26 C 522/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem Praha 1, Hybernská 1006/18, rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 402 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 402 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 402 Kč od 8. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20.8.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 402 Kč s příslušenstvím s tím, že původní věřitel, právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO (dále jen jako„ právnická osoba“), v pozici postupitele postoupil žalovanou pohledávku na žalobkyni coby postupníka, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, kdy nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, přičemž smluvní vztah se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. Na základě smlouvy byl právnická osoba povinen poskytovat žalovanému mimo jiné služby třetích stran čí služby obsahu. Žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení vyúčtování služeb. právnická osoba žalovanému sjednané služby poskytoval a tyto mu řádně vyúčtoval v pravidelných vyúčtováních, nicméně žalovaný vyúčtované služby neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu, která mu byla dne 19.7.2020 odeslána.

2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právnická osoba, IČO s žalovaným uzavřeli dne datum dohodu o převodu účastnické smlouvy číslo nově číslo Touto se právnická osoba zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací v souladu s původní smlouvou a nastavením služeb a žalovaný se zavázal za tyto služby platit po dobu jejich trvání sjednanou cenu, a to na základě pravidelných vyúčtování služeb zasílaných ze strany právnická osoba Žalovaný se pro případ, že bude v prodlení s úhradou vyúčtování, zavázal uhradit smluvní pokutu, a to ve výši 150 Kč v případě prodlení 1 dne, ve výši 1 000 Kč v případě prodlení 21 dnů a ve výši součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy v případě prodlení 90 dnů nebo v případě nezaplacení 3 po sobě jdoucích vyúčtování (prokázáno dohodou o převodu účastnické smlouvy ze dne datum ve spojení s nastavením služeb). právnická osoba žalovanému sjednané služby řádně poskytovala a za období od datum do datum je žalovanému vyúčtovala daňovými doklady číslo ze dne 20.7.2016, znějícím na částku 2 499 Kč (z toho 344 Kč za platební služby), splatným dne 7.8.2016, číslo ze dne 20.8.2016, znějícím na částku 1 743 Kč (z toho 112 Kč za platební služby) a číslo ze dne 20.9.2016, znějícím na částku 2 386 Kč (z toho 152 Kč za platební služby a 1 150 Kč jako smluvní pokuta). Dále právnická osoba žalovanému vyúčtovala výše uvedenou smluvní pokutu za prodlení s úhradou vyúčtování více než 90 dnů, a to daňovým dokladem číslo ze dne 25.7.2017, znějícím na částku 17 644 Kč (prokázáno jednotlivými daňovými doklady uvedenými shora). Žalovaný nesporuje, že právnická osoba na uvedené faktury ničeho neuhradil. Pohledávka právnická osoba ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s její přílohou – seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19.7.2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 19.7.2020). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 19.7.2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 19.7.2020), avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil, což nesporuje.

4. Zákony č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, byly zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1.1.2014. Dle ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na datum uzavření smlouvy o leasingu (6.1.2000) postupoval dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a dle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), účinných do 31.12.2013.

5. Podle ust. § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen “obch.z.“) strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Podle ust. § 269 odst. 2 obch.z. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Podle ust. § 273 odst. 1 obch.z. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

6. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 7. právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu ve smyslu ust. § 262 obch.z. a dle zák. č. 127/2005 Sb. s tím, že na základě této smlouvy právnická osoba poskytovala žalovanému sjednané služby elektronické komunikace a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 150 Kč v případě prodlení 1 dne, ve výši 1 000 Kč v případě prodlení 21 dnů a ve výši součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy v případě prodlení 90 dnů. právnická osoba poskytovala žalovanému sjednané služby, avšak žalovaný neplatil řádně veškeré částky vyplývající z vyúčtování a zůstal jí dlužen částku ve výši 19 402 Kč zahrnující též sjednanou smluvní pokutu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný dosud žalobkyni ničeho neuhradil, ač k tomu byl písemně vyzván dne 19.7.2020 těchto důvodů soud shledal žalobu odůvodněnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o.s.ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužného období a výší dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.