26 C 51/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 41 501 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 40 564 Kč s 9 % úrokem z prodlení p. a. z této částky ode dne [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 937 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 937 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 24 888 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 7. 2. 2020 domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 41 501 Kč s příslušenstvím s tím, že [země] je vlastníkem pozemku č. st. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Tento pozemek měl do dne [datum] ve správě Pozemkový fond České republiky. Nabytím účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., O Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů vstoupila Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, přičemž příslušný úřad k hospodařením je podle § 4 odst. 1 tohoto zákona Státní pozemkový úřad. Na pozemku parc. č. st. [číslo] je umístěna stavba [adresa], která je na základě Dohody o vydání věci [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum] ve vlastnictví žalované. Stavba je zapsána na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Podle žalobkyně užívá žalovaná pozemek od [datum] bez jakéhokoliv právního titulu a za toto užívání ničeho neplatí. Žalobkyně stanovila v místě a čase obvyklou cenu za užívání pozemku podle metodického pokynu Státního pozemkového úřadu ve výši 7 125 Kč za rok. Za období od [datum] do [datum] se tedy žalovaná užíváním pozemku bezdůvodně obohatila celkem o částku 41 501 Kč. Žalovaná nevydala žalobkyni bezdůvodné obohacení ani na základě výzvy k zaplacení úhrady pod variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum], kdy jí k tomuto byla stanovena lhůta do [datum]. Opětovně byla žalovaná poté vyzvána přípisem ze dne [datum], zn. SPU [číslo], doručeným jí do datové schránky žalované dne [datum].

