26 C 32/2025
č. j. 26 C 32/2025-57
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 120 § 129 § 132 § 142 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 77 030 Kč s příslušenstvím,
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 41 030 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 763,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 187,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 624,19 Kč ve výši 15 % ročně za období od 29. 8. 2024 do 15. 1. 2025, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 624,19 Kč ve výši 15 % ročně za období od 16. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 36 000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 42 624,19 Kč od 19. 9. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 924,70 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 642 Kč, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 5. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 77 030 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovanou došlo dne 20. 9. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 43 070 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 33 537 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 033 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 4 194 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 6. 2024. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni 12. 2. 2023 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 45 000 Kč a dlužný poplatek částku 43 070 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 42 624,19 Kč dále úrokem ve výši 14,75 % ročně, a to od 21. 6. 2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v souladu s čl. 6.
6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 8 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 29. 7. 2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 108 522,61 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 108 522,61 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno celkem 1 000 Kč. Žalovaná zaplatila dne 28. 8. 2024 částku 1 000 Kč, žalobkyně ke dni platby vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 532,80 Kč a platbu započetla na poplatek ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 77 030 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 42 624,19 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 34 405,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 187,22 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 763,15 Kč, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 624,19 Kč od 19. 9. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 624,19 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 187,22 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 42 624,19 Kč od 21. 6. 2024, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 29. 7. 2024 a z kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny od 30. 7. 2024 do 28. 8. 2024. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 9 763,15 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 42 624,19 Kč od 12. 3. 2023, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do 29. 7. 2024 a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny od 30. 7. 2024 do 28. 8. 2024. Přesné výpočty jsou uvedeny v tabulce níže úrok ve výši 532,80 Kč, v zákonné výši 15 % ročně z částky 42 624,19 Kč od 30. 7. 2024 do 28. 8. 2024.
2. Žalovaná uvedla, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobkyně porušil povinnost dostatečně posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 27. 3. 2025, žalovaná i žalobkyně byly k tomuto jednání řádně obesláni a zároveň byly poučeny o následcích nedostavení se k jednání. Na tomto jednání vzal právní zástupce žalobkyně žalobu zpět co do částky 41 030 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I., soud proto řízení podle ustanovení § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: dne 20. 9. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, s tím, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě bylo smluvními stranami sjednáno, že společnost , právnická osoba, poskytne žalované spotřebitelský úvěr v částce 45 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 43 070 Kč, jež se skládá z úroku ve výši 33 537 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 033 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 9. 2022 spolu se smluvními podmínkami smlouvy o spotřebním úvěru, ve spojení se zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr). Žalovaná uhradila celkem částku 9 000 Kč (prokázáno Tabulkou umoření s datem vyhotovení výpisu 5. 8. 2024). Pohledávka společnosti , právnická osoba, z výše uvedené smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 ve spojení s přílohou č. 1 k této smlouvě – seznamem pohledávek, potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 30. 7. 2024 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024). Žalovaná žalobkyni do dne podání žaloby ničeho neuhradila, přestože byla o úhradu upomenuta předžalobní upomínkou, a to nejpozději do 15. 1. 2025 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2024 spolu s podacím lístkem z téhož dne).
5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru o skutkovému stavu.
6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: dne 20. 9. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako poskytovatel úvěru se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, . V této smlouvě bylo smluvními stranami sjednáno, že společnost , právnická osoba, poskytne žalované úvěr ve výši 45 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 43 070 Kč, jež se skládá z úroku ve výši 33 537 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 033 Kč. V této smlouvě bylo smluvními stranami sjednáno, že společnost , právnická osoba, poskytne žalované úvěr ve výši 45 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 43 070 Kč, jež se skládá z úroku ve výši 33 537 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 033 Kč. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila pouze částku 9 000 Kč. Pohledávka společnosti , právnická osoba, z výše uvedené smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná žalobkyni do dne podání žaloby ničeho více neuhradila, přestože byla o úhradu upomenuta předžalobní upomínkou.
