26 C 315/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 188 490 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) [celé jméno žalobce] částku 94 245 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 245 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku 94 245 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 245 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 174 217,80 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 188 490 Kč s příslušenstvím tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 94 245 Kč s příslušenstvím a žalobkyni b) částku ve výši 94 245 Kč s příslušenstvím. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že jsou pozůstalými potomky po zemřelém [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém dne [datum]. Žalobci nabyli dědictví po jejich zesnulém otci na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a to rovným dílem. Žalobci tím nabyli i práva a povinnosti k bankovnímu účtu [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno], každý jednou polovinou. Zemřelý [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zřídil k výše uvedenému účtu za svého života dispoziční oprávnění ve prospěch žalované. Dne [datum] se žalovaná dostavila na pobočku [příjmení] [příjmení] [jméno] a z účtu [číslo] vyzvedla částku 7 350 EUR, kterou si ponechala. Žalobci opakovaně vyzývali žalovanou, aby jim vybranou částku ve výši 7 350 EUR vydala, což žalovaná neučinila. Žalobci se ve věci obrátili na orgány činné v trestním řízení, aby prošetřily, zda není v daném případě dán důvod pro zahájení trestního stíhání žalované. Usnesením ze dne 7. 10. 2020, č.j. KRPA-303179/TČ-2019-001276 Policie ČR věc odložila, což následně potvrdilo i Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] ze dne 18. 11. 2020, č.j. 1 ZN 4018/2019. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žalovaná drží částku ve výši 7 350 EUR neoprávněně a požadují po ní vydání ekvivalentu částky v českých korunách podle kurzu ke dni [datum], který činil 25, 645 Kč za 1 EUR, tedy částku ve výši 188 490 Kč. Žalovaná však dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření, došlém soudu dne [datum], uvedla, že žalobci požadovaný nárok v plném rozsahu neuznává. Žalovaná dlouhodobě koncertovala s [anonymizováno] [celé jméno žalobce] po celém světě, neboť byla jeho žačkou a posléze i kolegyní při [anonymizována tři slova]. Na účtu [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno] byly společné peníze její a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], a i z toho důvodu jí [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zřídil k předmětnému účtu dispoziční oprávnění, nezanikající ani jeho smrtí. Tyto peníze jsou proto žalované a nikoliv žalobců. Ti navíc byli podle žalované srozuměni s tím, že žalovaná má k předmětnému účtu dispoziční oprávnění, ovšem ani po smrti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] po dobu 2 měsíců nic neučinili, zároveň od [anonymizováno] [celé jméno žalobce] i od žalované věděli, že žalovaná má i své peníze na účtu. Žalovaná navíc byl v zákaznické péči privátních německých bankéřů, kteří jí opakovaně ujišťovali, že dispozice s účtem jsou, s ohledem např. na dědice a finanční správu, zcela v pořádku. [anonymizováno] [celé jméno žalobce] si navíc vedl papírovou evidenci na papírcích a v zápisnících, kdy část těchto poznámek má žalovaná a část je ztracena.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“). Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud učinil tato skutková zjištění: na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 34 D 279/2018-143 ze dne 20. 7. 2018, které nabylo právní moci dne [datum] nabyli žalovaní, mimo jiné, také práva a povinnosti k účtům vedeným na jméno zůstavitele u [příjmení] [příjmení] [jméno], kterými jsou účet [číslo] ([anonymizována tři slova]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [spisová značka]. [anonymizována dvě slova]) a účet [číslo] ([anonymizováno] [spisová značka]. [anonymizována dvě slova]), a to rovným dílem, tedy každý jednou polovinou (prokázáno připojeným spisem o pozůstalosti 34 D 279/2018 ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 34 D 279/2018-143 ze dne 20. 7. 2018, které nabylo právní moci dne [datum]). Z překladů listin [příjmení] [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že na účtu [číslo] byl ke dni [datum] zůstatek 8 710,84 EUR a ke dni [datum] zůstatek 2 058,69 EUR s tím, že podle výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] zadala pokyn k převodu částky 7 350 EUR ve prospěch účtu vedeného na své jméno u [anonymizováno] banky (prokázáno předmětnými překlady z německých listin ve spojení s jejich originály). Žalobci vyzvali žalovanou k vydání částky ve výši 7 350 EUR výzvou ze dne [datum] (prokázáno předmětnou výzvou). Usnesením ze dne 7. 10. 2020, č.j. KRPA-303179/TČ-2019-001276 Policie ČR odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu zpronevěra podle ust. § 206/1,3 trestního zákoníku s tím, že žalovaná měla k účtu dispoziční právo a byla oprávněna s ním nakládat, což následně potvrdilo i Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] ze dne 18. 11. 2020, č.j. 1 ZN 4018/2019 (prokázáno předmětnými usneseními). Z listiny nazvané jako„ Ad výběr peněz z účtu [anonymizováno] [celé jméno žalobce] u [příjmení] [příjmení]“ vyplynulo, že žalovaná reagovala dne [datum] na výzvu učiněnou žalobci s tím, že peníze s ohledem na investiční výnosy a vlastní vklady vybrala po právu (prokázáno přípisem ze dne [datum]). Z ručně psaného nedatovaného přípisu, podepsaného [anonymizováno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že tento uvedl, že k [datum] má [anonymizováno] na kontě a v akciích odhadem 5 000 EUR, číslo konta [číslo] [příjmení] [příjmení] (prokázáno předmětným přípisem).

