26 C 395/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 554 808,70 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 554 808,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 554 808,70 Kč od [datum] do zaplacení a zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 186 330 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou k soudu dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 554 808,70 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování poradenských služeb (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy vykonávala žalobkyně pro žalovanou činnosti definované zejména v čl. I odst. 3 Smlouvy, související se získáním dotace žalované v rámci 8. Výzvy k podávání žádostí, vyhlášení [stát. instituce] v roce 2020 (dále jen„ Činnost“). Dotace se měla vztahovat na projekt žalované„ Vývoj [anonymizována tři slova] [právnická osoba]“ a být poskytnuta z prostředků strukturálních fondů EU pro programovací období 2014 2020 program [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se podle čl. II, odst. 2, odst. 6 a odst. 7 Smlouvy zavázala uhradit žalobkyni za Činnost úplatu za schválení žádosti o předmětnou dotaci stanovenou jako procentuální podíl ve výši 2,5 % ze schválené výše dotace včetně DPH, přičemž podle čl. II odst. 1 Smlouvy se schválenou výší dotace rozumí částka uvedená v žádosti o dotaci v okamžiku, kdy poskytovatel dotace informuje o jejím schválení. Nárok na úplatu vzniká okamžikem schválení předmětné žádosti řídícím orgánem [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova], který informuje o schválení žádosti zpravidla prostřednictvím aplikace MS 2014, a to uvedením stavu„ Žádost o podporu doporučena k financování“. Dne [datum] byl v informačním programu u projektu žalované [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo] (dále jen„ Projekt“) uveden stav„ Žádost o podporu doporučena k financování s výhradou“, přičemž dotace na Projekt byla schválena ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žádost byla dne [datum] řádně schválena, žalobkyni podle Smlouvy vznikl nárok na úplatu. Žalobkyní tedy byl vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 458 519,57 Kč + DPH (tedy 2,5 % ze schválené výše dotace + DPH), který byl žalované zaslán dne [datum] se splatností 15 dní ode dne vystavení. Žalovaná však na předmětnou částku neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani přes skutečnost, že byla k úhradě vyzvána dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], které došlo soudu dne [datum]. Žalovaná učinila nesporným, že výše uvedenou Smlouvu dne [datum] s žalobkyní uzavřela a v ní se žalobkyně zavázala pro žalovanou vykonávat Činnost stanovenou smlouvou. Dne [datum] byla žalovaná informována depeší prostřednictvím internetového systému a současně žalobkyní, že u Projektu byl uveden stav žádosti jako„ Žádost o podporu doporučena k financování s výhradou“ a to ve smyslu, že Projekt byl výběrovou komisí doporučen k financování s výhradou zkrácení rozpočtu v položkách mzdy, režie a CZV z [anonymizována dvě slova], [částka] na [částka], v důsledku čehož byla dotace krácena z požadovaných [částka] na [částka], což představuje pokles dotace o 30,60 %. Dále uvedla, že za takových podmínek nemohl být Projekt pro žalovaného realizovatelný a dotace v nižší výši je pro něj bezvýznamná, což je skutečnost, která musí být žalobkyni známa. Navíc nesplnila svou konzultační povinnost a neupozornila žalovanou na případné nedostatky v rozpočtu, týkající se mzdových položek a režií. Žalovaná byla toho názoru, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou Smlouvou řádně a díky tomu nedodala žalovaná bezvadnou žádost, na základě které by nedošlo k takto razantnímu ponížení dotace. Tím pádem jí nevznikl nárok na úplatu ve smyslu čl. II Smlouvy.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a výslechem svědků (ust. § 126 o. s. ř.). Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: z písemného znění Smlouvy o poskytování poradenských služeb podepsané žalobkyní dne [datum] a žalovanou dne [datum] má soud za prokázané (a účastníci to učinili nesporným), že mezi žalobkyní jako Poradcem a žalovaným jako Klientem byla uzavřena příkazní smlouva podle ust. § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle níž žalovaný hodlal v rámci své podnikatelské činnosti realizovat svůj Projekt a pro to získat dotaci z dotačního programu z prostředků strukturálních fondů EU pro programovací období 2014 2020 program [anonymizováno 11 slov], žalobkyně se proto Smlouvou zavázal uskutečňovat pro žalovanou Činnost vedoucí k získání dotace na financování daného záměru a žalovaný se za to zavázal uhradit žalobci odměnu vymezenou a specifikovanou v čl. II Smlouvy, kdy podle čl. II odst. 2 Smlouvy nárok na úplatu vzniká okamžikem schválení předmětné žádosti řídícím orgánem [anonymizováno 7 slov], který informuje o schválení žádosti zpravidla prostřednictvím aplikace MS 2014, a to uvedením stavu„ Žádost o podporu doporučena k financování“ případně obdobnou formulací. Sjednaná výše odměny tvoří podle čl. II odst. 1 Smlouvy procentuální podíl ve výši 2,5 % ze schválené výše dotace. V čl. IV. odst. 2 Smlouvy je stanoveno, že žalovaný je povinen se seznámit se všemi podmínkami dotačního projektu, zároveň je povinen tyto podmínky při přípravě a realizaci projektu respektovat (prokázáno Smlouvou o poskytování poradenských služeb ze dne [datum], nadále jen„ Smlouvou“ ve spojení s Přílohou č. 1 – seznamem základních nezbytných podkladů a dokumentů a s Přílohou č. 2 - prohlášením). Jak vyplynulo z [anonymizováno 7 slov], výzvy [anonymizováno] programu podpory [anonymizováno], čl. 10, na poskytovanou podporu není právní nárok. O konečné výši dotace rozhoduje řídící orgán, vymezený v čl.

