26 C 291/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 356 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 356 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 356 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na soudním poplatku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 7 356 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná byla Policií České republiky při silniční kontrole dne datum vyzvána, aby se podrobila vyšetření, zda není při řízení vozidla pod vlivem návykové látky a následně byla zjištěna pozitivní přítomnost cannabisu. Žalovaná byla následně dopravena k lékařskému vyšetření do nemocnice anonymizováno obec, kde jí byla odebrána krev a moč. Žalobkyni vznikly náklady na dopravu žalované na lékařské vyšetření služebním vozidlem PČR, r. z. anonymizováno číslo, dne datum ve výši 207 Kč. Vzhledem k tomu, že vyšetření na zjištění přítomnosti návykové látky byly pozitivní, vznikla žalované povinnost uhradit též náklady spojené s lékařským vyšetřením ve výši 7 149 Kč a žalobkyni vznikla za žalovanou pohledávka, kterou je ve smyslu ust. § 17 odst. 4 zák. č. 379/2005 Sb. povinen uhradit. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, žalovaná však do podání žaloby dlužnou částku neuhradila.

2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaná byla dne datum v 8:50 hod. hlídkou Policie České republiky dohled nad BESIP, zastaven v obci obec v ulici ulice u adresa v motorovém vozidle značka automobilu, registrační značka, kdy po předchozím poučení byla vyzván k provedení orientační zkoušky na přítomnost návykové látky přístrojem DrugWipe 5SP s pozitivním výsledkem na látku cannabis (prokázáno úředním záznamem ze dne datum). Na základě pozitivního výsledku byla žalovaná vyzvána k podrobení se lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu, s čímž žalovaná souhlasila. V souvislosti s tím byla žalovaná dopravena služebním vozidlem do nemocnice anonymizováno obec, kde jí byla odebrána krev a moč a byly zjištěny pozitivní hodnoty návykové látky (prokázáno vyčíslením nákladů spojených s převozem osoby, výsledkovým listem toxikologického vyšetření). Žalovaná nesporuje, že ačkoliv k tomu byla žalobkyní vyzvána (prokázáno výzvou k uhrazení pohledávky ze dne datum s dodejkou)., žalovanou částku žalobkyni dosud neuhradila.

4. Podle ust. § 26 odst. 1 písm. a) zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, policista je oprávněn zajistit osobu, která svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek.

5. Podle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

6. Na základě shora uvedeného ve spojení s citovanými právními předpisy dospěl soud k závěru, že žalobkyně v souladu s ust. § 26 odst. 1 písm. a) zák. č. 273/2008 Sb. dopravila žalovanou, u níž se prokázala přítomnost návykové látky, k lékařskému vyšetření, kde byl u žalované zjištěn pozitivní výsledek na návykovou látku cannabis, v důsledku čehož žalované vznikla dle ust. § 17 odst. 4 zák. č. 379/2005 Sb. povinnost uhradit žalobkyni náklady na dopravu k lékařskému vyšetření a na lékařské vyšetření. Protože tuto povinnost žalovaná ani k výzvě žalobkyně nesplnila, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

7. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první před středníkem, když neshledal důvody pro její prodloužení.

9. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, v důsledku čehož jí dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, jelikož však náhradu nákladů řízení nepožadovala, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

10. O povinnosti žalované uhradit České republice soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč bylo rozhodnuto dle ust. § 2 odst. 3 věta prvá ve spojení s ust. § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Při stanovení výše soudního poplatku soud vycházel z výsledku řízení, tj. tento stanovil z částky 7 356 Kč, jež byla předmětem řízení a co do které byla žalobkyně v řízení úspěšná, a to s přihlédnutím k Položce 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.