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobci nabyli dědictví po zemřelém [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a to rovným dílem. Žalobci tím nabyli i práva a povinnosti k bankovnímu účtu [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno], každý jednou polovinou. Zemřelý [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zřídil k výše uvedenému účtu za svého života dispoziční oprávnění. Dne [datum] se žalovaná dostavila na pobočku [příjmení] [příjmení] [jméno] a z účtu [číslo] vyzvedla částku 7 350 EUR, kterou si ponechala, aniž by k této částce prokázala vlastnické právo.

5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Soud provedl i jiné důkazy, o které však svá skutková zjištění neopřel, neboť pro daný spor nepřinesly žádná zásadní zjištění. Návrh žalované na provedení důkazů výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], matky žalované, [anonymizována dvě slova], [země], [anonymizována dvě slova], [země] a bankéře [jméno] [příjmení], [země] a návrh na znalecký posudek z oboru písmoznalectví, byl soudem zamítnut z důvodu toho, že žalovaná sice tyto důkazy k prokázání svých tvrzení označila, ale tyto navržené důkazy nebyly způsobilé, s ohledem na právní závěry soudu uvedené níže, její vlastnické právo k žalobou označeným finančním prostředkům prokázat. K ostatním provedených důkazů, z nichž soud při svých skutkových závěrech rovněž nevyšel, především pak k ručně psaným nedatovaným poznámkám, soud ještě dodává, že u nich byl namítnut stranou žalující nedostatek jejich pravosti a i kdyby tomu tak nebylo, tak není možné z těchto listin dopočíst přesnou a určitou výši částky, kterou se žalovaná rozhodla vybrat s tím, že jí naleží. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

6. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Dle základního pravidla rozhoduje mezinárodně příslušný soud o dědictví jako celku a není rozhodné, kde se pozůstalost či její jednotlivé části nacházejí. Klíčovým je obvyklý pobyt zůstavitele v době smrti. Jedná se o kritérium, ze kterého vychází nejen obecné pravidlo pro určení mezinárodně příslušného soudu, ale i obecná kolizní norma pro určení rozhodného práva. Vzhledem k situaci, kdy zemřelý [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byl po celý život občanem České republiky, kdy zde měl i obvyklý pobyt v době své smrti, zcela v souladu s právními předpisy bylo v rámci dědického řízení po zemřelém [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vedeno českým soudem, a v rámci tohoto řízení byl vypořádán i bankovní účet vedený na jméno zůstavitele v zahraničí, konkrétně ve [příjmení] republice [země].

8. Smrtí majitele účtu smlouva o vedení účtu nezaniká, což platí obdobně i v případě účtu vedeného podle německého práva. Banka proto pokračuje i po smrti majitele účtu v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu, případně osoby jím zmocněné. Do práv a povinností zemřelého majitele účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku koresponduje s výší zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1219/2006, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 66, ročník 2008). Dědické spočívá na principu přechodu práv a povinností ze zůstavitele na dědice ze zákona okamžikem smrti zůstavitele, není-li nabytí dědického práva odsunuto na splnění podmínky nebo doložení času, nebo nemá-li z jiného důvodu dědictví nabýt následný dědic. Zásada, že se dědictví nabývá již smrtí zůstavitele je oslabena pouze právem dědice v určité lhůtě dědictví odmítnout a také zásadou zásahu veřejné moci. Ta spočívá v tom, že s nabytím dědictví je spojeno obligatorní pozůstalostní řízení a vydání deklaratorního usnesení o dědictví, jímž se deklarují právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele.

