26 C 43/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem Praha 1, Hybernská 1006/18, rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Anonymizováno Zéland b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Anonymizováno oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalované , IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované o nahrazení projevu vůle,

I. Zamítá se žaloba, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem 1/ tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. :, Anonymizováno, , Jméno žalované, , IČO: , IČO žalované, se sídlem , adresa, (dále jen Převodce)a, Jméno žalobce A, , nar. , Datum narození žalobce A, , bytem , jméno FO, (dále jen Nabyvatel)uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. tuto Smlouvu o bezúplatném převodu pozemků:a) Převodce vlastní pozemek parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , , Anonymizováno, , adresab) K uspokojení restitučního nároku nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na nabyvatele ideální 1/2 spoluvlastnického podílu k parc.č. , adresa, a Nabyvatel uvedený id. 1/2 spoluvlastnický podíl přijímá do svého vlastnictví.a dále, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem 2/ tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č.229/1991 Sb.:, Anonymizováno, – , Jméno žalované, , IČO: , IČO žalované, se sídlem , adresa, (dále jen Převodce)a, Jméno žalobce B, , nar. , Datum narození žalobce B, , bytem 2 , jméno FO, , Remuera, Auckland , adresa, Zéland (dále jen Nabyvatel)uzavírají podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb. tuto Smlouvu o bezúplatném převodu pozemků:a) Převodce vlastní pozemek parc.č. , adresab) K uspokojení restitučního nároku Nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na Nabyvatele ideální 1/2 spoluvlastnického podílu k parc.č. , adresa, uvedený id. jednu 1/2 spoluvlastnický podíl přijímá do svého vlastnictví.

