26 C 363/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 98 333,58 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba se zamítá v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 14 949,98 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 96 533,58 Kč od 10. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 497,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 98 333,58 Kč od 10. 10. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98 333,58 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 935,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 9. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 98 333,58 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 10. 2023 Smlouvu o úvěru číslo 015914661R (dále jen Smlouva). Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 100 000 Kč na základě čl. II. odst. 1 Smlouvy, a to pokud bude požádáno o čerpání úvěru do dne 5. 10. 2023. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem 5. 10. 2023 vyčerpal částku ve výši 100 000 Kč. Dle čl. VI. ve spojení s čl. II. odst. 3, 4, 5 Smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2 064 Kč splatných vždy k 14. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena 14. 11. 2023 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 14. 10. 2030. Úvěruschopnost pak byla řádně posouzena. Dle čl. II. odst. 2 Smlouvy se žalovaný zavázal splatit žalobkyni úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí dle Smlouvy 17,19 % ročně. Žalobkyně požaduje úrok 12,75 % ročně. Dle čl. VIII. odst. 3 Smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 14. 10. 2024. Ke dni 9. 10. 2025 (datum podání žaloby) činí pohledávka žalobkyně částku 121 781,04 Kč, tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 96 533,58 Kč, poplatky po splatnosti ve výši 1 800 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 12,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 96 533,58 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 14. 10. 2024 (zesplatnění) v kapitalizované výši 14 949,98 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 98 333,58 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 14. 10. 2024 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 8 497,48 Kč, a to v souladu se Smlouvou. Dle čl. V. odst. 3 písm. a) ve spojení s čl. VIII. odst. 2 Smlouvy byla žalobkyně oprávněna žalovanému zasílat upomínky a výzvy s tím, že žalovaný byl za tyto výzvy a upomínky povinen hradit poplatky, a to 300 Kč za upomínku a 500 Kč za výzvu. Tyto výzvy a upomínky byly žalovanému zasílány na základě jeho prodlení se splácením předmětného úvěru. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje za tyto poplatky částku 1 800 Kč, když žalovanému zaslal tři výzvy a jednu upomínku. upomínka ze dne 22. 5. 2024 (300 Kč), Výzva k zaplacení dluhu ze dne 2. 6. 2024 (500 Kč), Opakovaná výzva k zaplacení dluhu ze dne 25. 6. 2024 (500 Kč), Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 29. 7. 2024 (500 Kč). Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 3. 9. 2025. Do dnešního dne však neuhradil ničeho. Žalobkyně tak v souladu s výše uvedeným požaduje po žalovaném částku ve výši 98 333,58 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 949,98 Kč, řádným úvěrovým úrokem ve výši 12,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 96 533,58 Kč ode dne 10. 10. 2025 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 497,48 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 98 333,58 Kč ode 10. 10. 2025 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení ve výši 98 333,58 Kč ode 10. 10. 2025 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení.

2. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 28. 1. 2026, účastníci byli k tomuto jednání řádně obesláni a zároveň byli poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalobkyně bez omluvy k jednání nedostavila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovým zjištěním: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 6. 2022 smlouvu o poskytování služeb , Anonymizováno, . Žalobkyně v rámci zkoumání finanční situace žalovaného a jho úvěruschopnosti učinila tyto závěry: finanční situace: předschválený limit žalovaného byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu (a spořícím účtu) žalovaného, v rámci kterého byl stanoven: I. příjem: deklarovaný příjem 24 380 Kč, příjem na základě transakcí na BÚ 24 380 Kč, příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity 24 380 Kč. Příjem byl napočítán jako medián 5M na BÚ v měsících: duben 2023 – 60 000 Kč, květen 2023 – 15 500 Kč, červen 2023 – 24 380 Kč, červenec 2023 – 15 500 Kč, srpen 2023 – 26 526 Kč. Výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity – 13 736,60 Kč Nepravidelné výdaje (medián 5ti měsíců), které zahrnují: transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu. Nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu. Náklady na úvěrové služby: interní (, Anonymizováno, informace o splátkách a limitech čerpáme z interních systémů. Ostatní úvěry zjišťujeme z CB registrů. Do měsíčních nákladů zahrnujeme splátku u splátkových služeb a 5% z úvěrového rámce u nesplátkových služeb. Platební kapacita vypočtená systémem – 10.643,40 Kč. Platební kapacita pro splátku ve výši 2 064 Kč dostatečná. Zadluženost žalovaného: - zjišťována z transakcí žalovaného + CBCB – ok, bez negativních informací. Rizikovost žalovaného na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost žalovaného (pravděpodobnost defaultu): , jméno FO, (, jméno FO, / , jméno FO, / , jméno FO, / , jméno FO, ). DSTI (afterbooking) na základě placené úvěrové zprávy z CBCB bylo 13%. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 5. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. 015914661R (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový postupně splácený úvěr ve výši 100 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 17,19 % ročně, když počet měsíčních anuitních splátek činí 84, první je splatná dne 14. 11. 2023 a poslední dne 14. 10. 2030, a jejich výše je 2 064 Kč, u poslední splátky pak 1 948,35 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 5. 10. 2023 ve spojení s žádostí o poskytnutí úvěru a obchodními podmínkami pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry). Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla (prokázáno Výpisem z účtu za období 5. 10. 2023 – 31. 10. 2023), žalovaný však úvěr nesplácel, žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 14. 10. 2024 (prokázáno Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 16. 10. 2024). Žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínala (prokázáno výzvami k zaplacení dluhu ve spojení s dodejkami a kvalifikovanou výzvou dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 3. 9. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne).