9. Jak se v obdobném případu vyjádřila judikatura, děděním vstupuje dědic zemřelého majitele účtu do jeho práv a povinností, tedy i do práva na plnění v podobě zaplacení finančních prostředků odčerpaných z účtu majitele, a to dokonce ještě za jeho života, osobou, kterou majitel sice k nakládání zmocnil (dispozičním oprávněním), ovšem která neprokázala právní důvod k jejich čerpání (k tomu srov. právní názor vyjádřený např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3832/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2316/2015). Stejně jako u jakéhokoliv jiného majetku, i v případě bankovního účtu je povinností notáře, jako soudního komisaře, určit jeho obvyklou cenu, přičemž pro ocenění je rozhodný stav v době smrti zůstavitele.

10. Výběr peněžních prostředků z bankovního účtu bez souhlasu majitele vede rovněž k bezdůvodnému obohacení. Neoprávněný majetkový prospěch má povahu protiprávního užití cizí hodnoty, neboť k nabytí obohacení nedošlo na základě plnění ochuzeného, nýbrž protiprávním činem obohaceného. Není relevantní, jakým konkrétním způsobem se peněžní prostředky dostaly do dispozice obohaceného a pro který účel byly použity. Povinnost k vydání bezdůvodného obohacení potom nezaniká pozbytím majetkových hodnot ze strany obohaceného (NS 30 Cdo 3624/2009).

11. Soud tedy v daném případě uzavřel, že žalovaná neunesla břemeno důkazní, kdy nedoložila, na základě jakého právního titulu dne [datum] vybrala částku 7 350 EUR z účtu vedeného u [příjmení] [příjmení] [jméno], [číslo] zároveň aby tvrdila a prokázala, pokud tvrdí, že částka ve výši 5 000 EUR byla její, o jaké částky se tedy postupně tato částka 5 000 EUR rozrůstala, kdy a jak a jakým způsobem žalovaná provedla vklady na předmětný účet a rovněž, aby se vyjádřil i k tvrzení žalující strany, že se nejedná o účet, ze kterého žalovaná provedla výběr, to že se neshodují čísla účtu a zároveň aby tvrdila a prokázala, jak probíhal oběh peněz mezi žalovanou a profesorem [celé jméno žalobce], pokud jde o zmiňovanou částku 5 000 EUR, resp. částku zbývající 2 350 EUR, kdy, jak a v jaké výši provedla žalovaná či žalovaná prostřednictvím profesora [celé jméno žalobce] vklady na předmětný účet u [příjmení] [příjmení] [číslo]. Žalované bylo v této souvislosti dáno opakované poučení ve smyslu ust. § 118 odst 1, 3 o.s.ř., kdy žalovaná svá tvrzení v posuzovaném případě opírala toliko o nedatovaný záznam, podepsaný prof. [celé jméno žalobce], kde bylo uvedeno, že k [datum] má žalovaná na kontě 5 000 EUR, kdy ovšem tento záznam byl opatřen jiným číslem účtu než toho, z něhož došlo k předmětnému výběru a dále se jednalo o stav ke dni zhruba 3,5 roku před úmrtím prof. [celé jméno žalobce] a nejsou tedy známé jakékoliv další dispozice s žádným z účtů, tedy případné vklady či výběry. Žalovanou bylo dále doloženo několik nedatovaných, ručně psaných poznámek, z nichž soud taktéž nezjistil důležité skutečnosti pro to, aby žalovaná unesla důkazní břemeno ve smyslu prokázání oprávněnosti si ponechat částku ve výši 7 350 EUR. Soud oproti tomu zcela v souladu s provedenými důkazy ve spojení s výše uvedenými právními předpisy a judikaturou dospěl k jednoznačnému závěru, že je pravdou, že žalované svědčilo dispoziční oprávnění k [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno], které nezaniklo ani smrtí majitele účtu, prof. [celé jméno žalobce]. Toto dispoziční oprávnění však sebou nenese vlastnické právo k finančním prostředkům na účtu a vybráním peněz z takového účtu a jejich ponecháním bez prokázání právního titulu k nim se žalovaná obohatila na úkor žalobců. Tento závěr je plně v souladu s ustálenou judikaturou a kladl na žalovanou důkazní břemeno, aby prokázala, že finanční prostředky čerpala oprávněně, tedy na základě platného právního titulu, což žalovaná neučinila. Proto soudu nezbylo nic jiného, než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Úspěšná též nemohla být ani obhajoba žalované ve smyslu, že v jejím jednání nebylo spatřeno nic protizákonného jak německou bankou, tak orgány činnými v trestním řízení. V dané věci je nutno rozlišovat existenci smluvního vztahu mezi [anonymizováno] [celé jméno žalobce], bankou a žalovanou a závazek z deliktu vzniklý mezi žalobci a žalovanou. K tomu soud uvádí, že vzhledem k tomu, že žalovaná měla k účtu dispozičním oprávněním, platným i po smrti [anonymizováno] [celé jméno žalobce], samotný výběr finanční prostředků nebyl z hlediska předpisů banky či z hlediska trestního práva postihnutelný. [příjmení] banka jednala podle pravidel, pokud takový výběr umožnila, kdy dispozičního oprávnění lze často využívat například pro zaplacení splatných dluhů zůstavitele po jeho smrti. Ovšem odlišnou věcí je následná vymahatelnost vybrání a ponechání si takových finančních prostředků z hlediska soukromého práva právě aktivně věcně legitimovaných nových majitelů účtu, kteří zdědili práva i povinnosti s ním spojené. Obdobně též dovodila judikatura, že dispoziční oprávnění má význam především ve smluvním vztahu k bance. Pokud banka s finanční částkou naloží v souladu s příkazem disponenta, splní tím svou smluvní povinnost. Pro další je ale nutno zkoumat dále vtahy mezi zúčastněnými subjekty. Provede-li disponent příkaz ve prospěch svého účtu bez právního titulu, tíží jej pasivní věcná legitimace, neboť existence samotného dispozičního oprávnění nezakládá právní důvod plnění mezi majitelem účtu a disponentem (srov. NS 28 Cdo 2316/2015).

13. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. spočívá v tom, že bez právního důvodu po smrti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] provedla výběr peněz z účtu zůstavitele, přičemž práva a povinnosti z předmětného účtu nabyli žalobci děděním, o čemž bylo rozhodnuto pravomocným usnesením soudu, kterým je soud vázán. Žalovaná se na úkor žalobců obohatila o částku ve výši 7 350 EUR, aniž by k této prokázala vlastnické právo. Účelem soudu není v rozsudku vyčítat žalované její postoj ke správě finančních prostředků, ovšem je nucen uzavřít tak, že je pro rozhodování vázán právními předpisy a účastníky doloženými důkazy a nemůže své závěry opírat o hypotetickou otázku toho, zda vlastnické právo k finančním prostředkům existovalo či nikoliv, pokud nebylo prokázáno. Každá taková úleva ku prospěchu strany jedné by se okamžitě projevila na porušení práv strany druhé, což je z hlediska civilního procesu zcela nepřípustné.

14. O příslušenství v zákonné výši bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když za prvý den prodlení žalované se považuje datum [datum], kdy žalovaná sepsala reakci na výzvu k úhradě a bylo tedy nejpozději ten den dáno najisto, že o skutečnostech týkajících se výběru částky ve výši 7 350 EUR ví.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 1 věta první o. s. ř., kdy žalobcům byla přiznána náhrada nákladů řízení tvořená soudním poplatkem ve výši 9 425 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 19 úkony právní služby po 8 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a ½ úkon – účast na jednání, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku dne [datum] a vyjádření dne [datum], [datum] a [datum], vše zvýšeno 2x, neboť právní úkony byly činěny za každého zastoupeného jednotlivě) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 188 490 Kč dle ust. § 7 bod 5, snížena o 20 % po aplikaci ust § 12 odst. 4 a 20 x režijními paušály po 300 Kč. Celkové náklady žalobců ve výši 174 217,80 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když důvod pro její prodloužení soud neshledal.