ve výši 3.800 Kč, dne [datum] vklad 9.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 9.000 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.000 Kč a dne [datum] výběr ve výši 3.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 6.000 Kč, dne [datum] vklad 9.100 Kč, dne [datum] výběr ve výši 6.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 3.000 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.100 Kč a dne [datum] vývěr ve výši 9.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 500 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.100 Kč a [datum] výběr ve výši 9.000 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.100 Kč a dne [datum] výběr ve výši 9.000 Kč, dne [datum] výběr ve výši 6.000 Kč, dne [datum] vklad ve výši 9.100 Kč, [datum] vložen vklad ve výši 4.550 Kč a dne [datum] byl proveden výběr v hotovosti ve výši 7.000 Kč. Na účtu byly rovněž vedeny minusové položky za bankovní poplatky za vedení účtu cca do částky 100 Kč měsíčně a korunové úroky z vkladu (prokázáno dopisem banky ze dne [datum], přílohou a dopisem banky ze dne [datum] a přílohou). Na žalovanou byla podána obžaloba Obvodním státním zastupitelství pro [část Prahy] Obvodnímu soudu pro Prahu 4, a to dne [datum], přičemž věc byla soudem vrácena státnímu zastupitelství k došetření a poté byla věc vrácen policejnímu orgánu k došetření (prokázáno obžalobou ze dne [datum] a usnesením ze dne [datum], vrácení věci policejnímu orgánu). Po došetření věci byla na žalovanou opětovně podána obžaloba Obvodním státním zastupitelství pro [část Prahy] Obvodnímu soudu pro Prahu 4, a to dne [datum], přičemž věc byla soudem vrácena státnímu zastupitelství k došetření a poté byla věc vrácen policejnímu orgánu k došetření (prokázáno obžalobou ze dne [datum] a usnesením ze dne [datum], vrácení věci policejnímu orgánu). Po došetření věci byla na žalovanou opětovně podána obžaloba Obvodním státním zastupitelství pro [část Prahy] Obvodnímu soudu pro Prahu 4, a to dne [datum] pro skutek, že na základě plné moci, udělené žalobcem dne [datum] a následného převedení členských práv k družstevnímu bytu [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo] z žalobce na její osobu dne [datum], který převzala osobně již dne [datum] od [jméno] [jméno], převzala od [datum] do [datum] povinnost hájit zájmy žalobce spočívající v řádném spravování bytové jednotky jejím pronajímáním za nájemné ve výši 9.000 Kč až 9.500 Kč měsíčně, z něhož měla hradit nájemné družstvu, sobě vyplatit odměnu a zbylou finanční částku ukládat na účet poškozeného. Tím, že takto převzaté finanční částky na účet poškozeného neukládala, způsobila poškozenému [celé jméno žalobce] škodu ve výši 52.072 Kč, a dále tím, že řádně neopatrovala hmotný movitý majetek poškozeného, nacházející se v předmětném bytě, způsobila žalovanému škodu ve výši 215.800 Kč, celkem způsobila škodu ve výši 267.872 Kč, tedy: jinému způsobila škodu nikoli malou tím, že porušila smluvně převzatou povinnost spravovat cizí majetek a čin spáchala jako osoba, která má zvlášť uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, čímž spáchala trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. l, 2 písm. a) tehdy platného trestního zákona (prokázáno obžalobou ze dne [datum]). Následně byl dne [datum] vydán Obvodním soudem pro Prahu 4 trestní příkaz proti žalované, proti kterému žalovaná podala odpor (prokázáno trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] a odporem žalované ze dne [datum]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] byla žalovaná zproštěna shora uvedené obžaloby ze dne [datum], neboť nebylo prokázáno, že stal skutek, pro nějž byla žalovaná stíhána. Žalobcem byl jako poškozený odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek ve věci zproštění obžaloby nabyl právní moci dne [datum] a ve věci náhrady škody dne [datum], když žalobce podal do tohoto výroku odvolání, které bylo odvolacím soudem