26 C 417/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudce Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení 19 538 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 548 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 990 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 990 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 990 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20 297 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 19 538 Kč s příslušenstvím s tím, že v dopoledních hodinách dne [datum] nakupoval v jedné provozovně žalované, konkrétně v prodejně [příjmení] [obec a číslo]. Během nákupu žalobce uklouzl po neuklizeném igelitu, nacházejícím se na zemi. V důsledku toho žalobci vypadl z ruky jeho mobilní telefon [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno] a pádem se poškodil tak, že došlo k rozbití dotykového displeje a utržení domovského tlačítka. Žalobce se pokusil telefon nechat opravit, ovšem vzhledem k poškození obdržel ze servisu vyrozumění, že vada je neopravitelná a po opravě domovského tlačítka by již nikdy nefungoval TouchID, který slouží k přihlašování jak do samotného telefonu, tak i do internetového bankovnictví. Žalobci vznikla tak škoda ve výši 19 538 Kč, určená na základě faktury na koupi telefonu ze dne [datum]. Žalobce se domnívá, že žalovaná je, jako provozovatel závodu či obdobného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti, odpovědná za škodu způsobenou provozní činností.

2. Žalovaná ve svém procesním vyjádření uvedla, že primárně je žaloba žalobce postavena na zcela smyšlené konstrukci popisu skutku, kdy žalobce ve svém popisu událostí skutek dostatečně nekonkretizoval. Žalobce netvrdil, v jaké části prodejny mělo k předmětné události dojít a zároveň nenavrhuje žádné důkazy svědčící o skutečném charakteru a rozsahu škody a žalovaná zároveň dodává, že popisovanou událost neviděl žádný ze zaměstnanců žalované a není možné prokázat, zda telefon nebyl poškozen ještě před vstupem na prodejnu. Odpovědnost provozovatele závodu či obdobného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti není absolutní a nelze odpovídat za škodu, která vznikla (spolu) zaviněním poškozeného či náhodou. Žalobce navíc v žalobě uvádí zcela rozporuplný popis události, kdy nejprve v ten vzniku údajné škodné události tvrdil, že displej předmětného telefonu praskl v ruce žalobce, když se u pádu zachytil o kovový vozík, stojící poblíž a v žalobě uvedl, že mu telefon vypadl z ruky na zem. Mimo to žalobce nejednal s dostatečnou mírou opatrnosti a mohl tvrzené škodní události předejít tím, že měl sledovat cestou a nikoliv svůj telefon. Vzhledem k tomu porušil svoji povinnost počítat si s přiměřenou opatrností a žalobce si nese škodu sám v plném rozsahu.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“) a výslechem svědka [jméno] [příjmení] (ust. § 126 odst. 1 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: žalobce si na základě faktury [číslo] vystavené dne [datum] a splatné téhož dne pořídil u dodavatele i [právnická osoba] na pobočce [anonymizována dvě slova] mobilní telefon [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno] za cenu 17 990 Kč s DPH, [příjmení] [příjmení] [příjmení] na mobilní telefon [anonymizována dvě slova] za cenu 699 Kč a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na mobilní telefon [anonymizována dvě slova] za cenu 849 Kč (prokázáno předmětnou fakturou). Jak vyplývá z Oznámení škody na cizím zdraví/majetku ze dne [datum], poškozený žalobce podklouzl na igelitovém obalu a při pádu se zachytil o vozík s nákladem a při držení praskl displej. Škoda na majetku byl prasklý displej mobilního telefonu [anonymizována dvě slova]. Toto oznámení bylo podepsáno poškozeným žalobcem a vedoucím pracovníkem [právnická osoba] [jméno] [příjmení] (prokázáno předmětným Oznámení škody na cizím zdraví/majetku ze dne [datum]). Ze Servisního protokolu ze dne 3. 12. 2017 vyplývá, že mobilní telefon [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno] byl shledán neopravitelným, neboť po výměně domovského tlačítka již nikdy nebude funkční funkce TouchID neboli otisk prstu (prokázáno servisním protokolem ze dne 3. 12. 2017). Jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], po prošetření věci zamítla žalovaná žádost o náhradu škody, neboť část igelitu na zem odhodil jiný zákazník (prokázáno předmětným sdělením). Ze dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá sdělení žalované, že rozbití mobilního telefonu bylo způsobeno zaviněním na straně žalobce, neboť mobilní telefon držel v ruce a dalo se očekávat, že si ho poškodí při nenadále události (prokázáno předmětným sdělením). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], nezaplatila však žalobci ničeho (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]). Z čestného prohlášení učiněného panem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [jméno] [jméno] čestně prohlašuje, že dne [datum] kolem 10:20 hodin byl svědkem toho, jak žalobce vystoupil z auta s nepoškozeným mobilním telefonem [anonymizováno] a vešel přímo do prodejny [anonymizováno]. Čekal na něj na parkovišti, kdy následně zaslechl hovor dvou zákazníků, že se v prodejně stal incident, kdy nějaký zákazník uklouzl a rozbil si telefon. Poté vyšel žalobce a řekl, že se jednalo o něj. Telefon nešel zapnout, ale žalobce řekl, že mu bylo zaměstnancem žalované slíbeno, že prohlédnou kamerové záznamy (prokázáno předmětným čestným prohlášením ze dne 29. 11. 2021).

