26 C 38/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. příjmení anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné, <b>I. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že veřejná dražba dobrovolná, konaná dne [datum] elektronicky na webové adrese [webová adresa], jejíž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to pozemek parcelní [číslo] druh pozemku zahrada, o výměře [výměra], pozemek parcelní [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba – budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství shora uvedených nemovitých věcí, vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], je neplatná.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni uhradit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč k rukám právní zástupkyně žalované [číslo] s tím, že plněním jednoho s žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni uhradit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 29 924,5 Kč k rukám právního zástupce žalované [číslo] s tím, že plněním jednoho z žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni uhradit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 17 000 Kč k rukám právního zástupce žalované [číslo] s tím, že plněním jednoho z žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhali určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné s tím, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení na návrh dlužníka – žalobce a) vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2021 č.j. [spisová značka] – A – 14 byl zjištěn úpadek žalobce a) a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná 2. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. se elektronicky na webové adrese [webová adresa] na návrh insolvenčního správce uskutečnila veřejná dražba dobrovolná, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to: pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství, vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Předmět dražby byl dražen s nejnižším podáním ve výši [částka] a minimálním příhozem ve výši 20 000 Kč. Navrhovatelem byla žalovaná 2, insolvenční správce, v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Předmět dražby byl na základě dražby dražen žalovanou 1 jako dražebníkem, a vydražen žalovanou 3 jako vydražitelem za cenu ve výši 16.521.145 Kč. Žalobce a) vyvozuje svoji aktivní legitimaci na určení neplatnosti výše uvedené veřejné dražby dobrovolné ze skutečnosti, že žalovaný 2, k jehož návrhu byla dražba provedena, je insolvenčním správcem dlužníka – žalobce a), v jehož vlastnictví jsou dražené nemovité věci, přičemž podle ust. § 17 odst. 1 zákona o veřejných dražbách se rozumí, že„ dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka“. Podle žalobce a) tak sice žalovaná 2 jako insolvenční správce byla oprávněna navrhnout provedení dražby, ovšem judikatura dovodila, že v určitých případech je přípustné, aby žalobu na neplatnost dražby konané na návrh insolvenčního správce podal vlastník předmětu dražby, který je tak osobou od navrhovatele odlišnou. Pokud jde o podmínku, že do práv žalobce má být provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, uvádí žalobce a), že provedením dražby bylo nezákonně zasaženo do jeho vlastnických práv. Žalobkyně b) vyvozuje svou aktivní legitimaci z toho, že je osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, jak to předpokládá ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť žalobkyně b) uzavřela s žalobcem a) dohodu o předkupním právu, a to z důvodu finančních investic do výše uvedeného předmětu dražby. Rovněž tedy do práv žalobkyně b) bylo v důsledku konání dražby podstatným způsobem zasaženo, a to jednak z finančních důvodů a také z důvodu, že v předmětu dražby uspokojuje své bytové potřeby. Vady provedené dražby, a tedy důvody pro vyslovení neplatnosti dražby, shledávají žalobci zejména v tom, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, neboť žalobce a) písemnou žádostí ze dne [datum] požádal žalovanou 1, aby od dražby z důvodu podezření na spáchání trestního činu při provádění dražby upustila, což žalovaná 1 neučinila. Žalobci se dále domnívají, že nebyly splněny podmínky stanovené v ust. § 15 zákona o veřejných dražbách, tedy prohlídka předmětu dražby, a to z důvodů epidemie onemocnění COVID-19. V poslední řadě taktéž dražební vyhláška však obsahovala zcela zásadní vady, na které žalobce a) opakovaně před konáním dražby upozorňoval. Jedná se o nesprávný popis předmětu dražby, neboť v dražební vyhlášce se odkazuje v podrobnostech na znalecký posudek [číslo] 2021 zhotovitele [právnická osoba], ze dne [datum]. Jedná se zejména o tyto zcela zásadní vady v popisu nemovitostí: nesprávná informace o světlé výšce, zkosení a celkové využitelnosti 3. podlaží rodinného domu. [obec] výška podkroví je v hřebeni 2,9 m což je podle příslušného předpisu pro obytný prostor dostatečná výška a podkroví je funkčně využívanou součástí nemovitosti. S tím souvisí i nesprávné informace o podlahové ploše nemovitostí, když byla opomenuta podlahová plocha celého 3. podlaží. Dále jde o nesprávný popis podlah, dveří, vnitřních omítek a oken, nepravdivé informace o vytápění solárními panely pro solární ohřev vody a nulové informace o fotovoltaické elektrárně o výkonu 5 kW nacházející se v předmětu dražby. Tyto vady v popisu nemovitostí měly vliv na nesprávné ocenění nemovitosti. Znalcem byla určena obvyklá cena nemovitosti částkou 76.576,56 Kč za m2 podlahové plochy nemovitosti. Znalcem určená cena za 1 m2 ani zdaleka neodpovídá skutečně dosahovaným cenám při prodejích obdobných nemovitostí v dané lokalitě v době ocenění nemovitostí a v době konání dražby. Žalobce a) s ohledem na podezření ze spáchání trestného činu v této souvislosti podal ještě před konáním dražby dne [datum] k Městskému státnímu zastupitelství v [obec] oznámení o skutečnost nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin.