zamítnuto. V trestním řízení nebylo prokázáno, že by žalobce výslovně požadoval zasílání částek nájemného na svůj účet vedený u [právnická osoba] ani že žalovaná měla smluvně převzatou povinnost v rámci své advokátní praxe v každém období byt žalobce pronajímat, popřípadě nést následky z nepronajímání bytu (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], odvolání žalobce a usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum]). Ode dne právní moci rozhodnutí odboru správních agend Úřadu městské části [obec a číslo] dne [datum] mohl žalobce namísto dosavadního jména a příjmení [jméno] [příjmení] užívat jméno a příjmení [celé jméno žalobce] (prokázáno rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.09.2012, č.j. 6 C 213/2009-136 rozhodl ve věci žalobce a žalované o zaplacení částky 5 041 000 Kč s příslušenstvím tak, že řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno do částky 5 000 000 Kč a žaloba co do částky 41 000 Kč zamítnuta, neboť žalobce nebyl k podání této části žaloby týkající se náhrady škody za úhradu nedoplatku za elektrickou energii aktivně věcně legitimován (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.09.2012, č.j. 6 C 213/2009-136). Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.09.2012, č.j. 6 C 213/2009-136 byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího č.j. 53 Co 127/2013-156 ze dne 10.06.2013 (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího č.j. 53 Co 127/2013-156 ze dne 10.06.2013). Dne [datum] žalobce pod jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], t.č. ve [obec], PS. [číslo] zplnomocnil žalovanou k veškeré dispozici s jeho družstevním bytem [číslo] [ulice] ul. [číslo] [obec a číslo], po dobu jeho výkonu trestu, a to zejména k pronájmu tohoto družstevního bytu, přičemž toto zplnomocnění se nevztahovalo na prodej předmětného družstevního bytu. Na listině se nachází pouze podpis žalobce (prokázáno zplnomocněním ze dne [datum]). Žalovaná podepsala listinu nazvanou dohoda ze dne [datum], kde jako účastníci dohody jsou uvedeni žalobce jako [jméno] [příjmení] a žalovaná. Obsahem listiny je, že žalobce je výlučným nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím na adrese [adresa žalobce]. V listině se dále uvádí, že na základě zplnomocnění dané žalobcem uzavřela žalovaná smlouvu o nájmu uvedeného družstevního bytu s nájemci [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] za měsíční nájemné ve výši 9 000 Kč včetně poplatků spojených s užíváním bytu. Tato částka je nájemci zasílána na účet žalobce vedený u [právnická osoba], pobočka [část obce], č.ú. [bankovní účet]. Úhrady spojené s užíváním bytu jsou ve výši 2 300 Kč měsíčně. Účastníci této dohody se domluvili tak, že po úhradě poplatků spojených s nájmem bytu zbytek ve výši 6 700 Kč si rozdělí následovně: a) žalobce v částce 3 700 Kč měsíčně a za b) žalovaná v částce 3 000 Kč měsíčně. Na závěr je uvedeno, že účastníci prohlašují, že si tuto dohodu přečetli, rozumějí jejímu obsahu a jako takovou ji podepisují. Na závěr je uveden podpis žalované a razítko její advokátní kanceláře (prokázáno dohodou ze dne [datum]).

8. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, jejichž pravost a vypovídací hodnota nebyla účastníky zpochybňována a rovněž ani soud o pravosti a pravdivosti těchto důkazů neměl žádných pochybností. Skutečnosti důležité pro rozhodnutí má soud za prokázané shora uvedenými důkazy. Po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s ust. § 205a o.s.ř., již účastníci žádné důkazní návrhy neměli, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možno spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Kromě shora uvedených listinných důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Další důkazy, které navrhoval žalobce nebyly prováděny, pro jejich zjevnou nadbytečnost, což bude uvedeno dále. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobu je třeba zamítnout.