II. Žalobci jsou povinni uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 2. 2018 domáhali po soudu, aby nahradil projev vůle žalované s odůvodněním, že žalobci jsou osobami oprávněnými dle ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě a mají nárok na převedení náhradního pozemku ve vlastnictví státu od žalované dle ust. § 11a zákona. Do dne podání žaloby žalobci nijaký náhradní pozemek ve veřejné nabídce nevysoutěžili, ačkoli pravidelně sledovali veřejné nabídky žalované. Právo k bezúplatnému převodu náhradního pozemku žalovanou žalobcům bylo přiznáno teprve v roce 2016, ačkoli nárok žalobců byl u žalované uplatněn řádně v roce 1991. Žalobci mají za to, že mají nárok na převedení pozemku od žalované ke splnění její zákonné povinnosti dle vlastního výběru, když je to žalovaná, která do veřejné nabídky pozemků nedává dostatečný počet náhradních pozemků tak, aby nároky oprávněných osob mohly být po tolika letech uspokojeny. Žalovaná dlouhodobě dává do nabídky pozemků takové pozemky, které jsou nekvalitní a por jakékoliv využití nepoužitelné, když se jedná o odtržené celky na nepřístupných místech, rokle, podél silnic. Tyto pozemky jsou zdaleka neadekvátní pozemkům právním předchůdcům žalobců odňatých. Žalobci požadují po žalované vydání pozemku, který je ve vlastnictví České republiky s příslušností žalované hospodařit s tímto majetkem státu. Žalobci požadují nahrazení projevu vůle k převedení náhradních pozemků parc. č. , adresa, . Žalobci pro shora uvedené mají za to, že žalovaná je povinna s nimi uzavřít dohodu o bezúplatném převodu předmětných pozemků, když žalobci jsou prokazatelně osobami oprávněnými, které mají nárok v potřebné výši k převodu předmětných pozemků a současně žalovaná ve veřejné nabídce nenabízí dostatečné množství pozemků k převodu tak, aby vůbec nárok žalobců mohl být uspokojen, a to i vzhledem k blížící se restituční tečce a skutečnosti, že ačkoliv žalobci uplatnili svůj nárok na vydání pozemků v roce 1991, bylo o jejich nároku rozhodnuto teprve v roce 2016, tedy po 25 letech, kdy nemohli vysoutěžit jakékoliv pozemky, natož adekvátní, nebo ještě lépe si nemohli před veřejnou nabídkou vybrat pozemky k náhradě samostatně, jak tomu v počátku vydávání náhrad bylo. Žalobci jsou současně znevýhodněni opožděností vyřízení jejich nároku žalovanou a mají tak minimální možnost reálně náhradní pozemky u žalované získat právě s ohledem blížící se restituční tečky, kdy žalobcům hrozí značná újma v podobě řešení jejich nároku toliko finančním vyrovnáním ve výši několika desítek korun, přestože mají nárok z důvodu odnětí velmi bonitních pozemků v Praze , adresa, . Opožděnost vyřízení nároku žalovanou samou tak nemůže jít k tíži žalobcům, kteří svůj nárok uplatnili řádně a včas. Žalobci zároveň navrhli vydání předběžného opatření, že se žalované zakazuje činit jakékoliv právní úkony, jimiž by byly prodávány, darovány, vkládány do obchodního jmění společnosti či jinak zcizovány, zatěžovány zástavními právy, věcnými břemeny či jinými právy ve prospěch třetích osob, bezúplatně převáděny nebo zařazeny do veřejné nabídky ve smyslu ust. § 11a a násl. zák. č. 229/1991 Sb., nebo změněny tyto nemovitosti: pozemky parc. č. , adresa, , vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, , s výjimkou převodu vlastnického práva k těmto pozemkům na žalobce. Toto odůvodnili tím, že mají za to, že je na místě zatímně upravit poměry účastníků tohoto řízení k předmětným pozemkům tak, aby byla chráněna práva žalobců s tím, že bude omezena dispozice žalované, aby nebyla vážně ohrožena realizace žalobcových práv a jednáním žalované nedošlo k újmě žalobců, když je zde důvodná obava, že by byl výkon soudního rozhodnutí ohrožen, byly-li by pozemky v mezidobí zcizeny. Žalobci se domáhají, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci dohodu o bezúplatném převodu dle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě pozemků parc. č. , adresa, , z vlastnictví státu do vlastnictví žalobců.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu neshledává po právu, a to z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro prolomení zákonného postupu při vypořádání restitučního nároku žalobců a že pozemky, jež si žalobci vybrali jako náhradní, nelze žalobcům převést. Žalobci, kteří jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě dle správních rozhodnutí Pozemkového úřadu pro Hlavní město Prahu sp. zn. PÚ 1854/01/10, sp. zn. PÚ 1854/01/11, sp. zn. PÚ 1854/01/14, sp. zn. PÚ 1854/01/4, sp. zn. PÚ 1854/01/5, sp. zn. PÚ 1854/01/7, sp. zn. PÚ 1854/01/8, sp. zn. PÚ 1854/01/9, se prostřednictvím soudu domáhají převodu vybraných náhradních pozemků v k. ú. , adresa, za pozemky, jež byly v rozhodném období odňaty jejich právní předchůdkyni paní , jméno FO, . Žalovaná eviduje u každého ze žalobců resituční nárok ve výši 36 419,48 Kč. Žalobci uvádějí, že „do dnešního dne, přes pravidelné sledování veřejné nabídky žalované a s ohledem na přiznání práva k bezúplatnému převodu náhradního pozemku žalovanou žalobcům teprve v roce 2016, ačkoliv nárok žalobců byl u žalované uplatněn řádně v roce 1991, žalobci nijaký náhradní pozemek nevysoutěžili“. Tato žalobní tvrzení neodpovídají skutečnosti. Žalobci svůj nárok u věcně a místně příslušného správního orgánu