2. Podle Přílohy č. 1 – Vymezení způsobilých výdajů programu [anonymizováno], výzva VIII, oddílu C odst. 2, úvazky osob zahrnutých do projektu mohou být maximálně 1,0 v součtu všech subjektů zapojených do daného projektu, tj. součet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele nesmí překročit pracovní úvazek 1,0 (prokázáno [anonymizováno 7 slov], výzvy VIII programu podpory [anonymizováno]). Jak vyplynulo z podnikatelského záměru – [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno 7 slov], žadatel (tedy žalovaná) v záměru uvádí, že je schopna spolufinancovat náklady projektu z vlastních prostředků společnosti a dokládá v příloze prohlášení vlastníka společnosti o možnosti využít pro realizaci projektu bezúročné půjčky až do výše 20 milionů Kč. Nad rámec vlastních prostředků dále dokládá bankovní příslib úvěru do výše 8,5 milionu Kč. Dále uvádí, že pokud by měl být projekt realizován v předpokládaném rozsahu bez podpory, je pravděpodobné, že některé plánované činnosti budou vyhodnoceny jako potenciálně rizikové (prokázáno podnikatelským záměrem žalované). Jak vyplynulo z hodnocení prvního hodnotitele, Projekt má velmi dobrou úroveň a financování projektu bude realizováno z vlastních zdrojů žadatele a partnera ([právnická osoba] [anonymizováno]) s využitím dotací proplácených po ukončení 1. a 2. etapy s případným dofinancováním bezúročnou půjčkou od podílníka a jednatele a případnými bankovními úvěry, jejichž přísliby jsou přiloženy k Projektu (prokázáno zprávou prvního hodnotitele Projektu). Druhý hodnotitel uvedl, že má výhradu k výši úvazků, neboť všechna místa na pozici budou po celou dobu projektu alokována na plný úvazek, což vzhledem k činnostem není pravděpodobné a takový požadavek je nereálný. Podle něj je adekvátní úvazek 0,6 na všechny pozice po celou dobu projektu. K Projektu uvádí, že je zpracován na velmi dobré úrovni (prokázáno zprávou druhého hodnotitele ve spojení s hodnocení č.l. 71). Z emailové komunikace mezi stranou žalovanou a žalující vyplynulo, že tyto spolu dne 26. 11. 2020 hovořily ve věci rozpočtu projektu (prokázáno emailovou komunikací ve spojení s tabulkovou přílohou mezd). Z listiny označené jako Poznej [anonymizováno] vyplynulo, že žalobkyně ve vztahu ke svým klientům uvádí, že pro jejich úspěch udělá maximum a většinu odměny si nárokuje až po úspěšném získání dotace. Do té doby účtuje pouze nezbytné náklady. Dále uvádí, že berou zodpovědnost za sebe a mají nulovou chybovost, přičemž se klient nemusí bát pokut za špatný postup při čerpání dotací (prokázáno listinou nazvanou jako Poznej [anonymizováno]). Ze Souhrnné hodnotící zprávy zpravodaje v 1. [anonymizována čtyři slova] vyplynulo, že žalovaná v této soutěži získání dotace neuspěla, kdy oba oponenti nedoporučili projekt k podpoře, kdy jeden sice projekt doporučil, ale i on uvedl více záporů projektu než kladů, vysoké náklady a nejasný finanční přínosnost projektu. Hodnotitelé shodně považují náklady na projekt za nadhodnocené a nezdůvodněné, návrh není konsistentní a je nadhodnocená ekonomická efektivnost projektu s podceněním rizika tržní úspěšnosti (prokázáno Souhrnnou hodnotící zprávou zpravodaje v 1. [anonymizována čtyři slova]). Ze Souhrnné hodnotící zprávy zpravodaje v 3. [anonymizována čtyři slova], žalovaná v této soutěži získání dotace uspěla, i přes rozpory v hodnocení oponentů. Jediná výtka zde směřuje k rozpočtu, jinak byl projekt doporučen k podpoře ze státního rozpočtu (prokázáno Souhrnnou hodnotící zprávou zpravodaje v 3. [anonymizována čtyři slova]). O rozhodnutí o poskytnutí ponížené dotace byl žadatel informován prostřednictvím depeše uživatele v počítačovém systému MS 2014 když byl zároveň upozorněn, že vůči výše uvedenému může do 15. dnů od překliknutí do stavu PP27b podat žádost o přezkum (prokázáno snímkem obrazovky internetového portálu MS 2014). Jak vyplynulo z e-mailové komunikace od žalobkyně, za kterou komunikovala paní [jméno] [příjmení], žalobkyně upozornila žalovanou dne [datum] o tom, že žádost o dotaci na Projekt byla výběrovou komisí podpořena s výhradou a navrhla žalované tři druhy řešení, výhradu akceptovat, což jim doporučila, podat žádost o přezkum, což jim osobně nedoporučila, neboť dle jejího názoru se jim názor výběrové komunikace nepodaří zvrátit a nejspíš dochází k šetření prostředky a v poslední řadě odstoupit. Žalovaná na to konto odpověděla ve smyslu, že schválení dotace (i přes její snížení) je výborná zpráva a navrhla, že by do žádosti o přezkum šla (prokázáno emailovou konverzací ze dne [datum]). Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 554 808,68 Kč se splatností dne [datum] (prokázáno předmětnou fakturou). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě z předmětného dne ve spojení s doručenkou datové zprávy).

5. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je zaměstnancem žalobkyně a před jednáním ji nikdo nenaváděl k tomu, jak má vypovídat. V dané věci byla žalobkyně požádána o pomoc s tak zvaným přepodáním žádosti, to znamená, že klient má zamítnutou žádost z předchozí soutěže a žádá o pomoc při podání do další soutěže toho daného programu. Úkolem svědkyně na počátku je posouzení toho, jestli ten záměr má potenciál uspět a tak odhadnu pracnost toho přepodání, aby měla žalobkyně podklady pro uzavření smlouvy. V daném případu se jednalo o poměrně těžký záměr - softwarový projekt, který jako takový, pokud žádá o podporu z programu podporující výzkum a vývoj, tak je náročný, protože hodnotitelé často napadají tyto projekty, že neobsahují výzkum a vývoj a bývají tyto projekty často zamítnuty a protože tam byly prvky umělé inteligence. Přípravy žádosti se ujala přímo svědkyně, která za sebou měla víc úspěšných softwarových projektů. Příprava žádosti poté probíhala z jejího pohledu s nadstandardní péčí, vyhověla jsem požadavkům typu, budeme uchovávat dokumentaci na virtuálním disku, pracovat o víkendech, večer a nakonec nad tímto projektem strávila téměř 2x více času než je běžné. V rámci realizace projektu je standardní proces v těchto zdrojích takový, že klient nebo žadatel musí nejdříve realizovat minimálně jednu etapu daného projektu a teprve potom podává tak zvanou žádost o platbu, ve které žádá o dotaci a teprve poté, když je tato žádost o platbu schválena, tak mu plyne dotace na účet. To znamená, že i poskytovatel sám o sobě vyžaduje dokumenty, které doloží, že žadatel má dostatečné zdroje proto, aby měl finanční prostředky na předfinancování minimálně té první etapy, takto je uvedeno i ve výzvě a klient musí dokládat, že má dostatečnou částku na zafinancování. V případě žalované bylo doloženo 8,5 milionů zdrojů cizích z prostředků banky jako potenciálně dostupných a poté 20 milionů z prostředků pana [jméno], jako disponibilní potenciální zdroje pro financování toho projektu. Svědkyně si nebyla vědoma nějaké své chyby při zpracování projektu, pracovala na něm i o víkendech a v době osobního volna. Žalobkyně se nemohla nikdy smluvně zavázat k získání 100 % dotace, neboť na to není právní nárok. V průběhu řešení projektu úpravy rozpočtu probíhaly často. Co se týče nutnosti krácení pracovních úvazků při zpracování daného projektu tak svědkyně žalovanou upozorňovala, že je to běžná věc, proti které hodnotitelé něco namítají. Pokud si klient vymiňuje celý tým na celý úvazek, pak často hodnotitel namítá v posudku, že nerozumí tomu, jak daná společnost bude provozovat svůj běžný provoz, proto by ty úvazky neměly být nikdy uvedeny na takovouto výši pro celý tým a samozřejmě rozhodnutí je vždycky na klientovi a může to tak být. Pokud je ve společnosti v týmu 10 lidí, navrhuje nedávat 10 lidí na plný