9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: dne [datum] byla mezi žalobcem, tehdy [jméno] [příjmení] jako zmocnitelem a žalovanou jako zmocněnkyní - advokátkou sjednána plná moc, jejímž obsahem bylo zmocnění žalované, aby zastupovala žalobce ve veškerých občanskoprávních a trestních záležitostech včetně jednání s příslušnými úřady, institucemi a odpovědnými osobami a aby v uvedených záležitostech věci činila všechny potřebné a nutné úkony s tím, že byla žalovaná oprávněna ke všem úkonům, které může ve věci činit zmocnitel a měla právo si ustanovit za sebe zástupce, přičemž tato plná moc nebyla ničím omezena. Žalovaná zmocnění přijala jako advokátka. Žalobce a žalovaná byli v přátelském vztahu a žalobce žalovanou ústně požádal, aby pronajímala předmětný družstevní byt, přičemž předmětný byt měl být pronajímán za částku cca 9 000 Kč až 9 500 Kč měsíčně s tím, že částka 3 000 Kč měla náležet žalované jako odměna. Z nájemného měly být hrazeny poplatky spojené s bytem a zbytek nájemného měl být použit ve prospěch žalobce, který byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Byt byl žalovanou pronajímán v době od [datum] do [datum] nájemcům panu [příjmení] a panu [příjmení], kteří na uhradili na účet u [právnická osoba] částku 100 150 Kč. V době od [datum] měl být předmětný byt pronajat [jméno] [příjmení], který v hotovosti uhradil částku 9 500 Kč. V době od [datum] do [datum] měl být předmětný byt pronajat panu [příjmení], který měl na nájemném hradit částku 5 000 Kč měsíčně, přičemž tuto částku zaplatil při podpisu smlouvy k rukám žalované, nicméně pan [příjmení] neprovedl přislíbenou rekonstrukci a nájemní vztah byl ukončen. Od roku 2003, kdy byl opětovně zatčen žalobce byt pronajímán žalovanou nebyl pro jeho neobyvatelnost. Rovněž v předávacím protokole ze dne [datum] bylo uvedeno, že vstupní dveře mají poškozený neuzamykatelný zámek z důvodu zásahu policie při zatčení žalobce. Bylo prokázáno, že pronájmem předmětného bytu žalovaná získala částku 114 650 Kč, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaná předmětný byt pronajímala i v jiných než výše uvedených obdobích. Žalovaná v rámci přátelských vztahů se žalobcem při jeho návštěvách ve věznici mu přilepšovala finančně i věcně (například kupovala pro jeho potřeby známky a potraviny) a zasílala i balíčky. Dne [datum] žalobce pod jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], t.č. ve [obec], PS. [číslo] zplnomocnil žalovanou k veškeré dispozici s jeho družstevním bytem [číslo] [ulice] ul. [číslo] [obec a číslo], po dobu jeho výkonu trestu, a to zejména k pronájmu tohoto družstevního bytu, přičemž toto zplnomocnění se nevztahovalo na prodej předmětného družstevního bytu. [ulice] listiny byl podpis pouze žalobce. Žalovaná podepsala listinu nazvanou dohoda ze dne [datum], kde jako účastníci dohody jsou uvedeni žalobce jako [jméno] [příjmení] a žalovaná. Obsahem listiny je, že žalobce je výlučným nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím na adrese [adresa žalobce]. V listině se dále uvádí, že na základě zplnomocnění dané žalobcem uzavřela žalovaná smlouvu o nájmu uvedeného družstevního bytu s nájemci [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] za měsíční nájemné ve výši 9 000 Kč včetně poplatků spojených s užíváním bytu. Tato částka je nájemci zasílána na účet žalobce vedený u [právnická osoba], pobočka [část obce], č.ú. [bankovní účet]. Úhrady spojené s užíváním bytu jsou ve výši 2 300 Kč měsíčně. Účastníci této dohody se domluvili tak, že po úhradě poplatků spojených s nájmem bytu zbytek ve výši 6 700 Kč si rozdělí následovně: a) žalobce v částce 3 700 Kč měsíčně a za b) žalovaná v částce 3 000 Kč měsíčně. Na závěr je uveden podpis žalované a razítko její advokátní kanceláře. Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum], podle ust. § 230 obchodního zákoníku členská práva a povinnosti vyplývající podle stanov a platných právních předpisů v BD [anonymizováno] zejména právo na uzavření nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím, v podlaží [číslo] ulice [ulice a číslo] v [obec a číslo] s tím, že pravost podpisu žalovaného byla ověřena na Městském úřadu v [obec] dne [datum] a podpis žalované dne [datum] před notářskou tajemnicí [jméno] [příjmení], notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec] Smlouva došla na SBD [anonymizováno] dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] zaslaným na družstvo [anonymizováno] žalovaný napadl platnost převodu členských práv smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu mezi žalobcem a žalovanou a uvedl, že od tohoto převodu odstupuje pro nedodržení smluvních povinností ze strany žalované. Dopisem ze dne [datum] [ulice] bytové družstvo [příjmení], družstvo požádalo žalovanou, aby se vyjádřila k prohlášení žalobce ze dne [datum]. V dopise družstvo informovalo žalovanou, že dne [datum] nabyla účinnosti smlouva o převodu práv a povinnosti spojených s členstvím v bytovém družstvu [anonymizováno], kterou měla žalovaná jako nabyvatelka uzavřít s žalobcem jako převodcem, přičemž na základě této dohody družstvo s žalovanou uzavřelo nájemní smlouvu k předmětnému bytu. Rovněž družstvo informovalo žalovanou, že žalobce s převodem členských práv nesouhlasí. Dopisem ze dne [datum] představenstvo družstva upozornilo žalovanou na možné vyloučení z družstva, pokud nezaplatí dluh na nájemném ve výši 14 967 Kč a poplatek z prodlení ve výši 5 843 Kč. Rozhodnutím ze dne [datum] představenstvo družstva rozhodlo o vyloučení žalované z družstva, neboť žalovaná ke dni rozhodnutí dlužila na nájemném a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu částku 19 811 Kč a poplatek z prodlení ve výši 7 841 Kč. Mezi žalobcem jako nabyvatelem a žalovanou jako převodcem byla rovněž sepsána podle ust. § 230 obchodního zákoníku i smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu týkající se předmětného bytu ze dne [datum] s tím, že žalovaná jako převodce měla na výzvu žalobce jako nabyvatele nebo jeho zmocněného zástupce předat kdykoli o to bude požádána předmětný družstevní byt se zařízením tak, jak byl byt a majetek v něm žalobkyni vydán panem [jméno] [jméno]. Představenstvo Stavebního bytového družstva [příjmení], družstvo, usnesením [číslo] ze dne [datum] po novém komplexním právním posouzení argumentů žadatele [celé jméno žalobce] včetně získání expertního právního stanoviska revokovalo své usnesení [číslo] ze dne [datum] tak, že návrhům žadatele - žalobce vyhovělo v tom směru, že žalobce byl zapsán do seznamu členů Stavebního bytového družstva [anonymizováno], družstvo a byla mu k podpisu zaslána nájemní smlouva k předmětnému bytu ze dne [datum]. Mezi žalobcem a Stavebním bytovým družstvem [příjmení], družstvo byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Počínaje dnem [datum] byl žalobce jako nájemce povinen pronajímateli platit nájemné a úhradu za plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu v celkové výši měsíčně Kč 1 915 Kč. Výše těchto plateb byla stanovena podle rozpočtu hospodaření objektu a sestávala z nájemného ve výši 828 Kč a ze zálohy na plnění ve výši 1.087 Kč, přičemž zálohu na poskytované plnění pronajímatel ročně vyúčtuje v souladu se skutečnými náklady těchto plnění a s vyúčtováním nájemce seznámí na členské schůzi samosprávy objektu anebo zveřejněním na vývěsce v objektu. Žalobce učinil trestní oznámení na žalovanou na Policii ČR, Obvodní oddělení Karviná 1 dne 14.11.2004 v 9.55 hodin. Policie ČR, Obvodní ředitelství Praha 2 dne 14.01.2005 zahájila podle § 158 odst. 3 trestního řádu úkony trestního řízení ve věci žalované.