neuplatnili v roce 1991, ale v roce 2001. I za těchto okolností platí, že délku rozhodování správního orgánu neměla žalovaná ani její právní předchůdce , právnická osoba, , jenž byl samostatnou právnickou osobou, zřízenou zákonem, nijak ovlivnit. K nápravě a nahrazení újmy v důsledku případných průtahů ve správním řízení slouží jiné právní nástroje, než je žaloba o vydání náhradních pozemků. Ostatně sami žalobci neoznačili za žalovaného správní orgán, vydávající ve své pravomoci správní rozhodnutí, ale právnickou osobu - stát, nadaný právní osobností, jež mu umožňuje být pasivně legitimovaným subjektem v tomto řízení (obdobně srov. postavení soudu, rozhodujícího v rámci své pravomoci a soudu, nakládajícího s veřejnými prostředky např. při rekonstrukci budovy soudu). Délku správního řízení, jež může být ovlivněna řadou okolností, proto nelze přičítat k tíži žalované. Od pravomocného přiznání restitučního nároku žalobcům do podání žaloby uplynuly dva roky. Je pravdou, že žalobci za tuto (v porovnání s jinými případy nijak dlouhou) dobu skutečně žádný z náhradních pozemků podle zákona o půdě „nevysoutěžili“, jak uvádějí. K tomu však došlo pouze v důsledku rozhodnutí žalobců neúčastnit se žádné z veřejných nabídek náhradních pozemků, sloužících k uspokojení oprávněných osob, které v souladu se zákonem o půdě a zákonem č. 503/2012 Sb. veřejným způsobem v pravidelných intervalech opakovaně vyhlašovala žalovaná. Žalobci jako věřitelé tak neposkytli dlužníkovi-žalované ani základní nutnou součinnost ke splnění jejího závazku vůči nim. Žalobci přehlížejí, že systém uspokojování nároků oprávněných osob je stanoven zákonem, kterým je povinna se žalovaná jako dlužník, ale i žalobci jako věřitelé, řídit. Žalovaná není při vypořádání nároků oprávněných osob v roli realitního makléře, ale v postavení orgánu státu, který se musí řídit zákonnými pravidly. Zákon o půdě slouží podle svého smyslu a vůle zákonodárce ke zmírnění některých majetkových křivd, ke kterým došlo v rozhodném období. Symbolický význam tohoto kroku nelze přehlížet. Beneficiu restitucí se totiž na základě rozhodnutí zákonodárců těší pouze omezený okruh osob. V průběhu let 1948-1989 byly na majetku nenávratně poškozeny velké skupiny osob, jimž (a ani jejich potomkům) utrpěná majetková újma nebyla a nikdy nebude nahrazena (např. všichni ti, kdož desítky let spořili a v důsledku měnové reformy v r. 1955 byly jejich celoživotní úspory, určené např. na dožití ve stáří, zcela znehodnoceny). Proto teprve porušení zákona včetně prokázané konkrétní liknavosti, diskriminace nebo svévole na straně žalované ve vztahu ke konkrétním žalobcům může ve výjimečných případech znamenat, že žalobci mohou na základě rozhodnutí soudu svůj nárok vůči žalované uspokojit mimo zákonem stanovený systém veřejných nabídek. Jedná se o výjimečné situace, kdy v jednotlivých případech může dojít na základě soudního rozhodnutí k prolomení postupu podle zákonné úpravy. Za konkrétní důkaz liknavosti a svévole proto nelze považovat zcela obecné tvrzení žalobců, že snad žalovaná nenabízela náhradní pozemky, vhodné k uspokojení jejich nároku. K tvrzení žalobců, že nabídka náhradních pozemků je nedostatečná co do kvality a výměry, navrhuje žalovaná k důkazu přehled nabízených náhradních pozemků v období let 2016 – současnost, a to na území Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Dle přesvědčení žalované byla nabídka náhradních pozemků zcela dostatečná pro pokrytí restitučních nároků žalobců v celém rozsahu. I kdyby bylo chování žalované vůči žalobcům závadné do té míry, že by byl namístě výjimečný postup při vypořádání jejich restitučního nároku, nelze jim převést pozemky, které si vybrali. Jak je uvedeno výše, každému ze žalobců náleží restituční nárok ve výši 36 419,48 Kč. Cena zjištěná požadovaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, dle znaleckého posudku č. , hodnota, -46-, Anonymizováno, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 1 241 886 Kč. Cena zjištěná druhého požadovaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3 v k.ú. , adresa, činí dle znaleckého posudku , Anonymizováno, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 35 848,00 Kč. Celková cena požadovaných pozemků činí částku ve výši 1 277 734 Kč. Z toho je zřejmé, že cena požadovaných pozemků vysoce překračuje výši evidovaného restitučního nároku žalobců. Převodem požadovaných pozemků by tedy došlo nikoli ke zmírnění majetkové újmy, způsobené žalobcům, ale k jejich bezdůvodnému obohacení. Oba pozemky jsou předmětem již dříve zahájených soudních řízení o převod vybraných náhradních pozemků, jejichž účastntíky jsou oprávněné osoby ve stejném postavení, jako žalobci. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je předmětem těchto sporů: sp. zn. , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, ; sp. zn. , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, ; sp. zn. , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je předmětem tohoto sporu: , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, . Oba požadované pozemky jsou dle výpisu z katastru nemovitostí dotčeny změnou právního stavu a nelze je převést. Z výše uvedených důvodů plyne, že žaloba není důvodná a nezbývá, než navrhnout soudu, aby ji zamítl.