úvazek, protože přichází poté často logická námitka hodnotitele, kdo bude dělat běžnou činnost společnosti, pokud vašich celých 10 lidí na celý úvazek bude pracovat právě na tomto dotačním projektu. Úloha svědkyně spočívala v tom klientovi říct na základě zkušenosti, upozornit, že stejně maximální úvazek je 1.0. rozhodnutí klienta, neboť svědkyně nerozumí ze své pozice nutnosti pracovních úvazků třeba u IT. Říkala zástupcům žalované, že často se vrací takovéto projekty zpátky s tím, že hodnotitel namítá, že pokud je celý tým v projektu nominován na 1,0, potom vzniká otázka, kdo bude zajišťovat chod společnosti. Žalovaná mohla projekt realizovat i v pokrácené výši dotace, neboť byly doloženy dostatečné prostředky pro kofinancování i bez dotační podpory realizovat projekt bez podpory, jen by bylo by nutné opustit nějaké funkcionality. Projekt byl schválen s výhradou. [ulice] námitka tam byla na úvazky a návrh na jejich krácení, čímž pádem i pokrácení dotace. Je ojedinělý případ, že někdo dotaci odmítne, byť je snížená. Toto rozhodnutí ale musí udělat klient, má možnost to přijmout, nebo to odmítnout. To není rozhodnutí na straně žalobkyně. Úkolem žalobkyně je říci, když je dotace zamítnuta, jaké jsou další možnosti, jestli je možnost nějakého jiného dotačního titulu to přepodat, ale to všechno je vždycky individuální na základě té diskuse s klientem. Nabízejí možnosti, co s tím. Svědkyně komunikovala s panem [jméno] a panem [jméno]. To zpracování trvalo dlouho, protože se změnila povaha toho projektu, přibyl ještě 1 partner do konsorcia, což přidělá mnoho práce a řešili všichny věci poměrně do detailu a důsledně. Žalovaná byla na možnost krácení úvazků upozorněna, že pokud zůstane úvazek celý, hrozí potenciální možnost, že hodnotitel to napadne, protože říká, že pokud je celý tým na 1 celý úvazek, není tu nikdo další, kdo bude dělat běžný chod firmy. Žádost podala s 1,0 úvazky, když si klient přál, pouze ho upozornila na rizika, já ho upozorním na riziko, klient si přeje tam úvazky ponechat a to upozornění je maximum, co lze udělat. Záleží vždycky na hodnotiteli. V daném případě bylo zjevné, že ze dvou hodnotitelů byl jeden spokojený a druhý nikoliv. Žádost se hodnotí podle hodnotících kritérií. Hodnotitel hodnotí kritéria a odškrtává a hledá v tom dokumentu, jestli nachází odpověď na hodnotící kritéria, tedy i žalobkyně v kooperaci s klientem píší žádost podle těch hodnotících kritérií. Pokud je dotace schválena v plánované výši, to znamená je schválen plánovaný rozpočet a vůči němu plánovaná dotace a když je ta výhrada hodnotitele, záleží, jaká je to výhrada, tak se to potom schvaluje podle té výhrady, to pokud ta výběrová komise následuje názor toho hodnotitele, krátí rozpočet o té příslušné položky. Nemusí jít jen o mzdy, může jít o materiál, může jít o jiné námitky typu rozdělení výzkumu a vývoje.

6. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [jméno] soud zjistil, že svědek pracoval pro pana [jméno], je částečně zaměstnancem žalované, konzultantem i společníkem. Přičemž uvádí, že se s [anonymizováno] [jméno] zná od školy a na projektu spolupracovali. S kolegou [jméno] v minulosti úspěšně realizovali podobné 2 projekty. Řešili softwarové projekty a žádosti si psali sami. Svědek vždy působil, a to i u poslední spolupráce s žalobkyní, jako řešitel, psal věcný záměr a v zásadě celou tu přípravu. Projekt, jaký byl řešený s žalobkyní, tak se podával již rok předtím, kde neuspěli - po věcné stránce ten projekt byl hodnocen kladně oponenty, ale neuspěl kvůli tomu, že žalovaná. Do další žádosti se sami nechtěli pouštět, nabídla se žalobkyně, že to zařídí sama s tím, že to riziko té časové investice přípravy projektu jde za nimi. V takové konstelaci s tím žalovaná souhlasila. Svědek v průběhu té přípravy žádosti jednal v zásadě výlučně s paní [příjmení] [příjmení]. Jedním z bodů, které spolu diskutovali, byly i úvazky a po konzultaci je nastavili tak, jak v žádosti nakonec nastaveny byly na 1.

0. Čistě subjektivně svědek uvádí, že úvazky, které tam navrhli v tom oponentním řízení 0., byly z jeho osobního pohledu nereálné, protože prostě tým byl postaven, bylo jasné, kdo na čem bude dělat. Zásadní úlohou žalobkyně bylo připravit žádost po formální stránce tak, aby ten již předpřipravený věcný záměr byl přepodán na novou výzvu a žalovaná s tím měla co nejméně práce. Při konzultacích se navrhovala nižší čísla rozpočtu, žalovaná si nechala poradit, co tam napsat tak, aby žádost uspěla. Svědek si nevybavuje, že by se řešila rizikovost úvazků. Pouze na začátku té spolupráce řešili na teoretické úrovni, že oponenti rádi vidí nižší úvazky, ale bylo tam pochopení ze strany paní [příjmení] [příjmení], že v případě žalované toto není reálná možnost. Žalovaná finální verzi žádosti schválila. K úvazkům opětovně uvedl, že tyto se řešily pouze teoreticky hned na počátku. Podle svědka žalovaná ve finále respektovala všechna doporučení žalobkyně. K žádnému rozporu před podáním žádosti jako nikdy nedošlo a strany byly v koordinaci. Úvazky tam byly na 1,0 dlouhou dobu konstantou, která se nijak detailně neprojednávala v žádné pozdější fázi, a ten proces byl relativně dlouhý. Podklady pro žalobkyni zpracovával svědek, celá ta žádost byla připravena ve formě žádosti do jiného projektu, do předchozí výzvy do jiné agentury. Svědek byl odpovědný za tu věcnou stránku věci, za vykomunikování všech těch náležitostí, které se předkládali v předchozí výzvě, a kolega [jméno] řešil s paní [příjmení] [příjmení] rozpočtovou tabulku. K osobě paní [příjmení] [příjmení] svědek uvedl, že postupovala svědomitě, nicméně trochu zklamáním pro něj bylo to, že žalobkyně neřešila vůbec tu věcnou stránku věci, sám by byl jako velmi rád, kdyby tu věcnou část někdo přečetl a v zásadě očekával, že ji někdo zoponuje uvnitř konzultantské firmy. To byla hlavní výhrada spolupráce, jinak spolupráce po stránce lidské fungovala dobře. Příkazní smlouvu mezi stranami nečetl. K určení výše 1,0 úvazku dospěla žalovaná velmi jednoduše a pragmaticky, v předchozích projektech, které jsme realizovali, vždycky ty úvazky byly 1,0 a základem podání nové žádosti bylo sestavit tým a ukázat jeho schopnost podílet se na těžkém a inovativním produktu. Všechny lidi z toho týmu znal svědek osobně, navrhovali se do týmu lidi prověření. Podle svědka byl úvazek 1,0 určitě adekvátní a nedovede si vůbec představit, že by někdo dělal na 0,6 nebo méně nebo 0,8 úvazku. S paní [příjmení] konzultovali z hlediska rozpočtu např. položku ohledně výzkumného záměru, tj. externí služby v rámci té přihlášky, kterou žalovaná měla na vysoké hodnotě, řekněme tři, čtyři miliony něco podobného a paní [příjmení] radila, abychom si zajistili nabídku, a tuto částku jsme tam nějakým způsobem obhájili. Žádost k financování projektu se podávala za žalovanou spolu s partnerskou firmou a s příslibem úvěru u [právnická osoba] Co svědek ví, byla dotace ponížena dost radikálně a podle svědka to vůbec realizovatelné nebylo, neboť ten záměr byl velmi inovativní a podle svědka v dané věci nebyl dostatek finančních prostředků a že dostatek finančních prostředků by byl jen tak tak, kdyby ten projekt vyšel v těch původních zamýšlených číslech, protože již byl několikrát ponížen vzhledem k odhadovaným nákladům. Ten projekt by dal realizovat i bez dotací, když by na to byl dostatek prostředků a riziko celé vezmete na sebe, žalovaná toto riziko minimalizovala tím, že část měla hradit dotace a to riziko přenesl na žalobkyni. Žalovaná si byla vědoma rizikovosti, jako u každého projektu i u těch předchozích, když by dotace nevyšla třeba vůbec.