10. Předně soud uvádí, že podle stávající zákonné úpravy je tzv. sporné řízení (kterým spor účastníků nepochybně je) ovládáno zásadou projednací, která znamená přenesení odpovědnosti za výsledek řízení na samotné účastníky. Je tedy zásadně věcí účastníků řízení, aby uvedli skutková tvrzení (vylíčili skutek, na základě kterého právo uplatňují) a k prokázání těchto tvrzení, aby označili potřebné důkazy. Pokud jde o povinnost tvrzení, pak je projednací zásada v občanském soudním řádu (dále jen„ o.s.ř.“) vyjádřena již v ust. § 79 odst. 1 a odvíjí se především od žaloby, k jejímž nutným obsahovým náležitostem patří vylíčení rozhodujících skutečností. Vylíčením rozhodujících skutečností v žalobě žalobce definuje skutek, tedy údaje nezbytné k tomu, aby bylo jasné o čem má soud rozhodnout (jejich absence způsobuje vadu žaloby, pro kterou nelze v řízení pokračovat). Je tedy třeba, aby byly všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí, vylíčeny, sice stručně, přesto však úplně. Z jejich souhrnu musí vyplynout, o jaký právní poměr žalobce svůj nárok opírá (právní důvod žaloby), není však třeba, aby žalobce sám tento právní důvod v žalobě výslovně uváděl. Aby bylo možné ze skutkového děje žaloby odvodit též její důvod, musí vylíčené skutkové okolnosti závěr, který z nich žalobce v žalobě vyvozuje, podle hmotného práva alespoň připouštět. Okolnost, že vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě nemusí vždy dostačovat (zejména co do jejich úplnosti) k právnímu podřazení skutkového děje skutkové podstatě právní normy, jež se má ve věci uplatnit, se projevuje požadavkem, aby účastníci pravdivě a úplně vylíčili (tvrdili) všechny potřebné - ve smyslu právně významné - skutečnosti (§ 101 odst. 1 o.s.ř.). Systematické zařazení citovaného ustanovení v občanském soudním řádu (v části třetí, hlavě první, pod společnou rubrikou k ustanovením § 100 až § 102, nazvanou„ průběh řízení“) jen dokládá, že povinnost tvrdit všechny potřebné skutečnosti (břemeno tvrzení) se neváže k žalobě samotné, nýbrž k době pozdější, zpravidla ve vazbě na průběh a výsledky dokazování; pro splnění této procesní povinnosti též není rozhodné, jestli účastník přednesl potřebná tvrzení (doplnil skutkový děj vymezený žalobou) z vlastní iniciativy (po případném splnění poučovací povinnosti soudu ve smyslu § 5 o.s.ř.) nebo na základě dotazování soudu. Poučovací povinnost soudu ve smyslu ust. § 118a o.s ř. se uplatní v případech, kdy se v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně (odst. 1), má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, pročež je nutné v potřebném rozsahu doplnění vylíčení rozhodných skutečností (odst. 2), a zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení (odst. 3). Soud je v intencích ust. § 118a odst.1 o.s.ř. současně povinen účastníka vyzvat, aby svá tvrzení doplnil a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké budou následky nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost dle § 118a o.s.ř. je povinností svou povahou objektivní a nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo stát, došlo k porušení tohoto zákonného ustanovení a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu vždy postiženo vadou. Tato poučovací povinnost ze strany soudu má přispět k předvídatelnosti soudního rozhodnutí v dané věci. Zdejší soud v duchu shora uvedených principů žalobce poučil při ústním jednání konaném dne [datum], aby žalobce tvrdil a prokázal, jaké dohody, o jakém obsahu, ať ústní či písemné byly uzavřeny mezi žalobcem a žalovanou v rámci dispozic s předmětným bytem. Pokud jde o období, kdy jej žalovaná převzala, tedy za období od [datum] do doby, kdy byl převeden na její osobu dne [datum] a zda nějaké dohody existovaly i po tomto období, kdy byt měla výlučně v dispozici žalovaná. Současně, nechť žalobce tvrdí a prokáže, jakou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení a jakou částku požaduje z titulu náhrady škody a za jaká konkrétní období a kdy byl uplatněn nárok na náhradu škody v rámci trestního řízení, v jakém rozsahu, za jaké období. Rovněž kdy se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá a kdy se žalobce dozvěděl o vzniku bezdůvodného obohacení a komu vzniklo. Současně, nechť tvrdí a prokáže, kdy a jak byla vypovězena tvrzená příkazní smlouva a kdy se o tom žalovaná dozvěděla, přičemž do dne rozhodnutí ve věci žalobce dostatečně nesplnil své procesní povinnosti - tvrzení a povinnost důkazní, což mělo za následek neúspěch žalobce ve věci.

