26 C 398/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 337 984 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 337 984 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 337 984 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 266 081 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 2 570 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhali po žalované zaplacení částky 337 984 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřeli žalobci, jako kupující, s žalovanou, jako prodávající, kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byla koupě pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalobci řádně složili kupní cenu ve výši 3 950 000 Kč. V průběhu zimních měsíců a následně pak na základě odborného posouzení z února 2019 vyšlo najevo, že na stavbě [adresa] se vyskytuje skrytá vada, konkrétně poškozená střecha, projevující se mokrými skvrnami v pravé části podhledu na chodbě a vznikem plísně. Podle rozsahu je zjevné, že tento problém vznikl na střeše budovy ještě před převodem vlastnického práva a vzhledem ke stáří střechy lze vyloučit i běžné opotřebení. Žalobci kontaktovali žalovanou ihned po zjištění těchto skrytých vad a tuto věc jí oznámili. První reakci obdrželi až dne [datum]. Protože žalobcům žalovaná ničeho neuhradila, vyzvali jí k tomu předžalobní výzvou ze dne [datum], ovšem bezúspěšně. Žalobci požadují slevu z kupní ceny ve výši 337 984 Kč včetně DPH, což je částka, která odpovídá ceně oprav výše uvedené vady.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odporem, došlým soudu dne [datum], doplněným později vyjádřením ze dne [datum]. Podle jejího tvrzení činí nesporným, že by dne [datum] uzavřela s žalobci kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Podle názoru žalované nemovitost netrpí takovými vadami, které jsou tvrzeny ze strany žalobců. Vzhledem k absenci ujednání ve Smlouvě platí, že věc má mít vlastnosti u srovnatelné věci obvyklé, tedy v konkrétním případě vzhledem k nemovitosti obdobného stáří a druhu. Předmětná nemovitost byla postavena svépomocí rodinou žalované před zhruba 50 lety a následně byla svépomocí rozšiřována či rekonstruována, Nikdy nebyly stavební zásahy prováděny odbornými pracovníky, vždy šlo jen o lidi bez stavebního vzdělání. Stav nemovitosti odpovídal stáří a druhu, čemuž odpovídala i kupní cena, která byla výrazně nižší než cena novostavby v dané oblasti. Dále nebylo žalobci ani prokázáno, že by šlo o vady skryté. Podle názoru žalované není postavené najisto, že vady se vyskytly už při převodu nemovitých věcí na žalobce a je možné, že vada se vyskytla až v průběhu užívání žalobci, o čemž svědčí i doba 11 měsíců, od uzavření Smlouvy po oznámení vad žalobci. Žalobci měli navíc možnost se se stavem nemovitých věcí seznámit, což je při nákupu nemovitostí obvyklé a důkladně se s jejím stavem seznámili. Žalovaná dále nesouhlasí se způsobem vypočtení přiměřené slevy z kupní ceny.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a výslechem svědků a účastníků (ust. § 126 a § 131 o. s. ř.) a výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (ust. § 127 o.s.ř.). Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: na základě usnesení ve věci řízení o pozůstalosti ze dne [datum] po zemřelém [jméno] [příjmení] se pozůstalá manželka [celé jméno žalované] stala výhradním vlastníkem nemovitých věcí, a to stavby [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (prokázáno usnesením ve věci řízení o pozůstalosti ze dne [datum]). Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] na parcelu [číslo] se [celé jméno žalované] stala výhradním vlastníkem nemovitých věcí, a to parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] (prokázáno označenou kupní smlouvou). Jak vyplývá z Nájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], pronajímatel [anonymizována dvě slova] – uzavřel s [celé jméno žalované] nájemní smlouvu ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (prokázáno označenou nájemní smlouvou). Dne [datum] uzavřeli žalobci, jako kupující, s žalovanou, jako prodávající, kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byla koupě pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] za sjednanou kupní cenu ve výši 3 950 000 Kč. Kupující strana v Článku VI. prohlásila, že se seznámila se stavem předmětu převodu a že předmět převodu v tomto stavu přebírá a že jí je znám stav a stáří předmětu převodu, a to i součástí a příslušenství (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]). V protokolu o předání nemovitosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci a žalovaná společně svými podpisy na uvedeném protokolu stvrzují, že specifikovaná nemovitost v [katastrální uzemí], [list vlastnictví] byla řádně předána ve stavu odpovídajícím smluvní dohodě a zároveň byly předány všechny klíče od nemovitosti (prokázáno předmětným protokolem o předání nemovitosti). Z přípisu žalobců žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci kontaktovali žalovanou, aby jí oznámili existenci vad u výše specifikované budovy s tím, že jí žádají o úhradu částky ve výši 158 928 Kč, která podle přiloženého rozpočtu odpovídá rekonstrukci části střechy. Z dokumentu nazvaného„ rozpočet prací rekonstrukce střechy RD [ulice a číslo], [obec] bylo zároveň zjištěno bylo zjištěno, že celková cena je 158 928 Kč (prokázáno předmětným přípisem ze dne [datum] ve spojení s rozpočtem prací rekonstrukce střechy RD [ulice a číslo], [obec]). Stanovisko žalované ze dne [datum] bylo takové, že podle jejího názoru nemovitost netrpí skrytými vadami. Podle jejího názoru byla budova postavena svépomocí její rodiny a následně byla svépomocí i rozšiřována či opravována. Nikdy nebyly zásahy prováděny odbornými pracovníky. Stav nemovitosti odpovídá jejímu stáří a druhu, čemuž odpovídala kupní cena nemovitosti, která byla výrazně nižší, než cena za novostavby v okolí. Podle judikatury je nutno případné nedostatky nemovitosti posuzovat ve vztahu k nemovitostem stejného stáří a vzít v úvahu i obvyklé vlastnosti nemovitosti daného stavu a stáří, s přihlédnutí k technologiím používaným v době vzniku stavby (prokázáno stanoviskem žalované ze dne [datum]). Žalobci vyzvali žalovanou k plnění částky ve výši 158 928 Kč výzvou k plnění ze dne [datum] (prokázáno předmětnou výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem). Z odhadu [číslo] pro odhad obvyklé ceny nemovité věci pro účel úvěrového řízení v ČMSS objednatele [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že RD [ulice a číslo], [obec] má obvyklou cenu stávající ke dni provedení prohlídky [datum] ve výši 3 850 000 Kč, že stavba byla kolaudována v roce 1980 a celková rekonstrukce proběhla v roce 2000. V popisu bylo uvedeno, že dům je celkově v dobrém stavebně technickém stavu a je k okamžitému užívání, majitelka zde momentálně bydlí (prokázáno odhadem [číslo] ze dne [datum]). Z SMS konverzace ze dne [datum] vyplynulo, že žalobci projevili o koupi nemovitosti velký zájem a to dokonce i po provedení osobních prohlídek (prokázáno sms konverzací ze dne [datum]). Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 o kvalitě střechy rodinného domu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyšlo najevo, že po posouzení znalec dospěl k názoru, že ve střeše zcela chybí větraná mezera, která má být pod dřevěným bedněním. Což je zásadní technologická vada s negativním vlivem na funkčnost a životnost střechy. Folie Jutadach, která má plnit funkci pojistné hydroizolace, byla na střeše provedena pouze mezi krokvemi. Folie proto nezajišťuje ochranu krokví proti působení vlhkosti, která může kondenzovat pod krytinou. Z tohoto vyplynulo, že dřevěné prvky střechy jsou v havarijním stavu a krov ani bednění pod krytinou nemohou již plnit svoji základní statickou funkci. Největší intenzita poškození je v okolí hřebena hlavní střechy a v oblasti úžlabí s plechovým lemováním, poškození dřevěných prvků se týká celé střechy. K odstranění vad je z pohledu znalce zapotřebí nutná celková rekonstrukce střechy, a to včetně krovu. Cenu takové rekonstrukce znalec vyčíslil na 557 921 Kč. Z fotodokumentace, která tvoří přílohu znaleckého posudku, vyplynulo, že na obrázcích číslo F7 – F11 je viditelné extrémní poškození a hnití dřevěných částí střechy, z obrázku F13 – F17 je viditelné nouzové opravování krytiny tmelem a z obrázků F19 – F23 je viditelný havarijní stav hřebene střechy, způsobený roztečením asfaltu (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] 2021 o kvalitě střechy rodinného domu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]). Jak vyplynulo z rozpočtu stavebních prací společnosti [právnická osoba], [IČO], v souladu s cenovou nabídkou byly jednotlivé práce na odstranění vady střechy ohodnoceny na částku 337 984 Kč (prokázáno rozpočtem stavebních prací společnosti [právnická osoba], [IČO]). Jak vyplynulo z inzerátu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] na předmětnou nemovitost, nabídková cena byla stanovena na 3 950 000 Kč (prokázáno předmětným inzerátem). Fotodokumentace předmětné nemovité věci je založena na č.l. 286 – 310spisu (prokázáno předmětnou fotodokumentací.

5. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná na první schůzce s žalobci nebyla, na té druhé schůzce už byla, na tu schůzku přišli oba žalobci s rodiči, aby celý dům prohlídli, trvalo to strašně dlouho, žalovaná byla po chemoterapii, která u ní proběhla před 3 lety, zapomínala, pamatuje si, že žalobci řekli, že tam ti jejich rodiče bydlí a že by to měli kousek k sobě. Takto prohlédli, žalovaná tam bydlela. Když přišli žalobci po třetí, tak tam přišel nějaký pán ze stavby, a oni říkali, zda to ten pán může také prohlédnout, žalovaná souhlasila, ten pán klepal všude do zdí, dále jim ještě řekla, že nechala vyvložkovat komín, pak oni mluvili spolu, kdy žalovaná u toho byla a slyšela pána ze stavby, že to je všechno v pořádku, zkontrolovali to, prohlédli to a odešli. Žalovaná byla slabá, říkala jim, že jí není dobře, žalobci tvrdili, že to chtějí. Žalovaná uvedla, že je stará a nemocná, a kdyby tohle věděla, tak by jim to v životě neprodala. Podle žalované oni v 73 letech využili její nemoci. Žalobci tam měli toho pána ze stavby, že on to všechno zkontroluje. Žalobci řekli, že to je v pořádku a na nic se jí již neptali a řekli, že to koupí. Podle žalované cena byla dohodnuta s realitní kanceláří, žalovaná zdůraznila, že by tu nemovitost neprodala, kdyby nebyla nemocná a stará a sama. Podotkla, že měla spousty jiných zájemců. Je z toho víc nemocná, než byla. Na stav nemovitosti se žalobci neptali, žalovaná jim říkala, že to dělal ještě manžel a pokud jde o střechu, tak jim říkala, že tam nahoře zatékalo a vzala tam pána, aby jí to opravil, v jakém roce to bylo, již si nepamatovala. Bylo to opravené a neteklo tam vůbec. Při opravě dali pryč tašky a dali tam takový plech a říkali tehdy žalované, že teď už s tím nebude muset nic dělat. Řekli jí, že to je v pořádku. Poté, co to bylo opravené, tak již tam bylo sucho. V domě měli nový elektrický kotel, studnu, kde je stále voda, měli nové ústřední topení, vyvložkovaný komín, oni byli spokojení, říkala žalovaným, že se mohou rovnou nastěhovat, ještě tam měli tam skleník, krb.

