26 C 402/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci osvojitel: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele bytem Adresa osvojitele zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta osvojenec: Jméno osvojence A, narozený Datum narození osvojence A bytem Adresa osvojence B za účasti: Jméno osvojence C, narozená Datum narození osvojence C bytem Adresa osvojence C Jméno osvojence D, narozená Datum narození osvojence D Jméno osvojence E, narozená Datum narození osvojence E obě bytem Adresa osvojence C zastoupené opatrovníkem Jméno opatrovníka A sídlem Adresa opatrovníka A Jméno opatrovníka B, narozená Datum narození opatrovníka B bytem Adresa opatrovníka B Jméno opatrovníka C, narozený Datum narození opatrovníka C bytem Adresa opatrovníka C o osvojení zletilé osoby

I. Zletilý Jméno opatrovníka C, narozený Datum narození osvojence A, syn paní Jméno opatrovníka B, narozené Datum narození opatrovníka B, se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem osvojitele jméno FO, narozeného Datum narození osvojitele, bytem adresa.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel Jméno osvojitele podal dne 20. 9. 2024 ke zdejšímu soudu návrh, kterým požadoval, aby soud určil, že se zletilý Jméno opatrovníka C stává jeho osvojencem s tím, že roku 2008 uzavřel manželství s jeho matkou Jméno opatrovníka B, narozenou Datum narození opatrovníka B a od roku 2002 do roku 2006 žil u otce na adrese jméno FO. Od roku 2007 všichni tři žili ve společné domácnosti na adrese adresa, tedy od jeho devatenácti let. Po celou dobu se navrhovatel k Jiřímu snažil chovat jako vlastní otec, staral se o něj jako o vlastního. Vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto, žili spolu jako rodina. Biologický otec se s Jiřím stýkal párkrát do roka, postupně se četnost návštěv snižovala, nyní se s Jiřím stýká ojediněle. Nikdy na něho neplatil stanovené výživné, nijak se mimo dobu jeho studia v USA po rozvodu nepodílel na jeho výchově, výživě, nepřispíval na jeho zájmovou činnost, vysokoškolské vzdělání. datum uzavřel jméno FO manželství s tituly před jménem jméno FO, rozenou Anonymizováno, narozenou Datum narození osvojence C má adresu bydliště adresa. jméno FO a jeho rodinu s manželkou a vnoučaty nadále podporuje a udržuje rodinné vztahy, často se stýkají. Proto by navrhovatel rád jméno FO osvojil, a je toho názoru, že osvojení není v rozporu s dobrými mravy.

2. Osvojenec Jméno opatrovníka C se svým osvojením vyslovil souhlas, stejně tak manželka osvojence, manželka osvojitele (matka osvojence) a prostřednictvím sdělení opatrovníka i děti osvojence.

3. Skutečnost, že navrhovatel Jméno osvojitele je manželem Jméno opatrovníka B, narozené Datum narození opatrovníka B soudu dne datum. Mezi účastníky rovněž není sporu ani o tom, že biologický otec osvojence, pan Jméno opatrovníka C, narozený Datum narození opatrovníka C, s osvojením souhlasí a všichni jsou seznámeni s jeho následky (zjištěno z písemných souhlasů výše uvedených osob s osvojením).

4. Žádné návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

6. Podle § 803 před středníkem o. z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

7. Podle ustanovení § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839 o. z., obdobně.

9. Podle ustanovení § 851 odst. 2 o.z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny.

10. Podle § 856 o. z. povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti.

11. Osvojení osvojence v této věci soud posoudil podle ust. § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z., neboť navrhovatel pečoval o osvojence, syna své manželky, jako o vlastní již v době jeho nezletilosti, spolu s ním a s manželkou osvojitele žili všichni ve společné domácnosti od roku 2007, což bylo v řízení zjištěno z nesporných tvrzení účastníků až do roku 2016, kdy osvojenec uzavřel manželství. Rovněž podmínka přiměřeného věkového rozdílu v § 803 o. z. byla v daném případě naplněna, mezi navrhovatelem a osvojovaným je věkový rozdíl 27 let. Osvojení osvojovaného navrhovatelem není v rozporu s dobrými mravy, protože se jedná o oficiální stvrzení vztahu mezi osvojovaným a navrhovatelem, kteří se navzájem považují za syna a otce. S osvojením souhlasí i ostatní dotčení členové rodiny a biologický otec. V řízení tak nebyly shledány žádné skutečnosti, které by osvojení v daném případě bránily. Navrhované osvojení není ani v rozporu se zájmy biologického otce osvojence, který výslovně vyjádřil s osvojením souhlas. S ohledem na shora uvedené soud návrhu navrhovatele vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s., ve spojení s § 142 o.s.ř., žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval. (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího; toto právo nemají ti, kteří se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.