11. V této souvislosti je třeba uvést, že podle ust. § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

12. Pro platné uzavření smlouvy zákon nevyžaduje obligatorně písemnou formu; může tedy být uzavřena i ústně či konkludentně. Z tohoto pravidla existuje několik výjimek. Tak písemnou formu musí mít příkazní smlouva, jejímž předmětem je činnost spočívající v právních úkonech, které samy o sobě vyžadují písemnou formu. Z provedené dokazování je zřejmé, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] sjednána generální plná moc, jejímž obsahem bylo zmocnění žalované jako advokátky, aby zastupovala žalobce ve veškerých občanskoprávních a trestních záležitostech. A dále pak zplnomocněním ze dne [datum] a žalovanou byla podepsána dohoda o rozdělení finančních částek ze dne [datum]. Nebylo však prokázáno, že žalovaná měla smluvní povinnost jako advokátka či fyzická osoba pronajímat v každém období od [datum] do budoucna předmětný byt pronajímat a současně nést následky z jeho nepronajímání. Současně je třeba zmínit i další podstatnou skutečnost, že žádná písemná příkazní smlouva na pronájem předmětného bytu mezi žalobce a žalovanou nebyla uzavřena, resp. žalobce toto ani netvrdil, natož prokázal. Podle ust. § 686 odst. 1 obč. zák. nájemní smlouva musí mít písemnou formu a rovněž tak podnájemní smlouva podle ust. 719 obč. zák., a to pod sankcí absolutní neplatnosti podle ust. § 40 obč. zák. Proto je zjevné, že nájemní smlouvy, které žalovaná měla v zastoupení žalobce uzavírat byly neplatné pro nedostatek formy a žalobce, tudíž se případného plnění ve formě„ nájemného“ ani po žalované nemohl domáhat pro nedostatek své aktivní legitimace. Vzhledem k tomu není dán nárok žalobce vůči žalované na vydání bezdůvodného obohacení v částce 196 096 Kč za dobu od [datum] do [datum].

13. Podle ust. § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle odst. 2 škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejích činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Podle odst. 3 odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Podle ust. § 441 obč. zák. byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Podle ust. 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

14. Předpoklady odpovědnosti za škodu tedy jsou: protiprávní úkon, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a presumované zavinění. Úkonem se rozumí projev vůle, kterým je porušena právní povinnost (protiprávní úkon), což se může stát nejen aktivním jednáním, ale také zanedbáním toho, co se učinit mělo. [příjmení] šlo o předpoklad odpovědnosti, musí se jednat o protiprávní úkon, přičemž úkon je protiprávní, jestliže jím došlo k porušení právní povinnosti. Došlo-li ke spáchání trestného činu je takové jednání vždy protiprávním úkonem ve smyslu občanskoprávní odpovědnosti. Za škodu se považuje majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích. Ke vzniku nároku na náhradu škody dochází už samým vznikem škody. Příčinnou souvislostí se rozumí, aby mezi protiprávním úkonem a vznikem škody byl vztah příčiny a následku. Zaviněním je psychický vztah škůdce k protiprávnímu úkonu a ke škodě. Zavinění se předpokládá (presumuje), u nedbalosti zbavuje nedostatek zavinění škůdce odpovědnosti za škodu. Důkazní břemeno o tom však spočívá na škůdci, neboť jeho zavinění se předpokládá.

15. Pokud žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 354 898 Kč z titulu náhrady škody za dobu od [datum] do [datum], pak je k tomu třeba dále uvést, že ani tento nárok není po právu. Mezi účastníky existovaly nadstandardní až přátelské vztahy, přičemž žalobce byl a je v různých částech svého života ve výkonu trestu odnětí svobody či ve vazbě, přičemž v rámci jeho života existovaly různé motivace, jak se svým majetkem včetně předmětného bytu naložit vůči třetím osobám. Z výpovědi žalobce při jednání dne [datum] vyplynulo, že v listopadu 2003 měli s žalovanou roztržku a od té doby se jejich vztahy zhoršily. Nicméně je zjevné, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum], podle ust. § 230 obchodního zákoníku členská práva a povinnosti vyplývající podle stanov a platných právních předpisů v BD [anonymizováno] zejména právo na uzavření nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím, v podlaží [číslo] ulice [ulice a číslo] v [obec a číslo] s tím, že pravost podpisu žalovaného byla ověřena na Městském úřadu v [obec] dne [datum] a podpis žalované dne [datum] před notářskou tajemnicí [jméno] [příjmení], notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec] Smlouva došla na SBD [anonymizováno] dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] zaslaným