6. Z výslechu znalce Ing. Tomáše Hoskovce soud zjistil, předmětná střecha byla stará zhruba 20 let, což jebylo uvedeno i v písemné části znaleckého posudku, přičemž tuto informaci znalec obdržel od zadavatele posudku. Místní šetření provedl asi v květnu 2021, v tu dobu byla střecha pokrytá krytinou z asfaltových šindelů. Na první pohled tam bylo vidět, že na té střeše není odvětraná vzduchová mezera, tato mezera se provádí pod krytinou a je součástí skladby střechy a slouží k odvádění vlhkosti k větrání prostoru pod krytinou, aby tam nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti a k přehřívání toho prostoru pod krytinou, tady v tomto případě byl černý asfaltový šindel, prostě byla to tmavá barva a na to když v létě svítí sluníčku, tak tam souběžně na tom povrchu teploty kolem 70 až 80 stupňů, ta střecha je enormně namáhaná klimatickými vlivy, a proto se provádí ta skladba s tou větranou mezerou. K problému větrané mezery odkázal znalec na písemnou část svého posudku stranu 15, kde byl obrázek z technického návodu jednoho výrobců těch šindelů, kde je ta větrná mezera zakreslená a tam na té střeše je prvek, který se dává ke hřebeni a slouží k odvodu větraného vzduchu z té mezery, přičemž je to základní nutnost k tomu, aby střecha mohla fungovat. Tato skladba šindelů byla kolem roku 2000 známá a používala se, neboť asfaltové šindele se začaly v hojné míře používat v průběhu devadesátých let, a ta střecha bez toho odvětrání fungovat nemůže a vychází to i z českých technických norem. Pokud střecha není řádně odvětraná, tak prochází vlhkost z bytu z půdy, vlhkost jde tím objektem nahoru, a ta krytina protože je asfaltová, tak je absolutně těsná, skrz ní ta pára projít nemůže, nebo velmi těžko, přičemž ta vlhkost se tam zastaví a působí i na to v čem je ve styku, pokud je tam dřevo, tak podléhá to dřevo škůdcům, hnilobě a houbám. V daném případě to vypadalo v interiéru tak, tady to původně byla stěna s nějakou deskou, s nějakou malbou, přičemž tam na té střeše nebyly tzv. kontralatě na straně 16 je to dvojka u popisu obrázku. Ta mezera se tam vytvoří tím, že to bednění, na které se dává potom ta krytina takto bednění se neprovede přímo na tu nosnou část střechy, ale na ty kontralatě. Na obrázku číslo 16 ukázal krokev s kontralatí. Přičemž dále obsahoval jeho znalecký posudek fotky, když se to rozebíralo, je to foto příběh 2 – strana 1, například na obrázku F26 je vidět ještě šindel, když se ty šindele sundávaly a pod tím šindelem je vidět dřevěné bednění a je vidět, že to dřevo je zcela narušené působením vlhkosti. Velmi pravděpodobně v tomto případu hrála hlavní roli kondenzace zevnitř, pod tím bedněním byla ještě fólie, která se dává jako pojistná hydroizolace a jejím účelem má být to, že pokud tou krytinou by prošla nějaká voda, tak ta pojistná hydroizolace to zachytí a odvede. Ta fólie měla být provedena spojitě přes ty krokve, jsou tam nosné trámy krovů, ukazoval na obrázek, na obrázku F25 byl vidět nosný trám, dále ve fotodokumentaci odkazuje na obrázek F36 to jsou ty samé trámy, ty krokve, jak jsme ze shora viděli tu jednu, tak je to ve špičce střechy zevnitř a ty byly v takovémto stavu, jak je uvedeno F36 a F37, prakticky se jednalo o destrukci dřeva, ta střecha nemohla staticky plnit již svou funkci, tady víc než polovina profilu trámu chybí. Ta střecha byla absolutně nepoužitelná a lokální oprava nepřicházela v úvahu, v interiéru se taková vada projevovala zatékáním. V některých místech už ta krytina byla narušená tak, že pronikání srážkové vody nemohla bránit. Na některých místech je viditelné, že se zamazávaly spáry mezi tou krytinou, podle zadavatele to bylo provedeno nějakým řemeslníkem zadavatele, když se snažili zabránit tomu zatékání. Jiné další opravy viditelné nebyly. Krytina sama o sobě žádnou údržbu nepotřebuje, její trvanlivost je 50 let, někdy dochází k tomu, že se ty šindele odlepují. Šindele jsou přidělávány teplem, nataví se vrstvička toho šindele a slepí se s tím podkladem. Také se částečně přibíjejí a ty hřebíky se překryjí další vrstvou šindele, která se přelepí přes ty hřebíky a ty hřebíky nejsou vidět, lepí se to optimálně na ty OSB desky. Někdy to jde dělat prkny a vytvořením souvislého bednění. V daném případě to bylo na dřevě. V tomto daném případě na dřevě a takto dřevo bylo přibito ke krokvím. Znalec sám podotkl, že tam velkou roli hrají ty teploty, nejenom ta vlhkost. Na tuto vadu má největší vliv střídání teplot a průběh vlhkosti vzduchu, čím větší jsou rozdíly ve střídání teplot během dne, tak intenzivnější nastává kondenzace, tím více se tam té vody vysráží. Podle stavu dřeva se ty vady mohly začít projevovat minimálně po 10 letech. Toto vznikalo dlouhou dobu, minimálně 10 let, nestane se to za 2 či 3 roky. Dlouhou dobu nebylo nic vidět, pokud nedojde k takové kondenzaci, že se to ukáže uvnitř, protože některé roky se vám to nemusí projevit, k té kondenzaci dochází, dřevo je vlhké, ale je to vevnitř v té konstrukci a té vody tam nemusí být tolik, aby se projevila v interiéru, právě to střídání těch teplot, se přeci jen nějakým způsobem odpařuje, buď ven nebo v těch konstrukcích, ale je dost času na to, aby se eliminovala bez nějakého viditelného projevu, že se tam příklad odpaří, rozptýlí, protože nedojde k dostatečně dalšímu případu, že tam další voda přibyla, ale můžete mít dlouhá období, kondenzace může být masivní a projeví se to. Užívání nemovitosti na to vliv nemá. Působení vysokých teplot je viditelné u hřebene, kde se roztavovala asfaltová vrstva z těch šindelů, z toho je vidět ten mechanismus, kdy na tu střechu svítí sluníčko, ohřívá se a nejvyšší teplota je u hřebene, protože je nejvýš, to vytvářelo také podmínky pro destrukci dřeva v těch krokvích v těch špičkách. Zároveň tam byly perfektní podmínky, díky té teplotě, pro nějaký druh mravenců, protože toto je částečně způsobeno dřevokazným hmyzem. Nosné trámy toho krovu, krokve byly nepoužitelné, dřevo to bednění bylo shnilé a nepoužitelné. Střecha byla