26 C 293/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 820 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 016,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 22. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 820 Kč s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 20. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 20. 7. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dle odst. 2.1.

6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný měl dle odst. 2.1.

7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 19. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 19. 11. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 22. 11. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 23. 11. 2023. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 12. 4. 2024. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 22. 11. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 23. 11. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 12. 4. 2024. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 820 Kč.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 3. 6. 2024, č. j. EPR , Anonymizováno, /2024-5, soud uložil žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobkyni částku ve výši 30 820 Kč nebo aby podal proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor. Žalovaný proti tomuto platebnímu rozkazu podal dne 14. 6. 2024 odpor, který doplnil ve svém vyjádření ze dne 11. 7. 2024 tak, že závazek neuznává z důvodu porušení zákonné povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele a požadoval uhradit pouze jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně.

3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 2. 10. 2024, účastníci byli k tomuto jednání řádně a včas obesláni a zároveň byli poučeni o následcích nedostavení se. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování soud učinil za použití ustanovení § 132 o. s. ř. tato skutková zjištění: smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřenou se žalovaným dne 20. 7. 2023 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč, úroková sazba činila 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek nejpozději k 19. dni v měsíci (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Na účet žalovaného byla bankovním převodem zaslána částka ve výši 20 000 Kč (potvrzení o platbě ze dne 20. 7. 2023). K zaplacení dluhu byl žalovaný opakovaně vyzýván, výzvou ze dne 19. 11. 2023 byl s ohledem na zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s jeho splácením vyzván k zaplacení celé dlužné částky (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Naposledy byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2024 (výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek).

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Na účet žalovaného byla bankovním převodem zaslána částka ve výši 20 000 Kč. K zaplacení dluhu byl žalovaný opakovaně vyzýván, výzvou ze dne 19. 11. 2023 byl s ohledem na zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s jeho splácením vyzván k zaplacení celé dlužné částky. Naposledy byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2024, ale ničeho nezaplatil a je v prodlení.

6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

10. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo jednáno o uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle § 1820 o.z., a to prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz., na základě tohoto jednání žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný měl tuto částku s příslušenstvím splatit dle podmínek uvedených ve smlouvě, což neučinil. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, k čemuž žalobkyně tvrdila to, že žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích a doložil výplatní pásku, avšak pouze za měsíce duben, květen a červen 2023. Žalobkyně neposoudila výdajovou stránku žalovaného, a soud shledal, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. Závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného je souladný s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie, Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další).

11. Nárok žalobkyně tak byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., kdy žalobkyně prokázala, že žalovanému byla poskytnuta z její strany finanční částka 20 000 Kč. Soud rozhodoval o nároku na plnění na základě skutkových zjištění, umožňujících podřadit uplatněný nárok pod jinou hmotněprávní normu, než jakou primárně uváděla žalobkyně ve své žalobě, kde se současně žalobkyně pro případ, že soud smlouvu posoudí jako neplatnou, domáhala posouzení nároku žalobkyně jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 o. z. ve spojení s ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva je neplatná, nárok žalobkyně ve zbytku soud zamítl, neboť na toto plnění žalobkyni nárok nevznikl, jak je uvedeno ve výroku I. A žalobě vyhověl v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru pak bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O plnění ve splátkách bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když soud umožnil žalovanému splnit jeho jednotlivé povinnost ve splátkách, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaný o splnění uložených povinností ve splátkách požádal a žalobkyně s tím nevyslovila nesouhlas. S ohledem na to soud umožnil žalovanému splácet příslušnou dlužnou částku, včetně náhrady nákladů řízení v měsíčních splátkách uvedených ve výrocích II. a III. rozsudku s tím, že nezaplacením byť jen jediné splátky se dluh stane splatným najednou.

14. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 64,90 %, a proto jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. proti žalovanému přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení, když ten byl úspěšný z 35,10 %, žalobkyně tak má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 29,80 %. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 233 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21 % DPH ve výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 016,50 Kč. Taktéž u nákladů řízení bylo rozhodnuto o plnění ve splátkách podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., s obdobným odůvodněním jako v případě dlužné částky.