na družstvo [anonymizováno] žalobce napadl platnost převodu členských práv smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu mezi žalobcem a žalovanou a uvedl, že od tohoto převodu odstupuje pro nedodržení smluvních povinností ze strany žalované. Dopisem ze dne [datum] [ulice] bytové družstvo [příjmení], družstvo požádalo žalovanou, aby se vyjádřila k prohlášení žalobce ze dne [datum]. V dopise družstvo informovalo žalovanou, že dne [datum] nabyla účinnosti smlouva o převodu práv a povinnosti spojených s členstvím v bytovém družstvu [anonymizováno], kterou měla žalovaná jako nabyvatelka uzavřít s žalobcem jako převodcem, přičemž na základě této dohody družstvo s žalovanou uzavřelo nájemní smlouvu k předmětnému bytu. Rovněž družstvo informovalo žalovanou, že žalobce s převodem členských práv nesouhlasí. Dopisem ze dne [datum] představenstvo družstva upozornilo žalovanou na možné vyloučení z družstva, pokud nezaplatí dluh na nájemném ve výši 14 967 Kč a poplatek z prodlení ve výši 5 843 Kč. Rozhodnutím ze dne [datum] představenstvo družstva rozhodlo o vyloučení žalované z družstva, neboť žalovaná ke dni rozhodnutí dlužila na nájemném a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu částku 19 811 Kč a poplatek z prodlení ve výši 7 841 Kč. Mezi žalobcem jako nabyvatelem a žalovanou jako převodcem byla rovněž sepsána podle ust. § 230 obchodního zákoníku i smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu týkající se předmětného bytu ze dne [datum] s tím, že žalovaná jako převodce měla na výzvu žalobce jako nabyvatele nebo jeho zmocněného zástupce předat kdykoli o to bude požádána předmětný družstevní byt se zařízením tak, jak byl byt a majetek v něm žalobkyni vydán panem [jméno] [jméno]. Představenstvo Stavebního bytového družstva [příjmení], družstvo, usnesením [číslo] ze dne [datum] po novém komplexním právním posouzení argumentů žadatele [celé jméno žalobce] včetně získání expertního právního stanoviska revokovalo své usnesení [číslo] ze dne [datum] tak, že návrhům žadatele - žalobce vyhovělo v tom směru, že žalobce byl zapsán do seznamu členů Stavebního bytového družstva [anonymizováno], družstvo a byla mu k podpisu zaslána nájemní smlouva k předmětnému bytu ze dne [datum]. Mezi žalobcem a Stavebním bytovým družstvem [příjmení], družstvo byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Počínaje dnem [datum] byl žalobce jako nájemce povinen pronajímateli platit nájemné a úhradu za plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu v celkové výši měsíčně Kč 1 915 Kč. Výše těchto plateb byla stanovena podle rozpočtu hospodaření objektu a sestávala z nájemného ve výši 828 Kč a ze zálohy na plnění ve výši 1 087 Kč, přičemž zálohu na poskytované plnění pronajímatel ročně vyúčtuje v souladu se skutečnými náklady těchto plnění a s vyúčtováním nájemce seznámí na členské schůzi samosprávy objektu anebo zveřejněním na vývěsce v objektu. Žalobce učinil trestní oznámení na žalovanou na Policii ČR, Obvodní oddělení Karviná 1 dne [datum] v 9.55 hodin. Policie ČR, [ulice] ředitelství [obec a číslo] dne [datum] zahájila podle § 158 odst. 3 trestního řádu úkony trestního řízení ve věci žalované.

16. Podle ust. § 230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.

17. Podle ust. § 230 obch. zák. právním důsledkem dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu mimo jiné i to, že dosavadní člen (převodce členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu) tato práva a povinnosti, tj. členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, pozbývá (zaniká mu proto rovněž členství v bytovém družstvu), pak zánikem členství zaniká - ve smyslu § 714 věty první obč. zák. dosavadnímu členu bytového družstva rovněž nájem bytu. Je však nepochybné, že takovéto důsledky v podobě zániku práva nájmu bytu u dosavadního člena bytového družstva může vyvolat pouze platně uzavřená dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Pokud tedy žalobce namítl dopisem ze dne [datum] zaslaným na družstvo [anonymizováno] napadl platnost převodu členských práv smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu mezi žalobcem a žalovanou a uvedl, že od tohoto převodu odstupuje pro nedodržení smluvních povinností ze strany žalované, mělo družstvo o jeho námitkách bezprostředně rozhodnout. Představenstvo Stavebního bytového družstva [příjmení], družstvo, až usnesením [číslo] ze dne [datum] po právním posouzení argumentů žadatele [celé jméno žalobce] revokovalo své usnesení [číslo] ze dne [datum] a žalovaného přijalo za člena a zaslalo mu novou nájemní smlouvu. Nicméně je zřejmé, že žalovaná