nepoužitelná, nefunkční. Nebylo možné ten šindel sundat a dát tam například jiný nebo například ten šindel, který tam byl dávat něco dalšího, jako střecha to po sundání bylo nepoužitelné, ty šindele jsou také neupotřebitelné, protože ty se prodávají v takových menších pásech a jak už se jednou slepí k sobě, tak už z nich novou střechu neuděláte. Touto střechou už silně zatékalo dovnitř povětrnostními vlivy, a pokud vám do střechy takto masivně zatéká, tak je to potřeba řešit. Znalec dělá i odhady nemovitostí a posudky cen nemovitostí a přijde mu logické, že pokud má nějaký objekt vadu, tak když bude kupující a bude uvažovat, že koupím dům s vadou, tak má pro něj zásadní hodnotu údaj, kolik mě bude stát odstranění té vady, to je číslo se kterým musí uvažovat při koupi té nemovitosti. Podle znalce, pokud by to bylo prodáváno jako nemovitost bez vady a během procesu té koupě by byla vada zjištěna, tak by logicky kupující chtěl kupní cenu snížit o náklady na tu opravu. To, že na střeše není vzduchová mezera, tak odborník na střechy, tak ten by to mohl poznat. Oprava střechy uvedená na obrázku F14 byla spíše takový zoufalý pokus o zmírnění, ale mohlo to tak podle odhadu znalce fungovat tak 14 dní či měsíc.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] makléřky v oblasti prodeje nemovitostí a dcery žalované soud zjistil, že prodávala dům své matky žalobcům, měla uzavřenu dohodu s žalovanou o výhradním zastoupení při prodeji [anonymizována dvě slova]. Odhadkyně, která dělala odhad založený ve spise, byla doporučena hypoteční poradkyní od [právnická osoba] [anonymizováno], ta zpracovávala pro klienta hypoteční úvěr a poslala tam tu odhadkyni. Ta odhadkyně, co dělala ten odhad, takto dělala podle fotek, nebyla na místě samém. Ten dům byl v minulosti před prodejem rezervován 3x a to včetně Smetanových, přičemž ten první klient přišel o nějaké zakázky a nemohl platit hypotéku v důsledku toho, takže se zrušila rezervační smlouva a ten druhý klient, co to měl rezervované, tak nedosáhl na hypotéku. V minulosti pracovala pro [anonymizována dvě slova], oni zajišťovali inzerce a smlouvy. K prodeji předmětné nemovitosti žalobcům došlo přes realitní kancelář [anonymizována dvě slova], kteří ve věci připravovali návrh kupních smluv, žalobci byli rádi, že to je právě přes tohoto makléře [anonymizována dvě slova], protože se pan žalobce zmiňoval, že jeho příbuzný švagr pracuje pro [anonymizována dvě slova], v IT oblasti. Probíhalo to tak, že všichni šli na prohlídku, svědkyně za [anonymizována dvě slova], byli tam žalobci i žalovaná, bylo to jaro/léto. Při prohlídce se neukazovala nemovitost, jako u všech prohlídek, takže klienti byli upozorněni na různé vady a to konkrétně mnou, ukazovalo se jim, že v komoře v 1.NP, že tam zatékalo střechou a bylo jim řečeno, že se to svépomocí opravovalo, rovněž jim bylo řečeno, že střechu opravoval a přistavoval ještě otec svědkyně, který je po smrti již nyní 13 let. Žalobci se ptali na důvod prodeje, svědkyně jim řekla, že žalovaná je po rakovině a že dům potřebuje opravy a různé rekonstrukce, žalovaná to nemůže opravovat, protože to je pro ni náročné. Žalobci byli na prohlídce minimálně 3x. Žalobci svědkyni poté o víkendu psali SMS zprávu, zda mohou přijít ještě na prohlídku po tom víkendu a že mají o koupi domu vážný zájem, svědkyně jim řekla, že při té prohlídce nemůže být, ale že to domluví s žalovanou. Měl na tu prohlídku od žalobců přijít stavař - nějaký známý ze stavební firmy. Dále jí bylo řečeno, že žalobci mají o koupi vážný zájem a chtějí připravit rezervační smlouvu. Tuto rezervační smlouvu zpracovával právník [anonymizována dvě slova], která se posílala ke kontrole a úpravám žalobcům. Byla připomínkována a poté se podepisovala, pak si žalobci vyřizovali hypoteční úvěr a poté se podepisovala kupní smlouva. Svědkyně měla plnou moc od žalované k jednání, k podpisu rezervační smlouvy, přičemž tu rezervační smlouvu podepisovala [anonymizována dvě slova] a zároveň za žalovanou a jelikož má makléř generální zmocnění, tak může podepisovat i za prodávajícího rezervační smlouvu. Pokud jde o kupní smlouvu, tu podepisovala žalovaná, což je už mimo zplnomocnění makléře. V inzerátu bylo vidět, jak je ten dům dispozičně, že zahrada nepatří k domu, neboť je v pronájmu, že k domu patří pouze pozemek, který je pod domem, ve které je garáž, a v každé inzerci jsou technické parametry a u tohoto byl napsán stav domu. Ten stav nemovitosti tam zadávala svědkyně a každý makléř musí stav nemovitosti vyhodnotit a bylo tam zadáno dobrý, stav byl svědkyni znám s ohledem na to, že tam jezdila a poté tam bydleli její rodiče. Žalobcům říkala, že to je starý dům a že tam je kolem toho potřeba nějaká úprava. Ví, že se trochu rozpadaly i schody na zahradu, kde byl skleník. Pokud jde o ty prohlídky, kdy svědkyně nebyla, tak žalovaná jí říkala, že je tam provedla, že jim říkala o té střeše, kde zatékalo. K dohodě o ceně svědkyně uvedla, že se tam nezohledňovalo nic, myslí si, že žalobci slevu nepožadovali, ale nevím, zda si to pamatuji správně, žalobci věděli, že tam je více zájemců. Ten odhad se dělal na dálku, dle fotek v inzerci bylo poznat, že střecha není nová. Ke kategoriím odhadu svědkyně uvádí, že kategorie jsou novostavba, po rekonstrukci, ve výstavbě, dobrý nebo před rekonstrukcí, Dobrý stav znamená, že se můžete nastěhovat, ale počítáte s tím, že tam jsou potřeba úpravy a rekonstrukce, ta rekonstrukce záleží na klientovi, někdo si například tu nemovitost nechá 20 let a rekonstruuje to poté a někdo si to rekonstruuje hned a nebo postupně, podle toho, jak má peníze a jaké mají představy a kdyby to byl hodně špatný stav, tak je to stav před rekonstrukcí, to znamená, že musíte vyměnit koupelnu, podlahy, nebo že vám tam někde padá zeď, to znamená před rekonstrukcí. Žalobci byli upozorňováni na to, že dům je starší, že to bylo stavěno svépomocí. Žalobcům bylo řečeno, že tam zatékalo, že to bylo opravováno ten kousek, a že ta střecha nebyla opravovaná celou dobu.

8. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: dne [datum] uzavřeli žalobci, jako kupující, s žalovanou, jako prodávající, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Po uzavření Smlouvy a převzetí nemovitých věcí poté v zimě na přelomu roku 201/ 2019 vyšlo najevo, že na stavbě [adresa] se vyskytuje skrytá vada, konkrétně poškozená střecha, projevující se mokrými skvrnami v pravé části podhledu na chodbě a vznikem plísně, neboť do střechy zatéká. Z vyhotoveného znaleckého posudku je zjevné, že na střeše chybí klíčové technologické prvky, což vedlo k její postupné úplné degradaci. Žalobci kontaktovali žalovanou ihned po zjištění těchto skrytých vad a tuto věc jí oznámili. První reakci obdrželi až dne [datum]. Protože žalobcům žalovaná ničeho neuhradila, vyzvali jí k tomu předžalobní výzvou ze dne [datum], ovšem bezúspěšně.

9. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností, částečně o výpovědi žalované, o výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] a plně o výpověď znalce Ing. Tomáše Hoskovce. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Podle § 2106 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

11. Podle § 2104 občanského zákoníku, kupující věc podle možností prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech.

12. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Dle odstavce 2 cit. ustanovení předchozím odstavcem nejsou dotčeny povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost.

13. Podle § 2106 odst. 1 o. z. platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupují právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

14. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

15. Podle § 2084 o. z., prodávající upozorní kupujícího při ujednání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

16. Podle § 2129 odst. 2 o.z., neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

17. Ve vztahu k vadám nemovité věci soud konstatuje, že za vady je zásadně nutno považovat nedostatek takové vlastnosti, která se u věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá a jejíž neexistencí je možnost využití věci podstatně snížena, případně nedostatek vlastností nebo projevů, které zejména vzhledem k obsahu smlouvy, prohlášení prodávajícího o vlastnostech nebo ustanovení právních předpisů či technických norem měla prodaná věc mít. Při prodeji použité věci je třeba rozlišovat, zda jde skutečně o vadu nebo jen o projev běžného opotřebení (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 896/2010, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 558/2016, ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 33 Odo 956/2002, nebo ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 976/2002).

18. Při posouzení toho, zda při posouzení předmětné vady na nemovité věci uvedené shora bylo nutné vzít v potaz i výluku spočívající ve vadách zřejmých. V některých případech právního styku předmět koupě nemusí být nový či v bezvadném stavu. Jestliže má předmět prodeje vadu, na kterou nebyl kupující prodávajícím přímo výslovně upozorněn, avšak jedná se o takovou vadu, které si kupující musel nebo alespoň měl při běžné opatrnosti všimnout, nemůže následně kupující uplatňovat své právo z vadného plnění. Jedná se zejména o poškození způsobené používáním věci, které je na první pohled viditelné. Smyslem tohoto je přenést částečně na kupujícího rizika spojená s prodejem věcí, které mají vady, což konečně konvenuje i § 4 odst. 1, kde se předpokládá, že každý, kdo vstupuje do právního styku, má rozum průměrného člověka a druhá strana to od něj může očekávat. I zde proto je žádoucí, aby prodávající mohl spravedlivě očekávat, že se kupující seznámí s předmětem koupě. Kupující je ovšem oproti tomu chráněn za situace, kdy se prodávající snaží nepoctivým způsobem vyvolat v kupujícím dojem, že zjevně vadná věc vady nemá či takovou vadu lstivě zastře.

19. K problematice objektivní odpovědnosti prodávajícího za skryté vady nebo zjevné vady existující v době uzavření kupní smlouvy soudní praxe dovodila, že pokud vytčené nedostatky představují běžné opotřebení, které vzhledem ke stanovení nebo obvyklé životnosti domu odpovídají jeho stáří, provedeným (neprovedeným) rekonstrukcím a běžnému způsobu užívání i údržby, nelze se režimu skryté vady dovolávat. Sama skutečnost, že žalobci při jednání o koupi domu neměli k dispozici žádný znalecký posudek (v našem případě žalobci disponovali, popř. mohli se seznámit se znaleckým posudkem jejich úvěrující banky, který posoudil nemovitosti nižší cenou, což věděli), či zda nebyli s to bez odborných znalostí stavebně technický stav dobu posoudit, je z pohledu právní kvalifikace nároku na slevu z ceny nerozhodné (k tomu srov. rozhodnutí NS ze dne 28. 7. 2011 sp. zn. 33 Cdo 896/2010).

20. Zákon kupujícímu nabízí několik možností, jakým způsobem realizovat právo v případě vady, která je podstatným porušením smlouvy. Kupující má možnost požadovat, aby prodávající dodal místo vadné věci jinou bezvadnou věc, případně aby doplnil dodání chybějící věci. Dále může požadovat odstranění vady opravou. Kupující má také právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, jestliže dojde k závěru, že věc je sice vadná, ale lze ji užít např. k jinému účelu, nebo nelze-li objektivně věc vyměnit za jinou či vadu odstranit. Poslední možnost, kterou může kupující uplatnit, je odstoupení od smlouvy. Požadavek na přiměřenou slevu z kupní ceny zřejmě nejnáročnější variantou z hlediska shody prodávajícího a kupujícího na tom, co se má za přiměřenou slevu. Na druhou stranu tento postup, na rozdíl od ostatních, zase nejlépe řeší nároky na obě smluvní strany, neboť v případě shody již není třeba řešit následné záležitosti.

