26 C 343/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částku 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 150 000 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 137,2 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 23. 8. 2021 domáhal po žalovaných zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Kupní smlouvy uzavřené dne 21. 2. 2020 mezi žalobcem, jako prodávajícím a žalovanými, jako kupujícími, se žalovaní zavázali ke složení kupní ceny za nemovité věci, specifikované v Kupní smlouvě způsobem, že do advokátní úschovy složí část kupní ceny ve výši 500 000 Kč do 5 pracovních dní od uzavření Kupní smlouvy, část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč složí nejpozději do 30. 6. 2020 a část kupní ceny ve výši 1 656 800 Kč složí nejpozději do 30. 9. 2020. Pro případ porušení povinnosti složit kupní cenu řádně a včas a výše uvedeným způsobem se žalovaní, v souladu s článkem II odst. 2.

4. Kupní smlouvy, zavázali zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč za každé jednotlivé porušení této povinnosti. Část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč nebyla složena na účet advokátní úschovy řádně a včas do 30. 6. 2020. Vzhledem k tomu vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč. Žalovaní z této smluvní pokuty uhradili částku pouze ve výši 250 000 Kč. Zbylou částku ve výši 250 000 Kč žalovaní neuhradili, přestože byli o úhradu upomenuti.

2. Žalovaní uvedli, že smluvní pokutu považují za nepřiměřeně vysokou a navrhli, aby soud nepřiměřenou výši smluvní pokuty snížil. Žalovaní poukazovali na zákonné ustanovení, že vznik práva na zaplacení smluvní pokuty nezávisí na tom, zda v důsledku porušení tvrzené povinnosti vznikne škoda či nikoliv, zároveň ale uvedli, že právě od toho je v zákoně institut přiměřené moderace, pokud je smluvní pokuta v nepřiměřené výši. Při tomto zkoumání má soud vycházet z funkcí smluvní pokuty, tj. preventivní, uhrazovací a sankční. Žalovaní poukázali na skutečnost, že dne 27. 2. 2020 složili na účet advokátní úschovy částku ve výši 500 000 Kč, kterou následně schovatel uvolnil ve prospěch žalobce a dále dne 24. 8. 2020 složili částku ve výši 5 565 800 Kč. Následně jim bylo potvrzeno, že dne 2. 9. 2020 uvolnil schovatel částku 4 000 000 Kč ve prospěch žalobce a dne 24. 9. 2020 vyplatil schovatel zbylou částku ve prospěch žalobce, tedy celkem měl žalobce vyplacenou plnou kupní cenu dokonce týden před původním termínem složení plné kupní ceny. K funkci kompenzační žalovaní uvedli, že úrok z prodlení za období od 7. 7. 2020 do 2. 9. 2020 (tedy období mezi tím, kdy očekával přijetí částky 4 000 000 Kč oproti tomu, kdy tuto částku skutečně obdržel) je z této částky ve výši 43 276 Kč, smluvní pokuta je tedy více než desetinásobně vyšší. Žalovaní podotkli, že i přes nepřiměřenost smluvní pokuty žalovaní dne 10. 7. 2020 uhradili částku 250 000 Kč jako polovinu požadované smluvní pokuty.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“). Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud zjistil, že žalobce, jako prodávající a žalovaní, jako kupující, uzavřeli dne 21. 2. 2020 Kupní smlouvu na nemovité věci a to na pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez č.p./č.ev – jiná stavba a pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zaspané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy sjednaná celková kupní cena za výše uvedené nemovité věci byla 6 156 800 Kč, přičemž měla být žalovanými hrazena tak, že do advokátní úschovy advokátní kanceláře [právnická osoba] advokátní kancelář složí část kupní ceny ve výši 500 000 Kč do 5 pracovních dní od uzavření Kupní smlouvy, část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč složí nejpozději do 30. 6. 2020 a část kupní ceny ve výši 1 656 800 Kč složí nejpozději do 30. 9. 2020. V článku 2 odst. 2.