4. Soudem byl dále dne [datum] vyslechnut svědek, pan [jméno] [jméno]. Z jeho výpovědi soud zjistil, že s žalobcem jsou přátelé a svědek občas dělá pro žalobce mechanika. V den popisované události jel s žalobcem v jednom autě směrem na [část obce], neboť potřeboval dopravit na toto místo pro nespecifikované náhradní díly. Předtím si žalobce zašel nakoupit. V době předmětné události v prodejně [anonymizováno] se svědek nacházel venku před prodejnou, na parkovišti kde kouřil, a čekal na žalobce, než nakoupí. Ještě před tím, než žalobce odešel na prodejnu, ukazoval svědkovi fotky v telefonu a v tu dobu byl tento v pořádku a nerozbitý. Žalobce se posléze vrátil z prodejny rozladěn a ukazoval svědkovi nefunkční rozbitý telefon a sdělil mu, že v prodejně zakopl o nějaký krám a uklouzl. Žalobce svědkovi sdělil, že sepsal na prodejně protokol a že je to vyřešené, že mu to zaplatí, byl pouze naštvaný skutečností, že nebude mít ten den telefon. Poté jeli společně dál na [část obce], kde žalobce svědka vysadil. V době události měl svědek pouze starý typ telefonu, bez dotykového displeje, a neměl funkční fotoaparát. Ohledně telefonu žalobce ví jen, že byl drahý. Zároveň si nevybavuje, zda na něm v předmětný den při prohlížení fotografií měl žalobce ochranné sklo či kryt, ani kde telefon obvykle nosil. Čestné prohlášení podepsal.

5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy a o výslech svědka [jméno] [příjmení], jehož výpověď soud považuje za věrohodnou, kdy uvedená osoba vypovídala kontinuálně a bez logických rozporů o skutečnostech, které sama vnímala. Jeho věrohodnost není oslabena ani drobnými nepřesnostmi mezi jeho čestným prohlášením a jeho výpovědí před soudem, neboť od škodní události uplynulo téměř pět let a svědek si při své výpovědi před soudem dostatečně určitě vzpomenul na skutkovou a časovou posloupnost děje dne [datum] a o těchto skutečnostech vypověděl dostatečně určitě, srozumitelně a s dostatečnou osobní jistotou, že vše proběhlo, jak uvedl. Soud tedy z jeho svědecké výpovědi při svém rozhodování vyšel. Soud dále vycházel i ze shora uvedených listinných důkazů. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

6. Soud na základě provedených důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobce navštívil dne [datum] v dopoledních hodinách prodejnu [anonymizováno] [číslo] v blízkosti [část obce], na parkovišti v tu dobu čekal na žalobce svědek [jméno] [jméno], v prodejně došlo k uklouznutí žalobce po igelitu nacházejícím se na zemi a k následnému rozbití mobilního telefonu žalobce [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], který se v důsledku toho stal nepoužitelným z důvodu nefunkčnosti funkce TouchID na domovském tlačítku. Žalobce uplatnil u žalované tuto škodu hned v okamžiku jejího vzniku a požadoval i kamerové záznamy z prodejny, ovšem ty mu nebyly poskytnuty a bylo mu sděleno, že budou zkontrolovány dodatečně. Kamerové záznamy žalobci nebyly žalovanou ani následně po urgencích poskytnuty, a to ani k nahlédnutí a následně bylo žalobci sděleno, že byly smazány.

7. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

8. Podle § 2924 o. z., kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

9. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

10. Žalovaná je právnická osoba, podnikatel provozující větší množství provozoven sloužících k vytváření zisku. Předpokladem povinnosti k náhradě újmy podle § 2924 obč. zák. je provoz podniku nebo jiného zařízení sloužící k výdělečné činnosti, ať již jde o vlastní provozní činnost, věc při ní použitou nebo vliv činnosti na okolí, vznik újmy a příčinná souvislost mezi újmou a provozem. První předpoklad je v souzené věci dán. Soud má za prokázané, že k pádu žalobce došlo v prodejně provozované žalovanou uklouznutím po igelitovém obalu ležícím na zemi v blízkosti kovového vozíku na převoz či uskladnění zboží. Prodejna žalované má charakter zařízení určeného k prodeji zboží a ke škodě na majetku žalobce tedy došlo při jeho provozu, a to konkrétně vlastní provozní činností (prodejem zboží, které se musí vybalovat z igelitových obalů či se musí zařídit odstranění takových obalů z podlahové plochy) a také věcí při provozní činnosti použitou (igelitovým obalem).

11. Předpoklad povinnosti k náhradě škody spočívající ve vzniku škody je rovněž dán. Soud má za prokázané, že dne [datum] v prodejně [anonymizováno] došlo k rozbití mobilního telefonu [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], který se tímto stal neopravitelným a došlo k zásahu do jeho vlastnických práv a ke vzniku škody.

12. Splněn je konečně i předpoklad spočívající v příčinné souvislosti mezi škodou na straně žalobce a provozem zařízení žalované. Z oznámení škody na cizím zdraví/majetku ze dne [datum] ve spojení se svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení], o jejíž pravdivosti soud nemá důvod pochybovat, vyplývá, že k poškození mobilního telefonu došlo přímo v provozovně žalované uklouznutím po igelitovém obalu pocházejícího z vybaleného zboží nabízeného na prodejně, a toho času ležícího na zemi. Skutečnost, že část igelitu se v tu dobu nacházela na zemi v předmětné prodejně potvrzuje i dopis žalované ze dne 1. 12. 2017.

13. Žalovaná je povinna při své provozní činnosti vyvíjet takovou péči o bezpečnost a ochranu zákazníků, jakou lze rozumně požadovat. Bezpečnost jejích zákazníků musí mít vždy prioritu, a to i např. před ziskem. Po předmětné události měl žalobce snahu škodu co nejdříve žalované nahlásit, zaznamenat. Žalovaná zastoupená vedoucím pracovníkem předmětné pobočky s žalobcem, na jeho vlastní žádost, celou událost sepsala. Žalobce byl žalovanou ujištěn, že budou prohlédnuty a analyzovány kamerové systémy, že jsou funkční a budou prohlédnuty a že situace se vyřeší, což poté sdělil žalobce na parkovišti i svědkovi [jméno] [příjmení]. Vedoucí pracovník si dokonce pořídil i fotografie rozbitého telefonu. Následně, když žalobce žádal poskytnutí kamerových záznamů, bylo mu sděleno, že tyto se mažou automaticky po třech dnech a jsou proto smazány. Nicméně takovýto postup v nastalé situaci lze jednoznačně přičítat k tíži žalované, neboť to je ona, kdo pro své podnikatelské účely využívá kamerové systémy, a pokud je žalobce výslovně po žalované žádal, musel být vedoucí pracovník srozuměn s tím, že kamerové záznamy se mažou po uplynutí tří dnů a celou záležitost urychlit a kamerové záznamy uchovat. Následná obrana žalované, že tyto záznamy slouží především k ochraně jejího majetku a vedle toho stojícího ujištění poškozeného ze strany žalované, že kamerové záznamy budou prohlédnuty a vedle požadavku žalobce na jejich zajištění, uchování a předložení, je takovýto postup žalované přinejmenším v rozporu s běžně akceptovanými sociálními zásadami, kulturními hodnotami, obecně přijímanými normami morálky a slušnosti. Žalobce totiž nemohl mít žádné povědomí o tom, jak dlouho žalovaná své kamerové záznamy uchovává a jako slabší strana (spotřebitel při kontaktu s pověřeným zástupcem podnikatele) se musel spokojit s pouhým ujištěním toho, že kamerové záznamy budou k dispozici a neměl šanci do postupu žalované vůbec zasáhnout, a to za situace, kdy oznámení škody na cizím zdraví/majetku ze dne 4. 9. 2017 bylo doručeno na centrálu žalované až dne 19. 9. 2017, tedy více než 14 dní po předmětné události. Pak je tedy zjevné, že žalovaná postupovala liknavě a takové jednání žalované je i v rozporu s jejím tvrzením, že měla vůli záležitost řešit. Je zjevné, že i sama žalovaná se tím připravila o důkaz použitelný v tomto řízení. Soud tedy vzal za prokázané skutečnosti, že žalobce vstoupil do prodejny s nerozbitým telefonem a tuto poté opouštěl již s telefonem rozbitým v důsledku pádu na podlahu z důvodu odhozeného igelitového obalu. Argument žalované, že žádný ze zaměstnanců přímo předmětnou událost neviděl a nelze tedy prokázat, že se stala tak, jak je popisováno vedle dalších provedených důkazů neobstojí. Není možné v běžném světě mít na veškeré události vždy přímé svědky a v posuzovaném případě bylo možné použít téměř„ nadstandardní“ důkaz spočívající v kamerovém záznamu. Žalovaná kamerový záznam nevydala a soud proto vycházel z provedených listinných důkazů a výslechu svědka, kdy tyto důkazy shledal dostačujícími.