21. V kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky se ani nenachází zmínka o tom, že by strany braly existenci vady na vědomí, nebo o tom, že by se žalobci vzdali jakéhokoli práva z vadného plnění, přičemž to ani není možné. Prohlášení žalobců, že seznámila se stavem předmětu převodu a že předmět převodu v tomto stavu přebírají a že jim je znám stav a stáří předmětu převodu, a to i součástí a příslušenství, není samo o sobě vzdáním se práv z vadného plnění. Dále nebylo v průběhu dokazování ani prokázáno, že by žalobci dostali na předmětné nemovité věci žalovanou avizovanou slevu z kupní ceny, když odhadním posudkem byla obvyklá cena stanovena na 3 850 000 Kč a žalobci složili kupní cenu ve výši 3 950 000 Kč (z čehož částka přibližně 100 000 Kč byla nejspíše použitá jako provize zprostředkovateli). Zároveň i z původního prodejního inzerátu vyplývá, že stejná cena, a to 3 950 000 Kč byla stanovena jako cena kupní. Pokud by bylo pravdivé tvrzení žalované, že žalobci byli seznámeni se stavem střechy, jeví se jako krajně nepravděpodobné, že by žalobci nemovité věci koupili za stejnou cenu, jaká byla stanovena v inzerátu i odhadu (kde byl stav střechy označen jako„ dělaná před 20 lety“), pokud by zároveň věděli, že střecha je ve stavu před nutnou kompletní rekonstrukcí. Pokud žalobci obdrželi informaci, že střecha je 20 let stará a počítali s tím, že střechy obdobného typu vydrží okolo 50 let a nemohli vědět, že střecha byla provedena natolik„ fušersky“, že není běžně opotřebovaná, ale zcela v havarijním stavu a brání plnému využívání nemovité věci k účelu obvyklému. V kontextu judikatury uvedené výše tedy nelze v dotyčném případě uvažovat o běžném opotřebení. Žalobci oznámili vadu žalované věci včas, a to s odkazem na § 2129, odst. 2 o.z. v pětileté lhůtě, a to konkrétně 11 měsíců po koupi nemovitých věcí, kdy soudu dospěl k názoru, že vadu oznámili bezodkladně, neboť se projevila až v zimních měsících.

22. Jak navíc soud zjistil z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], v označování nemovitostí jako„ dobrý stav“ znamená, že se osoba může do předmětné nemovitosti nastěhovat, ale počítá s tím, že tam jsou potřeba úpravy a rekonstrukce, přičemž rekonstrukce záleží na klientovi, na jeho finančních možnostech a preferencích, že někdo rekonstruuje hned a někdo za 20 let. Navíc výpovědí svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] a účastnické výpovědi žalované nebylo prokázáno, zda byli žalobci o vadě střechy poučeni či nikoliv a zda žalovaná splnila svou informační povinnost vůči žalobcům. Sama žalovaná totiž uvedla, že jim řekla pokud jde o střechu, že tam nahoře zatékalo a vzala tam pána, aby mi to opravil a že při opravě dali pryč tašky a dali tam takový plech a říkali žalované, že teď už s tím nebude muset nic dělat a jindy zase tvrdila, že žalovaným byla dána přiměřená sleva z kupní ceny, což ale rovněž nebylo prokázáno. Není tedy zjevné, do jaké míry byli žalobci žalovanou seznámeni s reálným stavem střechy, pokud střecha vypadala na první pohled v pořádku a žalovanou jim bylo sděleno, že do střechy teklo, ale už je to v pořádku, že je to opravené. Ze všeho výše provedeného ale zcela zjevně vyplývá, že stav zcela nepochybně„ dobrý“ nebyl, neboť stav střechy neumožňoval de facto užívání. Na preferenci žalobců k rekonstrukci by zcela nepochybně bylo, kdyby střecha byla opotřebená, měla opadané např. střešní krytí, ale stále plnila základní funkci střechy, tedy chránila zbytek nemovité věci před počasím. Je nepochybné, že zde muselo být zjevné, že stav střechy odpovídá spíš stavu„ před rekonstrukcí“. Vada nemovitosti spočívá v nekvalitně položené střešní krytině tak, jak to hodnotí znalec Ing. Tomáš Hoskovec ve svém znaleckém posudku, podpořeno poté i jeho výpovědí. Soud odkazuje na zjištěné závady označené v posudku, které spočívají v absenci větrané mezery, která má být pod dřevěným bedněním, což je zásadní technologická vada s negativním vlivem na funkčnost a životnost střechy. Folie Jutadach, která má plnit funkci pojistné hydroizolace, byla na střeše provedena pouze mezi krokvemi. Folie proto nezajišťuje ochranu krokví proti působení vlhkosti, která může kondenzovat pod krytinou. To způsobilo, že dřevěné prvky střechy jsou v havarijním stavu a krov ani bednění pod krytinou nemohou již plnit svoji základní statickou funkci. Největší intenzita poškození je v okolí hřebena hlavní střechy a v oblasti úžlabí s plechovým lemováním, poškození dřevěných prvků se týká celé střechy. Podle znalce jednoznačně k odhalení uvedených vad střešní konstrukce mohlo dojít pouze po rozebrání střešní konstrukce a odstranění střešní krytiny a degradaci střechy nebylo možno delší dobu vidět, neboť na povrchu střešní krytiny se vada neprojeví. Z toho zcela zjevně vyplývá, že žalobci, i přestože nezanedbali svou prevenční povinnost prohlídky nemovité věci, nemohli tento rozsah poškození sami odhalit, a stejně takto pravděpodobně nemohl odhalit ani jejich známý, který stavbu prohlížel taktéž. Je zjevné, že vada byla ukrytá a navíc žalobci při nejvyšší možné míře opatrnosti nemohli být seznámeni s tím, že střešní krytina byla položena způsobem rozporným od obecně doporučeného technického postupu, což vedlo k vytváření vlhkosti a degradaci dřeva. Střecha vypadá, což je zjevné i z fotografií přiložených, na první pohled zcela v pořádku a sám znalec uvedl, že vada není na povrchu viditelná.