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru: žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování poradenských služeb. Na základě uzavřené Smlouvy vykonávala žalobkyně pro žalovanou [příjmení] související se získáním dotace z prostředků strukturálních fondů EU pro programovací období 2014 2020 program [anonymizováno 11 slov]. Žalovaná se podle Smlouvy zavázala uhradit žalobkyni za Činnost úplatu za schválení žádosti o předmětnou dotaci stanovenou jako procentuální podíl ve výši 2,5 % ze schválené výše dotace včetně DPH, přičemž podle čl. II odst. 1 Smlouvy se schválenou výší dotace rozumí částka uvedená v žádosti o dotaci v okamžiku, kdy poskytovatel dotace informuje o jejím schválení. Žalované byla schválena snížená dotace na Projekt ve výši [částka]. Dotace pro žalovanou byla ponížena z důvodu, že při hodnocení Projektu byly shledány hodnotiteli předimenzované náklady na mzdy a přílišné množství úvazků 1,0. Žalobkyní byl žalované vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 458 519,57 Kč + DPH (tedy 2,5 % ze schválené výše dotace + DPH), který byl žalované zaslán dne [datum] se splatností 15 dní ode dne vystavení. Žalovaná však na předmětnou částku neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani přes skutečnost, že byla k úhradě vyzvána dne [datum]. V obraně žalovaná uváděla, že to, že dotace byla ponížena na základě toho, že hodnotiteli bylo stanovení všech úvazků na výši 1,0 shledáno předimenzovanými, je porušení povinnosti žalobkyně při plnění příkazu a z toho důvodu jí nenáleží smluvená odměna.

8. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a o výpovědi shora uvedených svědků, jejichž výpovědi soud považuje za věrohodné, když uvedené osoby vypovídaly kontinuálně a bez logických rozporů o skutečnostech, které sami vnímaly. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Podle § 2430 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

10. Podle § 2432 odst. 1 o. z., příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.

11. Podle § 2433 o. z., obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.

12. Podle § 2438 o.z., příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání (odst. 1). Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti (odst. 2 věta první).

13. Příkazník podle občanského zákoníku nemá nárok na odměnu tehdy, jestliže se výsledek příkazu nedostavil proto, že příkazník porušil při jeho plnění své povinnosti. Pokud se výsledek dostavil jen částečně, má příkazník nárok na částečnou odměnu, nebylo-li mezi stranami ujednáno jinak. V daném případě nebylo z žádného provedeného důkazu zjištěno, že by žalobkyně porušila při plnění příkazu pro žalovanou svou povinnost a tím jí zanikl nárok na odměnu. Předmětem činnosti příkazníka není totiž dosažení určitého výsledku, ale činnost sama; riziko, zda se výsledek dostaví, proto nese příkazce, nikoliv příkazník. Není porušením povinností příkazníka pouze to, že jeho činnost nepřinesla výsledek, o jehož dosažení měl příkazce zájem; proto má příkazník i v takovém případě právo na odměnu (srov. Nejvyšší soud 28 Cdo 1034/2011).

