26 C 424/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 166 181,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 79 464,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 155 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 86 716,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 195 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42 350 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42 350 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Opatrovníku žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi, se sídlem [adresa], se přiznává odměna ve výši 32 380 Kč, kterou mu Obvodní soud pro Prahu 5 vyplatí prostřednictvím účtárny, a to po právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 166 181,40 Kč s příslušenstvím s tím, že a to s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to obchodní budovy bez č.p./č.ev., označené jako [anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce, jako pronajímatel, uzavřela s žalovanou, jako nájemcem, dne [datum] Smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, nacházejícího se ve spodní části obchodní budovy specifikované výše (dále jen„ Nájemní smlouva“). V článku V. Nájemní smlouvy si strany ujednaly výši nájemného a paušálních nezaúčtovatelných plateb za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu. Žalovaná měla k prvnímu dni kalendářního měsíce platit nájemné v aktuální výši 42 350 Kč a paušální nezaúčtovatelné platby za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu ve výši 12 100 Kč. Žalovaná dosud neuhradila žalobci nájemné za měsíce září 2019, říjen 2019 a listopad 2019 ve výši 42 350 Kč každý a dále částku ve výši 12 100 Kč za platby spojené s užíváním předmětu nájmu za každý ze tří výše uvedených měsíců. Celková dlužná částka tedy činí 163 350 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení a na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dlužné částky podle čl. V., odst. 5.

8. Nájemní smlouvy. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum], žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se vyjádřila k podané žalobě tak, že uvedla, že nárok žalobce uvedený v žalobě neuznává v plném rozsahu. Žalovaná považovala za nesporné, že došlo k uzavření předmětné Nájemní smlouvy dne [datum]. Žalovaná měla ovšem výhrady k tvrzení žalobce o ostatních bodech, z nichž žalobce dovozoval svá práva. Dne [datum] zaslala žalovaná žalobci prostřednictvím poštovních služeb i e-mailové zprávy výpověď Nájemní smlouvy s žádostí o zkrácenou výpovědní dobu ve smyslu čl. IV. odst. 4.3 Nájemní smlouvy, která činí jeden měsíc a podle téhož ustanovení začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení příslušné výpovědi druhé smluvní straně. S výpovědí se žalobce seznámil nejpozději dne [datum], kdy žalované na e-mail odpověděl. Uvedla, že v Nájemní smlouvě nebylo přímo definováno, v jakých případech je smluvní strana oprávněna ji vypovědět ve zkrácené výpovědní době a zda takové případy jsou stanovené jen v čl. V. odst. 5.5 a čl. VII. odst. 7.

8. Nájemní smlouvy. V takovém případě jde neurčitost k tíži žalobce. Žalovaná je tedy přesvědčena, že nájemní vztah skončil k [datum] a že dlužná částka za nájem za září 2019 byla uhrazena peněžní jistotou ve výši 45 000 Kč. Protože žalobce peněžní jistotu žalované do dnešního dne nevrátil, má žalovaná všechny vzájemné pohledávky za uhrazené v plné výši.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), výslechem účastníka [celé jméno žalobce] (ust. § 131 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazu zjistil následující skutečnosti.

4. Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem obchodní budovy bez č.p./č.ev., označené jako [anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalovaná je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne [datum] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku pro [právnická osoba] [anonymizováno]). Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu ohledně spodní části obchodní budovy bez č.p./č.ev., označené jako [anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Strany si ujednaly měsíční nájemné ve výši 35 000 Kč + DPH a plnění spojená s užíváním předmětu nájmu ve výši 10 000 Kč + DPH. V čl. IV. odst. 4.3 si strany ujednaly, že kromě případů, kdy lze dle této smlouvy nájem vypovědět bez výpovědní doby, činí výpovědní doba tři měsíce a zkrácena výpovědní doba jeden měsíc. V čl. V. odst. 5.8 si strany ujednaly smluvní pokutu v případě prodlení se zaplacením byť části nájemného či paušální platby za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu, a to ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý, i započatý den prodlení. Strany si v čl. VI. ujednaly kauci ve výši 45 000 Kč. V čl. VII. odst. 7.8 bylo uvedeno, kdy je možno nájemní smlouvu vypovědět se zkrácenou výpovědní dobou (prokázáno předmětnou Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum]). Dne [datum] sepsala žalovaná výpověď z předmětného nájmu, ve které žádala o zkrácenou výpovědní dobu 1 měsíc, tedy o ukončení ke dni [datum]. Tuto výpověď zaslala žalobci e-mailem a zároveň prostřednictvím poštovních služeb. Žalobce žalované odpověděl prostřednictvím e-mailu dne [datum], kdy uvedl, že v Nájemní smlouvě je stanoveno, kdy je možno nájem vypovědět se zkrácenou výpovědní dobou. Dále žalované sdělil, že zařídil uveřejnění inzerátu, ovšem není schopen zajistit termín k [datum] (prokázáno listinou nazvanou výpověď z nájmu [obec] [obec] ve spojení se-mailovou komunikací ze dne [datum] a [datum]) Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dne [datum] (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s dodejkou). Na základě výpočtové tabulky. Z obsahu e-mailové komunikace vyplývá, že žalovaná byla srozuměna, že žalobce trvá na termínu končení smlouvy k [datum] a že žalobce opakovaně sděloval žalované, že trvá na tříměsíční výpovědní lhůtě. Dále bylo z e-mailu zjištěno, že obsahem komunikace byl dotaz žalobce, zda tehdejší jednatel žalované potvrzuje přijetí písemné informace z předchozího dne o vyúčtování kauce a úhradě zbytkové částky na účet žalované a že žalovaná odpovídá, že odmítá nějaké vyúčtování stanovené žalobcem a že vyúčtování by mělo být podložené (prokázáno obsahem e-mailu ze dne [datum] a e-mailovou korespondencí za období [datum] a [datum]). Z fotografií předmětu nájmu vyplývá, že na zemi v předmětných prostorách se nacházelo znečištění, zdi byly na několika místech špinavé a znečištěné, o dlaždicí obloženého soklu u země byla dlažba na několika místech odražená a na oknech se nacházely polepy s logem žalované. Z přehledu plateb vyplynulo, že žalobce dne [datum] odeslal na účet žalované částku ve výši 3 845 Kč, nazvanou jako„ vratka zbytku kauce“ (prokázáno fotografiemi na čl. 48 líc, na čl. 59 líc a rub, čl. 60 líc a rub, 61 líc a rub, čl. 62 líc a rub, čl. 63 líc a rub, čl. 64 líc a rub, čl. 65 líc a rub, čl. 66 líc a rub, čl. 67 líc a rub, čl. 68 líc a rub, čl. 69 líc a rub, čl. 70 líc a rub a čl. 71 líc a rub a přehledem plateb). Žalobce dále doložil průměrné ceny za výmalbu od malířů v rámci [obec] (prokázáno výpisem internetových stránek [webová adresa], listinou listiny nazvané ceník prací malíři pokojů [obec] OK-text) ¨.