2. Žalovaná 1, 2, i 3 ve svých samostatných vyjádřeních, došlými soudu v případě žalované 2 dne [datum], v případě žalované 1 dne [datum] a v případě žalované 3 dne [datum] vyjádřili shodně ve smyslu, že nárok uplatněný v žalobě neuznávají. Předně všichni žalovaní jsou toho názoru, že ani jeden ze žalobců nemá v projednávané věci aktivní věcnou legitimaci. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách je žalobu na neplatnost dražby oprávněn podat každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobu oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby, nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Ani jeden z žalobců není ve smyslu ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách taxativně vyjmenovanou osobou, která by mohla žalobu na neplatnost dražby podat, neboť insolvenční správce je právě v těchto případech považován dle ust. § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách za vlastníka předmětu dražby a může tedy z této své pozice navrhnout provedení dražby. Judikatura, na kterou žalobce a) ve své žalobě odkazuje, na projednávaný případ nedopadá, neboť předmět dražby již byl v době konání dražby v rámci insolvenčního řízení žalobce a) pojat do soupisu majetkové podstaty. Dále žalobkyně b) dále netvrdila, ani nepředložila žalované 1 do zahájení dražby žádné listiny k prokázání svého údajného předkupního práva, a proto pokud vůbec toto předkupní právo existovalo, nelze k němu přihlížet. Žalovaní dále nesouhlasí s tím, že by provedená dražba vykazovala vady, které by byly důvodem pro vyslovení její neplatnosti. Nelze souhlasit s námitkou žalobců, že měla žalovaná 1 od dražby dle ust. § 22 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách upustit, když jí byla ze strany žalobce a) den před konáním dražby, doručena písemná žádost vlastníka k upuštění od provedení dražby, neboť v tomto případě je v postavení vlastníka žalovaná 2. Argument žalobců ohledně pandemie onemocnění COVID-19 a neuskutečnění prohlídky předmětu dražby se též nezakládá na pravdě, neboť v době konání prohlídky předmětu dražby u obou termínů sice byla stanovena určitá protiepidemická opatření, ovšem lidé se mohli prohlídek zúčastnit a době konání prohlídek předmětu dražby nebyla ani vyhlášen nouzový stav. Žalovaní dále uvádí, že žalobce a) prohlídky předmětu dražby bojkotoval a zájemci tak měli možnost vidět pouze část předmětu dražby. Nelze dále souhlasit ani s tvrzeními žalobců, že by dražební vyhláška nesprávně popisovala předmět dražby. Dražební vyhláška obsahovala veškeré zákonné náležitosti, tedy v souladu s ust. § 20 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných dražbách i označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práva a závazky váznoucí na předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu. Žalovaní taktéž dále dále uvádí, že žalobce a) v případě ocenění předmětu dražby neposkytoval žádnou součinnost. Podle ust. § 13 odst. 3 zákona o veřejných dražbách lze přitom v situaci, kdy osoba, která má předmět dražby v držení, a neumožní provedení odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, provést odhad na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“). Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud zjistil, že žalobce a) je podle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem nemovitých věcí, a to: pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství, vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ze smlouvy o provedení dobrovolné dražby elektronické [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaná 1, jako dražebník a žalovaná 2, jako navrhovatel, se dohodly podle zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, o provedení dobrovolné dražby, jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství, vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na Listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], za nejnižší podání ve výši [částka], s dražební jistotou 300 000 Kč a výší minimálního příhozu 20 000 Kč (prokázáno smlouvou o provedení dobrovolné dražby ze dne [datum]). Z dražební vyhlášky dobrovolné elektronické dražby čj. [anonymizováno] soud zjistil, že dražebníkem byla žalovaná 1, navrhovatelem dražby byla žalovaná 2, jakožto insolvenční správce, a bylo vyhlášeno konání veřejné dobrovolné dražby s tím, že dražba se koná elektronicky prostřednictví elektronického dražebního systému, zahájení elektronické dražby bylo stanoveno na den [datum] v [anonymizováno] hod. na internetové adrese [webová adresa], ukončení dražby bylo stanoveno na [údaj o čase] hod. téhož dne. První prohlídka předmětu dražby se uskuteční dne [datum] v 16:00, druhá dne [datum] v 16:00 na místě před předmětem dražby. Odhadnutá cena předmětu dražby činila [částka], nejnižší podání činilo 20 000 Kč (prokázáno dražební vyhláškou dobrovolné elektronické dražby čj. čj. [anonymizováno] ze dne [datum]). Ze znaleckého posudku o ceně nemovitých věcí [číslo] 2021 zhotovitele [právnická osoba] – znaleckého ústavu ze dne [datum] bylo zjištěno, že při posuzování a stanovení obvyklé ceny nemovitých věcí, v tomto případě předmětu dražby, nebyl do posouzení podlahové plochy domu počítán půdní prostor, a to z důvodu malé výšky a výraznému zkosení střešní konstrukce. Celková podlahová plocha byla stanovena na 216,55 m2. Závěrem byla obvyklá cena nemovitých věcí, tedy předmětu dražby, stanovena na [částka] (prokázáno znaleckým posudkem zhotovitele [právnická osoba] – znaleckého ústavu ze dne [datum]) dne [datum] zaslal žalobce a) prostřednictvím emailu žalované 1 přípis s návrhem na zastavení a zrušení dražby stanovené na termín [datum] (prokázáno označeným přípisem). Jak vyplynulo ze smlouvy ke zřízení předkupního práva k nemovitosti, k výše uvedeným nemovitým věcem, které jsou předmětem dražby, si žalobce a) a žalobkyně b) smluvně sjednali předkupní právo spočívající v povinnosti povinného žalobce a) nabídnout v případě prodeje či jiného zcizení nemovitostí tyto nemovitosti ke koupi oprávněné z předkupního práva, tedy žalobkyni b) (prokázáno smluvním ujednáním žalobců ze dne [datum]). Z listiny údaje z protokolu o provedené elektronické dražbě soud zjistil, že předmět dražby vydražila žalovaná 3, a to za cenu [částka]. Tuto částku v plné výši žalovaná 3 uhradila dne [datum] na účet žalované 1 (prokázáno protokolem o provedené elektronické dražbě [číslo jednací] ve spojení se souhrnným protokolem a historií elektronické dražby [anonymizováno] a transakční historií [příjmení] [příjmení]).