14. Žalovaná ohledně svých tvrzení neunesla v předmětném sporu důkazní břemeno o prokázání toho, že by žalobkyně při zpracování žádosti žalované cokoliv zanedbala, tedy při plnění příkazu porušila svou povinnost. Sporným bodem mezi stranami bylo v tomto případě výše úvazku jednotlivých zapojených zaměstnanců v Projektu, které byly důvodem ke krácení přiznané dotace. Dotační podmínky úvazek 1,0 připouštěly a v tomto ohledu lze říct, že žalobkyně mohla ve věci pouze říct své obecné zkušenosti a poznatky, ale o personální a mzdové agendě měla v tomto případě konečné slovo žalovaná, neboť ona jediná rozumí v plné míře tomu, kolik personálních kapacit potřebuje a bylo-li toto číslo výběrovou komisí shledáno jako vysoké a z toho důvodu byla přiznaná dotace ponížena, nelze v tomto spatřovat porušení povinnosti žalobkyně při plnění povinností plynoucích z příkazní smlouvy. V projednávaném případě nelze tedy v jednání žalobkyně sledovat žádné porušení povinností plynoucích jí z příkazní smlouvy. Schvalování dotací je proces zahrnující posouzení formálních i materiálních náležitostí žádosti nezávislou třetí osobou. Nárok na dotaci neexistuje, a to dokonce někdy ani v případě formálně bezvadné žádosti, pokud například projekt není shledán dostatečně přínosným. Jak k dotacím prohlásil Nejvyšší správní soud“ Pro dotace platí, co je psáno, to je dáno, a je pro ně charakteristické, že nejsou poskytovány komukoliv, na cokoliv a v neomezené výši. Jde o vzácný statek, a proto je zacházení s ním po právu veřejnoprávně přísně regulováno”. Lze tedy mít za nezpochybnitelnou věc, že navázání odměny z příkazní smlouvy na situaci, kdy by v úvahu připadalo pouze schválení dotace v plné výši, by vytvořilo podmínku nemožnou ve smyslu nesplnitelné. Nemožností se myslí nemožnost počáteční, tedy daná již v době uskutečnění předmětného právního jednání. Ohledně zodpovědnosti, o které žalovaná tvrdila, že měla za to, že jí žalobkyně přebírá na sebe, soud uvádí, že žalobkyně zcela jasně na sebe převzala závazek, že je pojištěna a že na sebe přebírá např. zodpovědnost za pokuty za špatný postup při čerpání dotací. Nelze absolutně tuto větu vykládat ve smyslu, že žalobkyně je zodpovědná za přiznání nižší dotace, především v případě, kdy projekt byl hodnocen jako velmi kvalitní. Soud zároveň nepřisvědčil ani námitkám žalované, že bez plné výše dotace je pro ni projekt nerealizovatelný. Jak bylo předestřeno výše, dotace není a nemůže být považována za cosi, s čím je možno stoprocentně počítat. Žalovaná sama ve své žádosti uvedla a prohlásila, že je schopna si daný Projekt zafinancovat sama a jak bylo z dokazování zjištěno, je toto nezbytnou podmínkou pro vůbec účast v dotačním programu.