4. Kupní smlouvy, zavázali zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč za každé jednotlivé porušení této povinnosti (prokázáno předmětnou Kupní smlouvou ze dne 21. 2. 2020). Účastníci dále uzavřeli dne 21. 2. 2020, spolu s advokátní kanceláří [právnická osoba] advokátní kancelář Smlouvu o advokátní úschově finančních prostředků a listin. V této si ujednali, že žalovaní budou kupní cenu vyplývající z Kupní smlouvy specifikované výše skládat na účet advokátní úschovy, přičemž finanční prostředky se považují za složení okamžikem jejich připsání na úschovný účet uvedený v této smlouvě. Schovatel se zavázal každou jednotlivou částku složenou na úschovný účet uvolnit do pěti pracovních dnů od jejího složení (prokázáno Smlouvu o advokátní úschově finančních prostředků a listin ze dne 21. 2. 2020). Z výpisu z běžného účtu [anonymizováno] bank za období od 1. 2. 2020 – 29. 2. 2020 soud zjistil, že dne 26. 2. 2020 žalovaní odeslali na účet advokátní úschovy částku ve výši 500 000 Kč (prokázáno předmětným výpisem). Z výpisu [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 27. 2. 2020 byla částka 500 000 Kč připsána na účet advokátní úschovy (prokázáno předmětným výpisem). Dále z výpisu [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 4. 8. 2020 byla částka 1 796 800 Kč připsána na účet advokátní úschovy a dne 24. 8. 2020 poté byla připsána částka 3 860 000 Kč (prokázáno předmětným výpisem). Z kupní smlouvy uzavřené dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná [číslo] zde jako prodávající, s [jméno] [příjmení], jako kupujícím uzavřela kupní smlouvu na jednotku [číslo] – byt, nacházející se v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] – [anonymizováno], vše zapsané na [list vlastnictví] [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] za celkovou kupní cenu 3 950 000 Kč, kdy částku ve výši 200 000 Kč složil [jméno] [příjmení] před uzavřením této smlouvy a částku ve výši 3 750 000 Kč se zavázal uhradit na účet advokátní úschovy nejpozději do 5 dnů ode dne uzavření smlouvy. [příjmení] celkem ve výši 3 860 000 Kč měla být zaslána na účet prodávajících nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co bude předložen list vlastnictví (prokázáno kupní smlouvou ze dne 27. 7. 2020 a smlouvou o advokátní úschově finančních prostředků ze dne 27. 7. 2020). Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nabyl výše uvedenou bytovou jednotku s právními účinky zápisu k okamžiku 29. 7. 2020, zápis proveden dne 21. 8. 2020 (prokázáno výpisem z katastru na jednotku [číslo] – byt v [katastrální uzemí], [list vlastnictví]). Z potvrzení pana [příjmení] vyplývá, že platbu odeslal dne 29. 7. 2020 (prokázáno emailovým výpisem o platbě prodej bytu [ulice]). Z výpisu [příjmení] [příjmení] ze dne 10. 7. 2020 vyplývá, že žalovaní uhradili část smluvní pokuty ve výši 250 000 Kč na účet žalobce (prokázáno výpisem [příjmení] [příjmení] ze dne 7. 9. 2021). Žalobce vyzval žalované k zaplacení zbylé části smluvní pokuty ve výši 250 000 Kč předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2021 ve spojení s podacím archem ze dne 11. 3. 2021). Z provedených důkazů bylo dále zjištěno, že žalovaným byla nabízena možnost snížení částky smluvní pokuty, přičemž žalovaní nesplnili podmínky takového snížení (prokázáno emailovou komunikací ze dne 3. 7. 2020 a následně poté 24. 9. 2020 a 16. 12. 2020)