4. Z výslechu znalce [jméno] [příjmení], přítomného za znalecký ústav [právnická osoba], bylo zjištěno, že na místě ocenění byl toho dne jeho kolega [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na základě informací zjištěných během prohlídky a z veřejně dostupných zdrojů nejdříve popsali ten oceňovaný majetek a situaci v okolí oceňovaného majetku a následně vybrali pro ocenění majetku obvyklou cenu tři nejpodobnější nemovitosti obchodované v co nejbližší lokalitě v době předcházející provedení prohlídky, tři vzorky a na základě vlastností uvedených u těchto vzorků a vlastnosti oceňovaného majetku ocenili tento konkrétní rodinný dům i na cenu obvyklou ve výši [částka]. Konkrétně přímo vyslýchaný znalec se na zpracování podílel tak, že vyhledával nejpodobnější nemovitosti, posuzované nemovitosti a dále spolupracoval při ocenění daného majetku a kontrole, přičemž má ekonomické vzdělání a oceňování majetku také. K posudku měl námitky vlastník pan [celé jméno žalobce] ty byly postoupeny od žalovaného 2, aby se k nim znalecký ústav vyjádřil, což učinil na konci minulého roku. Policie ČR je v dané věci nekontaktovala. Výpočet podlahové plochy je blíže specifikován zákonem a prováděcími vyhláškami a ten postup toho výpočtu je relativně složitý, kdy se musí brát zřetel na měření jednotlivých místností, musíme vždy brát zřetel i na výšky stropů, zkosení stropů. Co se týče přímo předmětu dražby a jejího podkroví bylo zjištěno, že podkroví není vybudováno a nebylo dokončeno ke dni prohlídky, proto na plochu podkroví nebylo nahlíženo jako na obytnou nebo podlahovou plochu toho oceňovaného majetku toho domu. Kdyby byl prostor dokončen z hlediska například trámů, podlahových krytin a radiátorů a poté po přeměření by splňoval potřebou výšku danou stavebními předpisy, mohl by být započten, v této fázi rozpracování započten nebyl. Objekt byl postaven v roce 2000, stav je hodnocen jako velmi dobrý. Na straně 14 je samotný výpočet obvyklé ceny, kdy v druhém sloupci je uvedena cena za 1 m2 podlahové plochy vzorků. Ty vstupní údaje se pohybují od částky 67 000 Kč do částky 87 000 Kč. Koeficienty, které zohledňují jak polohu, velikost, stav, vybavení, pozemek, případně další, jsou to koeficienty K1 až K6. Došli jsme k výsledné ceně za 1 m2 podlahové plochy a potom se následně průměrovala, což ve výsledku znamená, že cena 1 m2 podlahové plochy vyšla na 74 000 Kč a nějaké drobné, vynásobeno podlahovou plochou 216,55 m jsme došli k výsledné obvyklé ceně. Na straně 16 a 17 znaleckého posudku jde o metodiku Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, která se používá pro zpřesnění. K fotovoltaice bylo zjištěno, že tuto znalci zjistili během prohlídky a zahrnuli ji do ocenění. Tato skutečnost je uvedena v celkovém popisu nemovitosti na straně 3, 4, 5, konkrétně tato informace je uvedena na straně 3, úplně dole a bylo k této skutečnosti přihlíženo. Samotná přítomnost fotovoltaických panelů byla hodnocená v rámci celkového stavu a vybavenosti vzorků vůči oceňované nemovitosti. Takže vliv kladný určitě v daném případě, pokud by šlo pouze o hodnotu fotovoltaické elektrárny, bylo by potřeba tuto ocenit samostatně, v tomto případě byla oceněna jakožto součást objektu. Jde navíc o ocenění z roku 2021, tzn. ještě před současnou energetickou krizí. Pokud by to bylo v dnešní době nějakým způsobem hodnoceno, dá se říct, že by tato skutečnost byla zajímavější z hlediska prodeje. Lze zjednodušeně říct, že každá pozitivní vlastnost nemovitosti zvyšuje cenu nemovitosti, ovšem konkrétní částka se stanovuje obtížně. Obvyklá cena se nestanovuje pomocí časových řad, růstu nebo poklesu cen nemovitostí. Stanovuje se na základě porovnání ceny podobnějších prodejů v co nejbližším okolí, a podle výše zmíněné metodiky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je možné používat prodeje až rok staré před datem ocenění, v posuzovaném případě byly použity prodeje za půl rok před oceněním, tedy jde o velice přesná podkladová data. Bylo zjištěno, že znalecký ústav si vede vlastní databázi realitní inzerce a je to robotický vyhledávač realitní inzerce, kde si vyberou všechny informace o prodávaných i nabízených nemovitostech, jak prodej, tak pronájem všech typů nemovitostí. Tyto informace se uloží a následně po stažení inzerce jsou informace párovány s informacemi z katastru nemovitostí, kde se zveřejňují kupní smlouvy, takže znalecký ústav s velkou přesností ví rozdíl mezi nabízenou a skutečnou cenou a tyto informace může promítnout do ocenění. Pokud jde o staří srovnávaných vzorků, znalecký ústav se snaží najít vzorky, které byly rekonstruovány minimálně či udržovány ve velice dobrém nadprůměrném stavu, takže stáří v tomto případě nebylo nejdůležitější kritérium. Znalci se při zkoumání nezabývali zisky fotovoltatické elektrárny, ani jim k tomu žalobce a) nic neuvedl. Dále bylo zjištěno, že znalci se během zpracování znaleckého posudku nemohou pustit do čisté energetiky, přejít do jiného oboru a počítat zisky z fotovoltaiky, neboť jde o složitou záležitost. Ze spontánní části v závěru bylo zjištěno, že znalec uvádí, že žalobce a) sám aktivně předmět dražby nabízel k prodeji v období od [datum] až [datum] a cena, kterou realitní kancelář [anonymizováno] požadovala po kupcích, byla nižší než znalci stanovená obvyklá cena. Tehdy bylo požadováno 15 900 000 Kč, kdežto znalci uvedli přes 16 000 000 Kč. K této skutečnosti znalec doložil záznam o inzerci.