2. Žalovaná se vyjádřila v podání došlém soudu dne [datum] tak, že souhlasí s žalobkyní, že je vlastníkem stavby [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], se zastavěnou plochou [anonymizováno] m². V ostatních bodech žaloby ale s tvrzeními žalobkyně nesouhlasí. Žalovaná uvedla, že neužívala daný pozemek bez právního důvodu, neboť uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl, kromě jiného, i pronájem předmětného pozemku. Nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši [částka] ročně, tedy 1 Kč Ani převod v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. nezměnil nic na platnosti a účinnosti smlouvy. Navíc žalovaná a žalobkyně uzavřely dodatek [číslo] k nájemní smlouvě a žalovaná si není vědoma, že by někdy došlo ze strany žalobkyně k ukončení nájemní smlouvy ve vztahu k předmětnému pozemku. Žalovaná dále namítá, že není pravda, že za předmětný pozemek ničeho neplatila. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] žalovanou k úhradě dlužného plnění za období od [datum] do [datum], a to ve výši 20 Kč m², tedy dvacetinásobku nájemného sjednaného nájemní smlouvou a toto nepodložila žádným zdůvodněním, kdy vůči jiným obchodním partnerům v daném místě a čase uplatňuje stále pronájem ve výši 1- 2 Kč m². Navíc šlo o žalobkyni, která svým nesprávným podpisem způsobila nemožnost uzavření nové smlouvy s žalovanou a žalovaná trvá na to, že Nájemní smlouva nebyla do dnešního dne žalobkyní vypovězena ani obdobně ukončena. Navíc požadované plnění za období od [datum] do [datum] i přes zjevně nepoměrnou výši žalobkyni v rámci smírného řešení uhradila, neboť jí žalobkyně přislíbila možnost odkupu předmětných nemovitých věcí, což neučinila. Tímto svým nekalým jednáním, kdy pod touto záminkou donutila žalovanou k zaplacení zjevně nepoměrné částky za pronájem a zneužila tak svého postavení a žalovaná trvá na tom, že nájem tím předplatila na několik let dopředu. Žalovaná tedy navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. Mimo to vznáší námitku promlčení tvrzeného nároku, neboť tvrzený nárok na bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] je možno vymáhat pouze ode dne [datum] dále. Nároky splatné před dne [datum] jsou promlčeny.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně je pověřená hospodařit s majetkem České republiky, konkrétně s pozemkem č. st. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (prokázáno informací o parcele na [list vlastnictví]). Žalovaná je právnickou osobou, která je evidována jako zemědělský podnikatel a je vlastníkem stavby [adresa], nacházející se na pozemku parc. č. st. [číslo] (prokázáno výpisem z neveřejné části informačního systému evidence zemědělského podnikatele a [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek]). Na základě žádost žalované uzavřel dne [datum] Pozemkový fond ČR, územní pracoviště [obec] jako pronajímatel a žalovaná, jako nájemce, nájemní smlouvu [číslo], v níž pronajímatel zavázal poskytnout nájemci do pronájmu nemovité věci, a to pozemky č. poz. [číslo] - stavební o výměře [anonymizována dvě slova] m², č. poz. [číslo] – stavební o výměře [anonymizováno] m², č. poz. [číslo] – pastvina o výměře [anonymizována dvě slova] m² a č. poz. [číslo] - pastvina o výměře [anonymizováno] m², vše v [katastrální uzemí]. Účelem pronájmu byl funkční celek s nemovitostí nájemce a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 5 182 Kč (prokázáno nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum]). V příloze k této nájemní smlouvě byl stanoven výpočet nájemného, podle kterého činí sazba ročního nájemného pro stavební pozemky 1 Kč (prokázáno přílohou k nájemní smlouvě). Pronajaté stavební pozemky [číslo] byly na základě ukončení činnosti okresních úřadů převedeny v roce 2003 na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, [list vlastnictví] a v souladu s touto skutečností došlo dne [datum] k uzavření dodatku [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] a na základě toho se od splatnosti 2004 změnila výše nájemného ke stavebním pozemkům [číslo] a [číslo] na 884 Kč ročně (prokázáno dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě [číslo]). Nabytím účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., O Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů vstoupila Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, přičemž příslušný úřad k hospodařením je podle § 4 odst. 1 tohoto zákona Státní pozemkový úřad. Výzvou k zaplacení úhrady pod variabilním symbolem [číslo] adresovanou žalované požadovala žalobkyně za užívání pozemku č. st. [číslo] období od [datum] do [datum] částku ve výši 20 Kč ročně, tedy částku celkem ve výši 15 757 Kč (prokázáno výzvou k úhradě [variabilní symbol]). Metodickým pokynem Státního pozemkového úřadu [číslo] týkajícím se pachtu/nájmů pozemků bylo zjištěno, že nájemné pronajímaných pozemků za účelem provozování zemědělské výroby je třeba stanovit ve výši v čase a místě obvyklé, minimálně však u zastavěných ploch a nádvoří částkou 2 Kč (prokázáno metodickým pokynem). Zároveň bylo zjištěno, že výzvou k úhradě pod variabilním symbolem [číslo] bylo požadováno po společnosti [právnická osoba], aby za pozemek č. st. [anonymizováno] nacházející se v sousedství pozemku č. st. [číslo], platila za období od [datum] do [datum] částku ve výši 1 Kč, tedy celkem částku ve výši 5 809 Kč a dále výzvou k úhradě pod variabilním symbolem [rok] bylo požadováno po [právnická osoba] [anonymizováno], aby za pozemky č. st. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], nacházející se v sousedství pozemku č. st. [číslo] (prokázáno katastrální mapou a leteckou fotografií) platila za období od [datum] do [datum] částku ve výši 2 Kč, tedy celkem částku ve výši 13 977 Kč (prokázáno výzvami pod [variabilní symbol] a [rok]). Žalovaná podala dne [datum] žádost o pronájem pozemků. Pozemkový fond ČR mu dne [datum] vystavila a zaslala dodatek [číslo] spolu s dohodou o zaplacení úhrady za užívání nemovitých věcí a zároveň žalovanou informoval, že nejdou pronajmout veškeré požadované pozemky (prokázáno žádostí ze dne [datum] a dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] spolu s dohodou o zaplacení úhrady za užívání ze dne [datum]). Přípisem ze dne [datum] žalovaná sdělila, že tato zaslaná dohoda byla vystavena od špatného data a že v dodatku [číslo] jsou uvedeny špatné pozemky (prokázáno požadavkem na opravu a doplnění ze dne [datum]). Následně byla žalované zaslána opravná dohoda a sdělení, že dodatek [číslo] byl vyhotoven správně a že pokud nebude dodatek podepsán, bude sjednaný nájem v daném dodatku [číslo] neplatný. Žalovaná ve své odpovědi ze dne [datum] stále trvá na tom, že do dodatku nebyly přidány požadované pozemky (prokázáno předmětnými přípisy). Dne [datum] bylo žalované opětovně sděleno, že dodatek [číslo] je vyhotoven správně a žalovaná byla upozorněna, že neobdrží-li požadovaný podepsaný dodatek [číslo] do dne [datum], bude jí zaslána výpověď k dané nájemní smlouvě, což nastalo dne [datum] (prokázáno sdělením ze dne [datum] a výpovědí z nájemní smlouvy ze dne [datum]). Žalovaná následně podala stížnost k odboru kontroly a stížností Státního pozemkového úřadu, avšak bylo jí sděleno, že až do vyřízení církevních restitucí není Státní pozemkový úřad oprávněn s předmětnými nemovitostmi nijak nakládat. Dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna, že při prověřování plnění byl žalobkyní zjištěn přeplatek ve výši 8 514 Kč, který bude žalované poukázán na bankovní účet (prokázáno sdělením ze dne [datum]). Žalobkyně se pak dále výzvou ze dne [datum] domáhala úhrad za užívání pozemku parc. č. st. [číslo] za období od [datum] do [datum] celkem ve výši 41 501 Kč, tedy ve výši 25 Kč O úhradu byla žalovaná poté opětovně vyzvána dne [datum] (prokázáno výzvou k zaplacení úhrady ze dne [datum] a přípisem ze dne [datum]). Na to žalovaná odpověděla, že žalobkyně stále neosvětlila skokové zvýšení nájemné částky z 1 Kč na 25 Kč a zároveň tvrdí, že v požadavek na úhradu částky je v rozporu s faktickým stavem (prokázáno odpovědí na sdělení ze dne [datum]).