23. Soud tedy neměl v dané věci pochyb o tom, v daném případě se jedná o skrytou vadu a žalobci při uzavírání kupní smlouvy nemohla pouhým okem zjistit stav střechy. Skutečný stav střechy byl navíc na inkriminovaných místech zakryt a skutečná vada se projevovala v prostorech, které nejsou ani při zachování běžné míry opatrnosti prohlédnutelná. Vady se začaly projevovat až po nastěhování žalobců, a to postupným zatékáním do interiéru nemovitosti, tvořením mokrých míst a plísní, což byl stav, který v suchých letních měsících před koupí mohl jít provizorně odvrátit. Soud tedy uzavřel, že skutečně stav střechy na předmětné nemovitosti v okamžiku koupě lze považovat za havarijní, když ze znaleckého posudku bylo zcela přesvědčivě zjištěno, že střecha nedisponuje takovou technologickou úrovní, kterou je pro tento typ střechy klíčový a který již v tu dobu byl technologicky znám. Navíc nebylo z žádného provedeného důkazu zcela přesvědčivě zjištěno, že by žalobci byli na skutečný stav střechy v okamžiku koupě upozorněni či že by jim byla nemovitá věc prodána se slevou, která by vykompenzovala to, že je střechy v havarijním stavu a je nutno jí vyměnit. Proto soud dospěl k názoru, že jediným spravedlivým řešením je, aby žalovaná nahradili žalobkyni náklady na kompletní výměnu střechy, jako přiměřenou slevu.

24. Ustálená judikatura se k otázce určení přiměřené slevy staví tak, že rozsah snížení ceny musí být posouzeno s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu; výše slevy tak záleží především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti a je také nutno vzít v potaz, zda se vada při užívání věci projevila a zda užívání omezuje a komplikuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 6. 2019, sp. zn. 33 Cdo 4442/2018 či rozsudek nejvyššího soudu z 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 558/2016)

25. Pokud jde o určení výše přiměřené slevy, tak výši slevy je nutno posuzovat podle judikatorních kritérií uvedených výše, mezi něž vedle ceny nutných oprav patří především povaha a rozsah vad vzhledem k ceně, snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty a to, jak se dotčená vada projevila při užívání věci a jak toto užívání omezuje či komplikuje. Rozsah vady byl v řízení zcela zjevně prokázán a stejně tak i to, jak předmětná vada omezuje další využití nemovité věci, kdy soud toto podepřel o znalecký posudek znalce Ing. Tomáše Hoskovce a jeho následný výslech a má z něj za postavené na jisto, že střecha byla v době prodeje v havarijním stavu a navíc špatně udělaná po technické stránce, což téměř úplně eliminovalo její základní funkční vlastnosti a zároveň to představuje i estetickou vadu věci. Užívání předmětné nemovité věci to komplikovalo, až znemožňovalo taktéž, kdy vada se projevila při užívání vznikem vlhkosti a plísní, což je patogen mající přímý vliv na lidské zdraví a imunitu a podstatně tedy žalobcům užívání nemovitosti k bydlení ztěžovala. Z toho důvodu soud při rozhodování o výši přiměřené ceny vzal v potaz jednak znalcem odhadnutou cenu ve výši 557 921 Kč a jednak částku žalovanou ve výši 337 984 Kč, kdy u té se jedná o kompletní částku, která byla žalobcům naceněna stavební společností na provedení kompletní rekonstrukce předmětné střechy. Soud dospěl k názoru, že ze zaplacené kupní ceny ve výši 3 950 000 Kč je částka 337 984 Kč sleva ve výši 8,5 % a jeví se tedy jako zcela přiměřená, kdy znaleckým posudkem byla stanovena částka mnohem vyšší a navíc v tomto nejsou zahrnuty ani náklady na odstranění následků vad střechy v interiéru. Z toho důvodu soud shledal žalobci uplatněné nároky za zcela přiměřené a rozhodl ve věci tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni příslušenstvím v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když za prvý den prodlení žalované považuje datum 9. 9. 2018, neboť žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vrácení této částky předžalobní upomínkou ze dne 28. 8. 2018, kdy byla žalovaná povinna uhradit tuto částku do 10 dnů ode dne doručení. Den následující se tedy ocitla v prodlení.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 1 věta první o. s. ř., kdy žalobcům byla přiznána náhrada nákladů řízení tvořená soudním poplatkem ve výši 13 520 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 26 úkony právní služby po 7 728 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření žalobkyně, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a vyjádření dne [datum], [datum] a [datum], vše zvýšeno 2x, neboť právní úkony byly činěny za každého zastoupeného jednotlivě) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 337 984 Kč dle ust. § 7 bod 5, snížena o 20 % po aplikaci ust § 12 odst. 4 a 26 x režijními paušály po 300 Kč. Celkové náklady žalobkyně ve výši 266 081 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát přiznal znalečné přiznané usnesením ze dne 9. 5. 2022, č.j. 26 C 398/2020-206 ve výši 2 570 Kč. Žalovaná, která byla v řízení zcela neúspěšná, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jí soud uložil povinnost hradit náklady vzniklé státu v celkové výši 2 570 Kč. Lhůtu k náhradě nákladů řízení soud ponechal obecnou uvedenou v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.