5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení na návrh dlužníka – žalobce a) vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] – A – 14 byl zjištěn úpadek žalobce a) a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná 2. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. se elektronicky na webové adrese [webová adresa] na návrh insolvenčního správce uskutečnila veřejná dražba dobrovolná, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to: pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství, vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Předmět dražby byl dražen s nejnižším podáním ve výši [částka] a minimálním příhozem ve výši 20.000 Kč. Navrhovatelem byla žalovaná 2, insolvenční správce, v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Předmět dražby byl na základě dražby dražen žalovanou 1 jako dražebníkem, a vydražen žalovanou 3 jako vydražitelem za cenu ve výši [částka]. Žalobci namítali žalobou neplatnost této veřejné dražby dobrovolné z důvodů uvedených v žalobě.

6. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Návrh žalobců na provedení důkazů účastnickým výslechem žalobce a) a žalobkyně b), účastnickou výpovědí [jméno] [příjmení], jednatele žalované 1, ohledáním na místě (místní šetření) a návrh na znalecký posudek z oboru ekonomika, jehož úkolem bude zjistit cenu obvyklou předmětu dražby k [datum] se zamítnul z důvodu toho, že nebylo doloženo, jaké konkrétní skutečnosti potřebné pro řízení by měli tímto být zjištěny, když z provedeného dokazování soud získal dostatečně ucelený přehled o sporu a vedle toho předpokladem dokazování účastnickým výslechem je také to, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

7. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost, podnik, jeho organizační složku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Znalec odhadne i závady, které v důsledku přechodu vlastnictví nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad ceny.

8. Podle ust. § 17 odst. 1 zákona o veřejných dražbách dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby.

9. Podle ust. § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.

10. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, může každý účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel dražby požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 1 až 3, § 19, § 20, § 21, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

11. Podle ustanovení § 17 odst. 5 zákona o veřejných dražbách, (…) věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů, zákonné předkupní právo spoluvlastníků, a byty a nebytové prostory, s nimiž je nakládání omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců podle zvláštního právního předpisu, lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. Tento souhlas může být podmíněn tím, že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty, pokud správce konkursní podstaty písemně vyzval oprávněnou osobu k využití jejího předkupního práva nebo práva na přednostní nabytí předmětu dražby a toto právo nebylo včas využito. Koná-li se dražba podle tohoto odstavce, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli ze souhlasů udělených oprávněnými osobami, snížit nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena.

12. Podle ust. § 22 zákona o veřejných dražbách, dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení mimo jiné na základě písemné žádosti vlastníka, je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést.