byla po celou dobu od [datum] do [datum] považována družstvem ve vztahu k předmětnému bytu za oprávněnou osobu a byla oprávněna s bytem disponovat, a tudíž ani za případnou škodu žalobci neodpovídá, neboť žalobce neprokázal protiprávnost jejího jednání. Vedle toho, aby žalovaná byla za tuto škodu odpovědná je třeba prokázat, že mezi eventuálním porušením povinnosti ze strany žalované a vznikem škody (újmy) na straně žalobce existuje příčinná souvislost. O vztah příčinné souvislosti (tzv. kauzální nexus) v případě odpovědnosti žalované za škodu se jedná, vznikla-li škoda následkem pochybení žalované, tedy, je-li doloženo, že nebýt pochybení na straně žalované, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, která škodu způsobila a bez níž by škodlivý následek nenastal. Pokud žalobce tvrdí, že smlouva o převodu členských práv je podle něho absolutně neplatná, protože tento úkon nebyl z jeho strany míněn určitě a vážně, a to za situace, kdy podpisy obou aktérů této smlouvy byly úředně ověřeny, žalovaná se stala člena družstva a družstvo s ní jako s oprávněnou osobou jednalo, pak bezprostřední příčinou tvrzené škody žalobce není jednání žalované, ale samo jednání žalobce, který k právnímu úkonu přistoupil zcela lehkovážně, jak ostatně sám uvádí. Nelze na jedné straně totiž činit právní úkony a následně kvůli osobní nevraživosti tyto úkony napadat jako neplatné. A to za situace, kdy žalobce zpochybňuje smlouvu jako takovou, ale už se soudní cestou nedomáhá ochrany svých práv například určovací žalobou, že je nadále členem družstva [anonymizováno]. Žalobce tedy podle soudu nesplnil žádný předpoklad pro vznik odpovědnosti žalované za škodu ve formě ušlého zisku, neboť nebyl prokázán vznik škody, ani porušení právní povinnosti žalované vůči žalobci. Na straně žalobce nedošlo ke vzniku škody, nedošlo ani k porušení povinnosti žalované k žalobci, žalobce proto nesplňuje podmínky § 420 a násl. obč. zák. Ušlým ziskem je újma spočívající v tom, že u poškozeného nedošlo v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, tedy došlo ke ztrátě očekávaného přínosu. V případě ušlého zisku proto musí být najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí, nebýt protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat rozmnožení svého majetku, k němuž nedošlo právě v důsledku jednání škůdce, musí se však jednat o reálně dosažitelný prospěch, nikoliv pouze hypotetický. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou nedošlo k protiprávnímu jednání žalovaného vůči žalobci a žalobce se domáhal jako ušlého zisku něčeho, co mu nebylo žalovanu způsobeno. U žalobce tak nedošlo ani ke vzniku ušlého zisku. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005). Ušlý zisk ovšem nemůže představovat jen tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru, není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodné události (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4027; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2653/2014). Nárok žalobce je tak pouze hypotetický, přičemž nebyl ani naplněn znak protiprávnosti jednání žalované vůči žalobci, a nejsou tak splněny podmínky pro přiznání náhrady škody ve formě ušlého zisku. Vzhledem ke shora uvedenému nelze ani uvažovat o promlčení práva žalobce, neboť právo ve formě bezdůvodného obohacení či škody ve formě ušlého zisku musí nejprve vzniknout a provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by odpovědnostní vztah z bezdůvodného obohacení či náhrady škody vůbec vznikl. Proto bylo nadbytečné provádět další dokazování a dokazování bylo ukončeno. Jelikož právo žalobce z jednoho nebo druhého odpovědnostního vztahu vůbec nevzniklo bylo nadbytečné se zabývat i vznesenou námitkou promlčení a počátkem běhu promlčecích dob či jejich délkou. Z výše uvedených důvodů je třeba uzavřít, že pro odpovědnost žalované za škodu nejsou splněny obligatorní předpoklady. Žaloba tedy nebyla podána důvodně, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž plně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním za odvolání ve výši 13 770 Kč a náhrada nákladů v paušalizované výši dle vyhl. č. 254/ 2015 Sb., ve výši 300 Kč za každý úkon, a to 1x za písemné podání ze dne [datum], 3x účast při jednání soudu, a to dne [datum], [datum] a [datum], celkové náklady žalované, tak činí částku 14 970 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. Podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát, přičemž odměna a hotové výdaje [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], přičemž odměna a hotové výdaje soud vyplatí až po právní moci tohoto usnesení.