4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že na základě Kupní smlouvy uzavřené dne 21. 2. 2020 mezi žalobcem, jako prodávajícím a žalovanými, jako kupujícími, se žalovaní zavázali ke složení kupní ceny za nemovité věci, specifikované v Kupní smlouvě způsobem, že do advokátní úschovy složí část kupní ceny ve výši 500 000 Kč do 5 pracovních dní od uzavření Kupní smlouvy, část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč složí nejpozději do 30. 6. 2020 a část kupní ceny ve výši 1 656 800 Kč složí nejpozději do 30. 9. 2020. Pro případ porušení povinnosti složit kupní cenu řádně a včas a výše uvedeným způsobem se žalovaní zavázali zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč za každé jednotlivé porušení této povinnosti. Část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč nebyla složena na účet advokátní úschovy řádně a včas do 30. 6. 2020. Vzhledem k tomu vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč. Žalovaní z této smluvní pokuty uhradili částku pouze ve výši 250 000 Kč.

5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Soud zamítl návrh žalobce na provedení jeho účastnického výslechu, neboť podle soudu žalobce netvrdil žádné rozhodné skutečnosti o vzniku a výši škody na jeho straně, která by mu vznikla v souvislosti s pozdní platbou žalovaných, týkající se zaplacení části kupní ceny. Vedle toho předpokladem dokazování účastnickým výslechem je také to, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. V tom se projevuje její subsidiarita. Vzhledem k tomu, že žalobce vznik škody a výši škody před koncentrací řízení netvrdil a současně k tomu nenavrhl jiný důkaz, nežli svou účastnickou výpověď, soud návrh žalobce na provedení důkazu výslechem žalobce zamítl. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

6. Podle ust. § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 7. Podle ust. § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

8. Rozhodování soudu o snížení smluvní pokuty (moderaci) spočívá ve třech samostatných krocích. Nejprve soud posoudí na základě provedených důkazů a okolností případu, zda je smluvní pokuta nepřiměřená, následně rozhodne o snížení smluvní pokuty a poté určí rozsah snížení smluvní pokuty. Při určovaní nepřiměřenosti smluvní pokuty soud nevychází pouze z výše smluvní pokuty, kdy tento údaj sám o sobě je neúplný a je nutno přihlížet i k dalším okolnostem a poměrům účastníků.

9. Soud se při zkoumání výše smluvní pokuty v daném případě zabýval především její funkcí zajišťovací, sankční a kompenzační funkci. Soud vycházel z konstantní judikatury a neposuzoval pouze to, zda je smluvní pokuta nepřiměřená pouze z její výše, ale naopak především přihlížel zejména k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k výši zajištěné částky a ke vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty tak, aby výsledek odpovídal obecně sdílenému pojetí ekvity a mravnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 29n Odo 1105/2003 a 23 Cdo 485/2009). Posouzení otázky, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Vyplynulo-li ze skutkových zjištění, že jsou dány okolnosti, které zakládají moderační oprávnění soudu, je soud povinen v takovém případě povinen moderačního práva využít. Soud po zvážení všech okolností usoudil, že je dán prostor pro moderaci smluvní pokuty, a to především s ohledem na skutečnost, že žalobci žádná škoda nevznikla. Soud odkazuje na ustanovení občanského zákoníku, že věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda, ovšem je třeba zmínit, že moderační právo se uplatní, pokud soud zjistí, že je nepřiměřeně vysoká, což je daný případ. V tomto konkrétním případě totiž podle soudu úplně absentovala zajišťovací a kompenzační funkce smluvní pokuty a zcela převládla její funkce sankční, a to až do té míry, že žalovaní jako kupující měli podle smlouvy zaplatit žalobci jako prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč, a to za„ každé“ jednotlivé porušení povinností složit část kupní ceny včas. To by dokonce znamenalo, že by žalobce mohl podle ujednání o smluvní pokutě požadovat až částku 1 500 000 Kč Vedle toho je třeba uvést, že žalovaní dobrovolně zaplatili žalobci částku 250 000 Kč jako smluvní pokutu za pozdní úhradu částky 4 000 000 Kč. Současně celková výše kupní ceny byla žalobci zaplacena ještě v předstihu oproti ujednání ve smlouvě.