13. V posuzovaném případě lze tak uzavřít, že v rámci napadané dražby měl žalobce a) postavení insolvenčního dlužníka, žalobkyně b) osoby smluvně oprávněné z předkupního práva k předmětu dražby, žalovaná 2 navrhovatele dražby, žalovaná 1 postavení dražebníka a žalovaná 3 postavení vydražitele. Aby žalobci mohli být v tomto sporu úspěšní, tak je třeba, aby splnili i procesněprávní předpoklady stanovené v daném případě občanským soudním řádem a soud z tohoto důvodu zkoumá mimo jiné i legitimaci účastníků v tomto sporu, a to ust. § 90 o.s.ř., kdy sporné řízení vychází ze systému dvou stran, a to strany žalující a žalované, což nevylučuje, aby na každé straně sporu vystupovalo případně vícero osob. V žalobě označený účastník má tzv. procesní legitimaci; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce nebo žalovaného je rozlišována aktivní procesní legitimace a pasivní procesní legitimace. Způsobilost být účastníkem řízení jako žalobce nebo jako žalovaný má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, popřípadě ten, komu zákon způsobnost přiznává. V žalobě podávané ve sporném řízení je procesně legitimován každý, kdo u soudu učiní podání, z něhož vyplývá požadavek, aby jeho záležitost byla projednána a rozhodnuta soudem. Procesní legitimací k žalobě má nejen každá fyzická či právnická osoba eventuálně stát (jeho organizační složka), ale i ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení a sám nemůže vystupovat v právních vztazích. Od procesní legitimace je však třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci, kterou rozumíme stav vyplývající z hmotného práva (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 397/2011). Aktivní věcná legitimace je dána, svědčí-li žalobci tvrzené subjektivní právo. Pasivní věcnou legitimaci zase posuzujeme z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti či nikoliv. Případný nedostatek aktivní či pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Na samotné účastenství v řízení však nedostatek věcné legitimace nemá vliv. Lze tak uzavřít, že aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledků dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o něž ve sporu jde, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Domáhal-li se žalobce a) u tohoto sporu určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné, nezbývá soudu, než v první řadě zkoumat aktivní a pasivní věcnou legitimaci účastníků v tomto sporu za použití zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, a to konkrétně ust. § 24 odst.

3. Dané ustanovení zakotvuje taxativní výčet osob oprávněných navrhnout soudu vyslovení neplatnosti dražby. Těmito osobami jsou účastník dražby, navrhovatel, osoba oprávněná z práva předkupního k předmětu dražby, osoba oprávněná z práva na přednostní nabytí předmětu dražby a osoba, jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Žalobce a) jako insolvenční dlužník však není osobou oprávněnou k podání žaloby v duchu shora citovaného zákonného ustanovení, neboť nelze za osobu způsobilou k uzavření smlouvy o provedení dražby považovat vlastníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs. Takový vlastník ztrácí dispoziční oprávnění ke svému majetku, které přešlo na jemu jmenovaného insolvenčního správce.

14. Lze sice přisvědčit tvrzení žalobce a), že v některých případech došlo judikaturou k rozšíření tohoto stanoveného výčtu oprávněných osob a v některých případech se toto oprávnění vztáhlo i na vlastníka předmětu dražby, jednalo-li se veřejnou dobrovolnou dražbu provedenou na návrh insolvenčního správce, ovšem jednalo se o případy, kdy byl takový návrh podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. V posuzovaném případě bylo z provedených důkazů zjištěno, že předmět dražby byl v okamžiku provedení veřejné dražby dobrovolné pojat do soupisu majetkové podstaty, a z toho důvodu ani v tomto případě nesvědčí žalobci a) aktivní legitimace, neboť takové rozšíření vymezeného okruhu osob i v případě, že majetek již byl bez výhrad přijat soupisu majetkové podstaty, by ze své podstaty popíralo smysl příslušného ustanovení § 24 odst. 3.

15. Ohledně žalobkyně b) soud dospěl k názoru, že žalobkyně b) doložila své překupní právo k předmětu dražby smluvním ujednáním mezi žalobcem a) a žalobkyní b), ovšem dále platí, že zákonné či smluvní předkupní právo k předmětu dražby je sice relativní překážkou pro provedení dražby a tato věc může být dražena zásadně pouze tehdy, pokud s tím vysloví osoba oprávněná z předkupního práva svůj souhlas, ovšem toto uvedené se vztahuje pouze na předkupní práva zapsaná, v případě nemovitých věcí, v katastru nemovitostí. V opačném případě je takové smluvní ujednání závazné pouze mezi stranami, nikoliv vůči třetím osobám a nelze se tedy úspěšně dovolávat neplatnosti veřejné dražby dobrovolné z tohoto důvodu. Z toho důvodu dospěl soud taktéž v případě žalobkyně b) k závěru, že ani jí nesvědčí aktivní věcná legitimace.