5. Z účastnického výslechu žalobce [celé jméno žalobce] soud zjistil, že žalobce podal inzerát na pronájem obchodních prostor a ozvala se mu jednatelka žalované a následně došlo k podpisu Nájemní smlouvy, kterou má žalobce standardně připravenou. Žalovaná chtěla v předmětných obchodních prostorách prodávat elektrické vozíky pro postižené. Žalobce podepsal s žalovanou [příjmení] smlouvu na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou, kde byly specifikovány podmínky tak, že pronajímatel je oprávněn předmětnou smlouvu vypovědět ve zkrácené jednoměsíční lhůtě v případě, že nájemce poruší podmínky smlouvy, neplatí nájemné a provozuje činnosti v nesouladu s předmětem, který je uveden v nájemní smlouvě. Po nějakém čase přestala žalovaná platit nájemné a požádala žalobce o zkrácení výpovědní lhůty na jeden měsíc, s čímž žalobce nesouhlasil s ohledem na čas, který potřebuje k nalezení nového nájemce. S žalovanou se snažil zkontaktovat a přislíbil jí, že se bude snažit nalézt nového nájemce dříve. Bohužel žalovaná nekomunikovala. Vyzval ji k nějakému jednání, to však bylo bez odpovědi, pak ji vyzval k tomu, že má nějakého nájemce, který by prostory chtěl vidět. Proto jí telefonoval a ona s tím souhlasila. Přivedli zájemce o nájem, nabízel jí, jestli se toho chce zúčastnit nebo někoho pošle. Neposlala nikoho a on jí řekl, kdy my tam půjdou. Nový nájemce se tam byl podívat, prostory se mu líbily, potom chtěl vědět, odkdy to bude uvolněné, přičemž prostory byly na konci léta 2019 značně zdevastované. Jednalo se například o nastříkanou modrou barvu na zeď na ploše cca 2 m2. Prostory jsou na adrese: [adresa], přičemž na této adrese se nacházejí tři veliké místnosti + příslušenství. Příslušenství tvořila chodba, dvě toalety, malý příruční sklad, koupelna a úklidový prostor. Stav dvou místností, kde neprobíhal prodej, tak byl takový, že na zemi byl vylitý olej. Nikdy tam nebylo uklízeno, neboť v oleji byla spousta prachu. V té třetí místnosti byly uražené sokly okolo dlažby. Dále některé další zdi byly od oleje, v jiné místnosti byly poškozené všechny parapety a byla de facto zničené. Byly na těchto parapetech velké vrypy dlouhé okolo 20 cm, těch vrypů tam bylo cca 10, a tyto vrypy byly hluboké cca 3 mm. Podlahy se musely několikrát omývat benzínem, zdi se musely několikrát oškrábat a vyčistit a dávat nové nátěry. Ve stropě se muselo vyměnit několik kazet. O výpovědi se dozvěděl od žalované tak, že obdržel e-mail, kde mu žalovaná oznámila, že končí s jednoměsíční výpovědní lhůtou, ale vůbec neuvedla datum, ke kterému nájem končí. Dále žalovaná slíbila, že pošle klíče, načež ji dvakrát urgoval emailem, kdy přijdou klíče. Nakonec klíče přišly, ale s velkým časovým zpožděním. Do prostor vstoupili dne [datum] a byly již vystěhované. V průběhu října žalobce žalovanou kontaktoval s ohledem na celkové poškození prostor, a žalovaná mu odpověděla, že mu ničeho nedluží. Poté v meziobdobí žalobce zahájil renovaci prostor. Před začátkem nájemního vztahu s žalovanou byly prostory čisté, vymalované, a stejně tak měly být předány po ukončení nájmu, což nebyly. Vybaveny byly kromě ledničky také koupelnou, sprchovým koutem, kompletně vybavenou kuchyní s kuchyňskou linkou vč. skleniček a regály. Předávací protokol byl součástí smlouvy, podle žalobce formou samostatné přílohy. Žalobce nesouhlasil s ultimativním zkrácením výpovědní lhůty ze strany žalované.

6. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a částečně též o samotnou výpověď žalobce. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobce je vlastníkem spodní části obchodní budovy bez č.p./č.ev., označené jako [anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a s žalovanou uzavřel dne [datum] Nájemní smlouvu k těmto prostorám. Žalovaná zaslala dne [datum] žalobci výpověď z nájmu předmětných prostor, ve které žádala o zkrácenou výpovědní dobu jeden měsíc, přičemž žalobci jí odpověděl, že zkusí najít nového nájemníka. Žalovaná předmět nájmu vyklidila dne [datum].