10. Při úvaze soudu o moderaci smluvní pokuty soud přihlédl také k obecnému principu autonomie vůle stran při uzavírání smluvních závazků v soukromém právu a vzal za nesporné, že žalovaní se zavázali svobodně bez prokázané tísně a nátlaku tuto smlouvu s předmětným ujednáním uzavřít. K tomu navíc v průběhu dokazování vyplynulo, že žalobce se jim během jejich prodlení pokoušel vyjít vstříc a dokonce jim navrhoval náhradní termín splacení a s tím související snížení smluvní pokuty, ovšem žalovaní zůstali ve věci nečinní a s žalobcem bezdůvodně přestali komunikovat. Soud tedy nepřistoupil k moderaci zbývající části smluvní pokuty v plném rozsahu tak, jak to žádali žalovaní, ale usoudil, že vzhledem ke všem okolnostem případu považuje za přiměřenou smluvní pokutu ve výši 10 % z částky 4 000 000 Kč, s jejíž platbou byli žalovaní v prodlení. Soud došel k závěru, že výše smluvní pokuty za porušení povinností na straně žalovaných má činit maximálně částku 400 000 Kč, kdy při skutečnosti, že žalovaní již částku 250 000 Kč uhradili, byla jim výrokem II. tohoto rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím a zároveň soud žalobu zamítl co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.).

11. Žalovaní jsou dále povinni zaplatit žalobci příslušenství v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), ve výši 8,25 % ročně z částky 150 000 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení, neboť byli vyzváni k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2021, ale na výzvu žalobci ničeho nezaplatili a jsou v prodlení od 13. 3. 2021.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobci byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení tvořená procentuálními body, o kolik byl žalobce úspěšnější. Z původní celkové žalované částky ve výši 250 000 Kč soud žalobci přiznal částku ve výši 150 000 Kč a nepřiznal částku ve výši 100 000 Kč. Žalobce byl tedy ve sporu o 20 procentních bodů úspěšnější než žalovaní a toto mu bylo přiznáno na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny soudním poplatkem ve výši 10 000 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 6,5 úkony právní služby po 9 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva (1/2 úkon), žaloba, vyjádření ze dne 4. 12. 2021 a 23. 3. 2022 a účast na jednání dne 13. 1. 2022, 1. 2. 2022 a 20. 4. 2022) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 250 000 Kč dle ust. § 7 bod 5, a 7 x režijními paušály po 300 Kč včetně DPH. Z celkových nákladů žalobce ve výši 85 686 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a výše zmíněný soudní poplatek) bylo žalovaným přisouzeno zaplatit v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.) částku ve výši 17 137,2 Kč. K námitce žalovaných, že dle smlouvy o advokátní úschově finančních prostředků a listin jsou žalovaní označeni, jako klienti právního zástupce žalobce, dle této smlouvy o úschově mu dokonce hradili odměnu, přičemž právní zástupce žalobce porušuje zákonné ustanovení zákona o advokacii ve chvíli, kdy zastupuje žalobce v řízení proti žalovaným a ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. není žalobci dán nárok na náhradu nákladů řízení, má soud za to, že přiznání náhrady nákladů je právem žalobce, přičemž náklady jsou pouze hrazeny na zákonné platební místo. V případě, že žalovaní mají pocit, že právní zástupce žalobce pochybil a porušil některé stavovské předpisy advokáta, jimiž je vázán, je nutno řešit takové jednání s dozorujícím orgánem, tedy s Českou advokátní komorou, přičemž se nejedná o okolnosti ospravedlňující výjimečné nepřiznání nákladů řízení podle § 150 o.s.ř.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když důvod pro její prodloužení soud neshledal.