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně vedla pro žalovaného od 3. 6. 2022 telefonní a internetové bankovnictví. Žalobkyně k zjištění úvěruschopnosti využila svých podkladů, které měl o žalovaném jako svém klientovi v rámci poskytování bankovních služeb žalovanému. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 5. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. 015914661R, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový postupně splácený úvěr ve výši 100 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 17,19 % ročně, když počet měsíčních anuitních splátek činí 84, první je splatná dne 14. 11. 2023 a poslední dne 14. 10. 2030, a jejich výše je 2 064 Kč, u poslední splátky pak 1 948,35 Kč. Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, žalovaný však řádně a včas úvěr nesplácel, žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 14. 10. 2024 (prokázáno Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 16. 10. 2024). Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínala.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 100 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, když žalovaný měl úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami s tím, že první je splatná dne 14. 11. 2023 a poslední dne 14. 10. 2030, a jejich výše je 2 064 Kč, u poslední splátky pak 1 948,35 Kč. Ke dni podání žaloby činila výše nesplaceného zbytku jistiny poskytnutého úvěru částku ve výši 98 333,58 Kč.

17. Soud se poté zabýval právním posouzením námitek žalovaného a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla sjednána platně. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně pochybila při splnění povinnosti kladené zákonem o spotřebitelském úvěru, v tomto případě tedy řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalovaného. Judikaturou byl dovozen závěr, že spokojil-li se věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či před změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru jen s objektivně nedoloženým prohlášením spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a s nahlédnutím do registru dlužníků, je smlouva z důvodu porušení povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, neplatná (srov. 33 Cdo 2178/2018). V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání smlouvy došlo i k využití veřejně dostupných informací, mezi něž lze řadit například informace z katastru nemovitostí, z insolvenčního rejstříku a z Centrální evidence exekucí či z databází typu SOLUS, BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Tyto databáze nemají být použity jako výhradní zdroj informací, ale stejně tak nemohou být jako výhradní zdroj informací použity pouze informace z karty klienta, poskytnuté samotným klientem a podle výše uvedených judikatorních závěrů je dokonce neplatná i smlouva, kde bylo nahlíženo jen do registru dlužníků, což žalobkyně v předmětném řízení neprokázala. Žalobkyně v zásadě vycházela pouze z finanční historie žalovaného za 5 měsíců týkající se účtu, který měl žalovaný zřízen u žalované od června roku 2022. Žalobkyně tedy nedostatečně zkoumala finanční historii žalovaného v celém kontextu, když je zcela zjevné, že žalovaný žádný pravidelný příjem např. od zaměstnavatele v době poskytnutí úvěru neměl. Finanční prostředky na účet žalovaného přišly od neznámé třetí osoby a z těchto finančních prostředků, pak žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Více se jeho finančními a majetkovými poměry nezabývala.

18. Z gramatického výkladu ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je krom ochrany spotřebitele postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr, a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. (logický výklad).

19. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze tedy označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka jako spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

20. V tomto případě, kdy je smlouva o úvěru neplatná, se žalobkyně může po žalované domáhat úhrady finanční částky, která mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy byla poskytnuta, ve výši tvrzené po případném započtení částečné úhrady ze strany žalovaného, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč. Bezdůvodné obohacení odpovídá v době rozhodování soudu částce ve výši 98 333,58 Kč. S ohledem na výše uvedené závěry žalobkyně nemá právo na zaplacení příslušenství žalované částky. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu, ohledně příslušenství žalované částky, žalobu zamítl.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když soud umožnil žalovanému splnit jeho povinnosti v jiné než obvyklé třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaný o splnění uložených povinností ve splátkách požádal a žalobkyně s tím nevyslovila nesouhlas. S ohledem na to soud umožnil žalovanému splácet příslušnou dlužnou částku, včetně náhrady nákladů řízení v měsíčních splátkách uvedených ve výrocích I. a II. rozsudku s tím, že nezaplacením byť jen jediné splátky se dluh stane splatným najednou. Při stanovení výše splátek soud přihlédl k oprávněným zájmům žalobkyně tak, aby se jí dostalo plnění od žalovaného v rozumné době, ale zároveň i k osobní situaci žalovaného.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 935,30 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 934 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, a to s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 5 060 Kč podle ustanovení § 7 bod 5. advokátního tarifu, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkové náklady žalobkyně ve výši 23 935,30 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta, náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny jako plnění ve splátkách podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., s obdobným odůvodněním jako v případě dlužné částky a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).