8. Podle ust. § 1933 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

9. Podle ust. § 2201 odst. 2 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Podle ust. § 2312 o.z., jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

11. Podle ust. § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

12. K otázce ukončení Nájemní smlouvy, soud uvádí, že výpovědní doba nájmu prostor sloužících k podnikání činí podle zákona šest měsíců; má-li však strana vypovídající nájem k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční. Toto ustanovení je považováno za normu dispozitivní, kdy stranám není bráněno, aby si v rámci smluvní volnosti sjednaly v nájemní smlouvě i jinou výpovědní dobu. Zde si strany ujednaly výpovědní dobu tříměsíční, což se jeví jako standardní krok u většiny nájmů prostor sloužících k podnikání, kdy i důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. uvádí, že odlišná dohoda týkající se výpovědní doby víceméně očekává, a že tříměsíční výpovědní doba se jeví být minimální. Zároveň výpovědní doba tři měsíce chrání obě strany nájemního vztahu, a to jak pronajímatele, tak i nájemce. Pokud by obě dvě výpovědní doby stanovené Nájemní smlouvou měly být rovnocenné, tedy ve smyslu, že by je mohly libovolně obě smluvní strany bez omezení aplikovat, postrádala by smluvní aplikace obou rozdílných dob smysl. Z jednání mezi žalobcem a žalovanou nevyplynulo, že by žalobce přistoupil na ukončení nájmu po uplynutí měsíční výpovědní doby a souhlasil s tímto postupem, když i samotná výpověď žalované zněla jako žádost o kratší výpovědní dobu, ale na to nebylo žalobcem nikdy výslovně přistoupeno, přičemž sám žalobce se pouze snažil co nejrychleji sehnat nového zájemce o nájem. Vzhledem k tomu, že předmětem nájmu byly obchodní prostory, je nepochybné, že žalobcův hlavní zájem bylo generovat zisk z nájmu, tedy neponechat prostory určené k tomuto typu nájmu nevyužité. Pokud však žalovaná žádala o zkrácenou výpovědní dobu, mohlo jí to být odsouhlaseno pouze žalobcem na základě jejich vzájemné dohody. A to za situace, kdy žalobce sežene nového nájemníka a teprve poté by v rámci smluvní volnosti stran mohlo dojít k vzájemné dohodě a nespornému ukončení nájmu s kratší výpovědní dobou či k určitému dohodnutému datu. Ostatně i v Nájemní smlouvě je dohoda smluvních stran přímo zakotvena jako rovnocenná forma ukončení nájemního vztahu. Nicméně je nepochybné, že mezi stranami k ujednání takové dohody nedošlo a zároveň nebylo nikdy výslovně uvedeno, že by žalobce souhlasil a stvrdil ukončení nájmu se zkrácenou výpovědní dobou. Soud tedy dospěl k závěru, že nájem trval až do [datum]. Pokud žalovaná předmět nájmu tajně vyklidila a opustila dříve, a to bez toho aniž došlo k řádnému převzetí předmětu nájmu ze strany žalobce a že tento skutečně skončil, nelze to přičítat k tíži samotného žalobce, ale k tíži žalované. Neboť součástí ukončení nájmu je řádné předání pronajatých prostor zpět pronajímateli, a to včetně klíčů od těchto prostor. Z toho důvodu soud přisvědčil tomu, že žalobci příslušné nájemné za jednotlivé měsíce s výhradou, která bude uvedena dále.

13. K dalším žalobním požadavkům žalobce soud uvádí, že prodlení nájemce s placením úhrady za plnění spojená s užíváním prostor, která podléhají vyúčtování, může nastat pouze tehdy, byla-li úhrada řádně vyúčtována. Dluží-li nájemce pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním, vzniká mu nárok na úrok z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na úrok z prodlení z těchto záloh mu nezaniká. V řízení nebylo doloženo, zda a jakým způsobem probíhalo mezi žalobcem a žalovanou vyúčtování plnění spojená s užíváním předmětných prostor. Proto v souladu s ustálenou judikaturou soud dospěl k závěru, že žalobce má nárok pouze na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek za plnění spojená s užíváním prostor a nikoli na platby ve výši 12 100 Kč měsíčně za období od září do listopadu 2019.

