26 C 50/2022
č. j. 26 C 50/2022-52
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 § 129 § 137 § 142 § 149 § 151 § 160 § 268
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 52
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 1820 § 1968 § 1970 § 2395 § 2399
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 48 154,88 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba se zamítá, co do úroku ve výši 12,48 % ročně z částky 46 704,88 Kč od 28. 11. 2015 do 28. 3. 2016 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 46 704,88 Kč od 28. 11. 2015 do 28. 3. 2016.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 154,88 Kč spolu s úrokem ve výši 12,48 % ročně z částky 46 704,88 Kč od 29. 3. 2016 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 46 704,88 Kč od 29. 3. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 440 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 1. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 48 154,88 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným jako klientem uzavřela dne 21. 8. 2015 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za jeho poskytnutí, splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč počínaje měsícem září 2015. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradil pouze 3 splátky v celkové výši 15 000 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] smlouvy v celkové výši 1 450 Kč Podle ujednání o smluvní pokutě vniká oprávněné při prodlení povinného s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z výše dlužné splátky (čl. 12) a dále při prodlení o více než 30 dní po termínu splatnosti, nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku [číslo]), právo na zaplacení další smluvní pokuty ve výši 13 % z výše dlužné splátky (čl. 12). Za prodlení s úhradou splátky [číslo] byla uplatněna jako smluvní pokuta částka ve výši 400 Kč i částka 650 Kč. Za prodlení s úhradou splátky [číslo] byla uplatněna smluvní pokuta ve výši 400 Kč. Celková smluvní pokuta tedy činí 1 450 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně své nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru přehodnotila a přepočítala uvedený úrok, jako by byl úročen sazbou 12,48 % ročně. Žalovaným zaplacené platby započetla nejprve n úhradu běžného úroku a poté na jistinu. Na základě toho tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží následující částky: a) částku odpovídající nové dlužné jistině úvěru v celkové výši 46 704,88 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu [číslo] smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 1 450 Kč s příslušenstvím, c) obvyklý úrok za poskytnutí úvěru z částky 46 704,88 Kč od 28. 11. 2015 do zaplacení, tj. z částky ve výši 30 467,90 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 46 704,88 Kč od 28. 11. 2015 do zaplacení. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se vyjádřil ve smyslu, že tvrzený nárok neuznává, neboť je promlčený.
3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.
4. Z provedeného dokazování soud zjistil, žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 21. 8. 2015 smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši výpůjční úrokové sazby 83,69% p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč počínaje měsícem září 2015. Celková výše, kterou měl žalovaný zaplatit, byla 120 000Kč (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy ze dne 28. 8. 2015 ve spojení se splátkovým kalendářem, kartou klienta, dokladem o vyplacení úvěru). Žalovaný do data zesplatnění uhradil pouze 3 splátky v celkové výši 15 000 Kč (prokázáno kartou klienta). Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat úhradu smluvní pokuty, toho důvodu byla žalovanému v souladu se smlouvou vystavena faktura [číslo] ze dne 24. 2. 2016, splatná dne 5. 3. 2016 znějící na částku 400 Kč a faktura [číslo] ze dne 25. 1. 2016, splatná dne 4. 2. 2016 znějící na částku 1 050 Kč (prokázáno předmětnými fakturami). Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2016 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2016 ve spojení s podacím archem z téhož dne). Ve věci bylo zahájeno rozhodčí řízení na základě žaloby ze dne 29. 3. 2016, v níž žalobkyně určila jako rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Rozhodčí společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], [PSČ]. Dne 19. 5. 2016 pak byl vydán rozhodčí nález, kterým bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit oprávněné 132 700 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ode dne 29. 3. 2016 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou částky 105 000 Kč ode dne 24. 2. 2016 do zaplacení a náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 17 362,40 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález dle doložky jím opatřené nabyl právní moci dne 30. 5. 2016 a vykonatelnosti dne 3. 6. 2016 (prokázáno rozhodčím nálezem č.j. 103 Rozh 2028/2016-7 ze dne 19. 5. 2016). K návrhu žalobkyně ze dne 4. 8. 2016 Okresní soud ve Svitavách pověřením ze dne 29. 9. 2016 j. 12 EXE 669/2016-26, pověřil soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], vedením exekuce k vymáhání pohledávky podle rozhodčího nálezu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [číslo jednací]. Exekuce byla u soudního exekutora vedena pod sp. zn. 108 EX 07001/16 Okresní soud ve Svitavách rozhodl dne 22. 12. 2021 o neplatnosti rozhodčí smlouvy z důvodu absenci pravomoci rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k projednání a rozhodnutí věci. Rozhodcem vydaný rozhodčí nález je tak nicotný a nemůže být podkladem pro řádné vedení exekuce. Z těchto důvodů soudu Okresní soud ve Svitavách exekuci zastavil na základě § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 e.ř. (prokázáno usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 22. 12. 2021, č.j. 12 EX 12 EXE 669/2016-57).
5. Z provedených důkazů vyplynul závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouva o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 000 počínaje měsícem září 2015. Žalovaný do data zesplatnění uhradil pouze 3 splátky v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaný byl žalobkyní k úhradě vyzván i předžalobní upomínkou. Ve věci rozhodoval smluvními stranami ujednaný rozhodce, jehož vydaný rozhodčí nález byl poté Okresním soudem ve Svitavách shledán nicotným a nařízená exekuce, jejímž exekučním titulem byl rozhodčí nález, byla zastavena.