7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, , jako právní předchůdce žalobkyně a poskytovatel úvěru se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, . V této smlouvě bylo smluvními stranami sjednáno, že společnost , právnická osoba, poskytne žalované úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaná do podání žaloby na splátkách úvěru uhradila částku 9 000 Kč. Soud dospěl ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru k právnímu závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž tento závěr je souladný s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie, Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další). Nárok žalobkyně soud poté posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Jedná se o právní posouzení nezměněného skutkového stavu a nikoli o změnu žaloby (o tu by šlo, kdyby žalobkyně musela k takovému posouzení tvrdit a prokazovat jiné skutečnosti, než na kterých byla žaloba založena). Soud vycházel při posouzení žalobního nároku ze žalovanou nezpochybněných tvrzení, že částku 45 000 Kč žalovaná převzala od právního předchůdce žalobkyně a že na tuto částku zaplatila 9 000 Kč. Právní důvod vzniku závazku žalované není z pohledu žalobních tvrzení podstatný, protože právní kvalifikace uplatněného nároku je věcí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 678/2009). Soud rozhodoval o nároku na plnění na základě shora uvedených skutkových zjištění, umožňujících podřadit uplatněný nárok pod jinou hmotněprávní normu, než jakou uváděla žalobkyně v žalobě. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím vůči žalované, neboť žalovaná získala od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky, které doposud zcela nevrátila, přičemž pohledávka společnosti , právnická osoba, z výše uvedené smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 na žalobkyni. Je tedy povinností žalované vydat bezdůvodné obohacení v částce 36 000 Kč žalobkyni, když na straně žalované neexistuje žádný spravedlivý důvod, aby si uvedenou částku ponechala, přičemž nárok žalobkyně na vrácení částky 36 000 Kč není v rozporu s dobrými mravy a požívá právní ochrany. Žalovaná žalobkyni částku 36 000 Kč dosud nevrátila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 31. 12. 2024 s lhůtou k vrácení do 15. 1. 2025. Žalobkyni tak vznikl ve smyslu § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení s plněním dlužné částky žalovanou poté, co jí byla odeslána předžalobní výzva k zaplacení žalobního nároku, splatnost závazku z bezdůvodného obohacení proto nastala 15. 1. 2025 a do prodlení s jeho plněním se žalovaná dostala dne 16. 1. 2025. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni příslušenství ve formě úroku z prodlení pak bylo rozhodnuto dle ustanovení 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal žalobu, po částečném zpětvzetí žaloby, důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byla náhrada nákladů řízení přiznána žalované, neboť žalovaná byla ve věci úspěšná co do výše 53,3 % a neúspěšná co do výše 46,7 %. Jedná se o náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby v částce 4 220 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) 1x – vyjádření, ač zástupce žalované učinil podání dvě, a to ze dne 24. 3. 2025 a ze dne 26. 3. 2025, přičemž námitku neplatnosti úvěrové smlouvy učinil v pořadí prvním podáním a druhé podání je jeho krátkým doplněním, tudíž z hlediska účelnosti uplatňování práv žalované přiznal soud náhradu pouze za podání ze dne 24. 3. 2025, písm. g) – účast na jednání dne 27. 3. 2025, když jejich výše je dána ustanovením § 7 bod 5 ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady na právní zastoupení žalované dosahují částky 14 010 Kč, při odečtení poměru úspěchu a neúspěchu (53,3 % - 46,7 % = 6,6 %) jde o částku 924,70 Kč, která byla žalované přiznána, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
13. O vrácení části soudního poplatku zaplaceného žalobkyní za žalobu rozhodl soud v souladu s ustanovením § 6a odst. odst. 3 ve spojení s ustanovením § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V daném případě byl soudní poplatek zaplacen ve výši 3 082 Kč. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby činí soudní poplatek za řízení částku 1 440 Kč. Proto soud rozhodl o vrácení odpovídající části uhrazeného soudního poplatku, která představuje rozdíl mezi zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 082 Kč a soudním poplatkem odpovídající zbytku uplatněného nároku ve výši 1 440 Kč, tedy 1 642 Kč (výrok IV. rozsudku).
14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když důvod pro její prodloužení soud neshledal.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.