4. Z provedených důkazů vyplývá tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku č. st. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Tento pozemek měl do dne [datum] ve správě Pozemkový fond České republiky. Nabytím účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., O Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů vstoupila Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, přičemž příslušný úřad k hospodařením je podle § 4 odst. 1 tohoto zákona Státní pozemkový úřad. Na pozemku parc. č. st. [číslo] je umístěna stavba [adresa], která je ve vlastnictví žalované. Žalovaná je právnickou osobou, která je evidována jako zemědělský podnikatel a je vlastníkem stavby [adresa], nacházející se na pozemku parc. č. st. [číslo]. Metodickým pokynem Státního pozemkového úřadu [číslo] týkajícím se pachtu/nájmů pozemků bylo zjištěno, že nájemné pronajímaných pozemků za účelem provozování zemědělské výroby je třeba stanovit ve výši v čase a místě obvyklé, minimálně však u zastavěných ploch a nádvoří částkou 2 Kč 5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Soud naopak neprovedl důkaz znaleckým posudkem, jak navrhovala žalobkyně, kterým by byla zjištěna částka za užívání pozemku v místě a čase, neboť takový znalecký posudek považuje za nadbytečný, kdy bylo v řízení prokázáno, jaké ceny účtuje žalobkyně podnikatelům v zemědělství a současně bylo prokázáno, že žalovaná je zemědělský podnikatel. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

6. Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Dle ust. § 609 o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

8. Dle ust. § 610 odst. 1 o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

9. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

10. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 629 odst. 2 o. z., majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

11. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) se právo promlčí, nebylo-li vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. Dle § 107 odst. 1 obč. zákoníku se právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený/oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o tom, kdo se na jeho úkor obohatil; dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky.

12. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Ve smyslu uvedeného ustanovení soud s přihlédnutím k období, za které žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení ([číslo] až [rok]) a pro právní posouzení této věci použil zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

13. Podle ust. § 451 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Bezdůvodné obohacení je podle občanského zákoníku jedním z důvodů vzniku závazků. K předpokladům vzniku daných závazků patří obohacení určitého subjektu a tomu odpovídající újma subjektu druhého a dále bezdůvodnost takovéhoto obohacení. Ustanovení o bezdůvodném obohacení vyjadřuje zásadu občanského práva, že nikdo se nemá bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3822/15 ze dne 6. 9. 2015, předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. Vzhledem k tomu neměl soud o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků pochybnosti.

15. V posuzovaném případě je předmětem řízení tvrzený nárok žalobkyně na zaplacení částky 41 501 Kč s příslušenstvím, a to z titulu, že žalovaná v období od [datum] do [datum] užívala pozemek ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Právní zástupkyně ve věci uplatnila námitku promlčení. Úprava promlčení rozlišuje subjektivní a objektivní promlčecí lhůtu. Subjektivní promlčecí lhůta je určena okamžikem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tj. kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech, které jsou rozhodné pro zahájení plynutí lhůty. Subjektivní promlčecí lhůta plyne zpravidla v rámci objektivní promlčecí lhůty. Subjektivní promlčecí lhůta, pokud uplyne, právo je promlčeno, i kdyby objektivní lhůta ještě neskončila. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná předmětný pozemek užívala, neboť na něm stojí její nemovitost - budova v jejím vlastnictví, což ani žalovaná nesporovala a žalovaná za žalované období žalobkyni ničeho nezaplatila. Nicméně s ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení je právo žalobkyně promlčeno za období od [datum] do [datum]. V daném případě se uplatnil běh promlčecí doby podle o.z. i podle obč. zák. Soud proto nemohl promlčené právo žalobkyni za toto shora uvedené období přiznat, přičemž se dále zabýval pouze obdobím od [datum] do [datum].

16. Žalovaná v průběhu řízení prokázala výši obvyklého nájemného u obdobných pozemků v předmětném místě a čase, která se pohybuje za m² /rok ve výši 2 Kč, což je cena obvyklá v daném místě a čase, kterou vytvořila sama žalobkyně především svým metodickým pokynem, když totožné pozemky nacházející se ve stejném areálu jako pozemek žalovaný pronajímala za tyto ceny jiným zemědělským subjektům, konkrétně společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba] Žalovaná prokázala, že je zemědělským subjektem. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 937 Kč jako bezdůvodné obohacení na straně žalované ve výši obvyklého nájemného v místě a čase - výši 2 Kč za období od [datum] do [datum] ve výměře 285 m², jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě byla žaloba podána pro částku 41 501 Kč s příslušenstvím. S ohledem na to, že žalobkyně byla neúspěšná co do výše 40 564 Kč s příslušenstvím a co do částky 937 Kč s příslušenstvím bylo žalobě vyhověno. Protože žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 937 Kč s tím, že co do částky 40 564 Kč byla v řízení úspěšná žalovaná. Z toho vyplývá, že žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 97,7 % a žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 2,3 %. Pro účely stanovení náhrady nákladů řízení to pak znamená, že 95,4 % nákladů žalované by měla hradit žalobkyně. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), e) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) 7 úkony právní pomoci po 2 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a dále 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady právního zastoupení tak činí po připočtení 21% DPH částku 26 087,60 Kč, z toho 95,4 % uvedených nákladů činí 24 888 Kč.