16. Lze tak uzavřít, že žalobcům, jako v případě žalobce a) insolvenčnímu dlužníku a v případě žalobkyně b) jako osobě oprávněné z předkupního práva ve vztahu k žalobci a) nesvědčí právo na uplatnění daného nároku, neboť žalobci v tomto sporu nejsou aktivně věcně legitimováni k podání této žaloby, když nemají postavení účastníka dražby, navrhovatele, osoby oprávněné z práva předkupního k předmětu dražby, osoby oprávněné z práva na přednostní nabytí předmětu dražby ani osoby, jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutí zakázáno s předmětem dražby nakládat. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť tato byla podána osobou, jež nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání takovéto žaloby.

17. Pro úplnost soud dodává nad rámec výše uvedeného, že přestože žaloba již ze své samotné podstaty nemohla být úspěšná z důvodu nedostatku aktivní procesní legitimace žalobců, a z toho důvodu je nutno jí zamítnout, z provedeného dokazování v předmětném řízení nebylo ani zjištěno žalobci tvrzená porušení povinností při provádění dražby. Žalobci tvrdili, že ve znaleckém posudku o ceně nemovitých věcí [číslo] 2021 zhotovitele [právnická osoba] – znaleckého ústavu ze dne [datum] znalecký ústav hodnotu předmětu dražby podhodnotili a zkreslil. Soud se však s tímto názorem žalobce neztotožňuje. Zákon o veřejných dražbách stanoví povinnost dražebníka stanovit cenu předmětu dražby znaleckým posudkem, což v daném případě splněno bylo. V případě, že znalec porušil zaviněně své povinnosti při podání posudku o ceně dražené nemovitosti, odpovídá za škodu, kterou by tím způsobil jejímu vlastníku, neplatnost dražby samotné však jeho pochybení nezakládá. V dané věci pak navíc nebylo prokázáno, že znalecký ústav porušil nějaké své povinnost při vyhotovování znaleckého posudku, když navíc jak vyplývá z inzerátu na předmět dražby, sám žalobce se tento pokoušel ještě před oceněním ze strany znaleckého ústavu prodat prostřednictvím realitní kanceláře za cenu nižší, než byla cena obvyklá stanovená ve znaleckém posudku.

18. O nákladech řízení ve vztahu k žalované 1 bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalované 1 byla přiznána plná náhrada nákladů řízení tvořená náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 5 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 22. 4. 2022 a účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum]) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 50 000 Kč dle ust. § 9 bod 5, a 5 x režijními paušály po 300 Kč a dále DPH z této částky. Celkové náklady žalované 1 ve výši 20 570 Kč bylo žalobcům přisouzeno zaplatit v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

19. O nákladech řízení ve vztahu k žalované 2 bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalované 2 byla přiznána plná náhrada nákladů řízení tvořená náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 5 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum]) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 50 000 Kč dle ust. § 9 bod 5, a 5 x režijními paušály po 300 Kč včetně DPH a dále hotovými výdaji – náhradou za promeškaný čas: celkem 18 půlhodin á 100 Kč celkem 1 800 Kč a cestovní náklady: dne [datum], [datum] a [datum] cesta [obec] [obec] a zpět, tj. 6x129 km, použit osobní [anonymizována dvě slova], Ø spotřeba PHM: 5.8 l [číslo] km Ø, celkem 5 931 Kč. Celkové náklady žalované 3 ve výši 29 924,5 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a cestovné a náhradu ztráty času na cestě) bylo žalobcům přisouzeno zaplatit v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. O nákladech řízení ve vztahu k žalované 3 bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalované 3 byla přiznána plná náhrada nákladů řízení tvořená náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 5 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum]) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 50 000 Kč dle ust. § 9 bod 5, a 5 x režijními paušály po 300 Kč. Celkové náklady žalované 3 ve výši 17 000 Kč bylo žalobcům přisouzeno zaplatit v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když důvod pro její prodloužení soud neshledal.