26 C 394/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 17. 12. 2016 do zaplacení zastavu je.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 968 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 14.8.2020 po žalované domáhala zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], založená ve [příjmení] [anonymizováno] [země] se sídlem: [adresa], [země], registrační číslo HRB [číslo] B, DIČ: [anonymizováno] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je [anonymizováno] obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16.12.2016. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 6 000 Kč a splatností dne 16.12.2016. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalované. Žalovaná se dle Smlouvy o úvěru [číslo] jejíž text odsouhlasil, zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 16.12.2016. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22.1.2020. Celková výše nároků žalobce činí celkem 6 000 Kč, přičemž tato částka byla splatná dne 16.12.2016.

2. Podáním ze dne 1. 2. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do příslušenství. S ohledem na to soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žalobkyně v souladu s ust. § 96 odst. 1 až 4 o.s.ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl při jednání konaném dne 31.3.2021 v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Dne 14.11.2016 uzavřela společnost [právnická osoba], s žalovanou smlouvu o úvěru, (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala ho vrátit, a to nejpozději do 16.12.2016. Zatímco žalované byla částka 6 000 Kč poskytnuta, žalovaná úvěr nevrátila, což žalovaná nesporovala. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.12.2019, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována, avšak žalovaná jí dosud ničeho neuhradila.

5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.).

6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Smlouva přitom byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1820 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované finanční prostředky 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 16.12.2016. Zatímco společnost [právnická osoba], žalované úvěr poskytla, žalovaná poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě neuhradila a ocitla se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Vzhledem k tomu společnosti [právnická osoba], vůči žalované vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru. Pohledávka společnosti [právnická osoba], byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena v souladu s ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku oprávněna požadovat po žalované právě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost uhradit dlužnou částku dosud nesplnila, ačkoliv byla o její úhradu upomenuta, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila celkem 6 000, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2,5 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, a ust. §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a podle ust. § 11 odst. 2 písm. h) – jednoduchá výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ uvedené vyhlášky). Předžalobní výzva k plnění byla soudem posouzena jako ½ úkon dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, neboť k tomu, aby byla posouzena jako úkon plný podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, v ní chybí právní rozbor věci. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 968 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

8. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice doplatek soudního poplatku v částce 600 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši 400 Kč podle Položky 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Žalobkyni byla proto stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši 600 Kč (1 000 Kč – 400 Kč = 600 Kč), a to v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.