14. K otázce toho, že v Oznámení škody na cizím zdraví/majetku ze dne [datum] je uvedeno poškození displeje (prasklý displej) zatímco v Servisním protokolu je uvedeno jako neopravitelné poškození utržení domovského tlačítka, které ale nebylo uvedeno jako poškození [příjmení] škody na cizím zdraví/majetku ze dne [datum] soud uvádí, že ze vzhledu mobilního telefonu [anonymizována dvě slova] a popisu jeho jednotlivých součástek je patrné, že domovské tlačítko je součástí dotykového displeje, jen lehce zapuštěné pod jeho úroveň, stále však plynule navazující a jeho povrch je možno rozbít stejně jako zbytek dotykového displeje. Pojmem utržené domovské tlačítko může též znamenat, že drobná součástka domovského tlačítka zabudovaná uvnitř mobilního telefonu se tímto pohybem uvnitř vytrhla ze spojení (tedy se přerušil kontakt funkcí) ale nemusela nutně přímo vypadnout. Mohlo se tedy na první pohled jevit, že je domovské tlačítko pouze prasklé stejně jako displej a nemohlo být patrné, že uvnitř telefonu došlo k přetrhnutí kontaktu. Funkce TouchID je softwarově spárována se základovou deskou mobilního telefonu iPhone a proto při výměně domovského tlačítka zákonitě dojde k zablokování všech funkcí rozpoznávání otisku prstu a domovské tlačítko bude nadále fungovat pouze na mechanický tlak.