6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.).
7. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud ve zbylé části žaloby k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 60 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem za poskytnutí úvěru. Zatímco žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, žalovaný poskytnutou částku spolu se sjednanými úhradami v plné výši neuhradil a ocitla se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Žalovaný tedy neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení a do data zesplatnění uhradil pouze 3 splátky v celkové výši 15 000 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 12.1 smlouvy v celkové výši 1 450 Kč, jelikož při prodlení povinného s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z výše dlužné splátky (čl. 12) a dále při prodlení o více než 30 dní po termínu splatnosti, nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku 12.1.), právo na zaplacení další smluvní pokuty ve výši 13 % z výše dlužné splátky (čl. 12). Za prodlení s úhradou splátky č. 4 činí smluvní pokuta částku 1 050 Kč. Za prodlení s úhradou splátky č. 5 činí smluvní pokuta 400 Kč. Celková smluvní pokuta tedy činí 1 450 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala po žalovaném nižší úrok než byl mezi účastníky sjednán, a to ve výši 12,48 % ročně. Žalovaný žalobkyni dluží částku odpovídající nové dlužné jistině úvěru v celkové výši 46 704,88 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 12.1 smlouvy v celkové výši 1 450 Kč s příslušenstvím, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 12,48 % ročně z částky 46 704,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 46 704,88 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit dlužnou částku dosud nesplnil, ačkoliv byl o jeho úhradu upomenut, shledal soud žalobu za důvodnou.
8. Dále se soud zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný soud dodává, že v dané věci v minulosti probíhalo rozhodčí řízení. Rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], vydal dne 19. 5. 2016 rozhodčí nález, č. j. [číslo jednací], kterým bylo, jak je uvedeno výše, žalovanému uloženo uhradit žalobci částku ve výši 132 700 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutou a částku ve výši 17 362,40 Kč na nákladech rozhodčího řízení. Na základě tohoto rozhodčího nálezu byla vedena exekuce, která byla usnesením Okresního soudu ve Svitavách, č.j. 12 EXE 669/2016-57, ze dne 22.12.2021 zastavena. Podle ustálené judikatury (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5258/2016, sp. zn. 33 Cdo 3717/2017) dochází ke stavění běhu promlčecí doby i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky, jakož i v případě, kdy je rozhodčí nález, sice původně formálně vykonatelný, v důsledku následného posouzení exekučním soudem označen za rozhodčí nález, který nemá právní účinky. Je tedy nesporné, že po dobu rozhodčího a následného exekučního řízení došlo ke stavění běhu promlčecí doby. Podá-li věřitel poté, co byla exekuce pravomocně zastavena, bez zbytečného odkladu žalobu, jíž uplatní své právo přiznané mu formálně nezrušeným rozhodčím nálezem, nedochází k promlčení nároku, který dle hmotného práva nadále existuje. Ke stavění promlčecí doby lze v novém řízení u obecného soudu přihlédnout pouze tehdy, pokud věřitel nepodá novou žalobu k obecnému soudu bez zbytečného odkladu poté, co bylo exekuční řízení pravomocně zastaveno. Za lhůtu bez zbytečného odkladu přitom Nejvyšší soud ČR dle zmiňovaných rozhodnutí považuje lhůtu 30 dnů. V dané věci byla žalobkyní podána žaloba u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 25. 1. 2022 a tato lhůta tedy byla žalobkyní zachována. Soud tedy dospěl k názoru, že nárok žalobkyně promlčený není, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
9. O příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, kdy jako první den prodlení žalovaného byl určen den 29. 3. 2016 s ohledem na to, že předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2016, která byla odeslána téhož dne, byla žalovanému stanovena povinnost dlužnou částku uhradit do 15 dnů od odeslání. Tento den nastal dne 28. 3. 2016, ode dne následujícího byl tedy žalovaný v prodlení. Vzhledem k tomu soud žalobu částečně zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 927 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní služby po 500 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, a ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé; výše úkonů právní pomoci je dána § 14b odst. 1 bod 3. této vyhlášky, 2 úkony právní pomoci po 3 060 Kč, a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání konaném dne 12. 4. 2022 a dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, vyjádření ve věci ze dne 17. 3. 2022; výše úkonu právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 3 ve spojení s ust. § 7 bod 5. a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, a 4 náhradami hotových výdajů, z toho 2 x po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky) a 2 x po 300 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ vyhlášky), náhrada za ztrátu času ve výši 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč) a cestovným ve výši 1 725 Kč za cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět vozidlem [anonymizována dvě slova], dle přiloženého TP s kombinovanou spotřebou 6,7 l [číslo] km při vyhláškové ceně paliva 37,1 Kč a náhradním koeficientem 4,7 Kč/km, položky podléhající zvýšení o DPH dále ještě zvýšeny o 21 % DPH (částky 7 920 Kč, 800 Kč), nikoli však z částky za benzín 597 Kč, neboť ta už DPH obsahuje. Celkové náklady žalobkyně ve výši 14 440 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta, náhrady amortizace vozu a náhrady za ztrátu času) a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.