26 C 383/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce dlužníka: jméno příjmení , narozeného datum bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 290 900 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 290 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 7 800 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 2 490 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na soudním poplatku částku 514 545 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že žalobkyně je insolvenčním správcem dlužníka, pana [jméno] [příjmení], [datum narození], a to na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kterým byl zjištěn úpadek dlužníka, jeho majetek byl vyhlášen konkurz a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Žalovaný je dlužníkem pana [příjmení], kdy žalobkyně eviduje dvě pohledávky, a to pohledávku z titulu půjčky v celkové výši 7 800 000 Kč včetně příslušenství, splatnou dne [datum] a pohledávku z titulu půjčky v celkové výši 2 490 900 Kč včetně příslušenství, splatnou dne [datum]. Tento svůj dluh žalovaný uznal co do důvodu i do výše uznáním dluhu ze dne [datum]. Žalovaný přesto svůj dluh do dnešního dne neuhradil, a to ani přes to, že byl žalobkyní vyzván k úhradě.

2. Žalovaný podal k žalobě vyjádření ze dne [datum], ve kterém uvedl, že žalobkyní zmiňované půjčky byly sporné, neboť technicky nikdy nedošlo k předání finančních prostředků. Dvě žalované částky jsou souhrnem pasiv ze společné obchodní činnosti žalovaného a pana [příjmení], kdy tyto sumy se se hromadily více než 5 let, možná i přes 10 let. K dokumentu s názvem uznání dluhu žalovaný uvedl, že vznikl na základě společné ústní dohody s tím, že toto sepsání nahradí ty původní dokumenty ohledně půjček. Zásadní je, že v den podpisu uznání dluhu došlo k nové dohodě, jak bude věc v budoucnu uhrazena, ale pouze na základě ústní dohody. Obsahem nové dohody bylo, že v průběhu roku 2020 pomůže finančně pan [příjmení] žalovanému s rozjezdem podnikání a z generovaného zisku bude v budoucnu hrazeno. Pan [anonymizováno] plnil jen částečně a pak oznámil, že o další financování nemá zájem. Dokument uznání dluhu mu ovšem zůstal podepsaný. Závěrem žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně uznává pouze co do částky 483 000 Kč.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“) a výslechem svědka [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o. s. ř.). Z provedených listinných důkazů, soud zjistil, že žalovaný podepsal dne [datum] dokument nazvaný jako uznání dluhu, ve kterém uznal, že dluží [jméno] [příjmení], [datum narození], trv. bytem [adresa],„ věřitel“, částku 7 800 000 Kč (sedm milionů osm set tisíc korun českých), splatnou dne [datum] na účet věřitele, a uznal, že dluh trvá a uznal, že není promlčen, a zavázal se, že jej celý plně uhradí, a že v tom a v tomto úkonu ani jeho platnosti a účinnosti nic nebrání. Současně uznal skutečnosti, že mu věřitel tuto částku dohromady poskytl na základě jeho žádosti, a na základě jejich dohody, že mu ji poskytne a žalovaný mu vždy každou půjčenou částku vrátím. Dále, že mu věřitel celou danou částku dohromady poskytl do dne [datum], zčásti hotově, zčásti na účet [bankovní účet] a že se zavázal a byl povinen veškeré jmenované prostředky vrátit do dne [datum] v jediné splátce na účet věřitele č. [bankovní účet] a že mu z těchto prostředků nevrátil dosud ničeho, že jeho dluh nijak nezanikl ani se nezmenšil a nemá, co bych proti němu započetl a zavázal se, že tak neučiní. Rovněž uznal právo věřitele účtovat mu penále 0,03 % za každý den prodlení z dlužné částky, dle uzavřené dohody, a to až do zaplacení, a až do konce promlčecí doby jistiny dluhu. Dále uznal, že dluží věřiteli [jméno] [příjmení], [datum narození], trv. bytem [adresa],„ věřitel“, další částku, a to 2 490 900 Kč (dva miliony čtyři sta devadesát tisíc devět set korun českých), splatnou nejpozději dne [datum] na účet věřitele, a uznal, že dluh trvá a uznal a zavázal se, že jej celý plně uhradí. Uznal rovněž právo věřitele účtovat mu penále 0,03 % za každý den prodlení z dlužné částky, dle uzavřené dohody při poskytování částky, a to až do zaplacení, a až do konce promlčecí doby jistiny dluhu. Rovněž uznal skutečnosti, že mu věřitel tuto částku dohromady poskytl na základě jeho žádosti, a na základě jejich dohody, že mu ji poskytne a on mu vždy každou půjčenou částku vrátí. Že mu celou danou částku dohromady poskytl ode dne [datum] do dne [datum] nad rozsah částky výše uvedené, zčásti hotově, zčásti na účet [bankovní účet]. A že se zavázal a byl povinen veškeré jmenované prostředky vrátit do dne [datum] v jediné splátce na účet věřitele č. [bankovní účet], přičemž mu z těchto prostředků nevrátil dosud ničeho a že dluh nijak nezanikl ani se nezmenšil a žalovaný nemá, co bych proti němu započetl a zavázal se, že tak neučiní (prokázáno uznáním dluhu ze dne [datum]). Žalobkyně, jako insolvenční správce pana [příjmení], vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s dodejkou).

4. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalovaným byli obchodními partnery a na okolnosti sepsání uznání dluhu si vzpomíná. Popřel, že by uznání dluhu bylo prvním krokem k tomu, aby bylo známo, kolik to bude peněž. Právní zástupci měli sepisovat rámec, který by vytvořil formu na základě, které by pan žalovaný splácel, aby to bylo sepsané jasně, byl tam splátkový kalendář, ale ten byl nad rámec původního dluhu. Právní zástupci měli sepisovat rámcovou formu splácení žalovaného, tedy splátkový kalendář. Svědek měl poskytnout částku ve výši 480 000 Kč, avšak tato částka nijak nesouvisí s částkou uvedenou v uznání dluhu, neboť svědek ji neposkytl, pouze ji předal.

5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný podepsal dne [datum] dokument nazvaný jako uznání dluhu, ve kterém uznal, že dluží panu [příjmení] dvě částky, a to částku ve výši 7 800 000 Kč s příslušenstvím, splatnou dne [datum] na účet věřitele, a uznal, že dluh trvá a uznal, že není promlčen, a zavázal se, že jej celý plně uhradí, a že v tom a v tomto úkonu ani jeho platnosti a účinnosti nic nebrání. Současně uznal skutečnosti, že mu věřitel tuto částku dohromady poskytl na základě jeho žádosti, a na základě jejich dohody, že mu ji poskytne a žalovaný mu vždy každou půjčenou částku vrátí. Dále, že mu věřitel celou danou částku dohromady poskytl do dne [datum], zčásti hotově, zčásti na účet [bankovní účet] a že se zavázal a byl povinen veškeré jmenované prostředky vrátit do dne [datum] v jediné splátce na účet věřitele č. [bankovní účet] a že mu z těchto prostředků nevrátil dosud ničeho, že jeho dluh nijak nezanikl ani se nezmenšil a nemá, co bych proti němu započetl a zavázal se, že tak neučiní. Rovněž uznal právo věřitele účtovat mu penále 0,03 % za každý den prodlení z dlužné částky, dle uzavřené dohody, a to až do zaplacení, a až do konce promlčecí doby jistiny dluhu. A dále uznal, že dluží panu [příjmení] částku 2 490 900 Kč, splatnou nejpozději dne [datum] na účet věřitele, a uznal, že dluh trvá a uznal a zavázal se, že jej celý plně uhradí. Uznal rovněž právo věřitele účtovat mu penále 0,03 % za každý den prodlení z dlužné částky, dle uzavřené dohody při poskytování částky, a to až do zaplacení, a až do konce promlčecí doby jistiny dluhu. Rovněž uznal skutečnosti, že mu věřitel tuto částku dohromady poskytl na základě jeho žádosti, a na základě jejich dohody, že mu ji poskytne a on mu vždy každou půjčenou částku vrátí. Že mu celou danou částku dohromady poskytl ode dne [datum] do dne [datum] nad rozsah částky výše uvedené, zčásti hotově, zčásti na účet [bankovní účet]. A že se zavázal a byl povinen veškeré jmenované prostředky vrátit do dne [datum] v jediné splátce na účet věřitele č. [bankovní účet], přičemž mu z těchto prostředků nevrátil dosud ničeho a že dluh nijak nezanikl ani se nezmenšil a žalovaný nemá, co bych proti němu započetl a zavázal se, že tak neučiní. Uznání dluhu nebylo prvním krokem k tomu, aby bylo známo, kolik to bude peněž. Právní zástupci měli sepisovat rámec, který by vytvořil formu na základě, které by pan žalovaný splácel, aby to bylo sepsané jasně, byl tam splátkový kalendář, ale ten byl nad rámec původního dluhu. Právní zástupci měli sepisovat rámcovou formu splácení žalovaného, tedy splátkový kalendář. Svědek měl poskytnout částku ve výši 480 000 Kč, avšak tato částka nijak nesouvisí s částkou uvedenou v uznání dluhu, neboť svědek ji neposkytl, pouze ji žalovanému předal.

6. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a o výpovědi shora uvedeného svědka, jehož výpověď soud považuje za věrohodnou, když uvedená osoba vypovídala kontinuálně a bez logických rozporů o skutečnostech, které sama vnímala. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Soud uvádí, že podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (odst. 1). Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2). Citovaná ustanovení zakládají účastníkům řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Povinnost tvrzení spočívá v tom, že účastník je povinen tvrdit pro věc významné a rozhodné skutečnosti, a povinnost důkazní spočívá v tom, že účastník, který tvrdí pro věc významné a rozhodné skutečnosti, je povinen uvést a/nebo předložit důkazy, jimiž budou jeho tvrzení prokázána. Povinnosti tvrdit všechny potřebné skutečnosti (břemeno tvrzení) a označit a/či předložit důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní) se neváží výhradně k žalobě samotné, nýbrž i k době pozdější, zpravidla ve vazbě na průběh řízení; pro splnění těchto procesních povinností též není rozhodné, jestli účastník přednesl potřebná tvrzení (doplnil skutkový děj vymezený žalobou) a označil a/či předložil potřebné důkazy z vlastní iniciativy nebo na základě poučení soudu. V případech, kdy se v průběhu řízení ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, či že neoznačil a/či nepředložil důkazy prokazující tvrzené skutečnosti, je soud v intencích ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. povinen účastníka vyzvat, aby svá tvrzení doplnil a poskytl soudu důkazy k prokázání těchto tvrzení a poučit jej, jak má svá tvrzení doplnit a že k jejich prokázání má označit a/či předložit důkazy a jaké budou následky nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. je povinností svou povahou objektivní a nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo stát, došlo k porušení tohoto zákonného ustanovení a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu postiženo vadou. Tato poučovací povinnost ze strany soudu má přispět k předvídatelnosti soudního rozhodnutí v dané věci. Důsledkem nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní ani přesto, že byl účastník ke splnění těchto povinností soudem vyzván, je pak neúspěch toho účastníka, který tyto povinnosti nesplnil, ve sporu. Při jednání konaném dne 16. 2. 2022 byla dána žalovanému poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby žalovaný tvrdil a následně prokázal, že závazek vyplývající z uznání dluhu v celkové výši 10 290 900 Kč s příslušenstvím mu nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu, nebo již byl splněn, jinak se vystavuje procesnímu neúspěchu ve věci. Či že mu na základě této listiny vznikl nárok nižší, a to ve výši 9 807 900 Kč, když část tohoto nároku uznává, jinak se vystavuje procesnímu neúspěchu ve věci. K návrhu žalovaného byl následně proveden výslech [jméno] [příjmení]. Po jeho výslechu bylo žalovanému dáno poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby žalovaný prokázal, že mu závazek ve výši 10 290 900 Kč s příslušenstvím z uznání dluhu sepsaného dne [datum] nevznikl. K tomu žalovaný uvedl, že nikdy netvrdil, že ten závazek z toho uznání dluhu mu nevznikl, že jenom tvrdí, že to bylo součástí větší dohody, a bez takové dohody nelze technicky dluh splatit.

8. Dle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Důsledek uznání je tedy pouze to, že důkazní břemeno přechází na dlužníka, a ten musí prokazovat neexistenci jím uznávaného závazku. Vyvratitelná právní domněnka o tom, že v době uznání závazek trval, nemůže být vyvrácena pouhým negativním tvrzením žalovaného o neexistenci závazku. Zaplacením částky, které lze považovat za uznání dluhu, ovšem má pouze ten důsledek, že důkazní břemeno přechází na žalovaného, který musí prokázat, že jím uznávaný závazek platně nevznikl. Jde o vyvratitelnou právní domněnku a znamená to tedy, že žalovaný může vyvrátit existenci toho, co uznal a soud mu dá prostor.

10. Právní úkony (v současné terminologii právní jednání) mají podstatné náležitosti, které musejí být dohodnuty, neboť určují jejich obsah, resp. jejich typ, pravidelné náležitosti, které právní úkony téhož typu zpravidla obsahují, ač nutně nemusejí, a nahodilé náležitosti, které se u právního úkonu určitého typu vyskytují spíše nepravidelně. Klíčové jsou pro každý právní úkon (nejčastěji smlouva) podstatné náležitosti, které představují takové obsahové složky právního úkonu, které jsou z hlediska zákonné úpravy pro takový úkon nezbytně vyžadovány a které současně odlišují právní úkon určitého typu od právních úkonů jiných. Podstatné náležitosti právních úkonů (smluv) každého typu jsou uvedeny v zákoně. Zásadní rozdíl mezi podstatnými náležitostmi na straně jedné a náležitostmi pravidelnými a nahodilými na straně druhé tkví v tom, že pokud strany nesjednají veškeré podstatné náležitosti právního úkonu daného typu, právní úkon nevznikne, resp. je podle právní úpravy neplatný pro neurčitost.

11. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovaným ustanovením občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo dne [datum] k sepsání dokumentu nazvaného uznání dluhu, v němž žalovaný ve smyslu ust. § 2053 o.z. uznal, že dluží panu [příjmení] dvě částky, a to částku ve výši 7 800 000 Kč s příslušenstvím, splatnou dne [datum] na účet věřitele, a uznal, že dluh trvá a rovněž uznal, že není promlčen, a zavázal se, že jej celý plně uhradí. Současně uznal, že mu věřitel tuto částku dohromady poskytl na základě jeho žádosti, a na základě jejich dohody, že mu každou půjčenou částku vrátí. Dále, že mu věřitel celou danou částku dohromady poskytl do dne [datum], zčásti hotově, zčásti na účet [bankovní účet] a že se zavázal veškeré jmenované prostředky vrátit do dne [datum] v jediné splátce na účet věřitele č. [bankovní účet] a že mu z těchto prostředků nevrátil ničeho, že jeho dluh nijak nezanikl ani se nezmenšil a nemá, co bych proti němu započetl a zavázal se, že tak neučiní. Rovněž uznal právo věřitele účtovat mu penále 0,03 % za každý den prodlení z dlužné částky, dle uzavřené dohody, a to až do zaplacení, a až do konce promlčecí doby jistiny dluhu. A dále uznal, že dluží panu [příjmení] částku 2 490 900 Kč, splatnou nejpozději dne [datum] na účet věřitele, a uznal, že dluh trvá a uznal a zavázal se, že jej celý plně uhradí. Uznal rovněž právo věřitele účtovat mu penále 0,03 % za každý den prodlení z dlužné částky, dle uzavřené dohody při poskytování částky, a to až do zaplacení, a až do konce promlčecí doby jistiny dluhu. Rovněž uznal skutečnosti, že mu věřitel tuto částku dohromady poskytl na základě jeho žádosti, a na základě jejich dohody a že mu každou půjčenou částku vrátí. Že mu celou danou částku dohromady poskytl ode dne [datum] do dne [datum] nad rozsah částky výše uvedené, zčásti hotově, zčásti na účet [bankovní účet]. A že se zavázal a byl povinen veškeré jmenované prostředky vrátit do dne [datum] v jediné splátce na účet věřitele č. [bankovní účet], přičemž mu z těchto prostředků nevrátil dosud ničeho a že dluh nijak nezanikl ani se nezmenšil a žalovaný nemá, co bych proti němu započetl a zavázal se, že tak neučiní. Výslechem svědka bylo zjištěno, že uznání dluhu nebylo prvním krokem k tomu, aby bylo známo, kolik to bude peněž. Právní zástupci měli sepisovat pouze jakýsi rámec, který by vytvořil formu na základě, které by pan žalovaný splácel, aby to bylo sepsané jasně, byl tam splátkový kalendář, ale ten byl nad rámec původního dluhu. Právní zástupci měli sepisovat rámcovou formu splácení žalovaného, tedy splátkový kalendář. Částka 480 000 Kč nijak nesouvisela s částkou uvedenou v uznání dluhu, neboť svědek ji neposkytl, pouze ji žalovanému předal. Ze shora uvedených skutečností a provedeného dokazování je tedy zřejmé, že žalovanému se nepodařilo prokázat, ač mu byla dána soudem příslušná poučení, že by jeho závazek nevznikl, zanikl či byl splněn. Nebylo v řízení prokázáno, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným byla uzavřena nějaká„ širší“ dohoda, která by měla vliv na existenci a splatnost závazku žalovaného z listiny uznání dluhu ze dne [datum] Vedle toho žalobkyně prokázala uznání dluhu ve výši 10 290 900 Kč s příslušenstvím ze strany žalovaného vůči dlužníkovi žalobkyně jako insolvenčního správce tohoto dlužníka. Jelikož žalovaný žalobkyni na svůj dluh ve výši žalované částky s příslušenstvím dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O příslušenství dlužné částky 10 290 900 Kč ve formě smluvního úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 290 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 7 800 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 2 490 900 Kč od [datum] do zaplacení, jak bylo v uznání dluhu ze dne [datum] dohodnuto a jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 13. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, v důsledku čehož jí dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, jelikož však náhradu nákladů řízení nepožadovala, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. O povinnosti žalovaného zaplatit České republice soudní poplatek v částce 514 545 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, přičemž je ze zákona od placení soudních poplatků osvobozen (ust. § 11 odst. 2 písm. n) označeného zákona). Výše vyměřeného soudního poplatku je pak dána ust. § 6 odst. 1 daného zákona s přihlédnutím k Položce 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou součást zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.