15. K otázce námitky žalované ve smyslu, že žalobce měl věnovat pozornost sledování cesty namísto věnování se svému mobilnímu telefonu, soud uvádí, že držením mobilního telefonu v ruce žalobce jednak neporušil žádné předpisy a nadto naopak sama žalovaná své zákazníky pobízí k aktivnímu využívání moderních technologických postupů při nakupování. Je notoricky známo, že v době slevových aplikací, věrnostních aplikací (kterou mj. inzeruje i přímo žalovaná) či dokonce platebních karet nahraných v telefonu jsou zákazníci přímo vybízeni k tomu, aby při placení ca pohybu na prodejně a u pokladny používali mobilní telefon s aplikací žalované. Nelze opomenout ani příklad aplikace sloužící ke skenování kódů výrobků za účelem ověření složení, což slouží například u lidí s dietním omezením. Je tedy zcela zjevné, že použití či snad dokonce pouze držení mobilního telefonu v dnešní době na ploše prodejny nemůže žádným způsobem vést k odpovědnosti žalobce, tím spíše, když nebylo žalovanou prokázáno, že žalobce v ten moment opravdu do telefonu přímo koukal (a nevěnoval pozornost okolí), či ho pouze držel vypnutý v ruce. Igelitový obal je materiálem průhledným a z popisu události lze dovodit, že v jeho blízkosti se nacházel i kovový vozík na převážení zboží, igelitový obal mohl být tedy na první pohled na podlaze zcela nepostřehnutelný a nelze dovodit, že žalobce se nechoval obezřetně, když si igelitového obalu na podlaze ihned nepovšiml. Lze mít za to, že v případě jiného stavu podlahové plochy než normálního (tj. čistého, suchého bez nerovností a nečistot) je nutno brát v potaz, jak moc je takový odchylný stav na první pohled patrný a postřehnutelný. Jak dovodil Nejvyšší soud, je namístě očekávat, že provozovatel nákupní galerie snadno přehlédnutelnou nerovnost na jinak neporušeném a hladkém povrchu interiérové komunikace mezi obchody označí natolik zřetelným způsobem, aby ji procházející návštěvníci galerie zaregistrovali, pokud od nich nelze na daném místě požadovat soustředěnou pozornost zaměřenou na stav prodejny (srov. 25 Cdo 2387/2020). Pokud by se tedy na podlaze nacházela nepatrná nerovnost, vytřená kluzká podlaha řádně neoznačená výraznou varovnou tabulí či průhledný igelitový obal, je taková skutečnost snadno přehlédnutelná a velice nebezpečná pro zdraví zákazníků a nelze provozovatele zprostit takové odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku zákazníků, když se nacházejí na ploše prodejny.

16. Liberační důvod podle § 2924, věty druhé, o. z. spočívající ve vynaložení veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo, tedy dán není. Uplatňování soukromého práva je podle § 1 odst. 1, věty druhé, o. z. nezávislé na uplatňování práva veřejného. Povinnost provozovatele závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti nahradit újmu vzniklou z provozu je tudíž dána i v případech, kdy provoz například požadavky stanovené veřejnoprávními předpisy, avšak opatření provozovatele proti vzniku újmy jsou přesto z hlediska soukromoprávních předpisů nedostatečná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006). Výrazem„ rozumně požadovat“ v ustanovení § 2924, větě druhé, o. z. je vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené (veřejnoprávními) předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální; je jím také vyjádřeno, že požadavky na provozovatele nemohou být kladeny jako přepjaté – byť jsou formulovány jako objektivní –, neboť musí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně jednání i obecné zkušenosti (viz důvodová zpráva k ustanovením § 2924 až 2926 o. z.). V dané věci vzal soud za základ to, že byť igelitový obal mohl na zem odhodit jiný zákazník prodejny, stejně tak jako například čistou vodu mohl také vylít někdo jiný, je nutno se přiklonit k ochraně slabší strany, která za takové jednání jiných zákazníků nenese již vůbec žádnou odpovědnost a vzít v potaz to, že některé předměty na zemi lze snadno přehlédnout a je povinností žalované tyto situace eliminovat. Je nepochybné, že nelze takovou povinnost přenášet na žalobce jako spotřebitele, ale je to odpovědností toho, kdo v prodejně provozuje výdělečnou činnost.

17. Závěrem soud k otázce důkazní podotýká, že žalobce vyvinul dostatečnou míru obezřetnosti si sám opatřit co největší množství důkazů poté, co zjistil, že kamerové systémy již nebudou k dispozici. V průběhu škodní události vyvinul zájem sepsat oznámení o průběhu celé události a zajistit kamerové záznamy, jako zákazník nemohl mít povědomí o tom, jakým způsobem je možné se k nim dostat, a proto spolehl na sdělení vedoucího zaměstnance žalované, že je zajistí a že ihned to není možné. V ten moment nemohl žalobce presumovat žádný budoucí spor. Závěry žalované o tom, že žalobce nebyl dostatečně aktivní při opatřování si případných důkazů jsou mylné a v rozporu s logikou, kdy i případným vlastním vyfocením poškozeného telefonu mohla žalovaná dále namítat, že není jisté, že škoda vznikla tímto pádem, neboť dle její logiky nikdo ze zaměstnanců nepotvrdil a nesepsal hned u vchodu, že byl telefon při vstupu nepoškozený a nedoprovázel žalovaného po celé provozovně, aby případný pád viděl. Nadto je v Oznámení škody na cizím zdraví/majetku ze dne [datum] doručeno na centrálu až [datum] uvedeno, že pokud je to možné, pořídí pracovník [právnická osoba] fotodokumentaci, což i vedoucí pracovník na místě učinil. Fotodokumentace pořízená žalovaným by tedy byla již nadbytečná a navíc, žalobce neměl možnost pořízení fotografie na místě. Žalobce tedy učinil vše v jeho rozumně předpokládaných silách při dokazování vzniku škody a jako slabší strana byl ujištěn, že obdrží kamerové záznamy a že fotodokumentace bude pořízena pracovníkem žalované. To, že zaměstnanci žalované nejsou na toto školení je též nic nevypovídající, neboť lze mít za to, že žalobce byl při jednání s vedoucím zaměstnancem žalované v dobré víře, že jedná s osobou kompetentní, a to ve smyslu § 430 odst. 2 o. z.