3. Žalobkyně dále na jednání dne 20. 6. 2018 uvedla, že doložila přehledy nabízených náhradních pozemků od roku 2016 do současnosti, a to na území Hlavního města Prahy za Středočeský kraj a pokud jde o přehled nabízených pozemků, ten tedy obsahuje jednak pozemky na území Středočeského kraje, tak i na území hlavního města Prahy. Tyto seznamy předložili včetně umístění cen a výměr. Uvedla, že je na žalobcích, proč jim ty pozemky na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje nevyhovovaly. Povinností žalované je vyhlašovat veřejné nabídky, jelikož žalovaná je v tomto postavení dlužníka.

4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě, podle správních rozhodnutí Pozemkového úřadu pro Hlavní město Prahu, sp. zn. PÚ 1854/01/10, sp. zn. PÚ 1854/01/11, sp. zn. PÚ 1854/01/14, sp. zn. PÚ 1854/01/4, sp. zn. PÚ 1854/01/5, sp. zn. PÚ 1854/01/7, sp. zn. PÚ 1854/01/8, sp. zn. PÚ 1854/01/9 (prokázáno Přehledem nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 pro oprávněnou osobu , Anonymizováno, . , jméno FO, a Přehledem nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 pro oprávněnou osobu , Jméno žalobce B, ). Předmětné pozemky patřily paní , jméno FO, , roz, , jméno FO, , , datum, , právní předchůdkyni žalobců (prokázáno Rodným listem , jméno FO, ze dne , datum, , rodným listem , Jméno žalobce A, č. , hodnota, a , Jméno žalobce B, č. , hodnota, ). Právní předchůdkyně žalobců byla vlastníkem nemovitého majetku zaps. v příslušné vložce pozemkové knihy takto – vl. , adresa, . , adresa, . Dále byla vlastníkem nemovitostí zapsaných v Zemských deskách č. , hodnota, /statek , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, (Pozemky na rovině před , adresa, ). Nemovitosti jí byly odňaty rozhodnutím Centrály pro židovské vystěhování čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Nemovitosti byly převedeny rozhodnutím Osidlovacího úřadu a fondu národní obnovy v Praze č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, do vlastnictví státu (prokázáno rozhodnutím PÚ , Anonymizováno, ). Výše restitučního nároku byla stanovena u každého z žalobců na částku 36 129,11 Kč (prokázáno Přehledem nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 pro oprávněnou , Anonymizováno, . , jméno FO, a Přehledem nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 pro oprávněnou osobu , Jméno žalobce B, ). Žalovaná v průběhu let 2016 – 2018 nabízela náhradní pozemky, které by byly způsobilé nárok žalobců uspokojit (prokázáno veřejnými nabídkami , právnická osoba, v Praze a seznamem pozemků nabízených podle zákona č. 229/1991 Sb. v Praze a Středočeském kraji), přičemž tyto pozemky byly také v katastrálním území , adresa, . Žalobci si žádný z nabízených pozemků nevybrali, a proto požadovali za náhradu bezúplatný převod vlastnického práva k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , zapsaných na , Anonymizováno, , vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , z vlastnictví státu do vlastnictví žalobců, přičemž hdnota pozemku parc. č. , Anonymizováno, činí dle znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 1 241 886 Kč a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , adresa, činí podle znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 35 848 Kč (prokázáno znaleckým posudkem č. , hodnota, -96-2017 a 9566-46-2017). Žalovaná vydala pozemky parc. č. 2038/2 a parc. č. 2038/3, v k. ú. , adresa, , zapsaných na LV , Anonymizováno, , vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , do vlastnictví třetím osobám, a to , jméno FO, a , jméno FO, (prokázáno Výpisem z Katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 17. 6. 2019).

5. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobci se stali osobami oprávněnými, které mohou požadovat vydání pozemku na základě veřejných nabídek, a to na základě správních rozhodnutí Pozemkového úřadu pro Hlavní město Prahu, sp. zn. PÚ 1854/01/10, sp. zn. PÚ 1854/01/11, sp. zn. PÚ 1854/01/14, sp. zn. PÚ 1854/01/4, sp. zn. PÚ 1854/01/5, sp. zn. PÚ 1854/01/7, sp. zn. PÚ 1854/01/8, sp. zn. PÚ 1854/01/9. Výše restitučního nároku byla pro každého z žalobců stanovena na částku 36 129,11 Kč. Žalovaná v souladu se svou zákonnou povinností vypisovala veřejné nabídky pozemků na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Žalobci ovšem nedospěli k závěru, že kterýkoliv z pozemků nabízených žalobkyní by byl adekvátní. Proto požadují po soudu nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem 1. smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. , Anonymizováno, . č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsané na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, .

6. Svůj skutkový závěr opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl. Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout; proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

7. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále „zákon o půdě“), oprávněnou osobou e státní občan České a Slovenské Federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v ust. § 6 odst. 1.

8. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě, v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle ust. § 9, přechází nárok na dědice.

9. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

10. Vzhledem k tomu, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace účastníků řízení a teprve v případě, že aktivní i pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu, zkoumal soud existenci pasivní věcné legitimace žalované, která byla žalovaným sporována.

11. Obecně platí, že aby žalobce uspěl ve věci samé, musí být on sám i žalovaný věcně legitimováni. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná, tj. ten, kdo podle hmotného práva je skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva či tvrzené subjektivní povinnosti, o nichž soud rozhoduje. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, hovoří se o pasivní věcné legitimaci. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce je dán tehdy, jestliže žalobci nenáleží jím tvrzené hmotné právo (nárok), nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného je pak dán tehdy, jestliže žalovaný nemá žalobcem tvrzenou hmotně právní povinnost, přičemž oba tyto nedostatky jsou důvodem pro zamítnutí žaloby (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Co 227/94, publikované v PR 3/1995, s. 111, či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2588/98 publikované v SJ 2000, č. 43). Zároveň platí, že soud nemůže účastníky o nedostatku věcné legitimace některého z nich poučovat, neboť pokud by tak soud činil, jednalo by se o poučení o hmotném právu, tj. o radu tomu kterému účastníku, jak postupovat, aby byl ve věci úspěšný. To by pak znamenalo nepřípustné porušení práva účastníků na rovné postavení v občanskoprávním řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.01.2001, sp. zn. 30 Cdo 1634/2000).

12. V daném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná není k datu rozhodnutí soudu v této věci vlastníkem pozemků parc.č. , Anonymizováno, parc.č. , adresa, , a proto žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimovaná a soud nemohl nahradit její vůli způsobem, jak navrhli žalobci. Vzhledem k tomu soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o námitky žalobců k procesnímu postupu, tak soud pouze na okraj odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci sp. zn. III. ÚS 2970/19, ve kterém pregnantně rozebral otázky místní příslušnosti soudů v obdobných sporech a soud na toto veřejně dostupné rozhodnutí zcela odkazuje.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů sestávající se ze čtyřech náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a c) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné podání ze dne 7. 6. 2018, 20. 8. 2018 a účast na jednáních ze dne 20. 6. 2018 a 16. 1. 2020), celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 200 Kč. Náklady řízení byly přitom přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).