15. Soud tak po posouzení výše uvedeného dospěl k závěru, že Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou splňuje veškeré zákonné náležitosti dle § 2430 a násl. o.z., zejména dostatečně určitě vymezuje jednotlivé konkrétní služby – Činnosti, k jejichž obstarání se žalobkyně pro žalovanou zavázal a zároveň i určuje konkrétní výši, resp. způsob určení výše odměny, která za obstarání náležitostí žalobkyni náleží dle ust. § 2438 o.z. Z jazykového výkladu čl. II odst. 1 dané Smlouvy dospěl jednoznačně k názoru, že odměnu tvoří procentuální podíl ze schválené výše dotace, a již samotné slovo schválené dostatečně zjevně presumuje, že výše schválené dotace může být různá (což koreluje s faktem, že dotace je nenároková forma podpory, není na ní žádný nárok ani právo) a obě strany toto vzaly na vědomí. Pokud by ostatně strany vstupovaly do smluvního vztahu s tím, že dotace bude buď poskytnuta v plné výši či vůbec, byla by odměna nejspíše sjednána pevnou finanční částkou. Strany od počátku musely být srozuměny se skutečností, že konečná výše dotace je proměnná – jak vyplývá vůbec z [anonymizováno 5 slov] – a může být přiznána i částka nižší než uvedená v žádosti. Ve vztahu k nároku na odměnu soud prvního stupně tento svůj závěr odůvodnil úsudkem, že žalobkyně splnila své smluvní závazky potud, že podala žádost o dotaci a že tato žádost byla příslušným orgánem vyhodnocena jako kvalitní. Je zcela nepochybné, že žalobkyně pro žalovanou plnila příkaz, komunikovala s ní a nad vypracováním žádosti trávila množství času. Žalovaná vedle toho neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením, že žalobkyně porušila svou povinnost plynoucí z příkazní smlouvy, a proto je povinna jí uhradit celou sjednanou odměnu. Z provedeného dokazování vyplývá, že odměna žalobkyně za poskytnuté služby byla ve smlouvě stanovena jako procentuální podíl ze schválené výše dotace, kdy schválenou výši se rozuměla částka uvedená poskytovatelem dotace v rozhodnutí o schválení žádosti o poskytnutí dotace v článku II odst.

1. Z textu smlouvy samotné nevyplývá, že by schválená výše dotace musela odpovídat částce, o kterou bylo žádáno. Ze znění Smlouvy jednoznačně vyplývá z článku II odst. 2, že nárok na úplatu za schválení vzniká již okamžikem schválení žádosti řídícím orgánem předmětného dotačního programu. Tento okamžik vzniku nároku na úplatu za schválení dotace řídícím orgánem uvedený v článku II odst. 2 Smlouvy je den [datum]. Proto podmínky pro vznik nároku na úplatu za schválení dotace byly naplněny a žalobkyni tedy vznikl nárok na odměnu ve výši 2,5 % ze schválené výše dotace + DPH, tedy byla-li žalované schválena částka dotace ve výši 18 340 782,63 Kč, je povinna žalovaná uhradit žalobkyni částku ve výši 458 519,57 Kč + DPH, tedy celkem částku žalovanou ve výši 554 808,7 Kč a z toho důvodu tuto částku soud žalobkyni přiznal výrokem I. tohoto rozsudku.

16. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni příslušenstvím v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když za prvý den prodlení žalované považuje datum [datum], neboť žalované byla vystavena žalobkyní faktura na žalovanou částku, která byla splatná dne [datum]. Den následující se tedy žalovaná ocitla v prodlení. Soud dále žalobkyni přiznal částku ve výši 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť u této částky jde o paušální částku spojenou s uplatněním každé pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, což bylo v řízení prokázáno.

17. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů spojených s účelným uplatňováním práva. Jedná se o náklady spojené se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 22 193 Kč a se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 12,5 úkony právní služby po částce 10 540 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby, předžalobní výzvy, vyjádření ze dne [datum] a [datum], písm. g) – účast na jednání dne [datum] (zde přiznány dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny), [datum] (zde přiznány dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny), [datum] (zde přiznány dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny), [datum] a poté § 11 odst. 2 písm. h) jedním úkonem po částce 5 270 Kč – účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku, když jejich výše je dána ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 13 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Při posouzení úkonu nahlížení do spisu soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18, úkon nahlížení do spisu může být považován za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle usnesení § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. V této souvislosti však Ústavní soud znovu zdůraznil nutnost zkoumání účelnosti nákladů vynaložených účastníkem na zastoupení advokátem (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3000/11). Soud tedy bez dalšího neuzavřel, že by nahlížení do spisu rovnou nebylo možno brát jako úkon právní služby, neboť takový názor by byl zcela nepochybně v rozporu se aktuálním postojem Ústavního soudu, je ovšem názoru, že při porovnání úkonu se stavem řízení byl i tento úkon proveden neúčelně. Celkové náklady na právní zastoupení žalobkyně dosahují částky 164 137 Kč včetně DPH, k tomu náleží ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 22 193 Kč, celkem se tak jedná o částku 186 330 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).