18. V řízení bylo prokázáno, že v prostoru výše specifikované prodejny [anonymizováno] došlo ke škodní události a že tato událost měla za následek rozbití žalobcova mobilního telefonu [příjmení] [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno]. K události došlo věcí použitou při provozní činnosti žalované (igelitovým obalem) a zároveň věcí natolik snadno přehlédnutelnou (z důvodu průhlednosti), že nelze mít za důvodné žalobce považovat za neopatrného, pokud jí na podlaze prodejny přehlédl. Nebyl tedy dán liberační důvod a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud zároveň nepřiznal žalobci částku ve výši 1 548 Kč, neboť jak vyplývá z faktury [číslo] vystavené dne [datum] a splatné téhož dne dodavatele i [právnická osoba], tato částka je kupní cena za ochranné sklo a ochranný obal na mobilní telefon uvedený výše. Vzhledem k tomu, že žalobce bylo doloženo poškození pouze mobilního telefonu a nikoliv tohoto příslušenství, jak vyplývá ze servisního protokolu, nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v této části zamítnout jako neodůvodněnou. Současně soud zamítl i úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 990 Kč od [datum] do [datum], neboť prodlení žalované je třeba vázat až na uplynutí stanovené lhůty v předžalobní výzvě (výrok I.). Soud tedy žalobě vyhověl v části, aby žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 990 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 990 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.).

19. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci příslušenstvím v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 17 990 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení po uplynutí 10 denní lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne [datum], tedy od [datum] podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. kdy žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, neboť neúspěch žalobce byl pouze nepatrný, vyjádřeno procenty výše jeho neúspěchu byla pod 10 % a jeho neúspěch byl tedy v nepatrné části, jak vyplývá z konstantní rozhodovací soudů. Proto soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení tvořenou náklady spojenými se zaplaceným soudním poplatek ve výši 1 000, Kč a náklady spojené se zastoupení advokátem, které jsou tvořeny celkem 6 úkony právní služby po 1 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, závěrečný návrh ze dne [datum] a 2x účast na jednání dne [datum] a [datum]) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 19 538 Kč dle ust. § 8, odst. 1 a 6 x režijními paušály po 300 Kč a hotovými výdaji – náhradou za promeškaný čas: celkem 20 půlhodin á 100 Kč celkem 2 000 Kč a cestovní náklady: dne [datum] cesta [obec] [obec] a zpět, tj. 1x 290 km, použit [značka automobilu] [anonymizováno], Ø spotřeba PHM: 5,2 l [číslo] km Ø cena motorové nafty: 45,80 Kč, + 4,70 Kč/km náhrada za ujeté km: 290 km x 4,70 + (5,20 x 45,80/ 100), celkem 2 054 Kč a dne [datum] cesta [obec] [obec] a zpět, tj. 1x 290 km, použit [značka automobilu] [anonymizováno], Ø spotřeba PHM: 5,2 l [číslo] km Ø cena motorové nafty: 45,10 Kč, + 4,70 Kč/km náhrada za ujeté km: 290 km x 4,70 + (5,20 x 45,10/ 100), celkem 2 043 Kč Celkové náklady žalované ve výši 20 297 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. soudní poplatek a náhrady jeho hotových výdajů včetně cestovného) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).