14. Závěrem soud uvádí, že z žádných před soudem provedených důkazů v průběhu řízení nevyplynulo, jakým způsobem dospěl žalobce k výpočtu částky 3 845 Kč, kterou žalované dne [datum] poukázal na její bankovní účet jako zbytek peněžní jistoty (kauce) po započtení jím tvrzených nákladů na nezbytné opravy. Přestože žalobce do spisu doložil množství fotografií s metadaty svědčícími o datu jejich pořízení, je tento důkaz i ve spojení s účastnickou výpovědí žalobce nedostatečný k prokázání vzniku jeho nároku na provedení zápočtu nezbytných nákladů na opravu prostor oproti složené kauci. Žalobce v celém průběhu řízení nedoložil žádný důkaz například ve formě protokolu o převzetí předmětu nájmu při vzniku nájemního vztahu s žalovanou v průběhu roku [rok], ze kterého by vyplýval stav pronajímaných prostor k tomuto okamžiku jejich předání ze strany žalobce žalované k užívání. Přičemž samotná Nájemní smlouva ze dne [datum] pouze potvrzovala, že předmět nájmu byl pronajímatelem předán ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání a že jej přebírá ve stavu, v jaké se ke dni podpisu smlouvy nachází. Z takového ujednání nevyplývá skutečný stav těchto prostor a zda některá poškození (např. parapetů, obvodových soklů) již nebylo na předmětu nájmu při vzniku nájemního vztahu, neboť takové poškození by nebránilo užívání ke stanovenému účelu, jak bylo v Nájemní smlouvě uvedeno. Stejně tak nemohou bez dalšího obstát do spisu založené listiny týkající se informací o průměrných cenách malířů v [obec], neboť takové informace jsou samy o sobě nevypovídající a jak již soud uvedl, neprokazují nic o samotném tvrzeném nároku žalobce na tvrzené opravy. Žalobce tedy dostatečně netvrdil a nedoložil potřebné informace vedoucí k tomu, jak žalobce dospěl k vyúčtování kauce a k zůstatku, který zaslal žalované zpět na účet. Nepředložil žádný věrohodný důkaz o tom, že v prostorách proběhla výmalba či opravy poškozených částí předmětu nájmu a jaká byla cena takto provedených prací. Z důvodu, že soudu nebyly předloženy ani dostatečné důkazy k samotnému vyúčtování a prokázání toho, jak žalobce dospěl k částce za práce ve výši 41 155 Kč, kterou následně započetl oproti kauci ve výši 45 000 Kč, proto nemohlo dojít k řádnému započtení tvrzené pohledávky žalobce se složenou kaucí žalované. Proto v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku se plnění v podobě kauce v rámci procesní obrany započte nejprve na závazek nejdříve splatný, tedy na nájemné za měsíc září 2019.

15. Na základě všech výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobci svědčí právo na úhradu nájemného za období říjen 2019 a listopad 2019 a část nájemného za září 2019 ve výši 1 195 Kč. V souladu s judikaturou přiznal dále soud žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení a dále pak smluvní pokutu ve výši 821,70 Kč. Zároveň soud žalobu zamítl co do částky ve výši 41 155 Kč, částky 36 300 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 2 009,70 Kč.

16. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesní úspěch každého z účastníků ve věci byl přibližně stejný, a to ve výši cca 50 %, proto soud podle shora uvedených zákonných rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku č. III. tohoto rozsudku.

17. O odměně opatrovníka žalovaného bylo rozhodnuto dle ust. § 140 odst. 2 před středníkem o.s.ř., přičemž soud ustanovenému opatrovníku žalovaného přiznal odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne [datum] a [datum] a vyjádření ze dne [datum]) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 166 181,40 Kč dle ust. § 8 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhlášky u prvních dvou úkonů je odměna snížena o 20 %, neboť k nim došlo ještě před novelizací vyhlášky – advokátní tarif, kdy byl zrušen § 12a) a 4 x režijními paušály po 300 Kč, to vše zvýšeno o 21% DPH (15 560 (2x 7 780) + 10 000 (2x 5 000) + 1 200 + 21% DPH). Opatrovníku žalovaného tak byla celkem přiznána odměna ve výši 32 380 Kč. Nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi. Vzhledem k tomu, že v předmětném řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, nebyla k zaplacení odměny opatrovníka zavázána žádná strana.